LÚU 11

Jísu galambongí kɔwɔ́ato Ngala fɛ́lindai wa

(Máfiyu 6:9-13; 7:7-11)

1I ɣɛi ngáá folo yílaa, Jísu i ɣɛi áá Ngala fɛ́li ỹandá ta. Ná í vílani, polú yélai ti ta yílaa i liiní ngéle, i ɣɛ ma, “Kaamɔ́ɔ́, ni galómbo ngáá Ngala fɛ́lindai kíya Njɔú í volú yélaitii kalámboni.”

2Jísu i ɣɛ́i ti w̃a, “Ná wáá ɣɛ́ wáá Ngala fɛ́li, wáá ɣɛ́ ta,

‘Ni Kɛ́ɛ́ɣɛ Ngalá, kɛ kái ngáá háwu nungáá ti wúfe í w̃a,

ti ɣɛ́ kɔ́lɔ ngáá yá lɔ yí ngáá tɔɔỹaá Yálangi.

Í w̃ásandai í vá kái í ɣɛ́ nuu kpɛ́lɛɛ mááh̃u.

3Ni laaỹɛ́ɛ́ni hé ni yaá ngelewo kúú yilá ngílangi fíli má.

4Ni háá ỹɔítii suuhaaló

sífaa niỹá bɛ́lɛ naa sítii suuhaaló taá faa ỹɔ́u ɣɛ ngáá ni ye.

Yálaa kɛ ngáá háwu suugɔvɔ́ kpángɔ ɔ́ɔ́ vá ni yelé ɔ́ɔ́ kɛ́ nɔɔ́ faa ỹɔ́u ɣɛ.’ ”

5Kɛ Jísu i mɔ́ɔ ɣɛa ti w̃a, “Kɛbei náa mbala lopo i ɣɛi wú tá yílaa ngéya, kɛ yí yóóɣenga yí lí ngelé ngáá kuyá liiwái, yí ɣɛ́ ma, ‘Mu mbálai, kule vɛ́lɛ má kái ngáá bilé búsa sáángɔ, 6bɔw̃álale ní mbála ta i longɔ́ siya sú í foló má aáva ŋani fíli aa ngéya ngáá ngɔ́ɔ́ fe ngeyá mɛ fááw̃a.’ 7Í mbálai ná vá yáá ɣɛ́ liiní ngelé áá ɣɛ́ pɛlɛ́i wu, kɛ i í wóó yápotenga, i ɣɛ ta, ‘Yaá nyii bamá, bɔw̃álale pɛlɛ́i vílingɔɔ lé naá su mbɛ́ aáva naa ní léngaitiini niỹa lɔ náá lái. Ngɛ́i mɔ́ɔ yooɣé ngɔ́ɔ́ ŋani fíli fé í yáa.’ ” 8“Ngí tɔɔỹái le wú w̃a, bele pá ɛi ɣɛ yooɣéni ɔ́ɔ́ biléi he í yáá mbalalopolaí w̃aa véle w̃a áá ɣɛ́ wú lówah̃u, kɛ́ ná yɛ́i yáá ɣɛ yáá kóngi laa lúba, ná yáa ndí ngú ma ngáá ndaa lúbandai nɔ́ɔ, sí fíli í bɛ́ndɛngɔ áá ɣɛ́ la ma, aa yooɣé, í kpɛ́lɛɛ fé í yáa.”

