Genesis 31
31
Jákob utíká od Lábana
1Jákob uslyšel slova Lábanových synů: Jákob vzal všechno, co bylo našeho otce! A z toho, co bylo našeho otce, si nahromadil všechno toto bohatství!#h.: … slávu 2I na Lábanově tváři Jákob viděl, že už vůči němu nebyl takový jako dříve. 3Tu řekl Hospodin Jákobovi: Navrať se do země svých otců a do svého rodiště;#32,10; Ez 16,3; n.: příbuzenstva; 12,1; 24,4; 43,7 já budu s tebou.
4Jákob si tedy dal zavolat#h.: a poslal a zavolal; 41,8.14 Ráchel a Leu na pole ke svému stádu 5a řekl jim: Vidím na tváři vašeho otce, že už vůči mně není takový jako dříve, avšak Bůh mého otce byl se mnou. 6Vy však víte, že jsem vašemu otci sloužil celou svojí silou. 7Avšak váš otec si ze mne tropil žerty,#n.: mne podváděl; Ex 8,25; Sd 16,10.13.15; Jr 9,4 desetkrát#v. 41; [číslovka zřejmě vyjadřuje plnost, nikoliv přesný údaj] změnil mou mzdu, ale Bůh mu nedovolil mi uškodit.#n.: ublížit; 1Pa 16,22 8Když řekl: Tvou mzdou budou skvrnité, všechny ovce rodily skvrnité; když řekl: Tvou mzdou budou pruhované, všechny ovce rodily pruhované. 9Bůh odňal dobytek vašemu otci a dal ho mně. 10I stalo se v době páření ovcí,#h. slovo zahrnuje ovce i kozy že jsem pozvedl oči a ve snu jsem viděl, že berani,#h. slovo zahrnuje berany i kozly kteří skákali na ovce,#h. slovo zahrnuje ovce i kozy byli pruhovaní, skvrnití a strakatí. 11Pak mi Boží anděl ve snu řekl: Jákobe! Odpověděl jsem: Tady jsem. 12On pokračoval: Nuže pozvedni oči a viz: Všichni berani,#h. slovo zahrnuje berany i kozly kteří skákají na ovce,#h. slovo zahrnuje ovce i kozy jsou pruhovaní, skvrnití a strakatí. Viděl jsem totiž všechno, co ti Lában provádí. 13Já jsem Bůh z#n. (LXX): , který se ti ukázal v … Bételu, kde jsi pomazal posvátný sloup a kde jsi mi učinil slib. Teď vstaň, odejdi z této země a navrať se do své rodné země.
14Ráchel a Lea mu odpověděly: Máme snad ještě dědičný podíl v domě svého otce? 15Cožpak nás nepovažuje za cizinky? Vždyť nás prodal a peníze dočista utratil!#h.: naše (tzn. za nás získané) stříbro také strávením strávil! 16Ano, všechno bohatství, které Bůh odňal našemu otci, patří nám a našim dětem. Nyní tedy udělej všechno, co ti Bůh řekl. 17Nato Jákob vstal, posadil své děti a ženy na velbloudy 18a sehnal všechen svůj dobytek a všechen svůj majetek, jejž nabyl, dobytek a zboží, které nabyl v Paddanaramu, aby šel ke svému otci Izákovi do kenaanské země. 19Když Lában odešel stříhat ovce, Ráchel ukradla domácí bůžky, které patřily jejímu otci. 20A Jákob oklamal#h. zde užívá idiom: ukradl Lábanovo srdce (v. 26); [tak se Jákob připojuje ke kradení ze strany Ráchel] Aramejce Lábana, když mu neoznámil, že utíká. 21Tak utekl se vším, co měl. Vstal, přebrodil Řeku#[tzn. Eufrat]; Nu 22,5; Dt 11,24! a vydal se směrem#h.: nastavil tvář ke gileádskému pohoří.
Lában pronásleduje Jákoba
22Třetího dne bylo Lábanovi oznámeno, že Jákob utekl. 23Tedy vzal s sebou své příbuzné,#h.: bratry po sedm#h.: cestou sedmi dní ho pronásledoval a dostihl ho v gileádském pohoří. 24K Aramejci Lábanovi přišel ve snu v noci Bůh a řekl mu: Měj se na pozoru, abys nepromlouval k Jákobovi ani dobro ani zlo.#h.: nemluvil s J. od dobrého až po zlé. [Význam rčení není zcela jistý]; (n : abys … nežehnal ani nezlořečil); v. 29 25Lában dostihl Jákoba, když Jákob postavil svůj stan na hoře. I Lában se svými příbuznými#h.: bratry tábořil v gileádském pohoří. 26Lában se Jákoba zeptal: Cos to udělal, žes mne oklamal a mé dcery jsi odvedl jako válečné zajatce?#h.: zajatce meče 27Proč jsi potají utekl#h.: ses ukryl, abys utekl a oklamals mne? Neoznámils mi to, abych tě mohl propustit s radostí a zpěvy, s tamburínou a lyrou! 28Ani jsi mě nenechal políbit mé vnuky a dcery. Tentokrát bylo tvé jednání bláznivé. 29Je v mé moci naložit s vámi zle. Ale včera mi Bůh vašeho otce řekl: Měj se na pozoru, abys nepromlouval k Jákobovi ani dobro ani zlo. 30Když už jsi chtěl odejít, protože jsi velice toužil po otcovském domě, proč jsi ukradl mé bohy?
