Luk 22

Mbâyri láhá̧narí̧ ɓay a ŋgbá Zezú

(Mat 26:1-5; Mrk 14:1-2; Zâŋ 11:45-53)

1Nâm záymûn a Juyífri a kú sɔ̧́ biré a kú niŋ táŋ haw, a kú ɗí ɓá Pâk, gí ɗɛ́ŋ dá. 2Gáŋnjuku nzáʼaká̧nari̧ rá̧ gáŋnjuku tɔ́ʼɔ sáŋnari̧, kaw ɛ́ ŋgboro ɓay a í Zezú, dáy kú ŋgú wɔ́w ɓay a njukuri.

Judas kaw ɗɛ́ŋ ɓay a zé Zezú

(Mat 26:14-16; Mrk 14:10-11)

3Sata̧n gí ri law a Judas, a kú ɗí nɛ́ ɓá Ɛskariyót, ka ɓá mbêw a bazeŋ a gunbɔʼɔ a Zezúri bôo a sérey. 4Ké uru ka sé ziŋ gáŋnjuku nzáʼaká̧nari̧ rá̧ gáŋnjuku koro nzáʼa vûn a Gáŋvbônri̧, a kú láhá̧narí̧ sé tûl ŋgboro a ké e zé Zezú hí̧ kuriri. 5Kú kaw ka mûnrína, a ŋgá̧nzáʼa ɓá kú e hí̧ nɛ́ lari. 6Judas zibɔʼɔké, a tí ɛ́ ŋgboro a̧ní ké e zé Zezú hí̧ kuriri, ɓay a njukuri kú zi ná tu.

Kara lâʼa Pâk

(Mat 26:17-25; Mrk 14:12-21; Zâŋ 13:21-30)

7Nâm záymûn a kú sɔ̧́ biré a kú niŋ táŋ haw, a kú e í gun mbóléri ɓay a Pâk, gí ka̧ dá. 8Zezú pé Píyɛ́r rá̧ Zâŋ, a sa hí̧ kuriri ɓá: «Í sé ɗambɛl sé mɔny lâʼa Pâk a manárí̧.» 9Kú vbí nɛ́ ɓá: «Gel a sí̧ mɔ zi ɓá rú sé mɔny lâʼaké lé?» 10Ké sa hí̧ kuriri ɓá: «Í kó, wǎyri mí gé ri ɓil pû lé, i gé ziŋ njuku a há̧na ka hol íri mbii, í tɔ́ŋ nɛ́ sé ka̧ ɓil pû a ké e ri rúy, 11a í gé sa hí̧ njuku vûnké ɓá: Gáŋnjuku sa, rú gí vbí mɔ́ ɓá: A vûn a sí̧ ké e sɔ̧́lâʼa Pâk kuu gunbɛʼɛri karú lé? 12Ké e tɔ́ʼɔ wǎyri vûn a hɔ̧́náké ka tûl vûn ka sâa, a kú mɔny hɛ̧ri̧ too erúy, a goló, pé i e kara lâʼaké karú.» 13Kú sé a gé ziŋ hɛ̧kéri too, ɓá báŋké nɔ́ ka Zezú tí sa hí̧ kuriri, a gé kara lâʼa Pâk karú.

Húru a Gáŋmbây

(Mat 26:26-30; Mrk 14:22-26; 1Kɔ 11:23-25)

