MÁFIYU 26
26
Faa h̃uubatɛ́ngi kɔwɔ́ato Jísu vaa fái wa
(Máa 14:1-2; Lúu 22:1-2; Njɔú 11:45-53)
1Ná Jísu í vílani faí sítii kpɛ́lɛɛ ndéma, i ɣɛi volú yeláitii ma, 2“Wú kɔlɔ́ ngáá ná foló félengɔ áá lɔ́ve, kuí sí taa ɣɛ́ ma Ngumaawó Kúi, aa foló náa ma. Ná h̃u lɔ́ nuí síí w̃ɔ́i taá ɣɛ́ ma Nuu Búsa Goo H̃ú Loí táá tokolevé ngáá tí kpakpá kulɔ́sii w̃a í há ma.”
3Kɛ Ngala sááɣa gula mbélei ti wútuwɔaitii ɛ́ɣɛ kéle ɣelé mbélaitii Júsuaitii fááw̃a tí w̃áákpɔa mba Ngala sááɣa gula mbélai ti wutúwɔɔ w̃ɔ́ɔ́ walaí tɔ́ɔ́ ɣɛ́ ma Káyafa, ngi vɛ́lɛ walaí wu. 4Tí suubátɛ ngáá ti Jísu hóu ndɔɔwu h̃u, tí páa. 5Kɛ́ ti ɣɛ́i ta, “A málaa kɛ kuí sí w̃ááh̃u. Ná láa lé, maa hái aa kpɔɔlɔ wála gula nungáitii ndiiwáá.”
Sɛ́ndi wulɔí vundái Jísu w̃a Bɛ́tani taí h̃u
(Máa 14:3-9; Njɔú 12:1-8)
6Ná Jísu í ɣɛ́i taí sí h̃u taá tolí ngáá Bɛ́tani, i ɣɛi siỹɛndópo yiláá ngi vɛ́lɛi wu tɔ́ɔ́ ɣɛ ma Sáimɔ, nduwu w̃aa heebɛ́i í ɣɛ́i náa bení mba. 7Nyah̃á yílaa i vaaní ngelé ngáá baabɔlɔ́ɔ́ngi, ndaahéngɔ ngáá sɛ́ndi wɔlɔ h̃ɔw̃ɔ bangɔ́ wála. Jísu va i ɣɛi náá áá laaỹɛ́, kɛ nyah̃ápoi i pungá ngu mba. 8Ná Jísu volú yélaitii ti sí ŋála lɔní, ti lúúngɔ i ɣɛi la, kɛ tí mɔ́ɔ́ningi wónga ti ɣɛ́ ta, “Ndeénii le í sɛ́ndi wulɔí sí kpɛ́lɛɛ nyááningɔ ma? 9Sɛ́ndi wulɔí sí w̃aa ɔ́ɔ́ ɣɛ́ ɣɛ́i naholó bíh̃ingɔ hááw̃a, maa náholoi í he nyaani yélaitii ngeyá!”
10Kɛ́ Jísu i ɣɛi kɔlɔ́ sí ti ɣɛ́i taá nde, kɛ i ɣɛa ti w̃a, “Ndéénii le wá nyah̃ápoi sí h̃úu bɛ́ɛ́ɣi? I faa vánda wála ɣɛ́a mbɛ́. 11Nyaani yélaitii tiyá lɔɔ ɣɛ́ wú lííwaa hɔ́wɔ fíli, kɛ́ ngáá vaamá ɣɛmá wú lííwaa hɔ́wɔ fíli. 12Faalɔ, ná í sɛ́ndi wulɔí sí vúngɔ ndúwui w̃a, i kɛngɔ́ ngáá í kɛ́ kíli batɛ́ kpɔ́lu fááw̃a. 13Ngí tɔɔỹái le wú w̃á, mbéi fíli taá Ngalángi gééla woo vandaí le na ngeleí sí wu kpɛ́lɛɛ, sí nyáh̃apoi sí í kɛ́nga taá nde ti gindó fááw̃a laá su.”