9Jísu í mɔ́ɔ ɣɛ ti w̃a, “Faalɔ, ngí nde wú w̃a, a Ngalá mɔ́ɔ́ni ŋani haáw̃a, aa fe wú yaa. A yakpá wú ŋani wɔlí Ngalá ngéya, aa fe wu yáa. A Ngalángi góngi laa lúba, aa ndaawó wú yɛ́. 10Sífaa nuí fíli áá Ngalá mɔ́ɔ́ni ŋani haáw̃a, maa w̃ɔ́i aa maahɔ́lɔ. Nuí fíli pá áá ŋani wɔlí Ngalá ngéya, aa fe maa w̃ɔ́i yaa. Nuí vá áá Ngalángi góngi laa lúba, aa ndaawó maa w̃ɔ́i yɛ. 11Wɛ́i wú ngáá ndoú kɛ́ɛ́ɣɛaitii, ná nuu ta áá ɣɛ wu h̃u ngi lóu í mɔ́ɔ́ni nyɛɛ hááw̃a, kaalii lɔ maa w̃ɔ́i áá fe ngi lói ná yáa? 12Baa ná áá mɔɔní tɛɛ yálu hááw̃a, nyakúgaalii lɔ áá fe ngeyá? 13Kɛ kíya bɛ́lɛ wú ngáá nuu ỹɔ́u ỹɔ́ungaa, kɛ́ wú naa wɔlɔ́ ŋani vandá héma wú léngaitii ngeyá, kɛlaa ɣéle p̃ɛ́ɛ́ wú Kɛ́ɛ́ɣɛ Ngalá í ngelegóóh̃u aa Hɛ́ɛ́ma Ỹínangi he sítiini ngeyá taá mɔɔní faaw̃a!”

Jísu i ɣɛi áá yénge Ngalángi yákpangi h̃u

(Máfiyu 12:22-30; Máa 3:20-27)

14Folo yílaa Jísu i ɣɛi áá ỹína nyɔí léve siỹɛndópo yiláá pólu. Ỹína ỹɔí ná i ɣɛi kɛ́ni ngáá háwu siỹɛndópoi ná ɛ́i belé bɔɔlɔ́. Ná ỹína nyɔí ná í ɣɛ́i náa levéni siỹɛndópoi volú, kɛ siỹɛndópoi ná i pɛlɛngá yɛpɛmá. Maa hái va i faŋaí gindáá vílini. 15Kɛ́ nungáitii ti lɛ́ingaa ti ɣɛ́i ta, “Jísu lɔɔ hómbo nɔ́ɔ áá ỹína nyɔítii tevé nungáitii polú Biyɛ́sebɔ yakpangí h̃u lɛ́i í ngáá ỹína nyɔítii ti w̃ásangi.”

16Ti lɛ́ingaa va ti ɣɛ́i loní ti Jísu h̃uugɔvɔ́, faalɔ tí mɔ́ɔ́nini ngáá í káámaa haa ɣɛ sí áá ngakɛ́ kpál̃au ngáá kɛ Ngalá tɔ í tɔvengɔ́. 17Kɛ́ Jísu i ɣɛi ti gísiyaitii kɔlɔ́, faalɔ, i ɣɛi ti w̃a, “Ndɔwɔlɔ́i fíli áá bɔwɔ́ yákɔlɛ su ngáá kuuwu kuuwú, táá lápi ngáá ỹɔw̃ɔ́ ỹɔ́w̃ɔ, maa lɔ́wɔlɔi ɛi lɛmbí suu ɔ́ɔ́ ɣɛ́ gooh̃á. Pɛlɛ́ fíli pá áá bɔwɔ́ yákɔlɛ su ngáá kuuwu kuuwú, táá lápi ngáá ỹɔw̃ɔ́ ỹɔ́w̃ɔ maa nungáitii ti háa ya ngáá wála mba. 18Ná wɔ́lii Setána w̃asandaí áá bɔwɔ́ wɔ́lɛ su, táá lápi ngáá ỹɔw̃ɔ́ ỹɔ́w̃ɔ, kɛ ngi w̃ásandai ná aa ɣelé lɛ́mbi? Ngí sí léngɔ bɔw̃álale wá lɔɔ́ nde ngáá kɛ nyá lɔɔ ỹína nyɔítii tevé nungáitii polú Biyɛ́sebɔ yákpangi h̃u. 19Kɛ́ ná wɔ́lii ná áá ɣɛ́ ngáá tɔɔỹaá, kɛ wú vólu yélaitiini pa, ele yakpá suu lɔ táá ỹína nyɔítii tevé na nungáitii polú? Faalɔ, wú volú yélai kítei lɔ taa wu wááleve ná h̃u. 20Kɛ́ aá ɣéle, nyá lɔɔ́ ỹína nyɔítii tevé nungáitii polu Ngalángi yákpangi h̃u, ná vá tɔ áá ngákɛ ngáá Ngalángi w̃ásandai i vaangá wú w̃ááh̃u.”