14Gelka sɛl a sêeké gí ka̧ dáy, Zezú mára̧ há̧na kuu apotere a mɛ̌ri̧ gí kaw nzáʼa lâʼa. 15Ka kú kaw sɔ̧́lâʼay, Zezú sa hí̧ kuriri ɓá: «Mi zi ɓá ná kaw mbêw a sɔ̧́lâʼa Pâk nɛ́ tí ɗambɛl rá̧ mí tɔ́ʼɔsêe. 16Ɓayhí̧lé, mi sa hí̧ wǎyri, mi tí sɔ̧́lâʼa Pâk ɓá báŋa nɛ́ kuu wǎyri ɓáy mbaa, ka̧ sêe ka táŋa a Pâkké e niŋ a ɓil Pû a Gáŋvbôn.» 17Falké Zezú mbí yoŋ a zi awá hí̧ Gáŋvbôn a sa: «Í nyá yoŋ nɛ́ ka i wal hɛ̧ ka e a ɓilké a í nzó a bazeŋ a wǎyri too. 18Ɓayhí̧lé, mi sa hí̧ wǎyri, tí ka sénɛ́, mi tí nzó mbii léna dii ví̧nyɛ nɛ́ kuu wǎyri mbaa, ka̧ sêe ka káwa Mbây a Gáŋvbôn e ka̧nay.» 19Falké, ké mbí biré, a zi awá hí̧ Gáŋvbôn a haw ɓilké, a ɓá hí̧ kuriri a sa: «A nɛ́ ɓá hay mûn ní a kú hí̧ ɓay a wǎyri, í niŋ ɓá báŋké nɔ́ ka fal ní, ɓay a kɛrɛ mí.» 20Nǎŋnɔ́, a fal laʼa hɛ̧, ké mbí yoŋ a hí̧ kuriri a sa: «Yoŋ nɛ́ ɓá yoŋ ŋgá̧nzáʼa a fékéké a Gáŋvbôn, ka ŋgboro a sêm mûn ní ka fere ɓay a wǎyri. 21Dáy í kó, ndɔ̂ʼɔ a njuku ka e zé mí e kuu mǐ mbêw a ɓil yoŋ lâʼa nɛ́. 22Katína, Gun a njuku e ziŋ hûl ɓá báŋké nɔ́ ka Gáŋvbôn tí mɔny. Dáy, lelêe hí̧ e ziŋ njuku ka e zé nɛ́ lé!» 23Dáy, Gunbɛʼɛri tí vbí há̧narí̧ a bazeŋ a kuriri, a sa: Ɓá gé a bazeŋ a manárí̧ e niŋ mára̧ péna nǎŋnɔ́ lé?

A gé kaw ɓá gáŋnjuku lé?

24Gunbɔʼɔ a Zezúri, tí many há̧narí̧ a bazeŋ a kuriri ɓay a tu, a gé a bazeŋ a kuriri kaw ɓá gáŋnjuku lé. 25Dáy, Zezú sa hí̧ kuriri: «Mbây a njukuri ka zi tu ɓay a Gáŋvbôn nyáy, ɓá njukuri tɔ́ʼɔsêe, a zi ɓá kú ɗí kuriri ɓá njuku niŋ bélahɛ̧ri̧. 26Dáy, ké zi ná niŋ nǎŋ a bazeŋ a wǎyri, njuku ka zi ɓay a kaw ɓá gáŋnjukuy, ké tɛ̧́ gun a lélé, ka njuku ka zi ɓay a kaw ɓá njuku a tûlké a bazeŋ a wǎyri, ké kaw ɓá njukupéna a gázínákéri. 27Dáy a gé ɓá gáŋnjukuy, njuku ka kaw nzáʼa lâʼa, malé njuku ka kaw niŋ péna wal lâʼay hí̧ njuku ka kaw nzáʼa lâʼay lé? Tá ɓá njuku ka kaw nzáʼa lâʼa yá lé? Dáy mǐ, mi kaw a bazeŋ a wǎyri ɓá njuku niŋ péna. 28Wǎyri, i kaw ɓá njukuri ka ew ɓá kpúnáké kuu mǐ a ɓil tɔ́ʼɔsêe a mǐri̧. 29Ɓaykénɔ́, pé mi mɔny Pû Mbây a Gáŋvbôn zoko wǎyri, ɓá báŋké ka Gáŋvbôn mɔny hí̧ mí Pû Mbây a mɛ̌y, 30rá̧ í lâʼa a nzó ka nzáʼa lâʼa kuu mǐ a ɓil Pû Mbây a mǐ, ɓayhí̧lé i e kaw tûl hɛ̧káwa mbâyri, ɓay a walɓay kɔ̧ tûl bɔʼɔdii ká̧na a gun Izirayɛ́lri ka bôo a sére.»