Júdɔ i luw̃áni ngáá í Jísu lokolevé
(Máa 14:10-11; Lúu 22:3-6)
14-15Ná sí í gulaí su, Jísu volú yélaa púúngɔ maah̃úú félengɔi, ti tá yílaa, sí tɔ́ɔ́ ɣɛ́ ma Júdɔ Ɛsikɛ́liyɔ, i liiní Ngala sááɣa gula mbélai ti wútuwɔaitii ngelé, í ti w̃ɔ́ɔ́ni, i ɣɛ ti w̃a, “Ndeé lɔ wáá fé ngéya ná ngáá Jísu lokolevé wú w̃a?” Tí kaní kóle kpúsa busa báɣai ngáá puu sáángɔ tí fé ngeyá. 16Í séi náá ná h̃uu wá í lí naa wutúwɔɔ, Júdɔ i ɣɛi náa áá pele wɔlí mba ngáá kɛ kíya áá kɛ áá Jísu lokolevé.
Jísuni ngaa polú yélaitii tí Ngumaawó Kúi w̃aa ỹɛ́ɛ́nii ỹɛ́ni
(Máa 14:12-21; Lúu 22:7-13,21-23; Njɔú 13:21-30)
17Júsuai ti gúi ná taá tóli ngáá Kuí Maa Bílei Ɛ́i Lɛ́ Nga, hésendaa holoí w̃a ma gúi h̃u, Jísu volú yélaitii tí vái ngelé, tí mɔ́ɔ́ni, ti ɣɛ́ ma, “Míl̃inda lɔ í lóngɔ ni lí ní naa ɣɛ kíli batɛ́ mu yɛ Ngumaawó Kúi w̃aa ỹɛ́ɛ́nii ỹɛ́ fááw̃a?”
18Jísu i ti woo yápoteni, i ɣɛ ti w̃a, “A lí Jɛlúsɛl̃ɛ taa h̃u siỹɛ́ ngílaa géle, wú ndé ma ngáá Kaamɔ́ɔ́ ɣɛ́ fái sí áá vá láma ma, maa l̃áingi i folóa ma. Aá lɔ́ɔ vá taá polú yélaitii tí Ngumaawó Kúi wúya í vɛ́lɛi la.”
19Faalɔ, Jísu volú yélaitii tí kɛ́ni kíya í ndéi tí w̃a, aáva tí Ngumaawó Kúi w̃aa ỹɛ́ɛ́nii ɣɛ kíli batɛ́i.
20Ná kpindíi í vɛ́lɛni, Jísuni ngaa polú yélaa púúngɔ maah̃úú félengɔitii ti héini ngáá tí lááỹɛ. 21Tí loí nɔ́ɔ laaỹɛ́ma, kɛ Jísu i ɣɛa ta, “Ngí tɔɔỹái le wú w̃á, wú tá yiláá tɔ́ɔ́ va tókolevema.”
22Polú yélaitii ti w̃ááw̃aanungɔ i ɣɛi lá ngwala. Ti kpɛ́lɛɛ tí pɛ́lɛni mɔ́ɔ́nima táá ɣɛ́ ma, “Kɛɛɣɛ́, kɛ́mbɛ nyá láa le, kɛ́lɛi?”
23Kɛ́ Jísu i ti woo yápoteni, i ɣɛ ti w̃a, “Wú tá yiláa té naá laá níwaa laaỹɛ́ kaalo yílangi h̃u aá lɔ áá vá tókolevema.” 24I ɣɛ ti w̃a, “Nuí síí w̃ɔ́i taa ɣɛ́ ma Nuu Búsa Goo H̃ú Loí lɔɔ vá hááma kíya nɔ́ɔ pɔnɛngɔ́ Ngalá Kɔ́lɔi h̃u kɔwɔ́ato mba. Kɛ́ suu lɔɔ vá ɣɛ́ma ỹɔú siỹɛ́ngi sí w̃a íwaa tokolevé! Ɔ́ɔ́ ɣɛ́ vaní maa w̃ɔ́i hááw̃a ná tɛ́i belé ɣɛ́ ndení!”