21Jísu i mɔ́ɔ ɣɛ ta, “Ná suuba mɔ́i ndapi wɔ kɔ́lingaitii kpɛ́lɛɛ taa ɣɛ́ ngéya, aa bɔwɔ́ vɛlɛí w̃aah̃ú belé, ngeyá wɔ́lingaitii maahaalóngɔ aa ɣɛ lá. 22Kɛ́ ná nuí sí suubangɔ́i í lɔ́ve mba áá va í laalɛ́ mbu í hómbo ma, í ngi lápi wɔ nyáákai nátii kpɛ́lɛɛ kúla ngeyá tokolángɔ í ɣɛ́ngɔ ɣɛi lá ma, aa sɔlɔ wɔlíngaitii ngeɣé, í kɔlɛ wɔlɛ́ ngi lápi wɔ mbélaitii mba.

23Nuí fíli ɛ́i ɣɛ fááw̃a, kɛ silíngɔɔ lé ngáá ngé. Nuí fíli ɛ́i bɔ́ mba ɔ́ɔ́ vá ngáá nungáitii ngelé, kɛ maa w̃ɔ́i lɔɔ́ kɛ ngáá háwu nungái táa híɣe ngéle.”

Ỹína nyɔí yangáimandai

(Máfiyu 12:43-45)

24Jísu í mɔ́ɔ ɣɛ ta, “Ná ỹína nyɔí áá léve nuí volú, aa li ngaalaí h̃u mbéi njɛ fíli ɛ́i ɣɛ́ na, áá ỹandá wɔ́li ngáá í lɛ́ɛ́lɛmbo na. Kɛ́ ná ɛ́i ɣɛ́ ỹanda fíli sɔ́lɔi, aa ɣɛ bɔwɔ́ w̃a, ‘Nyá lɔɔ́ yangáima pɛlɛ́i sí la ngí ɣɛ́ngɔ na.’ 25Ná áá yangáima áá máále maa vɛ́lɛi wuubaléngɔ, naa ɣɛ kíli batɛngɔ́, 26aa li náa í ỹína nyɔu ngɔ́felangɔ vekaa wɔlí sítii ti ỹáámangɔ í lɔ́ve laá bútei wa, tí va, tí ɣɛ́ pɛlɛ́i ná wu. Aáva nuí ná ɣɛ́ kíli ỹaaningɔ́ áá ɣɛ́ lá í lɔ́ve hése keleí wa.”

27Ná Jísu í ɣɛ́i áá faí sítiini nde, nyah̃ápo yiláá í ɣɛ́i faŋaí h̃u, kɛ i tolíngi wónga, i ɣɛ Jísu w̃a, “Aá lɔ́ ngáá faa vánda nyah̃ái sí hááw̃a í í léngɔ, í í gúla su.”

28Kɛ́ Jísu i ngoo yápoteni, i ɣɛ ma, “Aá lɔ ngáá faa vánda sítii faaw̃a taá Ngalá ndaa wói ỹɛ́ni aáva tí goló mbu.”

