Lúkasɛ 10

Bɔndaka bɔ́ moómo álɛ́ndɔ́lɔ́mɔnɔ na báfandɛ́ má bɔkɔ́nɛna

(Mat 9.37-38; 10.7-16; Mə́l 6.8-11; Lúk 9.3-5)

1Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, Isə́lúkú a ná manyɔ́ tɛ́fa moómo álɛ́ndɔ́lɔ́mɔnɔ na báfandɛ́ má bɔkɔ́nɛna, a ná bəə́bu lɔ́má báfandɛ́ báfandɛ́ ɔ bətínə́ bəkimə na ɔ bɛbɔ́ka bikimə ɔbɛ́á a ŋɔ ákána wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́. 2A ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Məhuə má lɛa maŋɛ́ŋa, mba bɔnyɛna bá lɛa batɛ́tɛ́á. Nɔ́ Isə́lúkú yɛ məhuə bɛ́tɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na nə́ə ɔkɛaka ɔwá, a bɔnyɛna lɔ́má ɔ ɔwayɛ́ məhuə.» 3Nɔ́ ákana! Mɛ ndɔ bənú lɔ́ma ɛ́sɛ́á tɔndɔ́mbándɔ́mbá ɔ ətíə́ yɛ bɛŋgaŋgɔ́á. 4Nɔ lɛ ɛtá ata hɛmbalambálá hɛ́ bɛcácɔ́, ɔmbalá wɔ́ mɔkɛnda mbá ata bɛtafɛ́ná, nɔ lɛ bíhólíə́ ata mɔndɔ ɔ ɛnɔ́mɛ. 5Ata ɔ́ uyə́níə́ miímə nɔ ŋɔ fínə, nɔ taŋa ɔlaa nɔ sɛ́á: «Bumbə́nú bɔ́ báá ɔ yɛ́ɛyɛ miímə.» 6Ábá mɔndɔ wa bumbə́nú a ndɔ tuənə ɔmɔ́tɔ́yɛ́, a ŋɔ búə́núə́ bumbə́nú kusənə; yɛ́ sá báá nɔ́yɛ́, nɔ́ búə́núə́ bumbə́nú bísúə́línə. 7Nɔ́ tuə́nə ɔ mɛ́táyɛ́ miímə, nɔ́ nɛaka, nɔ́ nyákɛ́ná yatɛ́ ɔyɛ́á bá ŋɔ bənú índiə bɔkɔasɛ́á, mɔnyɛna a lɛa hɔ́ánánátɔ́ ɔ wə́yíə́ mɔsábɔ́náná ukusənə; nɔ lɛ fínə́ ata ɔ́ uyə́níə́ miímə. 8Ata uyə́níə́ bətínə́ nɔ ŋɔ fínə, ábá bɛndɔ bá ná bənú káhá, nɔ́ nɛ́áká yatɛ́ ɔyɛ́á bá ŋɔ bənú índiə. 9Nɔ́ bɛnákɛnákɛ bá yɛ́ɛ́yɛ́ bətínə́ níŋə́sə́kíə́, nɔ́ bááyɛ́ bɛndɔ lɛ́na nɔ sɛ́á: «Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ nɛ́ ná ndáfámá hoóyi na bənú.» 10Mba, ata uyə́níə́ bətínə́ nɔ ŋɔ fínə, ábá bɛndɔ bá sá bənú káha, nɔ́ ákáná ɔwayɛ́ maháná, nɔ́ láá nɔ sɛ́á: 11«Ata umbunə́ wɔ́ yənúə́ bətínə́ ɔwá wɔ́ ná lábɛ́ná ɔ uwəsú makɔlɔ́, tɔ ndɔ bənú muítə híə́niniə, mba, nɔ́yɛ́ nɔ manyá ɔwá: Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ nɛ́ ná ndáfama.» 12Mɛ ndɔ bənú lɛna ɔwá, ɔ buɔsɛ́ bɔ́ nitifə́ Huɛlɛ́ a ŋɔ yɛ́táyɛ́ bətínə́ kə́lə́səkiə yáyɛ́na bɛndɔ bá Sótomo.