25Júdɔ, lɛ́i í ɣɛ́i áá vá Jísu lokolevéma, i Jísu w̃ɔ́ɔ́nini, i ɣɛ ma, “Kaamɔ́ɔ́, kɛ́mbɛ nyá láa le, kɛlɛ́?”
Jísu i ngoo yápoteni, i ɣɛ ma, “Ngimɔ́ɔ́ yí ndéa.”
Ngakɛɛlɛ́ mɛ́ɛ́nii Jísuni ngaa polú yélai tí mɛ́ni
(Máa 14:22-26; Lúu 22:14-20; 1 Kɔ́l̃e 11:23-25)
26Jísuni ngaa polú yélaitii tí lói nɔ́ɔ laaỹɛ́ma, Jísu í bíle yeɣé, í sɛ́ɣɛɛ gula Ngalá ma, i ngále ngále su, í fé ti yaá, i ɣɛ ti w̃a, “A sou wú mɛ. Ndúwui lɔ ngáá sí.”
27Kɛ i mɔɔ kɔ́pungi yéɣenga, í sɛ́ɛ́ɣɛ gula Ngalá ma, í fé vólu yélaitii ngeyá, i ɣɛ ti w̃a, “A sí bɔ́le í su wú kpɛ́lɛɛ kpɛ́lɛɛ. 28Ní ỹááw̃ɔi lɔ́ ngáá sí íwaa ngákɛ ngáá Ngalángi gɛ́lɛngi lɔ́ ngáá tɔɔỹaá í ngéɣeni ti lówah̃u taá ngi vóngaitii. Aá lɔ́ɔ vú nuu bíh̃iw̃aa hááw̃a ngáá ti háá ỹɔí h̃uuhaaló fááw̃a.” 29Kɛ i mɔɔ ɣɛa ti w̃a, “Ngí tɔɔỹái le wú w̃á, ndɔí sí í kɔ́pungi sí h̃u, ngɛ́i mɔ́ɔ ngi híí bɔle í ló su kpóloo kɛ folói sí ngáá ngí níínai bɔ́le maa wúyeni ní Kɛ́ɛ́ɣɛ w̃ásandai h̃u.”
30Ná tí Ngala ngúlei hɔ́ɔ́lɛni, tí liiní náa ngihéi sí wa taá tolí ngáá Ɔ́levi Wulúi Yíhei.
Jísu i yɛ́pɛi kɔwɔ́ato Pítɛ híɣesɔngai wa
(Máa 14:27-31; Lúu 22:31-34; Njɔú 13:36-38)
31Kɛ Jísu i mɔɔ ɣɛa ti w̃a, “Kpindíi sí kái kái, wú kpɛ́lɛɛ wá lɔ́ɔ vá bétevema mbá kɔwɔ́ato sí wa áa vá ɣɛ́ má ngáá ngé, sífaa sí pɔ́nɛngɔ Ngala Kɔ́lɔi h̃u aá lɔ ngáá sí, Ngalá ngi ɣɛngɔ ta, ‘Nyá lɔɔ vá mbaala w̃ááh̃u béle mɔ́i vááma, aáva mbaalaítii ti bíngi h̃úu áá váha.’ 32Kɛ́ ná ngáá ɣɛ́ ɣɛ́i yooɣéi sái h̃u, ngáá lí wú wútuwɔ Galéli lataí h̃u.”
33Kɛ́ Pítɛ i Jísu woo yápoteni, i ɣɛ ma, “Ti kpɛ́lɛɛ tɔɔ bɔ́ɔ́ betéve í wa, kɛ́ ngɛ́i béteve í wá kúnafɔ!”