Ti Jísu w̃ɔɔniní ngáá í káámaa haí tá ɣɛ

(Máfiyu 12:38-42)

29Ná faŋaí yangí ɣɛ́i áá ɣɛ́ wɔ́ɔ́lɔ, kɛ Jísu i ɣɛa ta, “Sí h̃uu yéteyangi h̃uu yélaitii ti ỹáámangɔɔ lé. Ti mɔ́ɔ́ninga ngáá ngí káámaa haa ɣɛ sí áá ngákɛ ngáá kɛ Ngalá tɔ í tɔ́vengɔ, kɛ́ káámaa haa yiláá kéle tɔ ɛi ɣɛ ti yɛ í síɣe faí sí wa Ngalá ndaa háá lé mɔ́i Jóna í kɛ́ni. 30Sífaa kíya nɔ́ɔ Jóna í ɣɛ́i na Níniva yeláitii ngeyá, ngimɔ́ɔ́ nɔ́ɔ nuí síí w̃ɔ́i taa ɣɛ́ ma Nuu Búsa Goo H̃ú Lói áá vá ɣɛmá na sí h̃uu yéteyangi h̃uu yélaitii ngeyá. 31Folói sí Ngalá ngáá va nuu kpɛ́lɛɛ kɔ́sɔma ma, nyah̃ái sí í ɣɛ́i ngáá Masa Ngwála Seɣá h̃u Vele lɔwɔlɔí sí h̃u tɔ́ɔ tolí ngáá Siba, aa yooɣé sái h̃u í kɔ́sɔ pɛ́lɛ sí h̃úu yetéyangi h̃uu yélaitii mba. Aáva aa ti waaléve ngáá taá vélei bɔw̃álale laá i yooɣéni, í gúla ỹanda góóh̃a wala, í li kɛinɔɔ́ í Masangí Sɔ́lɔmɔ géle ɣele ngoítii mɛni. Kɛ́ ŋani lɔ́ náa mbéinda tɔvengɔ́ Masangí Sɔ́lɔmɔ wa. 32Foloí sí Ngalá ngáá vá nuu kpɛ́lɛɛ kɔ́sɔma ma, nungái sítiini ti ɣɛ́ngɔ Níniva taá yooɣé sái h̃u, tí kɔ́sɔ pɛ́lɛ sí h̃úú yéteyangi h̃uu yélaitii mba. Aáva taá sí h̃uu yéteyangi h̃uu yélaitii mbaaléve ngáá taá véleni, bɔw̃álale tí gi máitii maalóvini, tí volú yáfe ti háá ỹɔítii mba ná Jóna í Ngala ngói léni ti w̃a. Kɛ́ nyá lɔɔ́ nde wú w̃á ngáá kɛ ŋani lɔ́ náa mbéinda tɔvengɔ́ Jóna wa p̃óu p̃óu.”

Lámbongi nuu búsai hááw̃a

(Máfiyu 5:15; 6:22-23)

33Jísu i mɔ́ɔ ɣɛ ta, “Nuu fíli ɛi lámbo to ɔ́ɔ́ mbala mbéi áá ɣɛ́ na maa lɔ́ɔ́wungɔ áá ɣɛ la, kɛlaa ɔ́ɔ́ mbála bɔ́ki wu, kɛ́ laá ɣéle, aa seí lámbo seimái kɛinɔɔ́ sítii taa lɛ pɛlɛ́i wu ti lámbo fongí lɔ. 34Nuí yááh̃ui lɔ ti ngáá lámbongi kpusai hááw̃a. Ná nuí yááh̃uitii pángɔ áá ɣɛ́ la, ɛ́i ɣɛ́ kpindíi h̃ú. Kɛ́ ná nuu yááh̃uitii tɛi ɣɛ́ vaní, ná ná áá ɣɛ, kpúsai bɛ́lɛ aa ɣɛ kpindíi h̃u. 35Faalɔ, a w̃ááh̃u belé ngáá wálaa ɣɛ kpíndi h̃u. 36Náá hááw̃a, ná ỹandá fíli ɛ́i ɣɛ́ nuu búsai ná wa ɔ́ɔ́ ɣɛ́ kpindi h̃u, aáva nuu búsai h̃uulaahéngɔ áá ɣɛ́ la ngáá lámbo fongí, kpɛ́lɛɛ aa ɣɛ áá hólo hááli hááli kíya nɔ́ɔ lámbo fóngi áá hólo í w̃áa í ɣɛ kpál̃au.”

