ZtrátaUkázka

OBVIŇOVAT BOHA

Když se něco pokazí, lidé mají přirozenou tendenci někoho obvinit. Děsí nás myslet na zdánlivě náhodnou a nekontrolovatelnou podstatu tragedie, a tak se pokoušíme najít někoho, na koho bychom mohli nasměrovat svůj hněv a frustraci. Naneštěstí na příjmovém konci příliš často končívá Bůh. A máme-li říct pravdu, tuto přesmyčku udělat je snadné. "Jestli je Bůh opravdu všemocný, pak by tohle jistě mohl zastavit," myslíváme si. A i když Bůh je všemocný, najít, koho z té bolesti obvinit, je mnohem složitější.

O tom, co tady teď shrnu do jednoho odstavce, byly napsány celé knihy. Krátká odpověď je, že Bůh ve své všemohoucí podstatě stvořil lidské bytosti s kapacitou mít s ním vztah lásky. Aby se ta láska mohla uskutečnit, museli jsme v první řadě mít schopnost rozhodnout se, jestli o ten vztah stojíme. A protože tu je možnost volby, máš v sobě i potenciál hřešit. A kde je hřích, tam vždycky najdeš bolest. Aby Bůh použil svou všemocnou podstatu k zastavení každé tragedie, kterou procházíš, vyžadovalo by to z té rovnice odstranit i možnost volby, a to by také zrušilo pravou, skutečnou lásku. 

Tak jo, vím, že tohle je hustý odstavec, proto se dnes pokusím převést to do superpraktické podoby. Vím, že trpíš -- i Bůh ví, že trpíš, a když trpíš, hodně mu to vadí. Ale obviňovat ho ze své bolesti a ztráty tě jen od něj odežene ještě dál, což nevyhnutelně tvou bolest jen umocní. Je to jeden z největších satanových triků... vzít někoho, kdo se už v bolesti topí a zoufale Boha potřebuje, a přesvědčit ho, aby od něj utekl ještě dál. Je to jako přesvědčit dehydrovaného člověka, že voda je pro něj zhoubná... a to je kruté. A tak jak už jsme spolu mluvili o truchlení a přinesení své bolesti k Bohu, ujisti se, že to opravdu děláš s vědomím, že Bůh je na tvojí straně a chce ti pomoct tím projít.