34Kɛ́ Jísu i Pítɛ woo yápoteni, i ɣɛ ma, “Ngí tɔɔỹái le í w̃á, hááwɔ bíndii sí kái kái, tɛɛhínai ɔ́ɔ́ ɣɛ́ p̃ɛ́ɛ́ í wókole, yáá hiɣendáá ɣɛ nga sáwa ngáá yáá kɔ́lɔ.”
35Kɛ́ Pítɛ í ɣɛ́i ma, “Ngí bɔ́ɔ́ baha hɔ́ɔ í wá tí mu váa, kɛ́ kúnafɔ ngɛ́i ɣɛ ta ngáá í wɔ́lɔ!” Aáva ngimɔ́ɔ́ nɔ́ɔ polú yélaa vekaítii kpɛ́lɛɛ tí ndéni.
Jísu i Ngala fɛ́lini Gɛsɛmɛ́ni
(Máa 14:32-42; Lúu 22:39-46)
36Kɛ Jísuni ngaa polú yélaitii tí liingá ỹandái ta taá náa lolí ngáá Gɛsɛmɛ́ni, kɛ i ɣɛa ti w̃a, “A hei mbéinda. Nyáá ngáá lí múl̃ɔnda ngí Ngála fɛ́li.” 37I Pítɛ yéɣeni ɛ́ɣɛ Sɛ́bɛdi h̃iỹɛndou lengaa félengɔi tí lí taá tiyéni. Kɛ Jísu i pɛlɛngá w̃aaw̃áánuma, ndii áá ỹááni. 38Kɛ i ɣɛa ti w̃a, “Nyá lɔ náa saa lowá la ngáá maaw̃aanúi ɛ́ɣɛ ndiiỹaaní ỹɔ́u ỹɔ́ungi i mba. A ló mbéinda, wú yaah̃ú hulú í ɣɛ́ la maa wúyeni.”
39Kɛ Jísu i liingá kulo kélei má, í bɔwɔ́ gúla ndɔwɔlɔ́i wa í ya pɛ́lɛ, í Ngala fɛ́li, áá ɣɛ́ ta, “Kɛɛɣɛ́, ná wɔ́lii áá ɣɛ́ ngáá í lúw̃ama h̃úu háa, maanɔw̃ɔ́ gɔ́pungi sí gúla kái ngéya. Kɛ́ ná fíli sú, nyá ngáá ɣɛ́i sí ndóngɔ í ɣɛ́, kɛ́ sí i lóngɔ la í ɣɛ́.”
40Kɛ i yangáimaa vólu yélaa sáángɔitii ngéle, í ti w̃áále nyii h̃u. Kɛ i ɣɛa Pítɛ w̃á, “Ndeénii le wú sáángɔ wáá hómbongɔ wɔ́ɔ́ ló yaah̃ú húlu ya háwa yiláa fááw̃a bɛ́lɛ? 41A ló yaah̃ú húlu ya, wú Ngala fɛ́li ngáá suugɔ́vɔ fáá álaa wú w̃áále wɔ́ɔ́ kɛ, sífaa wú lií h̃u wáá ɣɛ́ loí wú sí ɣɛ́ áá ɣɛ́ péle w̃a, kɛ́ nduwú h̃ú aa gula wú wá.”
42Kɛ Jísu i mɔɔ liinga, í Ngala fɛ́li, i ɣɛ ta, “Kɛɛɣɛ́, ná maanɔw̃ɔ́ gɔ́pungi sí ɛ́i ɣɛ́ áá gúla ngéya kɛ nɔ́ɔ w̃ɛ́ɛ́ ngí maanɔw̃ɔ́i sí yéɣe, sí i lóngɔ la í ɣɛ́.” 43Kɛ i mɔɔ yangáimaa í volú yélaitii máále nyii h̃u, bɔw̃álale nyii w̃ɔníi i ɣɛi ti w̃a ngwala.
