Lúkasɛ 9

Bɔndaka bɔ́ niómo nɛ́ bɔkɔ́nɛna na báfandɛ́

(Mat 10.5-15; Mə́l 6.6-13)

1Yə́susu a ná niómo na báfandɛ́ kɔ́tála, a ná bəə́bu injiŋə na kuənjə índíə́ yɛ imbúínyi mɛbɛ́á ɔ ubulə, na mɛɛ́mbɔ uniŋəsiə. 2Nɔ́yɛ́, a ná bəə́bu lɔ́má ɔ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ uyəmbələniə, na bɛnákɛnákɛ uniŋəsiə. 3A ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Nɔ lɛ ɛtá ata bɔɔ́la ɛlɔ́áyɛ́ mɔkɛnda: Ata mulúmbə, ata ɔmbalá, ata bɔ́labɔ́nɛ́á ata məndunə́; mɔndɔ a lɛ ákáná na bɛlɛŋa bɛ́fandɛ́. 4Ata ɔ́ uwə́níə́ ɔmbɛ́la ɔwá bá ŋɔ bənú káha, nɔ́ tuə́nə ɔmɔ́tɔ́yɛ́ ɔkafámáká ɔ ikúílí ɔyɛ́á nɔ́ ŋɔ hítə́yí hitikə tíkə, nɔ́ hɔ́álɛ́nɛ́na ɔmɔ́tɔ́yɛ́. 5Ɔhá bɛndɔ bá sɔ́ ŋɔ bənú káha, nɔ́ hɔalɛ́na ɔ uwəbú bətínə́. Nɔ́ umbunə́ wɔ́ mə́núə́ makɔlɔ́ kútə́lə: Nɔ́yɛ́ mbá yɛ́ ŋɔ bámɛnɛna imbóŋi ɛlɔ́áyɛ́ əbú.» 6Bɔkɔ́nɛna bá ná ákana, bá tɔ́mbáka ɔ tutikə tukimə, bá Imbə́nú Yɛɛsɛ yəmbələkəniə, bá bɛnákɛnákɛ niŋəsəkiə tɔ́na.

Əlóto a ndɔ bata ɔwá ɛ́yánɛ́ a lɛ́á Yə́susu

(Mat 14.1-12; Mə́l 6.14-29)

7Munəni á Əlóto a ka bɛkɔa bikimə ɔ́kɔ́kɛna ɔbɛ́á bɛ́ ná tɔmbaka. A ka báá bíyúkúsíníə́tɔ́ bɔkɔasɛ́á, bɔ́mɔtɛ́ bá laaka bá sɛ́á: «Á Yɔhánɛsɛ a ná hɔŋɔ́á ətíə́ yɛ bəwə́nú.» 8Bɔ́mɔtɛ́ bá laaka tɔ́na bá sɛ́á: «Á Ɛlíásɛ a nɔ́ ɛ́nána.» Bɔ́mɔtɛ́ bá sɛ́á: «Wɔmɔtɛ́ mɔhɛ́nátɔtányɛ́ a ná hɔŋɔ́á.» 9Mba Əlóto a sɛ́á: «Á Yɔhánɛsɛ, mɛaŋɔ́á bɛ́múɛ́tɛ́ mɛ́ ná wɛɛ́ya mɔlɔ́á sɔmba. Ɛ́yánɛ́ a lɛ́á mɔ́táyɛ́ mɔndɔ ɔwá mɛ ndɔ bɛ́táyɛ́ bɛkɔa bikimə ɔ́kɔ əə́?» A ka siəkə tɔ́na á Yə́susu ɔ usinə.

Yə́susu a nɔ́ tukóló tɔ́lánɔ tɔ́ bɛndɔ lúkə́kə

(Mat 14.13-21; Mə́l 6.30-44; Yɔh 6.1-14)