Jísu i faa vɛlɛní Falósiaitii mba ɛ́ɣɛ kaamɔítiini Ngala sávai hááw̃a

(Máfiyu 23:1-36; Máa 12:38-40)

37Ná Jísu í ɣɛ́i náa viláni njɛpɛí sí vúma, Júsuai sítii taa ɣɛ́ ti w̃a Falósiai ti tá yílaa i tolíni ngi vɛ́lɛi la ngáá tí laaỹɛ́ taá láa. Kɛ Jísu i liingá ndaaỹɛ́ mbómai. 38Kɛ́ na Falósi w̃ɔ́i í tɔ́ni ngáá kɛ Jísu aa yaa wúyangɔ kíya kule í ɣɛ́i ma í kɛ p̃ɛ́ɛ́ ɔ́ɔ́ ɣɛ́a mɛɛníí ỹɛ, i gɔɔlaní mba. 39Kɛ Ndemɔí Jísu i ɣɛa ma, “Wɛ́i wú ngáá Falósiaitii, wáá wú gɔ́puitii maabalé fó taa wú váningitiini, kɛ́ wú h̃úúlaahengɔ aa ɣɛ lá ngáá nyaama ỹɔ́u ỹɔungí. 40Wɛ́i wú ngáá faa yátɔ tála yelaa, kɛ́mbɛ Ngalá lɛ́i í maí bátɛngɔ laá lɔ í koo h̃u vélei bátɛngɔ kɛ́lɛ? 41Kɛ́ sí í wú gɔ́puitii su ɛ́ɣɛ wú váningitii a kpɛ́lɛɛ fé lɛ́ɛ́ sítii ngeyá ti ngáá nyaani yélaitii. Ná lɔ áá kɛ wú wúyangɔ áá ɣɛ la fó Ngalá ngaah̃ú.”

42Jísu í mɔ́ɔ ɣɛ ti w̃a, “Suu vá tɔɔ vá ɣɛ́ma ỹɔ́u wú w̃a wɛ́i wú ngáá Falósiaitiini, bɔw̃álale wú hɔ́lɔ wɔ́lingaitii wáá puu kélei he Ngalá ngéya í li bɛ́lɛ í to sí gúlo guloí wa wáá pu hakpá su áá kɛ nɛɛni. Kɛ́ sí í pele w̃a ngáá wú kɛ ngáá nungáá vekaítiini wú baah̃áá kɛmá. Ná vólu, Ngalángi lóngi aa wú h̃u. Kule í ɣɛ́ngɔ ɣɛi wú w̃a wú sítiini kɛ, kɛ́ wálaa Ngala kɔ́ féndai yafándɛ.

43Suu vá tɔɔ vá ɣɛ́ma ỹɔú wú w̃a wɛ́i wú ngáá Falósiaitiini, bɔw̃álale wú lói ngáá héindaa ngufemaa ỹándaitii Ngala fɛ́li máákpɔ wotaítii mbu. Ná vólu, wú lói ngáá nungáá ti ɣɛ́ taá laalí wú w̃a ngufemaa h̃u lííwa wála waláitii. 44Suu vá tɔɔ vá ɣɛ́ma ỹɔú wú w̃a bɔw̃álale wá lɔ́ ngáá nyaama yélaa kɛ́ nungáá táa kɔ́lɔ kíya nɔ́ɔ kambái áá ɣɛ́ ỹánda tɛi ɣɛ́ faa wɔ́lɔ mba ngáá nuu búmbu lɔ́ na, taa híya ma áá ti ɣɛ ngáá kpalo mba yélaa.”

45Kɛ kaamɔítiini ti tá yílaa sí í ɣɛ́i na, i ɣɛa Jísu w̃a, “Kaamɔ́ɔ́, ná yáá sítiini nde h̃íí na, kɛ yá lɔ́ɔ ni yɛ́ɛ́li hɔ́ɔ niyá bɛ́lɛ.”

