Matiye 27

Kú ɓá Zezú hí̧ Pílát

(Mrk 15:1; Luk 23:1-2; Zâŋ 18:28-32)

1A gel a pélé rím, gáŋnjuku nzáʼaká̧nari̧ too rá̧ gáŋnjuku pû a Juyífri mára̧ há̧narí̧, a mɔny ɓay, ɓay a í Zezú. 2A fal ŋgá̧ nɛ́, kú ɓá nɛ́ sé hí̧ Pɔŋsé Pilát, mbây tûlkaw a Rɔmɛri̧.#27:2 Ɓayhí̧lé gáŋnjuku a nzáʼaká̧nari̧ kuu gáŋnjuku pû Juyífri, zi tí ka ŋgboro í Zezú yá, dáy a ɓá nɛ́ gírú Pilát ka ɓá mbây a Rɔmɛri̧, ka kaw tûl a kuriri.

Hûl a Judas

(Pap 1:18-19)

3Judas ka zé Zezú, lá ɓá kú e í Zezú, dáy lawɛ́ sé, ké rerú ka lari mínya bonsayké gí hí̧ gáŋnjuku nzáʼaká̧nari̧ rá̧ gáŋnjuku pûri. 4Ké gí sa hí̧ kuriri ɓá: «Mi niŋ ɓéké, mi zé njuku ka niŋ hɛ̧ a há̧na nyáy ka̧n ɓil hûl! Dáy kú sa hí̧ nɛ́: Zi kó rú yá! Hɛ̧ ka kó mɔ́y!» 5Judas pɔŋ lari mínya bonsayké kɔ̧ ɓil vûn a Gáŋvbôn, a kála sé ŋgá̧ solé, ka í mûn nɛ́.

6Gáŋnjuku nzáʼaká̧nari̧ fa̧ lariké, a sa: «Sáŋna a ɓurú zi hí̧ ŋgboro ɓá rú ɓá lariké ka̧n ɓil hɛ̧zíŋa a vûn a Gáŋvbôn nyá, ɓayhí̧lé ɓá lari sêm.» 7Fal láhá̧narí̧, kú fa̧ lariké, a sé zé wâʼa a njuku mbó íri há̧na, a ɓá gelké ɓá gel goro hûl a gɔ́rɔ́ri. 8Ɓaykénɔ́ pé kú ɗí gelké ɓá: «wâʼa sêm» gí ka̧ sénɛ́. 9Nǎŋnɔ́ pé niŋ ɓá báŋké ka ɓay a porofɛ́t Jeremí sáy: «Kú fa̧ lari mínya bonsáy, lari zé hɛ̧ ka gun Izirayɛ́lri ŋgá̧nzáʼa sé tûlké 10pé a mbí, a zé wâʼa a njuku mbó íri, ɓá báŋké ka Gáŋmbây tí sa hí̧ mí.»#27:10 Zer 19:1-13

Pilát vbí Zezú ɓay

(Mrk 15:2-5; Luk 2:3-5; Zâŋ 18:33-38)

11Zezú saɓay a mbɛl a mbây tûlkaw ka vbí nɛ́ ɓá: «Mɔ́ ɓá Mbây a Juyífri lé?» Zezú rerú hí̧ nɛ́: «Mɔ sa dá.» 12Falké, ka gáŋnjuku nzáʼaká̧nari̧ rá̧ gáŋnjuku pûri kúŋɓay ka̧n nzɛ́ʼɛ, Zezú zi rerú ɓay hí̧ kuriri yá. 13Dáy Pilát sa hí̧ nɛ́: «Mɔ zi láɓay nɔ́rí̧ a kú sa sé tûló yá lé?» 14Dáy Zezú zi reka ɓay a há̧na mbêw hí̧ nɛ́ nyá. Hɛ̧ké ná yér hí̧ mbây tûlkaw.