10Basɔ́másɔma bá ná ndáhíánáka; bá ná Yə́susu bɛkɔa bikimə nɛŋɔ́nákɛ́ná ɔbɛ́á bá ná kɛ́áka. A ná bəə́bu bísúə́línə ɔ ɛmɛ́ŋɛ́, ɔ yɛ́mɔtɛ́ ɛsalɛ yɛ́ bətínə́ ɔyɛ́á bá ndɔ ɛ́lɛnɛna bá sɛ́á Bɛtɛsayíta. 11Mba bɛndɔ bá ná manyá, bá ná wɛɛ́ya ɔŋgɔ́kɔ. Yə́susu a ná bəə́bu kaha, a ná bəə́bu hɔ́kɛ́ná ɛsalɛ yɛ́ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́, a ná bááyɛ́ niŋə́sə́kíə́ ɔbá bá ná báá bɛnákɛnákɛ. 12Buɔsɛ́ bɔ́ ná bótólíə́ ɔ ɔlɔɔ. Nɛ́áyɛ́á niómo na báfandɛ́ bá ná tɔ́mbálɛ́lá ɔ ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́, bá ná wɛɛ́ya lɛná bá sɛ́á: «Bulə́kə́ bááyɛ́ bɛndɔ bəkimə ɔkɛaka ɔwá, bá bituənínə́ síə́kə ɔ mambɛ́la na ɔ məə́bə má mamɛ́ŋɛ́ na bɔ́labɔ́nɛ́á bɔkɔasɛ́á, tɔ lɛa háha ɔ ɛbɔ́ka yɛ́ bísúə́lə́tɔ.» 13Mba Yə́susu a sɛ́á: «Bənú bɛ́múɛ́tɛ́ nɔ́ bəə́bu bɛ́labɔ́nɛ́á índíə́.» Bá ná bíhíə́níníə́ bá sɛ́á: «Tɔ báka ɔbánɔ́ na bɛbɛlɛ́tɛ bɛ́lánɔ na tuɔfɔ́ tɔ́fandɛ́ ɔ́hɔ́á. Baánɛ, bəsú tɔ ná hɔ́ánána ɔ bɛ́labɔ́nɛ́á ɔwɔ́ndɔ ɛlɔ́áyɛ́ báaba bɛndɔ bəkimə əə́?» 14Bɛndɔ bá ka báá hoóyi na tukóló tɔ́lánɔ. Yə́susu a ná báyɛ́á bɔkɔ́nɛna lɛ́na a sɛ́á: «Nɔ́ bəə́bu tuənə́kíníə́ ɔ məndúmə́ má moómo álánɔ má bɛndɔ ɔ nindúmə́ tɛ́á.»

15Bá ná kɛ́áka nɔ́yɛ́, bá ná bɛndɔ bəkimə tuənə́kíníə́. 16Yə́susu a ná bɛbɛlɛ́tɛ bɛ́lánɔ ɛtá na tuɔfɔ́ tɔ́fandɛ́. A ná məə́sə bə́líə́ ɔ nɔɔ́mɛná, a ná Huɛlɛ́ mohóloniə híə́níníə́, a ná bɛɛ́ta bísə́kə́níə́, a ná índíə́ ɔ ɔwayɛ́ bɔkɔ́nɛna ɔkɛaka ɔwá, bá afákɛ́na ɔ ilúkunə. 17Bá ná nɛaka, bəkimə bá ná nibíə́kínə. Bá ná akákáná niómo nɛ́ bɛkana na bɛ́fandɛ́ bɛ́ bɛbɛ́sɛ́bɛsɛ ɔbɛ́á bɛ́ ná tíkə́nə́ ɔ ɔyáyɛ́na.

Bíə́lə a ndɔ fə́mə́ləniə a sɛ́á Yə́susu a lɛa Mɛ́sia

(Mat 16.13-19; Mə́l 8.27-31)

18Hímotí hinó, Yə́susu a ka báá ɔ mabɛ́kálɛ́na ɔ ɛbɔ́ka yɛ́ bákɛ́mátɔ, báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá ka báá na wɛɛ́ya. A ná bəə́bu batá a sɛ́á: «Nəníə́ ilúkunə yɛ́ bɛndɔ yɛ́ ndɔ laa ɛlɔ́áyɛ́ ámɛ əə́?» 19Bá sɛ́á: «Bɔ́mɔtɛ́ bá ndɔ laa ɔwá, aŋɔ́á ɔ lɛ́á Yɔhánɛsɛ Mɔsɔabɛndɔ, ɛlɔ́áyɛ́ bɔ́mɔtɛ́, aŋɔ́á Ɛlíásɛ, bɔ́mɔtɛ́ tɔ́na, ɔ lɛa mɔhɛ́nátɔtányɛ́ wa buɔnɔ́ ɔwá a ná hɔ́ŋɔ́á.»

