Na počátkuUkázka

Čtení: Genesis 8:1–14; Žalm 29:10–11

SOAP: Žalm 29:10–11

Bůh pamatoval na Noema. Hospodin na něj a jeho rodinu, zatímco byli na arše, zcela jistě nezapomněl. Jak se projevilo, že na něj nezapomněl? Změnil své jednání. Učinil, aby průtrž mračen přestala a povodeň začala ustupovat. A tak se stalo, že voda pomalu mizela a začala se ukazovat suchá zem.

Bůh na Noema pamatoval uprostřed povodně, která postihla celou zem. Bůh přiměl vody ustoupit, aby Noe a jeho rodina mohli opět žít na zemi. On byl tím, který měl nad povodní kontrolu a je to právě Hospodin, který má kontrolu i nad povodněmi, kterým čelíme v našem životě. Ať už se jedná o povodně opravdové nebo metaforické.

Hebrejské slovo pro potopu v Žalmu 29 je tím samým, které je použito v osmé kapitole Genesis. Jestliže Bůh kraloval nad potopou, která zničila vše živé na Zemi, tak je zajisté králem i našich potop. On vládne nad potopou našich emocí, osamělosti, neštěstí, strachu, potřeb a bolesti. Když přijde potopa, můžeme vždy pamatovat na Jeho hlas. Nezáleží na síle nebo množství vody, Bůh je a vždy bude Králem. On panuje a vládne nad vodami. On kraluje nade vším.

Bůh pamatuje na svůj lid. Odpovídá ve chvílích jejich nouze. Když voláme o pomoc, On nás nejen slyší, ale také odpovídá. Koná v souladu se svým charakterem. Věrně nám nejen naslouchá a pamatuje na nás, ale také jedná. Ten samý Bůh, který pamatoval na Noema, pamatuje i na tebe a mě. Ten samý Bůh, který přikázal vodám, aby ustoupily, dnes jedná i v našich životech. On je Králem navěky.

Modlitba

Hospodine, pamatuj na mě ve svém slitování. Potřebuji, aby mě dnes zaplavila Tvá laskavost. Věřím, že panuješ nade všemi mými povodněmi. Věřím, že věrně nasloucháš mé modlitbě a věrně na ni odpovíš. Děkuji Ti, že na mě pamatuješ. Amen.