Zezú sa Píyɛ́r e sáŋ nɛ́

(Mat 26:31-35; Mrk 14:27-31; Zâŋ 13:36-38)

31Gáŋmbây sa: «Simɔŋ, Simɔŋ, mɔ́ lá: Sata̧n ɛ́ ŋgboro ɓay a ké gɔ́ wǎyri, ɓá báŋa naŋ a kú gɔ́ ka lú mbûnyké gefal, ka a pɔŋ mûn naŋ. 32Dáy, mi gɔ́ŋ Gáŋvbôn ɓay a mɔ̌, ɓay a mɔ́ zi ná ɓɔ́l láɓulaw a mɔ̌. Rá̧ mɔ̌, mí ziŋ ŋgboro regí gél ní lé, mɔ́ hí̧ndɔ̂ʼɔ hí̧ nyîn nɔ́rí̧: 33Píyɛ́r sa hí̧ nɛ́ ɓá: Gáŋmbây, mi kaw ɗɛ́ŋ ɓay a mí sé vûn sɛl kuu mɔ̌, ɓay a mí ziŋ hûl kuu mɔ̌. 34Zezú sa hí̧ nɛ́ ɓá: Píyɛ́r, mi sa hí̧ mɔ́ gbátɓay, sénɛ́, rá̧ tôo ké gbô lé, mɔ e sa bɔʼɔké sáy ɓá mɔ zi tu mí nyá.»

Ŋgûu lari, ŋguu gári rá̧ gá̧má

35Falké Zezú sa hí̧ gunbɛʼɛri ɓá: «Gelka mi pé wǎyri táŋ lari, táŋ ŋguu gári, táŋ sabɔʼɔ, hɛ̧ há̧na gé mbá wǎyri lé?» Kú zi a sa: «Háy! Hɛ̧ ka mbárú zi tí yá.» 36Ké resa hí̧ kuriri ɓá: «Ŋgɛŋnɛ́ tí nǎŋ mbaa, njuku ka erú ka ŋguu lari, ké mbí, a njuku ka erú ka ŋguu gári, ké mbí, a njuku, mí zi tí ka gá̧má nyá lé, ké mbí gáŋ laa a mɛ̌ mbêw a zé, a ké zé ŋgá̧má ru̧. 37Ɓayhí̧lé, mi sa hí̧ wǎyri, belɓá ɓay nɔ́rí̧ too, a kú ɗéy, ké niŋ sé tûl ní ɓá: Kú kɛ̧́ nɛ́ kɔ̧ ɓil a njuku í hûlri. Dáy hɛ̧ a kú ɗé sé tûl ní e niŋa ɓá báŋké nɔ́.» 38Nǎŋnɔ́ gunbɛʼɛri sa hí̧ nɛ́: «Gáŋmbây, rú erú ka gá̧má sére.» Ké rerú hí̧ kuriri ɓá: «A nɔ́ ma dá.»

Zezú gɔ́ŋ Gáŋvbôn a Gesemanɛ́

(Mat 26:36-46; Mrk 14:32-42; Zâŋ 18:1, 2)

