Matíó 21

Yə́susu a nɔ́ fínə ɔ Yəlúsalɛma

(Mə́l 11.1-11; Lúk 19.28-40; Yɔh 12.12-19)

1Ɔ ikúílí ɔyɛ́á bá ná báá hoóyi na Yəlúsalɛma, ɛ́sɛ́á bá ná kafámá ɔ Bɛtɛfasɛ́ ɔ bálaka ɔ ɔmáá wɔ́ Olífia, Yə́susu a ná báyɛ́á bɔkɔ́nɛna báfandɛ́ lɔma, 2a sɛ́á: «Nɔ́ ákáná ɔ bɔnɔŋɔ ɔbɔ́á bɔ́ lɛ́á uwənú busíə́. Nɔ ndɔ inyə́ yɛ ɛnjakásɛ nibəkə tiŋə́tɔ́ na wayɛ́á mɔná ɔ ɛmɛ́ŋɛ́. Nɔ́ yɛɛ́ta tuŋúnə, nɔ́ mɛaŋɔ́á yɛɛ́ta húlə́nínə. 3Ábá mɔndɔ a ná bənú bɔkɔa batá, nɔ́ wɛɛ́ya bɛ́kámɔ́sɔ́ná nɔ sɛ́á: “Isə́lúkú a lɛa ilókí na yɛɛ́ta.” A ndɔ niasaka ɔwá nɔ yɛɛ́ta húlə́nə́ háha tɔfá.»

4Nɔ́yɛ́ yɛ́ ka bɛ́kɛaka ɔwá Mətilə má mɔhɛ́nátɔtányɛ́ má bíúndúsíníə́, má sɛ́á:

5«Nɔ́ ɔmɔ́la wa bətínə́ yɛ Síyono lɛná nɔ sɛ́á:

“Siəlínə, ɔ́ wawɔ́á Munəni wɔ́ɔwɔ, a lɛa ɔ ɔsákɔna ɔwáwɔ busíə́

na nɛlɛaŋɛ nikimə, tálɛ́mátɔ́ ɔ inyə́ yɛ ɛnjakásɛ ɔmbáŋá, umúlə wɔ́ bɛ́ ɛnjakásɛ.”»

6Bɔkɔ́nɛna bá ná ákana, bá ná kɛ́áká ɛ́sɛ́á Yə́susu a ná bəə́bu lakɛ́na. 7Bá ná inyə́ yɛ ɛnjakásɛ tilə́nə́ na wayɛ́á mɔná. Bá ná bíə́búə́ bɛlɛŋa bɛ́ nikə tálákɛ́na, bá ná Yə́susu tuəníníə́ ɔ ɔmbáŋá. 8Bɛndɔ bəəŋí bá ná bíə́búə́ bɛlɛŋa bɛ́ nikə bɛ́lɛ́ákɛ́na ɔ ətíə́ yɛ ɛnɔ́mɛ; bɔ́mɔtɛ́ bá matala sɔ́mbáka ɔ bɛtɔbɔtɔ́bɔ́, bá maáta bɛ́lɛakɛna ɔ ɛnɔ́mɛ. 9Iloŋo yɛ́ bɛndɔ ɔyɛ́á yɛ́ ná báá yɛ́ ndɔ buəkinə na ɔyɛ́á yɛ́ ná báá yɛ́ ndɔ wɛɛ́ya ɔŋgɔ, bá yə́mə́kə, bá sɛ́á: «Tuúmə tɔ́ báá na Mɔná wa Ndə́witi! Huɛlɛ́ á wɔ́ɔwɔ saná ɔwá a nɔ́ ndasá ɔ niínyə nɛ́ Isə́lúkú! Tuúmə na Huɛlɛ́ hə́ní ɔ bɛlɔndɔ́ nuúmə́!» 10Ɛnaka Yə́susu á fínə́ ɔ Yəlúsalɛma, bətínə́ mikimə yɛ́ ná nyɛŋála, bɛndɔ bá bataka bá sɛ́á: «Wa hə́níə́ wɔ́ɔwɔ əə́?» 11Bá bəə́bu bɛ́kámɔsɔkɔna bá sɛ́á: «Á Yə́susu, á Mɔhɛ́nátɔtányɛ́ wa Násalɛtɛ, ɔ misí yɛ Kalɛ́lɛa.»

