Zia-ƃelai Kɛ́-mɛni-ŋai 2
2
M̀ɔlêŋ Maa Waai pá mɛni
1Pɛŋtekɔ ɣelei seriɛɛi, ǹaa-la-ƃelai kélee díkɛ̀ a díŋaa tɛ́ɛ gîe ma kwaa tɔnɔ ma. 2Díkɛɛ naai, dí sɛŋ da tíŋ mɛ̀ni ŋ̀elei su a maa félaa kpɔ́ yɛ̂ɛ fãa kɛ́tɛ, díŋ é bɛ́rɛi lá fɛ́ɛ dí kɛ̀ seêni mui. 3Dí sɛŋ da kàa yɛ̂ɛ nɛ́ŋ, m̀óloŋɔɔ ŋɔŋ ma, é sée díŋûa tɛi-tɛi. 4È kɛ̀ tí díkelee dílaa è fɛ̀ɛ a M̀ɔlêŋ Maa Waai. Gɛ́ɛ tí dí pɛ̀lɛ lônoi a sii-woo da kpɛ́ni-ŋa, yɛ̂ɛ berei M̀ɔlêŋ è m̀aa wála-wala tɛ̀ɛ la dípɔi.
5Zûu-ŋa díkɛ̀ dí kɛ̀ Zerusâlɛŋ, nyíi-ŋai kɛ̀ a Ɣala mɛni-ŋa kɛ́-ƃela kùla ŋ̀éniɛi gwaa kéleei. 6Díkɛɛ da zɛŋ tí mɛnii, dí díŋaa tɛ̀ ma kpɔŋ su kɛ́tɛ. Díkelee dípɛlɛ è pù, kpɛ́ni fêi, dí ǹaa-la-ƃelai kàa da kɛ̀ lônoi díkɛ mɛ̀ni díkpîŋ sii-woo-ŋai su. 7Dí díkili ŋá sìa laa-kpala maa pere su, dîyɛɛi, “Kɛrɛ̂e, diai kélee ǹônoi kɛ̂i díkaa a Galalii-ƃela? 8À kɛ̀ tí, lé ƃe ŋaŋ kúkelee kwa díwoo mɛnîi kúkpîŋ sii wóo-ŋai su? 9Kúta-ŋa kú kùla Pâtia, Midia, Ilaŋ, Mɛsopotemia, Zuda, Kapadôsia, Pɔŋtɔ da Eesia, 10kúta-ŋa kú kúla Fagia, Paŋfîlia, Ize da Lebia lɔii kpuai gáa Sailini kɔlɛ mai. Kúta-ŋa kú kùla Luŋ. 11Zûu-ŋai da Zɛ̃tai-ŋai da dílii pene Zudasi ɣala mɛni kɛ́-ƃelai pɔ́ naa pere. Kúta-ŋa kúkaa a Kulîi da Arebia-ŋa. Kɛ́lɛ kúkelee kwa díla-woo-ŋai mɛnîi kúsîi wóo-ŋai su díkɛ lòno é pílaŋ Ɣâla ŋɔtíi kpaya-kpayai dîa.” 12Díkelee díla è kpàla dîa díkili ŋá é tɛ̀i díkɛ m̀o díkîe-ni dîa, dîyɛɛi, “Nyíŋi su-kulai ƃa le?” 13Kɛ́lɛ, núu da-ŋa dí ɣɛ́lɛ maa kùla díkponôi, dîyɛɛi, “Dílaa fɛ̂ɛi a ŋwã̂ai nina.”
Pitɛ è lòno a Pɛŋtekɔ ɣele
14Kɛ́lɛ, Pitɛ è kɛ̀ tɔ̂ɔni da Zîsɛ ŋɔpôlu-ƃelai buu kao tɔnɔi é ŋ̀óo tɛ̀ ɣelêi é mó dîa, ǹyɛɛi, “Zûu sinaa da káai kákaa Zerusâlɛŋ, tɔɔ nyíŋi é kɛ́ a kákɔlɔŋ mɛni, ká káwoli tɔɔ ŋ́oo ma. 15Ŋwã̂ai fé ǹûai ŋí kɛ̂i yɛ̂ɛ berei gáa la kákili ŋái, kpɛ́ni fêi, a kɛ́ nɔ́ a fólo-nɛnɛŋ. 16Kɛ́lɛ, nyíŋi ƃé Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-nuui Zooɛ è mò, ǹyɛɛi,
17‘Ɣâla a mò, ǹyɛɛi, “Ŋ̀ele-ŋai gbɛɛ ŋái
ŋa pâi Ŋámɔ̂leŋ pûi núu kélee kponôi.