44Jísu í mɔ́ɔ ti lo í lí Ngalá fɛ́lindai háwa kélei hááw̃a. Ngoí sítii í ndéni Ngala fɛ́li ngói h̃u hése, í mɔ́ɔ ti lení nɔ́ɔ jɔ́. 45Kɛ i mɔɔ yangáimaa, í li volú yélaa sáángɔitii ngelé, i ɣɛ ti w̃a, “Wá lɔ nɛ́nɛ kpɛ́ nyii h̃u wáá lɛɛlɛmbó? A wɔlɛ lɛ́ɛ, táingi í folónga ma, táá va nuí síí w̃ɔ́i taa ɣɛ́ ma Nuu Búsa Goo H̃ú Loí lokolevéma faa ỹɔ́u yélaa w̃a. 46A yooɣé, a mu lí. Tókoleve mɔ́i i vaangá!”
Jísu houndái
(Máa 14:43-50; Lúu 22:47-53; Njɔú 18:3-12)
47Jísu i loní nɔ́ɔ njɛpɛí vúma, kɛ polú yélaa púúngɔ maah̃úú félengɔitii ti tá yílaa, sí tɔ́ɔ́ ɣɛ́ ma Júdɔ í vaangá. Faŋa walá i ɣɛi polú mbowá hɔ́kpɔitii tí tí yaá ɛ́ɣɛ ngulú lúkpu ỹíí mííngaitii. Júsuai ti Yála sááɣa gula mbélai ti wutúwɔaitii ɛ́ɣɛ kele ɣelé mbélaitii tiyá lɔ tí faŋaí ná lɔ́veni. 48Jísu lokolevé mɔ́i, Júdɔ i kele ɣelé féni faŋaí ná yáa, i ɣɛ ti w̃a, “Nuí sí ngáá nɛɛnɛ́, kɛ laá w̃ul̃á ngáá ná, a sou.”
49Ná Júdɔ í vááni, i lií nɔ́ɔ tííŋ Jísu yelé, i ɣɛ ma, “Kaamɔ́ɔ́, yáánɛi,” i Jísu nɛɛnɛ́.
50Kɛ Jísu i ngoo yápotea, i ɣɛ ma, “Mu mbálai, sí yí váángɔ ma kɛ!”
Kɛ nungáitii ti búndɛnga Jísu w̃a, tí sóu. 51Ná ná í ɣɛ́i, kɛ Jísu volú yélai ti tá yílaa i ngi wówa hɔkpɔí gúlanga, í Ngala sááɣa gula mbélai ti wutúwɔɔ w̃ɔ́ɔ́ walaí yénge mɔ́i wólii levé mba. 52Kɛ Jísu i ɣɛa ma, “Í wówa hɔkpɔí wála taangí yá. Sífaa sítii kínɛi taa lápi ngáá mbowá hɔ́kpɔi, mbowá hɔ́kpɔi lɔ áá tí váa. 53Yáá kɔ́lɔ ngáá ngɔ́ɔ́ ní Kɛ́ɛ́ɣɛ Ngalá tóli ngáá í bɔ́mba, aáva ɔ́ɔ́ maléka tásu kpih̃íw̃aa lɔ́ve ngéle? 54Kɛ́ ná ná áá ɣɛ́, kɛ sítii pɔnɛngɔ́i Ngala Kɔ́lɔi h̃u taá ɣéle hitɛ náa nga, sí í ndéngɔ ngáá kɛ sí áá ɣɛ h̃íi?”
55Kɛ Jísu i fáŋai w̃ɔ́ɔ́ninga, i ɣɛ ti w̃a, “Nyá lɔ ngáá faa ỹaaní mɔ́ɔ́ ngáá kɛ wáá vá ngáá mbowá hɔ́kpɔitii ɛ́ɣɛ ngulú lúkpu ỹíí mííngaitii sóu fááw̃a? Hɔ́wɔ fíli ngí ɣɛ́a ngáá kalambo mbó Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi góvii h̃u, wáá kɛ́ni wɔ́ɔ́ sóu. 56Kɛ́ sí kpɛ́lɛɛ i hiyangá kɛinɔɔ́ sítii Ngalá ndaa háá lé mbélaitii tí ndéni pɔnɛngɔ́ Ngala Kɔ́lɔi h̃u í hítɛ nga.”