Yə́susu a nɔ́ bəlúə́ kúbə́kə ɔ Tɛ́mbɛlɛ

(Mə́l 11.15-19; Lúk 19.45-48; Yɔh 2.13-22)

12Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, Yə́susu a ná fínə́ ɔ Tɛ́mbɛlɛ. A ná lúmə́ ɔ bəlúə́ bəkimə bá Tɛ́mbɛlɛ ɔ ukúbə. A ná bɛtáka bɛ́ bəsə́njíə́ bɛcácɔ́ nyɛ́kákɛ́ná na bituənínə́ bɛ́ basɛma tubúbə́. 13A ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Yɛ́ báka tilə́kə́tɔ́ ɔ Mətilə má Huɛlɛ́ yɛ́ sɛ́á: “Yamɛ́á Miímə yɛ́ ŋɔ báá Miímə yɛ mabɛ́kálɛ́na.” Mba uwə́nú, nɔ ka mɛɛ́ta híə́nəsiə nibítímínə́ nɛ́ boóbi!» 14Bəndímə́ndímə na bitíndə bá ná bɛ́nyálɛ́la ɔ ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́ ɔ Tɛ́mbɛlɛ, a ná bəə́bu niŋə́sə́kíə́. 15Ɛnaka bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na bamanyumbə́ndə́ bá bɛ́táyɛ́ bɛkɔa bɛ́ yələ́mənə siəkínə ɔbɛ́á Yə́susu a ná kɛ́áka, bá ná ɔ́kɔ́kɛna tɔ́na ɛ́sɛ́á tɔlɔ́matɔ́ tɔ́ ná báá tɔ́ ndɔ Yə́susu nyama na nióni nɛŋɛ́ŋa ɔ Tɛ́mbɛlɛ, bá sɛ́á: «Tuúmə na Mɔná wa Ndə́witi!» Bá ná busə́kə ɔkɔ. 16Bá ná Yə́susu batá bá sɛ́á: «Ɔ ndɔ ɔ́kɔ yatɛ́ ɔyɛ́á bá ndɔ laa əə́?» A ná bíhíə́níníə́ a sɛ́á: «Ɛ́ɛ! Mba uwənú, nɔ sa ndá bɛtambá bɛ́ Mətilə fana ɔbɛ́á bɛ́ ndɔ laa bɛ́ sɛ́á: “Ɔ ka kɛaka ɔwá, tɔlɔ́matɔ́ na bosoní bá aŋɔ́á nyámáka əə́?”» 17Nɔ́yɛ́, a ná bə́əbu tíkə́, a ná fámá ɔ bətínə́, a ná ákáná ɔ Bɛtánia, a ná bulúə́ túmbíə́ bukimə umə́.

Bɔnɛŋɛ́ bɔ́ ɛŋaná hɛtámátámá

(Mə́l 11.12-14, 20-25)