Kú ŋgá̧nzáʼa ɓá kú e í Zezú

(Mrk 15:6-15; Luk 23:13-25; Zâŋ 18:39–19:16)

15Sêe mára̧ záymûn Pâk dát lé, mbây tûlkaw pɔŋ njuku vûn sɛl mbêw, njuku ka njukuri vbíy. 16Nǎŋnɔ́, njuku a há̧na erú, ka njukuri tu nɛ́ mambá, ka e ka vûn sɛl, rɛŋɛ́ ɓá Barabás. 17Dáy, Pílát vbí njukuri ɓá: «A gé i zi ɓá mí pɔŋ hí̧ wǎyri lé, Barabás malé Zezú a kú ɗí ɓá Kiris lé?» 18Ɓayhí̧lé Pílát tu ɓá táŋáké ɓá ka ŋgboro a sɛ́rɛ pé kú ŋgbá Zezú gí hí̧ nɛ́y. 19Gelka Pílát e ka vûn walɓay, wûny a mɛ̌ pé gí sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Mɔ́ niŋ hɛ̧ a há̧na ziŋ njuku nɔ́ nyá, ɓayhí̧lé, sû̧ŋ rá̧ nɛ́, mí tɔ́ʼɔsêe a ɓil lɔ́la mambá ɓay a mɛ̌.» 20Dáy gáŋnjuku nzáʼaká̧nari̧ rá̧ gáŋnjuku pûri sa hí̧ njukuri ɓá kú sa ɓá, ké pɔŋ Barabás, a í Zezú. 21Mbây tûlkaw mbí ɓay a sa hí̧ kuriri: «A bazeŋ a njuku nɛ́rí̧ ka sére, a gé i zi ɓá, mí pɔŋ hí̧ wǎyri lé?» Kú sa ɓá: «Barabás!» 22Pilát sa hí̧ kuriri: «Dáy mí niŋ a̧ní, ziŋ Zezú a kú ɗí nɛ́ ɓá Kiris lé?» Kuriri too sa ɓá: «Kú ɓara nɛ́ ka̧n tûl dii vbatay!» 23Dáy Pílát sa: A̧hí̧ ké niŋ ɓá hɛ̧ɓéké lé? Kú vbá̧nzáʼa gé ɓá mbɛl: «Mɔ́ ɓara nɛ́ ka̧n tûl dii vbatay!» 24Gelka Pilát kó ké zi ma niŋ hɛ̧ há̧na nyá, ɓayhí̧lé njukuri vbá̧nzáʼa gé ɓá mbɛl dáy, ké mbí mbii a turu ndɔ̂ʼɛ a mbɛl a njukuri too a sa: «Mi zi tí ɓil ɓay a hûl a njuku nɛ́ nyá! Ɓá hɛ̧ ka ɛ̧rɛ̧ wǎyri!» 25Dáy njukuri too sa: Sêm mûn nɛ́ ké kɔ̧ tûl a ɓurú rá̧ gun a ɓurúri. 26Nǎŋnɔ́ Pilát pɔŋ Barabás, a sa kú vbá̧ Zezú a ndêe, dáy a ɓá nɛ́ ɓá kú sé ɓara nɛ́.

Ŋgawbéreri yáw Zezú

(Mrk 15:16-20; Zâŋ 19:2-3)

27Ŋgawbére a Pílátri ɗa Zezú sé ɓil vûn a mɛ̌ dáy njukuri mára̧ ɗɔ́ŋ nɛ́. 28Kú lú laa a mɛ̌, a ɓá gáŋ laa mbây ɓá sɛ́ŋɛ́ rí nɛ́. 29Dáy a kú ra̧ma ŋgátúru, ɓá báŋa mbulí, a ɓá ka̧n tûlé, ka ɓá kâ̧wŋgba ka̧n ndɔ̂ʼɔ a lâʼa a mɛ̌. A kú huku mbɛlɛ́ a sáʼa nɛ́ a sa: «Nam mɔ́ mbây a Juyífri!» 30Dáy kú sa̧sâ̧m kɔ̧ nɛ́, ka naʼa kâ̧wŋgba ka ndɔ̂ʼɛ, ka vbá̧ tûlé rú. 31Gelka kú yáw nɛ́ ma kuriri dáy, kú lú gáŋ laa ka mûn nɛ́, a reɓá gárí a mɛ̌ ri nɛ́ dáy, a ɗá nɛ́ ɓay a sé ɓara nɛ́ ka̧n tûl dii vbatay.