Yə́susu a ndɔ bááyɛ́ sámbɔ́na ɔbá bá lɛ ndɔ lumininə

(Mat 11.20-24)

13«Ɛmɔ́kɛ́ na bənú á bɛndɔ bá Kolasínə! Ɛmɔ́kɛ́ na bənú á bɛndɔ bá Bɛtɛsayíta! Ɔ taká, bisə́mə́tə́ ɔbɛ́á Huɛlɛ́ a ná kɛ́áka ɔ uwənú ətíə́, ata a bɛɛ́ta kɛaka ɔ bətínə́ yɛ Tília na yɛ Sítono, há buɔnɔ́ bá ná mɛlɛ́má kɔŋɔna, bá fíə́kinə ɔ bulíkə́, bá bɛ́sɛ́kɛ́laka tɔ́na ɔ misí na malɛlá. 14Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, ɔ buɔsɛ́ bɔ́ nitifə́, Huɛlɛ́ a ŋɔ bənú kə́lə́səkiə yáyɛ́na bətínə́ yɛ Tília na yɛ Sítono. 15Uwənú tɔ́na, á bɛndɔ bá Kafalanahúmu, nɔ ndɔ fɛka ɔwá, bá ŋɔ bənú bə́líə́ ɔkafámáká ɔ nɔɔ́mɛná əə́? Bá ŋɔ bənú lolosolsiə ɔkafámáká ɔ misí yɛ́ bəwə́nú.»

16Yə́susu a ná báyɛ́á bɔkɔ́nɛna lɛ́na a sɛ́á: «Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ndɔ bənú ɔ́kɛ́na, a ndɔ mɛaŋɔ́á ɔ́kɛ́na; wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ndɔ bənú bɛ́sáŋɔna, a ndɔ mɛaŋɔ́á bɛ́sáŋɔna, ɔwá a ndɔ mɛaŋɔ́á bɛ́sáŋɔna, a ndɔ wɛ́ɛ́yɛ́ bɛ́sáŋɔna ɔwá a ná mɛaŋɔ́á lɔma.»

Nɛndahíáná wɔ́ moómo álɛ́ndɔ́lɔ́mɔnɔ na báfandɛ́ má bɔkɔ́nɛna

17Moómo álɛ́ndɔ́lɔ́mɔnɔ na báfandɛ́ má bɔkɔ́nɛna bá ná kə́tílə́ na nɛhɔnɔ, bá sɛ́á: «Á Isə́lúkú, ata imbúínyi mɛbɛ́á yɛ́ ndɔ bəsú ɔ́kɛ́na ɔ ɔwáwɔ niínyə!» 18Yə́susu a sɛ́á: «Mɛ ná bá mɛ ndɔ Sátana sinə a ndɔ húlínə ɔ nɔɔ́mɛná, a kɔakɔna ɛ́sɛ́á ɛmɔanyama. 19Nɔ́ ɔ́kɔ́kɛ́na! Mɛ ná bənú iŋgínə́ índíə́ ɔ kɛaka ɔwá nɔ́ miáhɔ, bɛŋɛŋá na injiŋə yikimə yɛ mubəniə tafáka ata bɔkɔa bɔbɛ́á bɔ́mɔtɛ́ bɔ́ sɔ́ ŋɔ bənú kɛa. 20Mba nɔ́yɛ́, nɔ lɛ bílə́nə́ bɔkɔasɛ́á imbúínyi mɛbɛ́á yɛ́ ndɔ bənú ɔ́kɛ́na; nɔ́ bílə́nə́kə́ ɔbánɔ́ ɔwá, Huɛlɛ́ a ná mə́núə́ məə́nyə tilə́kə́ ɔ nɔɔ́mɛná.»

Yə́susu a ndɔ bílə́nə

(Mat 11.25-27)

21Ɔ umisíumə́, Yə́susu a ná úndúə́ na nɛhɔnɔ nɛ́ Umbúínyi Mɔnaŋanaŋa, a ná yə́mə́ a sɛ́á: «Á Isə́, á Isə́lúkú yɛ nɔɔ́mɛná na misí, mɛ ndɔ aŋɔ́á nyama ɛ́sɛ́á ɔ ná bɛɛ́bɛ bɛkɔa bítə́ ɔ bɛ́manya na bɛ́ŋgɛ́lɛ́, ɛ́sɛ́á ɔ ná mənyə́síə́ ɔ batɛ́tɛ́á. Ɛ́ɛ! Á Isə́, nɔ́yɛ́ ɔ́ ná híkə́kíə́ na wə́wúə́ mɔlɛ́má muɛsɛ.»