20A ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Mba uwənú, nəníə́ nɔ ndɔ ənú laa. Mɛaŋɔ́á ɛ́yánɛ́ əə́?» Bíə́lə a sɛ́á: «Aŋɔá ɔ lɛ́á Mɛ́sia ɔwá Huɛlɛ́ a ná lɔma.» 21Yə́susu a ná bəə́bu manɛ́ná na iŋgínə́ ɔwá, bá lɛ bɔ́táyɛ́ bɔkɔa lɛ́na ata mɔndɔ. 22A ná kɔndá a sɛ́á: «Mɔná wa mɔndɔ a ná hɔ́ánána ɔ ɛmɔ́kɛ́ ɔnyáá mɔŋɛ́ŋa, bɛnatákɛ, bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna, bamanyumbə́ndə́, bá ŋɔ wɛɛ́ya omboko. Bá ŋɔ wɛɛ́ya ɔ́nɔ́kɔ, əlimə yɛ tunó tɔ́lálɔ́, a ŋɔ ndahíáná ɔ buɔmɔ́.»

Nəníə́ tɔ ná hɔ́ánána á Yə́susu ɔwɔŋgɔ

(Mat 16.24-28; Mə́l 8.34–9.1)

23Yə́susu a ná bəkimə lɛ́na a sɛ́á: «Ábá mɔndɔ a ndɔ siə ɔndasá na mɛaŋɔ́á, á bɛ́sáŋɔ́ná wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́, buɔsɛ́ tɛ́á á wə́yíə́ ɔmbásá túáná, á mɛaŋɔ́á ɔ́ŋgɔ́kɔ. 24Ɔ taká, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ndɔ siə ɔwayɛ́ buɔmɔ́ unuəniə, a ŋɔ bɔɛ́ta nyúə́kiə. Mba, ɔwá a ŋɔ bɔ́áyɛ́á buɔmɔ́ nyúə́kiə ɛlɔ́áyɛ́ ámɛ, a ŋɔ bɔɛ́ta nuəkəniə. 25Yatɛ́ mɔsɛ́ŋɛ́ mɔndɔ a ndɔ kusənə ɛlɔ́áyɛ́ nɛbɔ́ŋɔ nɛ́ misí mikimə ukusənə mbá a ná bɔ́áyɛ́á buɔmɔ́ nímə́síə́ əə́? Yatɛ́ mɔndɔ a óso uwíndiə ɔkɛaka ɔwá a bɔ́áyɛ́á buɔmɔ́ háŋɔ́ná əə́? 26Ɔ taká, ábá mɔndɔ a ndɔ sɛ́ma ɛlɔ́áyɛ́ ámɛ na bɛ́ámɛ́á bɛtambá, Mɔná wa mɔndɔ a ŋɔ sɛ́ma ɛlɔ́áyɛ́ ayɛ́ ɛnáká á húlə́ ɔ ɔwayɛ́ tuúmə tɔ́ Isə́ na tɔ́ bɛáŋgɛlɛ bɛnaŋanaŋa. 27Ɔ taká mɛ ndɔ bənú lɛna: Bááyɛ́ bɔ́mɔtɛ́ ɔbá bá lɛ́á háha bá sa ndəwə́ə́ ɛŋana Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ usinə.»

Yə́susu a nɔ́ bíhə́ŋətə

(Mat 17.1-8; Mə́l 9.2-8)