31Jákob na to Lábanovi odpověděl: Protože jsem se bál, neboť jsem si myslel, abys mi neuchvátil své dcery. 32U koho najdeš své bohy, ten nezůstane naživu. Před našimi příbuznými prozkoumej, co tvého je u mne, a vezmi si to. Jákob totiž nevěděl, že je Ráchel ukradla. 33Lában tedy vešel do stanu Jákobova, do stanu Leina, i do stanu obou služebnic, ale nic nenašel. Pak vyšel z Leina stanu a vešel do stanu Ráchelina. 34Ráchel však vzala domácí bůžky, vložila je do velbloudího sedla#[asi proutěné sedlo s přístřeškem] a posadila se na ně. Lában prohledal celý stan, ale nic nenašel. 35Ráchel řekla svému otci: Ať se můj pán nerozzlobí,#h.: nevzplane hněv v očích mého pána, že nemohu ve tvé přítomnosti povstat, protože mám to, co mívají ženy. Vše prohledal, ale domácí bůžky nenašel.
36Tu Jákob vzplanul hněvem a začal se s Lábanem přít. Říkal mu:#h.: Jákob Lábanovi Jaké je mé přestoupení? Jaký je můj hřích, žes mě tak pronásledoval? 37Když jsi prohledal všechny mé věci, cos ze všech svých věcí#h.: věcí svého domu našel? Polož to sem před bratry mé i bratry své, ať mezi námi dvěma rozsoudí! 38Těchto dvacet let jsem u tebe. Tvé ovce ani kozy nepotratily, berany z tvého stáda jsem nejídal. 39Rozsápané zvíře jsem ti nepřinášel, sám jsem nesl ztrátu; vyžadoval jsi ode mne to, co bylo ukradeno ve dne i co bylo ukradeno v noci. 40Ve dne mě stravovalo horko a v noci mráz, spánek prchal od mých očí. 41To bylo mých dvacet let ve tvém domě: Čtrnáct let jsem ti otročil#15,13n; n.: sloužil; 29,20.27.30 za tvé dvě dcery a šest let za tvůj brav, ale mou mzdu jsi změnil desetkrát. 42Kdyby Bůh mého otce, Bůh Abrahamův a strach#v. 53; n.: Strach (/-u); [o významu h. paḥaḏ zde se diskutuje] Izákův nebyl se mnou,#n.: při mně; h. lî; srv. Ž 118,6n! propustil bys mě teď s prázdnou. Bůh viděl mé soužení a námahu mých rukou#n.: dlaní; Jb 10,3 a včera#v. 29; 19,34; n.: minulou noc rozsoudil.#n.: rozhodl
Smlouva v Galedu
43Lában na to Jákobovi odpověděl: Tyto dcery jsou moje dcery a tyto děti jsou moje děti,#n.: vnoučata tento brav je můj brav a všechno, co vidíš, je mé. Ale co mohu dnes udělat pro tyto své dcery nebo pro děti, které porodily? 44Nuže pojď, já a ty uzavřeme smlouvu, a bude na svědectví mezi mnou a tebou. 45Jákob tedy vzal kámen a vztyčil ho jako pamětní sloup. 46Pak řekl#h.: + Jákob svým bratrům:#v. 37; n.: příbuzným; v. 32 Nasbírejte kameny. Vybrali kameny, udělali hromadu a tam na té hromadě pojedli.
47Lában ji nazval Jegarsahaduta#[tj. aram. Hromada svědectví] a Jákob ji nazval Galed.#[tj. h. Hromada svědectví / svědek] 48A Lában řekl: Tato hromada je dnes svědectvím mezi mnou a tebou. Proto se jmenuje Galed, 49a také Mispa,#[tj. Hlídka] neboť řekl: Ať Hospodin drží hlídku mezi mnou a tebou, až#h.: neboť budeme jeden před druhým ukryti.#[tzn. navzájem odděleni / vzdáleni (z dohledu)] 50Jestliže budeš mé dcery pokořovat nebo si vezmeš ženy mimo mé dcery, byť by nikdo nebyl s námi, pohleď, Bůh je svědkem mezi mnou a tebou! 51Lában ještě řekl Jákobovi: Viz tuto hromadu a viz pamětní sloup, jež jsem vztyčil mezi sebou a tebou. 52Svědkem je tato hromada a svědkem je ten pamětní sloup, že já tuto hromadu nepřekročím ke zlému k tobě, a že ty tuto hromadu a tento pamětní sloup nepřekročíš ke zlému ke mně. 53Ať Bůh Abrahamův a Bůh Náchorův, Bůh jejich otce soudí#n.: bůh Náchorův (/ bohové Náchorovi), bohové jejich otce soudí; [Lában totiž nevěřil v jednoho Boha] mezi námi! A Jákob přísahal při strachu svého otce Izáka. 54Pak Jákob obětoval na hoře oběť a zavolal své příbuzné,#n.: bratry; v. 46 aby jedli chléb. Jedli chléb a přenocovali na té hoře.
Právě zvoleno:
Genesis 31: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.