Kú ɓara Zezú ka̧n tûl dii vbatay

(Mrk 15:21-32; Luk 23:26-43; Zâŋ 19:17-27)

32Gelka kú kaw tɛ̧́ ɓil pû, kú gé ziŋ njuku sirɛn há̧na a rɛŋɛ́ ɓá Simɔŋ, ŋgawbéreri gé ŋgbá nɛ́ a ŋgɛ́rɛ hol dii vbatay a Zezú. 33Kú gé ka̧ gel a kú ɗí ɓá Golgota, ka zi ɓay a sa ɓá: «Gel ŋgótûl.» 34A goló, kú gé ɓá vôn ka zuʼuru ka hɛ̧ a ŋgbɔ́rɔké ɓá ké nzó, gelka Zezú gé léy, ké zi nzónáké yá.#27:34 Wûny há̧narí̧ erú a ɓil pû Zerúzalɛ̂m, hí̧ lari ɓá kú niŋ nda̧m a ŋgbɔ́rɔké ɓay a hí̧ njukuri a kú e ɓara kuriri ka̧n tûl dii vbatay, ɓay a kú zi ná lá séna mûn ɓá ŋgɛ̧́náké. 35Nǎŋnɔ́ ŋgawbéreri ɓara nɛ́ ka̧n tûl dii vbatay, a kú wal laa a mɛ̌ a ɓú ɓele rú. 36Dáy kú kaw siri, a kaw koro nɛ́. 37A tûlé ka sâa, kú ɗé hɛ̧ ka̧n hakpak ka̧nrú̧ ɓá: Njuku nɛ́ ɓá Zezú, mbây a Juyífri, ɓay tɔ́ʼɔ ɓá ɓayhí̧ kú ɓara nɛ́y. 38Kú ɓara njuku í hûlri sére ka̧n tûl dii vbatay a kuriri, mbêw ka̧n ŋgboro a lâʼa rá̧ mbêw ka̧n ŋgboro a kpɔ́rɔ́ a mɛ̌.

39Njuku tá ŋgborori fára nɛ́, a té tûl a kuriri, 40a sa: «Mɔ̌ ka zi ɓay a gbɛʼɛrɛ vûn a Gáŋvbôn, ka rembó a féké a ɓil nâm sáy, mɔ́ pɛ̧́ mûn nɔ́ ka mûn nɔ́ rá̧! Ka mɔ̌ mí ɓá Gun a Gáŋvbôn, mɔ ɗere ka tûl dii vbatay nɔ́!» 41Nǎŋ pí, gáŋnjuku nzáʼaká̧nari̧ kuu njuku tɔ́ʼɔ sáŋnari̧ rá̧ gáŋnjuku pûri yáw nɛ́ a sa: 42«Ké pɛ̧́ njuku a ǎ̧wrí̧, dáy a zi ma pɛ̧́ mûn nɛ́ ka mûn nɛ́ nyá! Lé ké ɓá mbây a gun Izirayɛ́lri lé? Nǎŋ lé, ké ɗere ka tûl dii vbatay nɔ́ a ŋgɛŋnɛ́, rú e láɓulaw hí̧ nɛ́. 43Ké ɓá lawɛ́ hí̧ Gáŋvbôn, a sa: “Mí ɓá gun a Gáŋvbôn.” Dáy Gáŋvbôn, mí zi nɛ́ lé, ké pɛ̧́ nɛ́ a ŋgɛŋnɛ́ rá̧!» 44Njuku í hûlri, a kú ɓara kuriri kɔ̧ gbɛ́ŋɛ́y fára nɛ́ nǎŋ kɔ́.

Hûl a Zezú

(Mrk 15:33-41; Luk 23:44-49; Zâŋ 19:28-30)