Kɛ Jísu volú yélaitii kpɛ́lɛɛ tí Jísu longá na, ti víliỹɛ.
Jísu i ɣɛi Faa H̃úú Haa Lé Mbélaitii kákala
(Máa 14:53-65; Lúu 22:54-55,63-71; Njɔú 18:13-14,19-24)
57Sítii ti Jísu houní, tí liiní lá siỹɛndópoi sí vɛ́lɛi lá í ɣɛ́i ngáá Ngalá sááɣa gula mbélai ti wútuwɔɔ w̃ɔ́ɔ́ walaí tɔ́ɔ́ ɣɛ́ má Káyafa. Mbéinda kaamɔítiini Ngala sávai hááw̃a ɛ́ɣɛ kele ɣelé mbélaitii ti yatɛ́ngɔ í ɣɛ́i lá mba na ỹanda yílaa. 58Pítɛ i toní tí wa, kɛ́ ti lówah̃u i ɣɛi gooh̃á kúlo. Kɛ i liingá Ngala sááɣa gula mbélai ti wutúwɔɔ w̃ɔ́ɔ́ wálai góvii h̃u. Naa lɔ í héini ná taá ỹandá w̃aah̃ú belé mbélaitii. I ná ɣɛ́i ngáá kɛinɔɔ́ í ma hái wu ndamái lɔ. 59Ngala sááɣa gula mbélai ti wutúwɔaitii ɛ́ɣɛ Júsuai ti Háá H̃uú Haa Lé Mbélai ti wutúwɔɔ yélaitii kpɛ́lɛɛ, ti ɣɛ́i taá ndɛɛ wɔ́li ngáá tí pɛ́lɛ Jísu wa, kɛinɔɔ́ tí páa. 60Kɛ́ taa faa fíli tɔ́i tɔɔ́ pɛ́lɛ mba, kíya bɛ́lɛ ti bih̃íw̃aa tí kahá hééle woí léni Jísu haaw̃a. Ngapúmai tɛ́ɛ́lɛ tɛ́ɛ́lɛ, siỹɛ́ félengɔ ti gúlai, 61ti ɣɛ́ ta, “Jísu i ɣɛngɔ ta, ‘Ngáá hómbo ngí Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛ́lɛi sí wólo, ngí to volú foló sáángɔ laa lówah̃u.’ ”
62Kɛ Ngala sááɣa gula mbélai ti wutúwɔɔ w̃ɔ́ɔ́ walaí i yooɣénga, í Jísu w̃ɔɔní, i ɣɛ ma, “Ngoo yapóte ngáa í yáa sí hááw̃a tí ndengɔ́ í hááw̃a?” 63Kɛ́ Jísu i w̃aa ɣɛí ló. Ngala sááɣa gula mbélai ti wutúwɔɔ w̃ɔ́ɔ́ wálai ná i mɔɔ yɛpɛí Jísu yelé, i ɣɛ ma, “Ndɛɛh̃u Yálangi laahéingi h̃u, ngí í wálanga kpɛɛna mbú. Nde ni w̃a, ná yá lɔ yáá ɣɛ́ ngáá Ngalángi Lókolo Mbá W̃ɔ́i, Ngalángi H̃íỹɛndou Loí.”
64Jísu i ngoo yápoteni, i ɣɛ ma, “Ngimɔ́ɔ́ yí ndéa, kɛ́ ngí nde wú kpɛ́lɛɛ má, í síɣe náa háá w̃a í lí naa lúwɔ, wá lɔɔ vá nuí síí w̃ɔ́i taa ɣɛ́ ma Nuu Búsa Goo H̃ú Lói lɔmá héini ngufema ỹándai Ngakpa Ngála Ngwalaí béla masandáá h̃u. Wáa tɔ i héini njɛ bilíítii nga áá vá.”