28Ɛnaka Yə́susu a hɔ́ɔ́kɔ́ nɔ́yɛ́, əlimə yɛ tunó tɔ́námanɛ́, a ná Bíə́lə, Yɔhánɛsɛ na Yákɔbɔ ɛta, a ná báláka ɔ ɔmáá ɔmbáŋá ɔ mabɛ́kálɛ́na. 29Ikúílí a ná báá ɔ mabɛ́kálɛ́na, bɔ́áyɛ́á busíə́ bɔ́ ná sə́njíə́, bɛ́áyɛ́á bɛlɛŋa tɔ́na bɛ́ nɔmaka laŋɔlaŋɔ. 30Ɔ umisíumə́ bɛndɔ báfandɛ́ bá ka báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́ ɔ ɛŋgamɔ́ na wɛɛ́ya, yɛ́ ka báá na Mósisi na Ɛlíásɛ. 31Ɔ́ bááyɛ́ ɔbá bá ná fámálána ətíə́ yɛ tuúmə tɔ́ nɔɔ́mɛná. Bá ná Yə́susu hɔ́kɛ́ná nəníə́ ɛkasɛ á bɔ́áyɛ́á bɔsɔ́ma úndúsíníə́, a kə́wínə́ ɔ Yəlúsalɛma. 32Bíə́lə na bɛ́áyɛ́á bikindəniə bá ka báá bíndə́ŋúnə́tɔ́ ɔ hinó, ikúílí bá ná ndáhɔ́nyɔ́á, bá ná Yə́susu yámá ɔ ɔwayɛ́ tuúmə, bɛndɔ báfandɛ́ tɔ́na bátaká na wɛɛ́ya. 33Ikúílí ɔyɛ́á bááyɛ́ bɛndɔ bá ná Yə́susu tíkə́, Bíə́lə a ná Yə́susu lɛ́na a sɛ́á: «Á Isə́lúkú, yɛ́ lɛa muɛsɛ ɔwá tɔ túə́nə́ háha. Ɛkasɛ tɔ́ bɛanda falábáká bɛ́lálɔ́: Yáwɔ ɛ́mɔtɛ́, yɛ́ Mósisi ɛ́mɔtɛ́, yɛ́ Ɛlíásɛ ɛ́mɔtɛ́.» A sa bá a ndɔ manya yatɛ́ ɔyɛ́á a ndɔ laa.

34Ɛnaka a hɔ́lɔ́ nɔ́yɛ́, ɛlɔndɔ́ yɛ́ ná hulə, yɛ́ ná bəə́bu húə́ na yáyɛ́á ilindíə́lindiə. Ikúílí ɔyɛ́á ɛlɔndɔ́ yɛ́ ná bəə́bu húə́, bɔkɔ́lɔ́ma bɔ́ ná bɔkɔ́nɛna itíə́. 35Nióni nɛ́ ná fámálána ɔ ɛlɔndɔ́ nuúmə́ nɛ́ sɛ́á: «Wɔ́ɔwɔ a lɛa wamɛ́á Mɔná ɔwá mɛ ná tɛfa, nɔ́ wɛɛ́ya ɔ́kɔ́kɛ́na.» 36Ɛnaka nióni nɛ́ hɔ́ɔ́kɔ́ nɔ́yɛ́, Yə́susu a ná tíkə́nə́ bíbúə́. Bɔkɔ́nɛna bá ná tuənə́ yə́ə́bu, ɔ tɔ́táyɛ́ tunó, bá sa lɛna ata mɔndɔ yatɛ́ ɔyɛ́á bá ná síə́kínə.

Yə́susu a nɔ́ Mɔná niŋəsiə ɔwá a ná báá na umbúínyi mɔbɛ́á

(Mat 17.14-18; Mə́l 9.14-27)