45Gel yírí ŋgbem ma tísiri too, tí ka lawgel a sêe sé ka̧ sɛl a sêe sáy a bɔʼɔlêw. 46A ɓil sɛl a sêe sáyké nɔ́, Zezú vbá̧nzáʼa ɓá gbénáké: «Eli, Eli Lamá Sabaktaní?» Zi ɓay a sa ɓá: «Gáŋvbôn a mǐ, Gáŋvbôn a mǐ, ɓayhí̧ mɔ́ sáŋ mí lé?» 47Njuku a há̧narí̧ ka e a gelké ka a lá nɛ́y, sa ɓá: «Ké ɗí Eli!» 48Dáy njuku a há̧na a bazeŋ a kuriri, uru a sé mbí nzáʼa gári a ɓá doŋ vôn a sɔ̧́náké, a ɓá ka̧n nzáʼa kâ̧wŋgba a hí̧ nɛ́ ɓá ké nzó. 49Dáy njuku a fékéri sa: «Mɔ́ pɔŋ, a ná kó há̧na Eli e gí pɛ̧́ nɛ́ lé!» 50Zezú vbá̧nzáʼa ɓáy ɓá gbénáké dáy a hú. 51Núnmbɛ̧́nɛ́ nɔ́, laa a kúŋ ɓil vûn a Gáŋvbôn sáʼa sére tí ka sâa gí ka̧ taa,#27:51 Laaké nɔ́, wal ɓil vûn a Gáŋvbôn sére: gel a táŋáké rá̧ gel ka táŋ mambáy. Ɓá gáŋnjuku sáŋna hɛʼɛ pé rí ɓil gel ka táŋ mambáy bɔʼɔ mbêw a ɓil mbimbɔ̂m mbêw. Nǎŋnɔ́, gel ka wal sérey, tɔ́ʼɔ ɓá njukuri too a ŋgɛŋnɛ́ erú ka ŋgboro ɓay a sé mbɛla a Gáŋvbôn. tísiri laŋ, tûl lárári sáʼa, 52lɔ̂ʼɔpâlri ŋgburu dáy njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké, ka láɓulaw hí̧ Gáŋvbôn ka a húy, toma a ɓil a hûlri. 53Kú tɛ̧́ ka lɔ̂ʼɔpâl, a fal toma a Zezú, a kú ri ɓil pû a Zerúzalɛ̂m, ɓil pû a táŋáké, njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké kó kuriri. 54Njuku ɗambɛl a ŋgawbére a Rɔmɛri̧ rá̧ ŋgawbéreri ka e kuu mɛ̌ ɓay a koro Zezú, kó tísiri ka laŋ rá̧ hɛ̧ri̧ ka táy, wɔ́w ŋgbá kuriri kú sa: «Katína njuku nɛ́ ɓá Gun a Gáŋvbôn!» 55Wûnynjukuri erú ɓá ŋgɛ̧́náké ew ɓá ɗínáké kaw kónáké: Kú tɔ́ŋ Zezú gí ka Galilê, ɓay a hí̧ndɔ̂ʼɔ hí̧ nɛ́. 56A ɓil a kuriri nɔ́, Marí a pû Makdala erú, kuu Marí mâa Ják rá̧ Jozɛf rá̧ mâa a gun a Zebedéri.

Jozɛf goro Zezú

(Mrk 15:42-47; Luk 23:50-56; Zâŋ 19:38-42)

57Gelka bɔʼɔlêw gí ká̧y, njuku hɛ̧zíŋa a há̧na ka Arimaté, rɛŋɛ́ ɓá Jozɛf, gí ka̧, ké kaw ɓá gunbɔʼɔ a Zezú kɔ́. 58Ké sé ziŋ Pilát a vbí nɛ́, ɓay a mbí hûl a Zezú. Dáy Pilát hí̧nzáʼa ɓá kú ɓá hûl a Zezú hí̧ nɛ́. 59Jozɛf gí mbí hûlké, a kú ka laa a fékéké. 60Ka sé goro hûlké ka lɔ̂ʼɔpâl a mɛ̌ a ɓil saw a ké ɗáŋ ɓá féké ɓáy, dáy a gíkra gáŋ saw gí ndi nzáʼa lɔ̂ʼɔké. 61Marí a Makdala rá̧ Marí a ǎ̧w erú a gelké, a kaw nzáʼa lɔ̂ʼɔpâlké.

Njuku koro tûlpâlri

62Típélé a féké, ka ɓá nâm ka tɔ́ŋ nâm mɔny mûn, ɓay a nâm ɔʼɔy, lé gáŋnjuku nzáʼaká̧nari̧ rá̧ Fariziyɛ̧́ri̧ mára̧ há̧narí̧ sé gel a Pilát, 63a sa: «Mbây, rú kɛrɛ ɓay ka njuku nɛ́, a ké pa̧n a nûn ɓáy sa ɓá: “Fal hûl a mǐ nâm sáy lé, mí e toma a ɓil a hûlri.” 64Belɓá mɔ́ hí̧nzáʼa a ŋgawbéreri kú koro pâl nɔ́ ka̧ nâm sáy, a tíyálé gunbɛʼɛri e gí ríw hûlké, a sa hí̧ njukuri ɓá: “Ké toma a ɓil a hûlri dá.” Dalé kúŋɓay a falké yáy, e retá ɓála mbɛlké.» 65Pilát sa hí̧ kuriri: «Ŋgawbéreri kaw yáy, ɓay a koro tûl pâl. Í sé, a i ɓá kuriri koro tûl pâl ɓá báŋké ka law a wǎyri ziy.» 66Kú sé, a gé kó nzáʼa lɔ̂ʼɔké ɓá béláké, ka ŋgá̧nzáʼaké, ka ɓá ŋgawbéreri koro rú.

Currently Selected:

Matiye 27: pnz

Highlight

Copy