Na počátkuUkázka

Čtení: Genesis 8:15–22; Žalm 115:16–18

SOAP: Žalm 115:16–18

Po měsících čekání konečně nastal čas, kdy mohl Noe a jeho rodina opustit archu. Když se tak stalo, Bůh jim dal stejné přikázání jako dříve Adamovi a Evě – ať se plodí, množí a naplní zemi.

Zkaženost lidí byla tak velká, že Bůh potřeboval zemi zcela zničit a začít znovu. Noe žil s bázní před Hospodinem, a tak se stal začátkem nové společnosti. Společnosti založené Bohem, která Jej bude uctívat. Noeho oběť Hospodina potěšila a přislíbil, že navzdory hříšnosti lidstva už nikdy nezničí celou zemi.

Byli jsme stvořené, abychom Boha chválily a ctily. Byly jsme stvořené tak, abychom Mu přinášely slávu a zvěstovaly Jeho jméno. Namísto toho se ale všichni lidé obrátili k ničemnosti a podlehli touze po vlastní slávě namísto slávy Boží. Přesto nás Bůh i v naší vzpouře zachraňuje. Zaplavuje nás milosrdenstvím, když neodplácí naše hříchy tím, co bychom si zasloužily, ale přikrývá nás milostí a dává nám víc, než bychom si kdy mohly přát nebo představit.

Na rozdíl od těch, kteří zemřeli při potopě, mohl Noe Bohu děkovat a chválit Jej. Nám byla také dána ta velká výsada a radost, že k Bohu můžeme přistupovat a jsme schopné Jej chválit a děkovat mu. Stejně jako to udělal Noe, i my můžeme Boha chválit přesně tam, kde teď jsme, bez ohledu na naše okolnosti. Jen On jediný je hoden chvály! Chvála Pánu!

Modlitba

Pane, Ty jsi hoden chvály! Chválím a děkuji Ti za Tvé velké milosrdenství, za to, že se mnou nezacházíš tak, jak si díky svému hříchu zasloužím, ale že mi umožňuješ s Tebou žít a mít vztah. Jsem ohromena Tvou milostí, která přesahuje vše, co jsem si dokázala představit. Kéž můj život přetéká chválou Tebe. Amen.