Riskantní modlitbyUkázka

Pošli mě

Jako pastor jsem měl po několik desetiletí možnost vidět z první ruky ty nejdůvěrnější modlitební potřeby tisíců lidí. Každý týden zaplavily náš sbor stovky proseb o modlitbu, od kartiček až po telefonáty během týdne nebo online žádosti přes sociální média či sborovou aplikaci. Takže vás nepřekvapí, jaká je nejčastější věta, kterou slyším každý týden a kterou plním s velkým potěšením: „Pastore, mohl by ses, prosím, modlit za . . .?”

Považuji to za výsadu, čest a radostnou zodpovědnost zastavit se a pozvednout něčí potřebu před trůnem Božím, poprosit Jej, aby se smiloval, zasáhl, vedl, zaopatřil, jednal, učinil zázrak lidem, které znám a miluji. Každý týden někdo prosí Boha, aby uzdravil jejich milovaného z rakoviny, pomohl sousedovi najít práci nebo obnovil rozpadající se manželství. Studenti prosí o modlitby, aby se dostali na vybranou vysokou, aby měli z čeho zaplatit školu nebo se vypořádali s bolestí z rozvodu rodičů. Někteří lidé se modlí za partnera. Jiní prosí o modlitby, aby dokázali odpustit člověku, který jim ublížil. 

Přestože jsou tyto prosby různé, lidé se vždy modlí, aby Bůh udělal něco pro ně nebo někoho, koho milují. Bože, pomoz mi. Bože, pomoz někomu, koho mám rád. Pane, potřebuji.... Otče, mohl bys, prosím...? 

Bože, udělej pro měněco. 

Poslouchej mě, prosím...určitě bychom se měli takhle modlit. Vždy bychom měli pozvat Boží přítomnost, Boží moc, Boží pokoj, aby zasáhly naše životy. Měli bychom prosit Boha, aby skrze nás činil zázraky. Měli bychom pozvedat naše blízké a připomínat si, jak může Bůh jednat v jejich životech. Měli bychom hledat Pána kvůli každé naší potřebě.

Ale neměli bychom u toho skončit.

Co kdybychom Boha jen neprosili, aby udělal něco pro nás, ale modlili se riskantní, nesobeckou prosbu, abychom našemu nebeskému Otci byli k dispozici?

Co kdybychom se modlili tu možná nejriskantnější prosbu ze všech?

„Pošli mě, Pane. Použij mě.”

Izaiáš se takto modlil, aby byl pro Boha neustále dostupný. Tento starozákonní prorok vypráví o svém setkání se Svatým, když se Bůh otázal: „Koho pošlu a kdo nám půjde?” (Izaiáš 6:8 CSP). Aniž by věděl podrobnosti, čas a místo, Izaiáš se modlil tuto úžasnou modlitbu, která mu změnila život: „Zde jsem, pošli mne!” (Izaiáš 6:8 CSP).

Všimni si, že Izaiáš nechtěl žádné další detaily. Neptal se Boha kam. Nebo kdy. Nebo co se stane. Proto nám tahle modlitba může připadat nebezpečná. „Bože, pošli mě. Použij mě. Nepotřebuji vědět víc. Nepotřebuji vědět, co z toho budu mít. Nebo jestli to bude snadné. Nebo jestli si to budu užívat. Protože jsi tím, kým jsi—můj Bůh, můj Král, můj Spasitel—věřím Ti. Protože jsi svrchovaný nad celým vesmírem, podřizuji svou vůli Tobě, celou svou bytost. Vezmi mou mysl, mé oči, má ústa, mé uši, mé srdce, mé ruce a mé nohy a veď mě, ať se setkám s Tvojí vůlí. Věřím Ti. Bože, má odpověď je ano. A teď, jaká je otázka?”

Představ si, že by ses takhle modlil. Už máš dost opatrných modliteb? Nebaví tě žít pro věci, na kterých nezáleží? Opovrhuješ polovičatým, vlažným křesťanstvím? Tak se modli tuto nebezpečnou modlitbu.

Tady jsem, Pane.

Pošli mě.