39Zezú sa nǎŋnɔ́ a uru a tɛ̧́, a kála sé tûl kon, a kú ɗí ɓá kon dii Oliviyé, ɓá báŋké a ké niŋ dát. Dáy gunbɛʼɛri uru a tɔ́ŋ nɛ́. 40Gelka, kú gé ka̧ tûl konké, ké sa hí̧ kuriri ɓá: «Í gɔ́ŋ Gáŋvbôn, ɓay a í zi ná lé ɓil ɓékéhɛ̧.» 41Dáy a ké pɔŋ kuriri, a sé ɓá ɗínáké tɛ̧́w ɓá báŋa ɗína a saw a kú vbúy, a gé huku siri a gɔ́ŋ Gáŋvbôn a sa: 42«Bâa a mǐ, mɔ̌ mí zi lé, mɔ́ ɓá ɗí kuu mǐ tɔ́ʼɔsêe a e gí tûl ní, dáy, mɔ́ zi ná niŋ hɛ̧ ka mi ziy, mɔ́ niŋ ɓá báŋké ka mɔ̌, mɔ ziy.» [43Nǎŋnɔ́, aŋnze a há̧na tɛ̧́ a nûnalê gí hí̧ nɛ́ ŋgɛ́rɛ. 44Ka lawɛ́ yírí mambá, ké gɔ́ŋ Gáŋvbôn a ŋgɛ́rɛ, róna ka tɛ̧́ a mûn nɛ́, ná ɓá báŋa kɔ́rɔ́ sêm ka to kɔ̧ tísiri.] 45Falké a ké gɔ́ŋ Gáŋvbôn, ké uru a regí gel a Gunbɛʼɛri, a gí ziŋ kuriri too kɔ̧ nâm ka lawyíra. 46Ké gí toma kuriri a sa: «Í ná nâm nyá, í uru, a í gɔ́ŋ Gáŋvbôn, ɓay a í zi ná lé ɓil ɓékéhɛ̧.»

Kú ŋgbá Zezú

(Mat 26:47-56; Mrk 14:43-50; Zâŋ 18:3-11)

47Zezú kaw saɓay ɓáy lé, njukuri gí ka̧, Judas ka ɓá mbêw a bazeŋ a gunbɛʼɛri bôo a sére, ɗambɛl a kuriri. Ké gí ka̧ a ta̧m gí sí̧ŋ Zezú. 48Dáy Zezú sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Ka ŋgboro a sí̧ŋ hɛ̧ pé mɔ zé Gun a njuku lé, Judas?» 49Gunbɔʼɔ a Zezúri a kó hɛ̧ ka kaw tánáy, vbí nɛ́ ɓá: «Gáŋmbây, mɔ́ zi ɓá rú tere kuriri ka gá̧má lé?» 50Dáy, njuku mbêw a bazeŋ a kuriri lú gá̧má a mɛ̌ a fɛ́l goysúku a njukupéna a gáŋnjuku nzáʼaká̧na, a ŋgboro lâʼa to vbú siri. 51Dáy Zezú mbí ɓay a sa: «Ké ɔ nǎŋ! Ma dá.» Ké ndara ndɔ̂ʼɛ a ɗa goysúku a njuku ráy dáy a ŋgɛ́rɛ nɛ́. 52Falké Zezú sa hí̧ gáŋnjuku nzáʼaká̧nari̧ rá̧ gáŋnjuku koro nzáʼaŋgboro vûn a Gáŋvbônri̧ rá̧ gáŋnjuku a pûri, a gí ŋgbá nɛ́ ɓá: «Í gí ka gá̧mári̧ rá̧ kâ̧wdiiri ɓá báŋa í gí ŋgbá ríwa! 53Sêe too mi e kuu wǎyri a vûn a Gáŋvbôn, i zi ɛ́ ŋgboro ŋgbá mí nyá. Dáy a ŋgɛŋnɛ́ ɓá sêe a wǎyri, rá̧ kpɔ́ŋa a tirí̧ma.»