37Ɛnaka ɔyáá wɔ́ yáá, bá ná ɔmáá lɔɔ́kɔ, iloŋo yɛŋɛ́ŋa yɛ́ bɛndɔ bá ná ndásákɔ́na ɔ nɛnyáná na Yə́susu. 38Ɔmɔ́tɔ́yɛ́ ɔ ilúkunə, mɔndɔ a ná yə́mə́ a sɛ́á: «Á Isə́lúkú, tɔ́kɔ́lɛ, siəlínə́ wamɛ́á mɔná wɔ́ɔwɔ, ɔ́ yamɛ́á yohí yɛ́ mɔná! 39Ɔ yɛ́mɔtɛ́ ikúílí, umbúínyi mɔbɛ́á wɔ́ wɛɛ́ya halɛ́na, ɔ umisíumə́ a yə́mə́kə, wɔ́ wɛɛ́ya fúkə́kə mɔŋɛ́ŋa, ihúísí yɛ́ wɛɛ́ya fámáka tɔ́na ɔ munuə, wɔ́ wɛɛ́ya hɔ́mbɔ́kɔ, wɔ́ lɛ ɛ́ndɛ́na ɔ ɔwayɛ́ ɔniasa. 40Mɛ ná báwɔ́á bɔkɔ́nɛna bɛ́tɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na ɔwá bá wútə́yí umbúínyi bulə, mba, bá sá óso.» 41Yə́susu a sɛ́á: «Uwənú á bɛndɔ bá yɛ́ɛyɛ ɛhanyɛ nɔ lɛ báá na ilumininə, nɔ lɛa nanákátɔ. Bikúílí bɛ́nɛ́á mɛ ŋɔ báá tɔ́na na bənú mbá mɛ bənú ísíbíníə́ əə́?» Nɔ́yɛ́, a ná wɛ́ɛ́yɛ́ mɔndɔ lɛ́na a sɛ́á: «Húlə́nə́ wawɔ́á mɔná háha.» 42Ikúílí ɔyɛ́á mɔná a ná báá, ɔsákɔna, umbúínyi mɔbɛ́á wɔ́ ná wɛɛ́ya ombóko ɔ misí, wɔ́ ná wɛɛ́ya fúkə́lə́ mɔŋɛ́ŋa. Mba, Yə́susu a ná umbúínyi mɔbɛ́á bámálɛ́na, a ná mɔná niŋə́síə́, a ná wɛɛ́ya híə́níníə́ á yayɛ́á isə́. 43Bɛndɔ bəkimə bá ná ə́lə́mə́nə ɛlɔ́áyɛ́ injiŋə yɛ Huɛlɛ́.

Yə́susu a nɔ́ híánɔlɔna ɔ ɔwayɛ́ nyɛmbɛ́ ufə́mə́ləniə

(Mat 17.2-23; Mə́l 9.30-32)

Ɛ́sɛ́á bəkimə bá ná ə́lə́mə́nə ɔ bɛkɔa ɔbɛ́á Yə́susu a ná bá a ndɔ kɛa, a ná báyɛ́á bɔkɔ́nɛna lɛ́na a sɛ́á: 44«Nɔ́ tə́tə́níə́ muɛsɛ yatɛ́ ɔyɛ́á mɛ ndɔ bənú lakɛna: Bá ŋɔ Mɔná wa mɔndɔ sɛma ɔ makátá ma bɛndɔ.» 45Mba, bá sa yɛ́táyɛ́ ɛtambá ɔ́kɔ. Yɛ́ sa báá tə́lə́ŋu ɔkɛaka ɔwá bá nuúmə́ ɔ́kɔ́ muɛsɛ. Bá kɔ́lɔ́maka tɔ́na á Yə́susu ɔ nɔ́yɛ́ ɔbata.

Ɛ́yánɛ́ a lɛ́á mɔŋɛ́ŋa ɔ ɔyáyɛ́na

(Mat 18.1-5; Mə́l 9.33-40)

46Bɔkɔ́nɛna bá ná botólíə́ ɔ utə́ŋə́niə mbá bá manyá ɔwá a lɛ́á mɔŋɛ́ŋa ɔ uwəbú ətíə́. 47Yə́susu a ná yə́búə́ mitə́ŋí mánya, a ná mɔná mɔtɛ́tɛ́á ɛtá, a ná bɛ́lɛ́na ɔ ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́. 48A ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Ata ɛ́yánɛ́ ɔwá a ná mɔná ɔ mɔtɛ́tɛ́á káhá ɛlɔ́áyɛ́ ámɛ, ɔ ɔwámɛ á ná kaha: Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná mɛaŋɔ́á káhá, a ndɔ wɛ́ɛ́yɛ́ káha ɔwá a ná mɛaŋɔ́á lɔma. Ɔ taká, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a lɛ́á mɔtɛ́tɛ́á ɔ uwənú ətíə́, wɛɛ́ya a lɛ́á mɔŋɛ́ŋa ɔ ɔyáyɛ́na.»