Kálonii-sinaâi da kálonii-nɛyaai da pâi mɛni ƃôi naa tuɛ.
Zĩ̂a a pâi tɛɛ̂i a kányaŋkpa-ŋai,
kásiɛ-pɔlɔ-ŋai dí see ƃó.
18Ŋa pâi máŋ
Ŋámɔ̂leŋ pûi ńyee mu-ƃelai, sinaa da nɛyâa kponôi a ŋ̀ele-ŋai ti,
ǹyaŋ da pâi mɛni ƃôi naa tuɛ.
19Ŋa pâi mɛni kpaya-kpaya lɛ̂i ŋ̀elei su,
da ŋɛi-kɛ-maa-ŋa ǹɔii ma,
ŋãa, ŋɔŋ da luru su kpiniɛɛ.
20Vóloi a pâi penêi a kpíni,
ŋ̀áloŋ é pene a ŋãa,
Kúnuu-namui ŋɔɣelei é lɛ́ɛ pâi, nyíi gáa a ɣele kɛ́tɛ maa ponoɔɔ̂i.
21A pâi kɛ̂i a sɛŋ a gɛ́ɛ ǹúui pâi Kúnuu-namui láa tôlii a pâi ƃálôi.” ’
22“Eezuɛ sinaa, ka ŋ́oo ŋí mɛni: Nâzarɛ Zisɛi nyíi gáa a ǹúui Ɣâla è nɛ̀ kâa a tíi kpaya-kpaya da mɛni kpaya-kpaya é pɛ́lɛ ŋɛi kɛ́-maa-ŋa nyíi Ɣâla a gɛ̀ zarâi kásamâi, yɛ̂ɛ berei káa kpîŋ ka gɔ́lɔŋ lai. 23Dí gɔ̀lɛ yɛ̂ɛ berei Ɣâla è gbɛtɛ la gíli ŋái, ka gɛ ŋ̀wana-lɔɔ-ƃela dí gbamo wúru su-tíyeŋɔɔ ma dí bàa, 24Ɣâla è m̀u sìɣe saa yêei, kpɛ́ni fêi, saa fa pɔ̂ri kɛ̀ zonîi. 25Mɛni ma Deeƃé è lòno e pîlaŋ ma, ǹyɛɛi,
‘Ŋá Ŋánuu-namui kâa ŋ́ɛi tuɛ a tãi kélee,
kpɛ́ni fêi, gáa ńaa mii-yee mɛi-pere a gɛ́ɛ fé tumo.
26M̀ɛni ma ńii è kɛ̀ a nɛ̃ɛ,
ńɛŋ kɛ́ ŋɔ́nɔ lii-nɛ̃ɛ kùla.
Nyíŋi pôlu ma máŋ ŋ́gbono a pâi kɛ̂i kili-kɛ-maa kpanaŋ su.
27Kpɛ́ni fêi, ífe pâi ŋámɔ̂leŋ lɛɛ̂i Saa-taa,
kpaa máŋ, í Ímaa-waa-nuui lɛ́ɛ naa zu é kara.
28Ya ŋ̀éniɛi ŋɔperei lɛ́ ḿâ.
Íkɛ-naai a pâi ńaa fɛ̂ɛi a lii-nɛ̃ɛ.’
