Žádný volný pokoj v domě... ale každý je vítán

Od Danny Saavedry

"Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou. A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň... Jakmile andělé od nich odešli do nebe, řekli si pastýři: 'Pojďme až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.'"—Lukáš 2, 6-9,15 (ČEP)

"'Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.' ... Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí.Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu."—Matouš 2:2,10–11 (ČEP)

Pamatujete si na svojí první rodinnou dovolenou? Já ano! Naši cestovali do Severní Karolíny na jednu svatbu. Poprvé s námi cestoval náš malý syn, bylo mu asi tak sedmnáct měsíců, a letěli jsme letadlem. Jak jistě očekáváte, nastalo šílenství jako ze sitcomu. Náš syn řval jako šílený během celé doby letu; seděli jsme poblíž našich přátel, kteří s sebou měli také dítě, přibližně roční, a bylo to tak trochu dobrodružství, rozhodně ale ne to, co jsme očekávali. Ale byla při tom také spousta legrace a tak to byl krásný čas, na nějž máme milé vzpomínky, které si s láskou připomínáme.

Představuji si, že tak nějak to měli i Josef s Marií... Extrémně bláznivé a hektické, dlouhé a náročné, plné překvapení, ale každopádně jedna z nejúžasnějších vzpomínek jejich života. Představ si to... Marie v pokročilém těhotenství a musí se sebrat, nasednout na osla a zamířit do Betléma, místa, odkud pocházeli jejich předci - města, ve kterém nikdy nežila, kde měla jen pár vzdálených příbuzných. S nimi pravděpodobně neudržovala blízké vztahy. Nyní musela doufat, že u nich najdou dostatek místa k pobytu. 

Jenže, když Josef s Marií dorazili do Betléma, u žádného ze svých příbuzných pro sebe nenašli volný pokoj. Všechny jejich pokoje byly plné, a pravděpodobně jenom pro Mariino těhotenství je nechal jeden z příbuzných dole, kde na noc přespával dobytek. Představ si něco jako sklep nebo garáž, kde spává tvůj pes nebo kočka... nebo tvoje krávy a osli! 

Není to k zbláznění? Ale bude to ještě šílenější... Víš, že Ježíš, Spasitel, prospal svou první noc na Zemi? Žádná nazdobená postýlka nebo rodičovské lože, dali Ho do koryta, krmelce, ze kterého žrala hospodářská zvířata. Dnes je toto koryto často zobrazováno v tradičních betlémech jako dřevěný koš, ale skutečnost byla spíše taková, že šlo o obdélníkový kámen postavený na dvou ohořelých kamenech! 

Té noci nebylo na Zemi pro Ježíše místo. A přesto nám Pán pozváním pastýřů z nedalekých pastvin a příchodem mudrců z východu ukazuje, že každý je vítán, aby se klaněl u Ježíšových nohou. Jak to? Ze všech možných představitelů židovské společnosti si Bůh vybral partu pastýřů, aby slyšeli o Ježíšově narození a přišli ho uctívat. To je pro nás mocný obraz, protože pastýři tehdy patřili do nejnižší vrstvy společnosti.

Jen považ, že práce pastýřů je držela daleko od středu židovské společnosti, daleko od obřadné čistoty a často jim také bránila ve slavení náboženských obřadů a svátků. A přesto právě tihle pastýři, kteří nepochybně pečovali o ovce, které mohly být jednoho dne použity jako oběti v chrámu, jsou vítáni. Jak výstižně řekl John MacArthur: "Jak příhodné, že to byli právě oni, kteří se první dozvěděli o Beránku Božím!"

Pro nás ještě hlubší by dnes byl příchod moudrých mužů, skupiny babylonských/perských kněží a astrologů, směle kráčejících po stopě hvězdy, hledajících Krále. Ale je tu jedna věc: tito moudří muži byli pohané, ne Židé. Věřili Božímu slovu tak moc, že opustili své země, aby hledali zaslíbeného Mesiáše. V té důvěře Ho našli a upřímně se z toho, že Ho našli, radovali převelikou radostí. Když Ho našli v Jeho ubohé vznešenosti, obětovali mu extrémně vzácné dary hodné Krále. To nám ukazuje, že všichni jsou vítáni u Ježíšových nohou, u nohou Mesiáše a Krále, toho slavného Božího daru. Všichni jsou zváni přijít, uctívat Ho a být spaseni!

O těchto Vánocích jsme zváni k přijetí toho stejného uvažování. Modlím se, abychom viděli lidi bez ohledu na jejich původ, víru nebo životní styl, se stejnou láskou, soucitem a vlídností jako Ježíš. A modlím se, abychom tak jako hvězda, která vedla mudrce k Ježíši, mohli být světlem světa, které vede lidi k uctívání našeho Krále!