65Kɛ Ngala sááɣa gula mbélai ti wutúwɔɔ w̃ɔ́ɔ́ walaí i bɔwɔ́ w̃a jógbongi wálinga kɛinɔɔ́ í ngákɛ ngáá kɛ ndiiyáw̃al̃angɔɔ lé ngwala. Kɛ i ɣɛa ta, “I tɛɣɛsu gúlanga ngáá Ngalá! Ndee hééle lɔ mɔ́ɔ a máá kɔlí? Wú tɛɣɛsu wóó ỹɔ́u ỹɔ́ungi ná ỹɛ́ningɔ í ndengɔ́ Ngalá ma. 66Bɛɛ́ lɔ í wú gí ma?”
Nátii tí ngoo yápotei, ti ɣɛ́ ma, “Kule lɔ́ ma í sáá w̃ááhɔlɔ.”
67Kɛ tí laa yɛ́i vuá Jísu yaah̃ú, tí túba ngáá bɔtáingaitii, pekaítii tí kpoolɛ́, 68ti ɣɛ́ ma, “Ngalángi Lókolo Mbá W̃ɔ́i, nde ná ni w̃a, ele lɔ í í lévengɔ?”
Pítɛ híɣesɔngai
(Máa 14:66-72; Lúu 22:56-62; Njɔú 18:15-18,25-27)
69Pítɛ vá i ɣɛi héini Ngala sááɣa gula mbélai ti wutúwɔɔ w̃ɔ́ɔ́ walaí góvii h̃u, kɛ Ngala sááɣa gula mbélai ti wutúwɔɔ w̃ɔ́ɔ́ walaí bɔ́mba w̃ɔí ta i vaangá, i ɣɛi ngáá nyah̃alóu. I ɣɛ Pítɛ w̃a, “Yá bɛ́lɛ nɔ yí ɣɛ́ngɔ ngáá Jísu volú w̃ɔ́i ta í ngáá Galéli w̃ɔí.”
70Kɛ́ i hiɣení nga ti kpɛ́lɛɛ kpɛ́lɛɛ kákala, i ɣɛ ta, “Ngáá kɔlɔ́ sí yáá yɛ́pɛ kɔwɔ́ato mba.” 71Kɛ i liingá ngáá kovíi ná bákii laa vélei tongɔ́ í ɣɛi la kovíi w̃a. Naa lɔ nyah̃aloú vekaí í tɔí na, kɛ i ɣɛa sítii ma ti ɣɛ́i lói na, “Siỹɛndópoi sí í ɣɛngɔ Násɔlɛ w̃ɔ́i Jísu wa.”
72Pítɛ í mɔ́ɔ́ hiɣení nga, í véle kéle, i ɣɛ ta, “Ngáá siỹɛndópoi ná wɔlɔ́!”
73Ná naa guló í ɣɛ́i kpɛ́ɛ, sítii ti ɣɛ́ lói na tí vái Pítɛ yelé, ti ɣɛ́ ma, “Tɔɔỹáa kái kái té, ti tá yílaa mbáá ngáá í yé. Í yɛ́pɛ gilíi i ngakɛ́a kpál̃au ngáá kɛ Jísu volú yélai ti tá wáá ngáá í yé.”
74Kɛ Pítɛ i veléa kéle kéle, i ɣɛ ta, “Ngáá siỹɛndópoi ná wɔlɔ́!”
Ngamá nɔ́ɔ, kɛ tɛɛhínai í wokoléa. 75Kɛ Pítɛ gingí i hitɛá ngói sí wa Jísu í ndéni ma, i ɣɛ ta, “Tɛɛhínai ɔ́ɔ́ ɣɛ́ p̃ɛ́ɛ́ í wókole, yáá híɣendaa ɣɛnga sáwa ngáá yáá kɔ́lɔ.” Faalɔ, Pítɛ i gúlani náa wa, í lí, í wɔlɔ́ ngáá ngaw̃ál̃angɔ.
Currently Selected:
MÁFIYU 26: KNNT
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Bandi New Testament © Bible Society in Liberia, 2000