Píyɛ́r many ɓá ké zi tu Zezú yá

(Mat 26:57-58, 69-75; Mrk 14:53-54, 66-72; Zâŋ 18:12-18, 25-27)

54Kú ŋgbá Zezú a ɓá nɛ́ sé ɓil pû a gáŋnjuku nzáʼaká̧nari̧. Píyɛ́r tɔ́ŋ Zezú a fal ɓá ɗínáké. 55Kú ndére hɔrɛ a lawgel a pû a kaw nɔ́náké. Píyɛ́r gí a kaw bazeŋ a kuriri kɔ́. 56Wûnypéna a há̧na, a kaw niŋ péna a ɓil pûké nɔ́, kó Píyɛ́r a kaw gbaŋ hɔrɛ, a ɛ̧rɛ̧ nɛ́ a sa: «Njuku nɛ́ kɔ́, e kuu mɛ̌.» 57Dáy Píyɛ́r many a sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Mi zi tu njuku nɔ́ nyá.» 58Falké tɛ̧́w lé, njuku a há̧na kó Píyɛ́r a sa ɓáy: «Mɔ̌ nɛ́, mɔ́ e kuu kuriri kɔ́!» Píyɛ́r many a sa: «Háy, mi zi tí kuu kuriri yá.» 59Kpay ka falké ɓáy lé, njuku a féké regí sa ɓáy: «Katína njuku nɛ́ e kuu mɛ̌ kɔ́, í kó, ké ɓá njuku a tísiri a Galilê.» 60Píyɛ́r sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Mɔ̌, mi zi tu hɛ̧ ka mɔ zi ɓay a sanáké yá.» A ké kaw sa nǎŋnɔ́, tôo gbô. 61Gáŋmbây kí a ɛ̧rɛ̧ Píyɛ́r, nǎŋnɔ́ nûn a kuriri vbé há̧na, dáy Píyɛ́r kɛrɛ ɓay ka Gáŋmbây tí sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Tí ɗambɛl rá̧ tôo ké gbô a sénɛ́ lé, mɔ e many ɓá mɔ zi tu mi nyá bɔʼɔké sáy.» 62Nǎŋnɔ́ Píyɛ́r tɛ̧́ a ɓil hɛlɛ ka law séna, a vú, a vú ɓáy.

Kú fára Zezú a vbá̧ nɛ́

(Mat 26:67-68; Mrk 14:65)

63Njukuri ka kaw koro Zezú, sáʼa nɛ́ a vbá̧ nɛ́. 64Kú ŋgá̧ nûn nɛ́ a vbí nɛ́ ɓá: «A gé vbá̧ mɔ́ lé?» 65Kú sa ɓéké ɓay a fékéri ɓá ŋgɛ̧́náké a fára Zezú.

Zezú a mbɛl walɓay a hɔ̧́náké

(Mat 26:59-66; Mrk 14:55-64; Zâŋ 18:19-24)

66Típélé a féké ka gel táŋ dáy, gáŋnjuku a Juyífri, gáŋnjuku a nzáʼaká̧nari̧ rá̧ njuku tɔ́ʼɔ sáŋnari̧, mára̧ há̧narí̧, a hí̧nzáʼa ɓá kú ɗa Zezú gí mbɛl mára̧ a kuriri. 67Dáy, a kú gí vbí nɛ́ ɓá: «Mɔ́ ɓá Kiris lé? Mɔ́ sa hí̧ rú.» Zezú fere a sa hí̧ kuriri ɓá: «Mi sa hí̧ wǎyri lé, i tí zibɔʼɔké yá. 68Dáy mǐ, mí vbí wǎyri ɓay, i tí zibɔʼɔ ɓayké hí̧ mí nyá.

69Dáy, tí a ŋgɛŋnɛ́ Gun a njuku e kaw ndɔ̂ʼɔ lâʼa a Gáŋvbôn a erú ka kpɔ́ŋa tooy.» 70Kuriri too kú sa hí̧ nɛ́ ɓá: «Dáy mɔ ɓá Gun a Gáŋvbôn lé?» Ké zi a sa: «Ɓá báŋké nɔ́ ka i sáy, mi ɓá Gun a Gáŋvbôn.» 71Dáy kú sa ɓá: «Ná tí láɓay a njuku a féké mbaa! Ɓayhí̧lé ná láɓay ka tɛ̧́ a nzɛ́ʼɛ ka súkú a manárí̧ dá.»

Currently Selected:

Luk 22: pnz

Highlight

Copy