18Ɔyáyáka, Yə́susu a ná hɔalɛ́na ɔ ndahíánáka ɔ bətínə́, mɛtaná yɛ́ ná wɛɛ́ya itíə́. 19Ɔ tɔ́mbáka ɔ ɛnɔ́mɛ, a ná bufíkiə #21.19 Bufíkiə ɔ́ niɔŋɔ́ sɛ́á bɔnɛŋɛ́ háha ɔ uwəsú (bɔnɛŋɛ́) ɛ́ná ɔ ɛmɛ́ŋɛ́, a ná bɛ́nyálɛ́la ɔ indínə́, mba, a ná nibə́ há tɔánjɛ na tɔánjɛ; a ná bɔtámátámá lɛ́na a sɛ́á: «Ɔ sa ndá hɛtámátámá háá tɔ́na iŋísíə́kimə.» Ɔ umisíúmə́, bɔtámátámá bɔ́ ná kɔ́tálá ɔ kɔ́tálá. 20Ɛ́sɛ́á bɔkɔ́nɛna bá ná síə́kínə́ nɔ́yɛ́, bá ná ə́lə́mə́nə́, bá ná Yə́susu batá bá sɛ́á: «Nəníə́ bɔ́ɔbɔ bɔtámátámá bɔ́ nɔ́ kɔ́táka náana əə́? » 21A ná bə́əbu bíhíə́níníə́ a sɛ́á: «Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna: Ábá nɔ báka na ilumininə ɛŋaná mɛnyɔ́ ɔ uwənú mɛlɛ́má nuúmə, nɔ sɔ́ ŋɔ kɛa ɔbánɔ́ yatɛ́ ɔyɛ́á mɛ nɔ́ kɛaka ɔ bɔ́ɔbɔ bɔtámátámá, mba, ábá nɔ ná manɛ́na ɔwá wúuwu ɔmáá wɔ́ hɔ́álɛ́na háha, wɔ́ kə́bíə́mbínə ɔ nɔmɔ́, nɔ́yɛ́ yɛ́ ŋɔ bɛ́kɛaka. 22Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, ata yatɛ́ bɔkɔa nɔ ŋɔ Huɛlɛ́ bata na ilumininə yikimə, nɔ ŋɔ bɔɛ́ta kusənə.»

Hə́níə́ bufəyí bɔ́ Yə́susu bɔ́ ndɔ húlínə əə́?

(Mə́l 11.27-33; Lúk 20.1-8)

23Yə́susu a ná ákáná ɔ Tɛ́mbɛlɛ, a ná lúmə́ ɔ bɛndɔ uwukúniə. Nɔ́yɛ́, bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na bɛnatákɛ bɛ́ bɔnɔŋɔ bá ná ndásá ɔwayɛ́ busíə́, bá sɛ́á: «Na yatɛ́ bufəyí ɔ ndɔ bɛ́tána bɛkɔa kɛa əə́? Ɛ́yanɛ́ a ná aŋɔ́á bɔ́táyɛ́ bufəyí índíə́ əə́?» 24Yə́susu a sɛ́á: «Ɔwámɛ tɔ́na, ɛkasɛ mɛ bənú ɛmbataka batá ɛ́mɔtɛ́; ábá nɔ ná mɛaŋɔ́á bɛ́kámɔ́sɔ́na, mɛ ndɔ bənú lakɛna ɛ́yánɛ́ a ná mɛaŋɔ́á bufəyí índíə́ ɔ nɔ́yɛ́ ɔkɛa. 25Nɔ́ mɛaŋɔ́á lɛ́na: Á Huɛlɛ́ a ná Yɔhánɛsɛ lɔ́má ɔ nɛsɔa uwíndiənə alɛ́ɛ́, bɛndɔ əə́?» Bá ná lúmə́ ɔ ɔhɔ́ɔ́ bəə́bu na bəə́bu bá sɛ́á: «Ábá tɔ ná bɛ́kámɔ́sɔ́ná ɔwá, á Huɛlɛ́ a ná Yɔhánɛsɛ lɔ́má ɔ nɛsɔa uwíndiənə, ɛkasɛ a bəsú bátá a sɛ́á: “Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ nɔ sa bɛ́áyɛ́á bɛtambá luminə əə́?” 26Mba, ábá tɔ ná bɛ́kámɔ́sɔ́ná ɔwá, bɛndɔ bá ná wɛɛ́ya lɔ́má, hum! Tɔ ndɔ iloŋo kɔ́lɔ́ma bɔkɔasɛ́á, bəkimə bá ka luminə ɔwá Yɔhánɛsɛ a lɛa mɔhɛ́nátɔtányɛ́.» 27Bá ná bɛ́kámɔ́sɔ́ná bá sɛ́á: «Tɔ lɛ ndɔ əsú manya.» A sɛ́á: «Ɛ́ɛ! Ata mɛaŋɔ́á tɔ́na mɛ sɔ́ ŋɔ bənú lɛna ɛ́yánɛ́ a ná mɛaŋɔ́á bufəyí índíə́ ɔ ɔkɛa yatɛ́ ɔyɛ́á mɛ ndɔ kɛa.»

