Přísloví 10:17-32
Přísloví 10:17-32 Bible 21 (B21)
Kdo se drží poučení, míří k životu, zabloudí ale, kdo nedbá na domluvu. Kdo skrývá nenávist, je lhář, kdo šíří pomluvy, je hňup. Záplava slov se bez hříchu neobejde, rozumný drží svůj jazyk na uzdě. Jazyk spravedlivého je ryzí stříbro, srdce ničemů za nic nestojí. Rty spravedlivého nasytí mnohé, hňupové zemřou na vlastní ztřeštěnost. Hospodinovo požehnání obohacuje bez veškerého trápení. Tupec má potěšení ve zvrhlosti, rozumný zase v moudrosti. Obavy darebáků se uskuteční, touhy spravedlivých se naplní. Když přejde vichr, je s darebákem konec, spravedliví však mají věčné základy. Jak ocet v zubech, jako oči plné kouře, takový je lajdák pro nadřízené své. Úcta k Hospodinu prodlužuje život, roky darebáků však budou zkráceny. Doufání spravedlivých končí radostí, naděje darebáků se vniveč obrátí. Hospodinova cesta je oporou poctivého, pro bídáky je ale záhubou. Spravedlivý nebude navěky sražen, ničemové však na zemi věčně nebudou. Ústa spravedlivého plodí moudrost, proradný jazyk bude vyříznut. Rty spravedlivého znají, co se sluší, ústa darebáků však jen zvrácenost.
Přísloví 10:17-32 Bible Kralická 1613 (BKR)
Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí. Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest. Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest. Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí. Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají. Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení. Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží. Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh. Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý. Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají. Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají. Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne. Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost. Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi. Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude. Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
Přísloví 10:17-32 Bible 21 (B21)
Kdo se drží poučení, míří k životu, zabloudí ale, kdo nedbá na domluvu. Kdo skrývá nenávist, je lhář, kdo šíří pomluvy, je hňup. Záplava slov se bez hříchu neobejde, rozumný drží svůj jazyk na uzdě. Jazyk spravedlivého je ryzí stříbro, srdce ničemů za nic nestojí. Rty spravedlivého nasytí mnohé, hňupové zemřou na vlastní ztřeštěnost. Hospodinovo požehnání obohacuje bez veškerého trápení. Tupec má potěšení ve zvrhlosti, rozumný zase v moudrosti. Obavy darebáků se uskuteční, touhy spravedlivých se naplní. Když přejde vichr, je s darebákem konec, spravedliví však mají věčné základy. Jak ocet v zubech, jako oči plné kouře, takový je lajdák pro nadřízené své. Úcta k Hospodinu prodlužuje život, roky darebáků však budou zkráceny. Doufání spravedlivých končí radostí, naděje darebáků se vniveč obrátí. Hospodinova cesta je oporou poctivého, pro bídáky je ale záhubou. Spravedlivý nebude navěky sražen, ničemové však na zemi věčně nebudou. Ústa spravedlivého plodí moudrost, proradný jazyk bude vyříznut. Rty spravedlivého znají, co se sluší, ústa darebáků však jen zvrácenost.
Přísloví 10:17-32 Český studijní překlad (CSP)
Kdo zachovává naučení, je na stezce k životu, kdo však opouští pokárání, vede do bludu. Kdo zakrývá nenávist, má lživé rty, a kdo vynáší pomluvy, je hlupák. Při množství slov se člověk nevyhne přestoupení, kdo však ovládá své rty, je rozumný. Jazyk spravedlivého je jako pročištěné stříbro, srdce ničemů má malou cenu. Rty spravedlivého budou pást mnohé, ale hlupáci zemřou na nedostatek rozumu. Hospodinovo požehnání obohacuje a námaha k němu nic nepřidá. Pro hlupáka je povyražením provádět zlé úmysly, pro rozumného muže je jím však moudrost. Čeho se ničema hrozí, to na něj přijde, ale touha spravedlivých bude naplněna. Když se přežene vichřice, ničema již není, spravedlivý však má věčný základ. Čím je ocet pro zuby a kouř pro oči, tím lenoch pro ty, kteří ho posílají. Bázeň před Hospodinem přidá mnohá léta, ale roky ničemů budou zkráceny. Očekávání spravedlivých je radost, avšak naděje ničemů zahyne. Hospodinova cesta je pevností pro bezúhonného, ale zkázou pro zločince. Spravedlivý se nikdy nepohne, ničema však zemi neosídlí. Ústa spravedlivého plodí moudrost, ale obojaký jazyk bude vyťat. Rty spravedlivého znají, co je milé, ústa ničemů však obojakost.