22«Yamɛ́á Isə́ a ka mɛaŋɔ́á bɛkɔa bikimə niasɛna. Ata mɔndɔ a lɛ ndɔ manya ɛ́yánɛ́ a lɛ́á Mɔná, yɛ́ sá báá á Isə́; ata mɔndɔ a lɛ ndɔ manya ɛ́yánɛ́ á lɛ́á Isə́, yɛ́ sá báá á Mɔná, na bááyɛ́ ɔbá Mɔná a ná hikə́kíə́ ɔwá a bəə́bu nɔ́yɛ́ mə́nyə́síə́.»

23Nɔ́yɛ́, Yə́susu a ná báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bɛ́híámɛ́la; a ná lɛ́na uwəbú bíbúə́ a sɛ́á: «Nɛhɔnɔ na məə́sə ɔmá má ndɔ sinə yatɛ́ ɔyɛ́á nɔ ndɔ sinə! 24Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú lɛna ɔwá, Bɔhɛ́nátɔtányɛ́ bəəŋí na bisə́lúkú biəŋí bá ka siəkə usinə yatɛ́ ɔyɛ́á nɔ ndɔ sinə, mba, bá sa nɔ́yɛ́ sinə, ɔ ɔwɔ́kɔ yatɛ́ ɔyɛ́á nɔ ndɔ ɔ́kɔ́, mba, bá sa nɔ́yɛ́ ɔ́kɔ.»

Ɔŋana wɔ́ mɔndɔ muɛsɛ wa hitikə hɛ́ Samália

25Ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí, wɔmɔtɛ́ mɔmanyumbə́ndə́ a ná ndáfama. Ɔkɛaka ɔwá a Yə́susu kɔsɔ́na, a ná wɛɛ́ya batá a sɛ́á: «Á Mulə́liə, yatɛ́ mɛ kɛ́áka mbá mɛ buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə kusə́nə əə́?» 26Yə́susu a sɛ́á: «Nəníə́ umbə́ndə́ wɔ́ ndɔ laa, yatɛ́ ɔ ndɔ ɔ́kɔ ikúílí ɔ ndɔ fana əə́?» 27A ná wɛɛ́ya bíhíə́níníə́ a sɛ́á: «Ɔ ŋɔ Isə́lúkú ɔ yawɔ́á Huɛlɛ́ hikəkiə na wə́wúə́ mɔlɛ́má mukimə, na híə́wúə́ hɛtányɛ́ hikimə, na yawɔ́á iŋgínə́ mikimə, na yawɔ́á ɛfɛka yikimə, ɔ ŋɔ wawɔ́á mukúlə́kulə hikəkiə tɔ́na ɛ́sɛ́á aŋɔ́á bɛ́múɛ́tɛ́.» 28Nɔ́yɛ́ Yə́susu a sɛ́á: «Ɔ ná bɛ́kámɔ́sɔ́ná muɛsɛ, kɛ́áká nɔ́yɛ́ mbá ɔ ŋɔ nɔɔmɔkɔ ikúílíə́kimə.»