Ɔŋana wɔ́ baná ɔ balɛ́mɛndɔ́ báfandɛ́

28Yə́susu a ná kɔndá a sɛ́á: «Nəníə́ nɔ ndɔ bɔ́ɔbɔ bɔkɔa sinə əə́? Wɔmɔtɛ́ mɔndɔ a ka bá na báyɛ́á baná balɛ́mɛndɔ́ báfandɛ́. A ná wəbusíə́ ɛ́lɛ́ákɛ́na, a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: “Á wamɛ́á mɔná, niɔfɛ́nɛ káka ɔ buolí ɔnyɔɔ ɔ ɛtɔbɔtɔ́bɔ́.”» 29Mɔná a sɛ́á: «Mɛ sɔ́ ŋɔ ákána.» Əlimə yɛ ikúílí, ɛnaka á bílúmə́kíníə́, a ná ákáná ɔ buolí. 30Nɔ́yɛ́, a ná wa ɔwɔŋgɔkɔnɔ ɛ́lɛ́ákɛ́na, hɔ́ánánátɔ́ a ná wɛɛ́ya lɔ́má ɛ́sɛ́á wəbusíə́. Mɔná a ná wɛɛ́ya bɛ́kámɔ́sɔ́ná a sɛ́á: «Óo! Á ába, mɛ ndɔ ákaka.» Mba, a sa ákána ata ɛbɔ́ka. 31Ətíə́ yɛ baná, báfandɛ́, ɔ́ uwə́níə́ a ná kɛ́áká ɛ́sɛ́á isə́ a ndɔ hikiə əə́? Bá ná wɛɛ́ya bíhíə́níníə́ bá sɛ́á: «Ɔ́ wəbusíə́ a ná kɛ́áká ɛ́sɛ́á isə́ a ndɔ hikiə.» Yə́susu a sɛ́á: «Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, basɛmabɛtásɛ na bolókóno bá ŋɔ taŋa ɔ ufínə ɔ nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́. 32Ɔ taká, Yɔhánɛsɛ a ka ndasá, a ná bənú ɛnɔ́mɛ yɛ́ bátaká ínə́kíníə́, mba, nɔ sa bɛ́áyɛ́á bɛtambá luminə; ɔ nifəŋə, basɛmabɛtásɛ na bolókóno bá ka lumininə. Ata ɛ́sɛ́á nɔ́ ná nɔ́yɛ́ síə́kínə, nɔ sa mɔlɛ́má kɔ́ŋɔ́na ɔkɛaka ɔwá nɔ bɛ́áyɛ́á bɛtambá lúmínə.»

Ɔŋana wɔ́ bɔnyɔbɛtɔbɔtɔ́bɔ́

(Mə́l 12.1-12; Lúk 20.9-19)