49Nɔ́yɛ́, Yɔhánɛsɛ a ná ɛtambá ɛtá, a sɛ́á: «Á Isə́lúkú, tɔ ná wɔmɔtɛ́ mɔndɔ siəkínə́ a ndɔ imbúínyi mɛbɛ́á bulə ɔ ɔwáwɔ niínyə, tɔ ná siə́kə ɔ ɔwayɛ́ ukotiə bɔkɔasɛ́á a lɛ báá ɔ uwəsú ilúkunə.» 50Mba, Yə́susu a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Nɔ lɛ wɛɛ́ya kotíə́ bɔkɔasɛ́á, ɔwá a lɛ́á munuə úmotí na bənú, a lɛa na bənú.»

Yə́susu a nɔ́ mɔkɛnda ɛta ɔ wákaka ɔ Yəlúsalɛma

51Ikúílí yɛ́ ndɔ bɛ́nya ɔyɛ́á Yə́susu a ná hɔ́ánána ɔ yɛ́ɛyɛ misí utíkə. A nɔ́ bɛtɛ́nɛ́mɛ́ná bɛ́ taká ɛ́ta ɔ ɔwákaka ɔ Yəlúsalɛma. 52A ná basɔ́másɔma lɔ́má ɔwayɛ́ busíə́, bá ná ákana, bá ná sə́fínə ɔ hímotí hitikə hɛ́ bɛndɔ bá misí yɛ́ Samália ɛlɔ́áyɛ́ nɛ́áyɛ́á nɛndafámá ɔtábɔ́na. 53Mba, bá sa wɛɛ́ya káha bɔkɔasɛ́á, a ka báá ɔ ɛnɔ́mɛ ɔ wákaka ɔ Yəlúsalɛma. 54Ɛnaka bɔkɔ́nɛna, Yákɔbɔ na Yɔhánɛsɛ, bá yámá nɔ́yɛ́, bá ná Yə́susu lɛ́na bá sɛ́á: «Á Isə́lúkú, ɔ ndɔ hikiə ɔwá tɔ hiwə manɛ́na hɛ́ tukínə ɔ nɔɔ́mɛná hɛ́ bəə́bu nímə́síə́ əə́?» 55Mba, a ná bɛ́kɔ́ŋɔ́ná ɔ uwəbú ɛsalɛ, a ná bəə́bu kɔ́áyɛ́na. 56Bá ná mɔkɛnda ɛtá ɔ ɔwákaka ɔ hitikə hinə́hinə́.

Bikimə utíkə ɛlɔ́áyɛ́ Yə́susu ɔwɔŋgɔ

(Mat 8.19-22)

57Ikúílí bá ná báá ɔ ɛnɔ́mɛ, mɔndɔ ɔmɔtɛ́ a ná Yə́susu lɛ́na a sɛ́á: «Mɛ ŋɔ aŋɔ́á ɔ́ŋgɔkɔ ata hə́níə́ ɔ ŋɔ ákána.» 58A ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Bɛhakɛ bɛ́ báka na imbóko, tunoní tɔ́ báka na maana; mba, Mɔná wa mɔndɔ a lɛ ayɛ́ báá na nɛsianɛ́ná.»

59A ná wɔmɔtɛ́ lɛ́na a sɛ́á: «Ɔŋgɔ́kɔ́ mɛaŋɔ́á.» Mba, wɛ́ɛ́yɛ́ a ná wɛɛ́ya bíhíə́níníə́ a sɛ́á: «Á Isə́lúkú, índíə́ mɛaŋɔ́á kuənjə ɔwá, mɛ ká yamɛ́á isə́ nyəə.» 60Yə́susu a sɛ́á: «Níásá bəwə́nú bá bɔsɔ́kɔ́ bəwə́nú nyəə́kə, ɔwáwɔ, káka Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ nɔ́ŋɔ́náka.»

61Wɔmɔtɛ́ mɔndɔ a ná láá tɔ́na a sɛ́á: «Á Isə́lúkú, mɛ ŋɔ aŋɔ́á ɔ́ŋgɔkɔ, mba, índíə́ mɛaŋɔ́á kuənjə ɔwá, mɛ naŋɔ́ ka nɛ́ámɛ́á nikúlə kokíə́.» 62Yə́susu a sɛ́á: «Ata ɛ́yánɛ́ ɔwá a ná buolí botólíə́ mbá a ndɔ hiama əlimə, a lɛ báá hɔ́ánánɛ́nátɔ́ ɔ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́.»

Currently Selected:

Lúkasɛ 9: tvu

Highlight

Copy