Proměněný život: Po rozvoduUkázka

Identita 

Jedna z největších otázek je: "Kdo jsem?" Někteří lidé na to hledají odpověď celý život. Pokoušejí se najít se ve svých koníčcích, kariéře, nebo v názorech druhých lidí. Ale když se podíváme do Bible, uvědomíme si, že odpověď je jednoduchá. Jsme Boží děti. 

Když zůstáváme zakořeněné v identitě Božích dětí, nepotřebujeme hledat potvrzení v tom, co děláme, ani co si o nás myslí lidé. Nemusíme tolik usilovat o nalezení lásky, protože s Ježíšem už jí máme vrchovatě. Když ale tuto pravdu ztratíme z dohledu, náš život se propadne do zmatku a nepořádku.

Většinu svého života jsem usilovala o uznání a přijetí mužů kolem sebe. Chtěla jsem, aby mne můj tatínek zbožňoval. Na svého šéfa jsem chtěla udělat dojem. Zoufale jsem si přála, aby mne milovali všichni kluci, na které jsem kdy narazila. Chtěla jsem, aby mne vnímali a milovali, chtěla jsem najít svoje "pokud nezemřeli, žijí šťastně dodnes". 

Moje potřeba ocenění a zbožňování se mnou šla i do manželství. Byla jsem manželkou strašně ráda, ale pořád jsem se cítila nejistá. Vždycky jsem se snažila vypadat co nejlépe, mít doma dokonale uklizeno, a každý den vařit jako vítěz kuchařské soutěže. Přitom jsem pracovala 40 hodin týdně. Všechno jsem podřídila tomu, aby to bylo tip ťop. Být žena svého muže pro mne byla ústřední část toho, kdo jsem si myslela, že jsem, a když jsem odešla, cítila jsem se ztracená. 

Ve snaze zaplnit tu díru novou identitou jsem se rozhodla pro cestu objevování sebe samé. Zkoušela jsem všechno možné, jako jíst chobotnici, uběhnout svých prvních 5 km, i postavit se čelem svému strachu z výšek. Ale to nejlepší, co jsem udělala - rozhodla jsem se investovat do sbližování ve vztahu s Ježíšem. Víc jsem si četla Bibli, víc jsem se zapojovala do práce v církvi, a udělala jsem si čas jen tak v klidu posedět v Boží přítomnosti. A v tom jsem si uvědomila, kdo jsem. Jsem hluboce milované Boží dítě. Vlastně jsem nikdy nepotřebovala rytíře v lesklé zbroji, aby vyznával svou nehynoucí lásku ke mně. Ježíš sám se už obětoval na kříži proto, abych já mohla žít. A teď mi něco povídejte o "pokud nezemřela, žije šťastně dodnes"!

A stejnou neselhávající láskou Bůh miluje i tebe. Nech to v sobě působit. Nikdy tě nezklame, nikdy tě nenechá padnout, a nikdy tě neopustí. Nikdy tě nepřestane milovat, nikdy ho nepřestaneš zajímat, a nikdy si místo tebe nevybere nikoho jiného. Vždycky ti bude po boku něžně a s láskou, a pořád ti bude připomínat, že jsi jeho - a že on ti stačí. Vědomí, kdo jsi v Kristu, ti bude dodávat sílu být sama sebou, bude ti dodávat pokoj v bouřích i naději do budoucna. 

Bože, děkuji ti za tvou nezměrnou lásku ke mně. Děkuji, že mne miluješ tak naprosto, že nemusím hledat lásku na nepravých místech, ale mohu být bezpečná v tom, kdo říkáš, že jsem. Odpusť mi dobu, kdy jsem se pokoušela naplnit své vnitřní prázdno něčím jiným než tebou. Pomoz mi pamatovat si, že jsem tvoje a nemusím už usilovat být něco jiného. Děkuji za sliby, že mne nikdy neopustíš, a že všechno zařizuješ pro moje dobro. Spoléhám se na tebe, Ježíši. Amen.