33Yə́susu a ná bə́əbu lɛná tɔ́na a sɛ́á: «Nɔ́ wúmotí ɔŋana ɔ́kɔ́kɛ́na: Wɔmɔtɛ́ mɔndɔ a ka yáyɛ́á ɛtɔbɔtɔ́bɔ́ nyɔɔkɔ, a ná yɛɛ́ta kákákɛ́na, a na nɔáta tɛ́káká umə́, a ná hɛtɛ́ka bə́lə́kíə́. Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, a ná ɛtɔbɔtɔ́bɔ́ índíə́ ɔ ɛlɛ́ndɛa ɔ bətə́tə́niə, a ná ákáná ɔ mɔkɛnda wɔ́ hata. 34Ɛnaka ikúílí yɛ́ məhuə yɛ́ ndáfámá, a ná báyɛ́á bɔnyɛna lɔ́má ɔwá bá ká bɛ́áyɛ́á bɛlɔŋɔ́tɛ́ ɛ́tá á bɔnyɔɔ busíə́, bá wɛɛ́ya húlə́nínə. 35Mba, bɔnyɔɔ bá na bəə́bu halɛ́ákɛ́na; bá ná wɔmɔtɛ́ hɔ́ányáka, ɔ wɔmɔtɛ́, bá ná mɔlɔ́á húmbə, bá ná wɔmɔtɛ́ lúmə́kə́ na miɔkɔ tɔ́na. 36Muití ɛtɔbɔtɔ́bɔ́ a ná bɔnyɛna bənə́bənə́ lɔ́má tɔ́na bəəŋí yáyɛ́ná bə́búsíə́. Mba, bɔnyɔɔ bá ná bəə́bu bɛ́kɛ́ákɛ́ná bɔkɔa bɔ́mɔtɛ́ ɛ́sɛ́á bə́búsíə́.» 37Əlimə yɛ ikúílí, a ná wayɛ́á mɔná lɔ́má, a sɛ́á: «Ata nəníə́, ɛkasɛ bá wɛɛ́ya bə́tíə́.» 38Mba, ikúíli bɔnyɔɔ bá ná mɔná yámá, bá ná botólíə́ ɔ ɔlaa bəə́bu na bəə́bu bá sɛ́á: «Ɔ́ mɔndɔ wɔ́ɔwɔ ɔwá a ŋɔ bɛtɔbɔtɔ́bɔ́ bɛ́ isə́ ɛ́taka. Nɔ́ sákɔ́na, tɔ́ wɛɛ́ya ɔ́nɔ́kɔ́ mbá ɛtɔbɔtɔ́bɔ́ yɛ́ híáná yə́ə́su». 39Bá ná wɛɛ́ya halɛ́na, bá ná wɛɛ́ya fámáná ɔ ɛtɔbɔtɔ́bɔ́, bá ná wɛɛ́ya ɔnɔkɔ. 40Yə́susu a sɛ́á: «Ikúílí ɔyɛ́á muití ɛtɔbɔtɔ́bɔ́ a ŋɔ ndafámá, nəníə́ a ŋɔ bátáyɛ́ bɔnyɔɔ ɛtɔbɔtɔ́bɔ́ kɛaka əə́?» 41Bá ná wɛɛ́ya bíhíə́níníə́ bá sɛ́á: «A ŋɔ bááyɛ́ baŋɛ́na bá bɔnyɔɔ ɔ́nɔ́kɔ ɛŋaná mahana, a ŋɔ ɛtɔbɔtɔ́bɔ́ índiə ɔ ɛlɛ́ndɛa ɔ bənə́bənə́ ɔbá bá ŋɔ botoliə ɔ ɔwayɛ́ ɔ məhuə uwíndiə ɔ ikúílí ɔyɛ́á a ndɔ hikiə.» 42A sɛ́á: «Nɔ́ sa ndáfana ɔ Mətilə ɔwá:

Muɔkɔ ɔwá bafalaba bá ná ómbóko,

muítə wɔ́ ná híáná wɔ́ nihíkíli. Nɔ́yɛ́ yɛ́ lɛ́á buolí bɔ́ Isə́lúkú.»

Yələ́mənə yɛ́ bɔkɔa ɔ uwəsú busíə́.

43«Ɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́ mɛ ndɔ bənú lɛna ɔwá; bá ŋɔ bənú Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ kátɔ́na, bá nɛɛ́ta índíə́ ɔ bɔnɔŋɔ buinə́buinə́ ɔbɔ́á bɔ́ ŋɔ bɛkɔa bɛɛsɛ kɛaka. [44Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ŋɔ kɔɛna ɔ mútə́yí muɔkɔ, a ŋɔ bɛ́nɔ́kɔkɔ; mba, ábá muɔkɔ wɔ́ ná mɔndɔ kɔɛ́na, wɔ́ ŋɔ muití ɔ́kɔkɔ.»]

45Ɛnaka bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na Bɛfalísia bá yííyí ɛŋana yɛ́ Yə́susu ɔ́kɔ́kɛ́na, bá ná manyá ɔwá ɛlɔ́áyɛ́ əbú a ná bá a ndɔ hɛ́na. 46Bá ná botólíə́ ɛŋgɛ́lɛ́ ɔ usiə ɔkɛaka ɔwá bá wɛɛ́ya halɛ́na; mba, bá ka báá bá ndɔ iloŋo kɔ́lɔ́ma bɔkɔasɛ́á, Yə́susu a ka báá uwəbú busíə́ ɛ́sɛ́á mɔhɛ́nátɔtányɛ́.

Currently Selected:

Matíó 21: tvu

Highlight

Copy