29Mba ɔwayɛ́, a ka siəkə ɔwá a bínə́níə́ a sɛ́á a báka mɔndɔ muɛsɛ, a ná Yə́susu batá a sɛ́á: «Ɛ́yánɛ́ a lɛ́á wamɛ́á mukúlə́kulə əə́?» 30Yə́susu a sɛ́á: «Mɔndɔ ɔmɔtɛ́ a ka húlínə ɔ Yəlúsalɛma ɔ wákaka ɔ Yəlíko, a ná kɔ́ɛ́na ɔ makátá má baŋɛ́na, bá ná wɛɛ́ya yukúlə́kə, bá ná wɛɛ́ya súbə́kə́ na ɛmbɔ́ŋɔ́, bá ná ákana, bá ná wɛɛ́ya tíkə́ hoóyi na uwə́kunə. 31Mutitiəmahánɛna ɔmɔtɛ́ a ka báá ɔ ɔlɔɔkɔ ɔ yɛ́táyɛ́ ɛnɔ́mɛ; ikúílí a ná mɔndɔ bɔ́ŋɔ́ kɔ́átɔ́, a ná ɛnɔ́mɛ fənjíə́. 32Hɔ́ánánátɔ́, wɔmɔtɛ́ mɔndɛkɛ Lə́wi a ná ndáfámá ɔ yɛ́táyɛ́ ɛbɔ́ka, a ná wɛɛ́ya yámá, a ná ɛnɔ́mɛ fənjíə́. 33Mba, mɔndɔ wa Samália ɔmɔtɛ́ a ka báá ɔ ɔwákaka ɔ mɔkɛnda, a ná ndáfámá ɔ ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́, a ná wɛɛ́ya yámá, mahana má ná wɛɛ́ya itíə́. 34A ná bɛ́nyálɛ́lá hoóyi na wɛɛ́ya, a ná bɛ́áyɛ́á bikuəli sɔ́áká na məluku, a ná olókínə́ na ɛsɔŋɔ, a ná ɔ́lɔ́kɔ́kɛ́ná na bifəsiə; a ná wɛɛ́ya tálá ɔ ɔwayɛ́ ɛnjakásɛ, a ná ká wɛɛ́ya tə́tə́níə́ ɔ miímə yɛ batɔ́mbátɔmba, a ná wɛɛ́ya bihikə. 35Ɛnaka ɔyáá wɔ́ yáá, a ná muití miímə tíkínə́ bɛcácɔ́ bɛ́fandɛ́, a sɛ́á: “Tə́tə́kə́níə́ wɛɛ́ya, ata yatɛ́ ɔyɛ́á ɔ ŋɔ bɛ́tɛ́ŋakɛna, mɛ ŋɔ sá aŋɔ́á híə́niniə ɛnáká mɛ kə́tílə.”» 36Yə́susu a ná mɔmanyumbə́ndə́ batá a sɛ́á: «Ɛ́sɛ́á wə́wúə́ usinə, ətíə́ yɛ bááyɛ́ bɛndɔ bálálɔ́, ɛ́yánɛ́ a lɛ́á mukúlə́kulə wa wɔ́ɔwɔ mɔndɔ ɔwá a ná kɔ́ɛ́ná ɔ makátá má baŋɛ́na əə́?» 37A ná wɛɛ́ya bíhíə́níníə́ a sɛ́á: «Ɔ́ wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná wɛɛ́ya mahana wəə.» Yə́susu a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Káka, kɛ́áká tɔ́na nɔ́yɛ́ ata aŋɔ́á.»

Máta na Malɛ́á

38Ɛ́sɛ́á Yə́susu na báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá ná báá bá ndɔ kɛnda, bá ná tɔ́mbɛ́ná ɔ bɔ́mɔtɛ́ bɔnɔŋɔ, muəndú ɔmɔtɛ́, nɛ́áyɛ́á niínyə á Máta, a ka wɛɛ́ya káha ɔ ɔwayɛ́ ɔmbɛ́la. 39A ka báá na munínyə́, nɛ́áyɛ́á niínyə á Malɛ́á, ɔwá a ná báá tuənə́tɔ́ ɔ makɔlɔ́ má Isə́lúkú ɔ yayɛ́á ɛtambá ɔwɔ́kɔ. 40Máta, lúkímə́tɔ́ ɔ masɔ́ma ɔ ikísinə, a ná tɔsɔ, a sɛ́á: «Á Isə́lúkú, nɔ́yɛ́ yɛ́ lɛ ndɔ aŋɔ́á kɛa ata bɔkɔa ɛ́sɛ́á wamɛ́á munínyə́ a ná mɛaŋɔ́á níásá bíbúə́ ɔ bɔsɔ́ma əə́? Lɛná wɛɛ́ya a ndá mɛaŋɔ́á ɔ́lɔ.» 41Isə́lúkú a sɛ́á: «Á Máta, á Máta, ɔ ndɔ sə́híniə, ɔ ndɔ bímbíkísiə tɔ́na ɔ bɛkɔa biəŋí. 42Mba bɔkɔa bɔ́mɔtɛ́ bɔ́ lɛa na mɔsɛ́ŋɛ́, á Malɛ́á a ná tɛ́fá á nioko ɔ nɛɛsɛ ɔnɛ́á bá sá ndákatɔna.»

Currently Selected:

Lúkasɛ 10: tvu

Highlight

Copy