29“Ŋánûa, ŋa pɔ̂ri lônoi kápɔ a ŋ́gili kélee é pîlaŋ ǹúu-suu túɛ-nuui Deeƃé ma a gɛ́ɛ è sàa dí nòo. M̀olôŋ káa nɔ́ fîle ní kásama sâa. 30M̀ɛni ma gɛ́ɛ a Ɣâla ŋɔlóno kɛ́-nuui, gɛ́ ƃò a gɔ́lɔŋɔɔ a gɛ́ɛ Ɣâla a góno tée ǹyêei kpɔ́ a gbanaŋɔɔ a gɛ́ɛ a pâi ŋɔsuui su-nuu dɔnɔ seêi ŋɔkâloŋ see-sɛŋ ŋái, 31è gàa nàa túɛ é lóno é pîlaŋ la Kôrai ŋɔmu-siɣe saa yeei ma, a gɛ́ɛ dífe ǹɛɛ ní Saa-taa, kpaa máŋ gbono su é kara. 32Zisɛi ŋí Ɣâla è m̀u sìɣe saa yêei, ǹyaŋ kúkelee kúkaa a maa sêre-ŋa. 33Zîsɛ è tɛ̀ ɣâla-taa a gɛ́ɛ é sée Ɣâla láa mii-yee mɛi, ǹyaŋ è M̀ɔlêŋ Maa Waai sɔlɔ ƃó yɛ̂ɛ berei Ǹâŋ è góno tèe la ǹyêei. Ǹyaa ƃa M̀ɔlêŋ Maa Waai tɛ̀ɛ kúpɔ. M̀ɛni ƃé kwa kwaa kâai la kúkɛ mɛni mɛ̂ni. 34Deeƃé fé tɛ́ ní Ɣâla-taa, kɛ́lɛ, ǹyaa kpîŋ è mò, ǹyɛɛi,
‘Nuu-namui è mò Ŋánuu-namui ma,
“See ƃɛ́ ńaa mii-yee mɛi-pere
35é lɛ́ɛ la zu ŋa íkpɔara-ƃelai pú íkɔɔ mu.” ’
36“M̀ɛni ma tɔɔ Eezuɛ lɔii gwaa kélee é gɔ́lɔŋ a tɔ̃yâ a gɛ́ɛ Zisɛi ŋí ka gbàmo ŋ̀úru su-tíyeŋɔɔ̂i mai, Ɣâla a gɛ́ a Nuu-namu da Kôrai.”
37Nyíŋí mɛniɛɛ dîɛi, è dílii soŋ dí mo Pitɛ ma da zia-ƃelai gbéli-ŋai, dîyɛɛi, “Kúnûa, lé ƃé kwa pâi gɛ̂i?”
38Nya ƃe Pitɛ è mò, ǹyɛɛ, “Kákelee ka kálii pene dí kábatâi kɛ́ Zîsɛ Kôrai láai su kásu-mɛni é lɛ́ɛ kásɔnyɔ̂ŋ-ŋai mɛni ma. Gɛ̀ ní ka pâi M̀ɔlêŋ Maa Waai sɔlɔ ƃôi nyíi gáa a ƃɛlɛ-sêe. 39Ɣâla ŋɔkono-teei káa kámɛni ma, kálônii da diai dîa kwaa kôya mai, nyíi-ŋai Kúnuu-namui Ɣâla a pâi dítôlii.”
40È lòno dípɔ a wóo da kpɛ́ni támaa. È sêre-faa kɛ̀ kpɔ́ díŋɛi é dímaa tɛ́, ǹyɛɛ diai, “Ka kákpîŋ ƃálo ká kúla ŋ̀ulu-ƃelai ŋí yêei.” 41Núu támaa dí díyee sèe ŋɔwóoi mu dí díbatâi kɛ̀. M̀aa ɣele tɔnɔi tí núu kɛ́ɛ yɛ̂ɛ núu wála saaƃa ƃé dí tòo ǹaa-la-ƃelai dîa. 42Dí dítãi dámaa pù sɛŋ maa kɔ́riɛɛ su zia-ƃelai yée mu. Da dia-ni díkɛ̀ díkîe ma dí ɣala fɛli gîe ma díkɛ dílaa mii gîe ma.
Ǹaa-laa-ƃelai tûa-pere
43Yao è pà núu kélee pɔ́. Mɛni kpaya-kpaya támaa da ŋɛi kɛ́-maa-ŋa dí kɛ̀ zia-ƃelai sârai. 44Ǹaa-laa-ƃelai kélee dí kɛ̀ díkîe ma, díkɔ̃liŋ kélee kɛ́ ƃo a díkîe-ni pɔ́ɔ. 45Dí dílɔii-ŋai kɔ̀lɛ da díyee ŋá-sãai, dí zɔ̃ɔ ŋáa kɔ́lɛ diai dîa kɛ̀ kpɔŋ mâa wɛ̂lii. 46Ǹaa-la-ƃelai díkɛ̀ liî Ŋ̀âla-pɛrɛ kɛ́tɛi mu gîe ma. Dímii-sãai kélee è kɛ̀ nɔ́ gîe ma. Da kâa dílaa mii gêi ma a lii-nɛ̃ɛ da lii-lɛlɛ. 47Dí Ɣâla láa ma tɛ̀, ƃaa kɛ́-maa kɛ́ ƃo núu kélee yêei dímɛni ma. Diai kélee ƃálo-laa sɔlɔ ƃò Kúnuu-namui yêei, Kúnuu-namu è kɛ̀ díkɔni toôi ǹûai ŋí díwɔ̂i ma a ɣele kélee.
Currently Selected:
Zia-ƃelai Kɛ́-mɛni-ŋai 2: KWB
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2012 Bible Society in Liberia
