Nový Rok, nová milosrdenstvíUkázka

I když jsi poslušný po tisíce let, nejsi přijímán více, než když jsi poprvé uvěřil: tvoje přijetí se zakládá na Kristově spravedlnosti, ne na tvojí.

Skutečnost je taková, že hřích větší katastrofa, než si myslíme a milost je úžasnější, než se dá pochopit. Nikdo, kdo opravdu rozumí tomu, co může Písmo říci o všeobjímající, každý aspekt tvojí osobnosti proměňující přirozenosti hříchu, by si neměl myslet, že kdokoli může odvést dost úsilí a síly k dosažení Božího standardu dokonalosti. Představa, že jakékoli padlé lidské stvoření může být schopné vykonat svou cestu k přijetí Bohem je nejšílenější ze všech klamů. Přesto máme všichni sklon myslet si, že jsme spravedlivější než tomu tak skutečně je a když to takhle myslíme, učinili jsme první krok k přijetí iluze, že možná nejsme v Božích očích tak špatní. 

Proto je upozornění na realitu v Římanům 3, 20 tak důležité. Pavel píše: “Vždyť ze skutků zákona 'nebude před ním nikdo ospravedlněn'.” I kdyby jsi se každý okamžik svého života modlil, nemohl jsi se modlit dost na to, abys u Boha získal přijetí. I kdyby jsi dal každý haléř nebo každou korunu, které jsi kdy v jakékoli práci vydělal, nemohl jsi dát dost pro zasloužené přijetí Bohem. I kdyby každé slovo, které jsi kdy vyslovil, bylo vysloveno s nejčistší motivací svědomí, nikdy bys nebyl schopný postoupit dál v usmíření s Bohem. I kdybys dal sám sebe do nepřetržité služby, svůj život zcela naplnil službou, nikdy nemůžeš posloužit tolik, abys dosáhl Boží přízně. Hřích je příliš veliký. Boží laťka je příliš vysoká. Je to mimo dosah každé lidské bytosti, která se kdy poprvé nadechla. 

Právě proto Bůh ve své lásce poslal svého Syna: “Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel” (Řím 5, 8). Tak vidíš, že nebylo a není jiné cesty. Je jediná brána k Božímu přijetí - Kristova spravedlnost. Jeho spravedlnost jde na náš účet; hříšníci jsou vítáni do Boží svaté blízkosti na základě dokonalé poslušnosti někoho jiného. Kristus je naše naděje, Kristus je náš mír. On dokonale naplnil boží požadavky tak, že v našem hříchu, slabosti a selhání se nemusíme už nikdy bát Božího hněvu. To je dílo milosti! A tak jako děti milosti v poslušnosti přistupujeme před Boha, ne v beznadějné snaze vykonat nemožné nezávisle na Boží přízni.