Postoje v adventu: Každodenní vánoční zamyšleníUkázka

Mariin chvalozpěv v Lukášovi 1:26-55 je známý jako Magnificat (v.46-56). To slovo “Magnificat” je latinské slovo a znamená “má duše vyvyšuje Hospodina.” 

Někdy se nám stává, že kolem Mariina podílu na vánočním příběhu jen prolétneme. 

Vidíme ji, pokornou a mírnou, tiše se podřizující zprávě anděla Gabriela. Ale chviličku přemýšlej, jak jí v té situaci asi bylo. 

Chvilku prodýchej tu skutečnost. Mladá žena, které nic nepatřilo, se náhle dozví, že bude mít dítě, ale ne ledajaké dítě, ale Boží dítě z Ducha svatého. A to ještě než se vdala za svého snoubence Josefa. 

Můžeme jen předpokládat, že se jí z toho pomyšlení zmocnil strach. Co si její snoubenec pomyslí? Bude se jí rodina vyhýbat? Vyloučí ji její komunita ze svého středu? A jak se vůbec vychovává Boží syn? 

Boží plán s Marií vyžadoval její otevřené srdce v poddanosti a víře, a v tomto postoji poslušnosti její duše velebí Hospodina.

Přemýšlení: 

• Nech si skutečnost Mariiny situace chvilku docházet. Jak by ses v jejích botách cítil/a ty? 
• Teď si znovu přečti verše 46-56. Co ti Mariina píseň ukazuje o jejím postojí k Bohu Otci? A o jejím pohledu na její vlastní život? 
• Co tě Mariina reakce může naučit o žití s otevřeným srdcem?

Když dnes své ruce otvíráš ve víře a poddanosti Bohu, kéž ti srdce přetéká.