Když nás zasáhne zklamáníUkázka

Jak přijmout zklamání 

Strašně rádi přijímáme uznání a pochvaly, ale kdo by bral zklamání? Někdy míváme pocit, že je lepší ve svém zklamání se usadit, než vyrovnávat se s ním a jít dál. Zastavit se na místě nám dává prostor upnout se na to, co jsme nedostali, a dokonce snít “jaké by to mohlo být.” Ale nemůžeme si pořád dál v duchu přehrávat bolest v případě, že se chceme posunout dál a opustit to, co nás zanechalo malomyslné a zklamané.

Přijmout zklamání neznamená, že budeme tolerovat, že nás něco nebo někdo zklamal. Jde však o to, že si uvědomíme, že se to stalo a neděláme jakože ne. Když tento krok uděláme, jsme na cestě ke skutečné svobodě od toho, co nás okrádá o radost. Takže se pusťme do dvou věcí, které nám pomohou přijmout zklamání.

Pojmenuj si ho
Zklamání je smutek v situaci, kdy se naše naděje a touhy nenaplní. A ano, dokonce i Ježíšovi následovníci prožívali zklamání. Ale jen proto, že ho cítíme, to neznamená, že jsme nezralí křesťané. Neznamená to, že nedoufáme v Pána Ježíše, a rozhodně to neznamená, že jsme mělcí. Znamená to jen, že jsme doufali v něco jiného, než se stalo. Takže, k čemu ve tvém životě došlo? Stalo se ti něco, co jsi nečekal? Zranila tě některá slova a ty na to pořád nemůžeš zapomenout? Zdá se ti, že tvůj sen znovu a znovu odumírá a ty nevíš, jak znovu začít? Jakmile se ti povede pojmenovat své zklamání, napiš si to. 

Protruchli si to
Až si to napíšeš, tu ztrátu si prožij. Přál sis najít naději, radost a štěstí v něčem konkrétním, ale nedostavilo se. A to zklame. Protruchlit si svou ztrátu je něco, v čem si lidé moc nelibují. Většina svou bolest bude spíš ignorovat a “půjde v životě dál.” Ale musíme si tím projít s protruchlit si pocity, které doprovázejí to, co vnímáme jako nezdar. A musíme dávat pozor, abychom zármutku nedovolili sklouznout do zoufalství. Zármutek je proces a má své fáze. V jednotlivých fázích procházíme procesem uzdravování, v jehož průběhu nám pomyšlení na to zklamání může zasadit ránu pod pás. Netrap se tím - projít si zármutkem je důležité a pomůže ti to dostat se tam, kde žije a přebývá naděje. 

Příběh Joba ze Starého zákona je plný pustošivého zármutku a mimořádného zklamání. Job přišel doslova o všechno kromě manželky a vlastního života. Pokoušel se najít smysl ztráty dětí i dobytka, ale zármutek byl strašný, až k neunesení. Přesto Pána Boha dál chválil a uctíval, a ani v té bolesti nezhřešil.

Ať už prožíváš cokoli, bez ohledu na to, jak velkou spoušť v tobě působí zklamání, Bůh stačí na zvládnutí tvého smutku, tvých otázek i hněvu, které prožíváš právě z toho zklamání. Ono to vlastně je tak, že on to chce zvládnout. To, kdo Bůh je a co má k dispozici, je právě to, co ve svých obdobích zklamání potřebuješ.