Lépe spoluUkázka

Spojení mezi štědrostí a komunitou

Komunitu vytváříme štědrostí k druhým. Je to jejím základem.

Jednou jsem dostal dopis od člena společenství, ve kterém stálo: „Můj soused mě jednou požádal jestli si může půjčit žebřík, a já jsem řekl, že ano. Později jsem se dozvěděl, že měl svůj vlastní. On můj žebřík nepotřeboval, ale úmyslně použil svou potřebu k budování našeho přátelství. Tím, že si vypůjčil mé věci, mi dal pocit užitečnosti, a ten pocit se mi líbil. Teď jsem se naučil dělat totéž se svými ostatními sousedy. Další můj soused má Shop-Vac (vysavač na mokrý i suchý odpad) a půjčuje mi ho každý pátek večer, abych si se synem vyčistil auto. Ze začátku, jsem si pro něj vždy chodil, ale teď už mi ho nechává u dveří. Nedávno jsem mu řekl, že si můžu dovolit koupit si vlastní Shop-Vac, ale, že si ho rád od něj půjčuju. On mě požádal, abych si ho nekupoval. Sám poznal to spojení mezi štědrostí a komunitou. “

Bible říká v Matouši 6:21: „Vždyť tam, kde máš poklad, budeš mít i srdce“ (B21). Jinými slovy, cokoliv, do čeho vložíš svůj čas, peníze a energii, je to, co tě bude přitahovat. Takže, kdykoliv budu štědrý k tobě, k chudému nebo ke komukoliv, mé srdce v tu chvíli bude plesat a já se budu cítit přitahován k tomu stejnému okamžiku, k té činnosti velkorysosti. Pokaždé, když dávám Bohu, přitahuje mě mé srdce k Němu. A pokaždé, když dávám vám, přitahuje mě mé srdce blíže k vám.

První křesťané byli slavní svou velkorysostí. Skutky 4:32 nám říkají, že „Celé to množství věřících mělo jedno srdce a jednu duši. Nikdo nic nenazýval svým vlastním majetkem, ale měli všechno společné”. (B21). Byli rodina. Jejich sdílení bylo dobrovolné. Nebyl to komunismus. Komunismus říká: „Co je tvé, je mé a já si to vezmu.“ Křesťanství říká: „Co je mé, je tvé, a můžeš se se mnou o to dělit.“

Rodiče, máte radost, když se vaše děti dělí o hračky? Samozřejmě, že ano. Jedním ze základních zkušeností života je naučit se dělit. Když vidíte, že vaše děti jsou nesobecké, máte z toho velikou radost.

S Bohem je to stejně tak! Když na nás pohlédne a vidí, že jsme jeden k druhému štědří a velkorysí říká si: „To je můj chlapec! To je má holčička! Dělají to, co chci, aby dělali,“ protože Bůh sám je štědrý a velkorysý a chce, abychom se stali jemu podobnými. Štědrost a velkorysost vytváří komunitu.

Poslechni si dnešní audio výuku od Pastora Ricka >>