46Kɛ Jísu i ngoo yápotenga, i ɣɛ ma, “Suu vá tɔɔ vá ɣɛ́ma ỹɔ́u wú w̃a wɛ́i wú ngáá kaamɔítiini Ngala sávai hááw̃a, bɔw̃álale wáá sava bih̃í bíh̃i nda nungái ngeyá kíya nɔ́ɔ nuu áá kásɔ ỹíí míí nda nungáá wu mba tɛi hómbo mbu. Laáva wá bútei wɛ́i liiká vomá ngáá wɔ́ɔ́ bɔ́ ti wa. 47Suu vá tɔɔ vá ɣɛ́ma ỹɔú wú w̃a bɔw̃álale wá lɔ wáá Ngalá ndaa háá lé mbélaitii ti gámbaitii kpátɛ váni, laáva wú káwalani tɔ wɔ́lɔ tí tí vááni. 48Maa gámbaitii wúwaa kpatɛ́ laá lɔ́ áá ngákɛ ngáá kɛ sí wú káwalani tí kɛ́ni wú lókoheingɔ mbu ngáá aá lɔ pele w̃a. 49Laáva ná wú sí ɣɛ́nga, kɛ fái sí ndéngɔi Ngalángi géle ɣele ngói h̃u i hitɛngá nga, ngáá sí í ɣɛ́ngɔ ta, ‘Nyáá ngáá laa háá lé mbélaitii ɛ́ɣɛ ní géélaitiini tɔve ti yele. Aáva taa ndáá háá le mbélaitii ɛ́ɣɛ ní géélai sítii ti lɛ́ingaa váa, ná vólu, tí faa bá nda ti lɛ́ingaa w̃a.’ 50Faalɔ, sí h̃uu yéteyangi h̃uu yélai tɔ ti waa háá aa vá ɣɛmá ngáá Ngala mbélai sítiini kínɛi tí tí vááni í séi náa wɔ́lɔ ngetéyangi lɔkúla héimai w̃a. 51Í tɔkulá héi siỹɛndópoi sí wa tɔ́ɔ́ ɣɛ ma Éébɛ tí pááni wɔ́lɔ, í ló su í foló siỹɛndópoi sí wa tɔ́ɔ́ ɣɛ́ ma Sakaláya, lɛ́i tí pááni Hɛ́ɛ́ma Yála Pɛlɛíni ngaa Ngala sááɣa gula tútui lówah̃u. Tɔɔỹaá hááw̃a, ngí nde wú w̃a, sí h̃uu yéteyangi h̃uu yélai tɔ tí waa háá áá va ɣɛmá ngáá sí kpɛ́lɛɛ kpɛ́lɛɛ!

52Suu lɔɔ vá ɣɛ́ma ỹɔú wú w̃a wɛ́i wú ngáá kaamɔítii Ngala sávai hááw̃a, bɔw̃álale kíi sí áá pɛlɛ́i laawó Ngalángi géle ɣelengí w̃a, wú yeɣénga ndaaw̃aí wá bútei va wáá nɛ́ɛ lɛɛní. Sítii pa ti ɣɛ́ngɔ taá yakpá ngáá ti lɛ́, wú lókolanga ti lúwɔ.”

53Ná Jísu í gulaní pɛlɛ́i ná wuu wá, í séi náa táingi ná h̃uu w̃a í lí ngáá naa lúwɔɔ, kaamɔítiini Ngala sávai hááw̃a ɛ́ɣɛ Falósiaitii ti ɣɛ́i náa hilíni lá ngwala. Tí bandí bándi héini ma, tí pɛ́lɛ mɔɔnimá ngáá faa bíh̃iw̃aa. 54Ti ɣɛ́i taá naa w̃áálɛlɛ ngáá tí sóu ndaa wóó wa.

Currently Selected:

LÚU 11: KNNT

Highlight

Copy