Lúkasɛ 11

Yə́susu a ndɔ mabɛ́kálɛ́na úkúniə ɔ bɔkɔ́nɛna

(Mat 6.9-13; 7.7-11)

1Buɔsɛ́ bɔ́mɔtɛ́ Yə́susu a ka báá ɔ mabɛ́kálɛ́na ɔ yɛ́mɔtɛ́ ɛbɔ́ka. Ikúílí a ná hɔ́á ɔ ɔbɛ́kálɛ́na, wɔmɔtɛ́ wayɛ́á mɔkɔ́nɛna a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Á Isə́lúkú, úkúnə́kíə́ bəsú mabɛ́kálɛ́na ɛ́sɛ́á Yɔhánɛsɛ a ná báyɛ́á bɔkɔ́nɛna úkúnə́kíə́.» 2A ná bəə́bu lɛ́na a ɔwá, ikúílí nɔ ndɔ bɛ́kálɛ́na, nɔ láá nɔ sɛ́á:

«Á Isə́,

kɛáka bɛndɔ bá manyá ɔwá ɔ lɛa Huɛlɛ́ Mɛnaŋanaŋa;

kɛáka nɛ́áwɔ́á Nɛmanɛna nɛ́ sɔ́nɔ.

3Índíə́ bəsú bɔ́labɔ́nɛ́á bɔ́ buɔsɛ́ tɛ́á.

4Niasɛ́ná bəsú mə́súə́ mabɛ́á,

bɔkɔasɛ́á bəsú tɔ́na tɔ ndɔ bááyɛ́ bəkimə niasɛna ɔbá bá ndɔ bəsú liŋgəsiə. Mba, ɔ lɛ niása ɔwá tɔ kɔ́á ɔ mɔkɔ́lɛna.»

5Yə́susu a sɛ́á: «Ábá ɔmɔtɛ́ uwənú a báka na ɛŋgɔ́áyɛ́, a ná ká wɛɛ́ya kɔ́ána ɔ ətíə́ yɛ́ bulúə́, mbá a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: “Á yamɛ́á ɛŋgɔ́áyɛ́, folíə́ mɛaŋɔ́á bɛbɛlɛ́tɛ bɛ́lálɔ́. 6Yɛmɔtɛ́ yamɛ́á ɛŋgɔ́áyɛ́ a nɔ́ húlə ɔ mɔkɛnda, a nɔ́ ndafámá ɔ ɔwámɛ ɔmbɛ́la, mɛ lɛ bá na bɔɔ́la ɔ ɔwayɛ́ uwíndiə.” 7Mba, ábá wə́ní a ná wɛɛ́ya bíhíə́niniə ɔ miímə nuúmə́ a sɛ́á: “Ɔ lɛ mɛaŋɔ́á yúkúsíníə́, nikí nɛ́ lɛa kuiyíə́tɔ, isíŋáka tɔ lɛa sianátɔ́ na bámɛ́á baná, mɛ sɔ́ ŋɔ óso ɔhɔalɛna ɔwá mɛ aŋɔ́á bɛbɛlɛ́tɛ índíə́.” 8Mɛ ndɔ bənú lɛna, ata a sá hɔ́álɛ́na ɔ ɔwayɛ́ uwíndiə, ɛlɔ́áyɛ́ bɔŋgɔ́áyɛ́, a ŋɔ hɔalɛna ɔkɛaka ɔwá a lɛ wɛɛ́ya hɔ́mbɔ́ tɔ́na, a ŋɔ wɛɛ́ya índíə́ yatɛ́ ɔyɛ́á a ndɔ siə.»

9«Nɔ́yɛ́ ɔwámɛ mɛ ndɔ bənú lɛna, nɔ́ batá, bá ŋɔ bənú índiə, nɔ́ siə́kə, nɔ ŋɔ bɔ́ŋɔ, nɔ́ kitə́lə, bá ŋɔ bənú nikí kuninə. 10Ɔ taká ata ɛ́yánɛ́ a ŋɔ bata, bá ŋɔ wɛɛ́ya índiə, ɔwá a ŋɔ siə́kə, a ŋɔ kusənə, ɔwá a ŋɔ kitələ, bá ŋɔ wɛɛ́ya nikí kuninə. 11Ɛ́yanɛ́ isə́ ɔ uwənú ətíə́ ábá wayɛ́á mɔná a ná wɛɛ́ya hiɔfɔ́ bátá, a wɛɛ́ya índiə á miáhɔ miɔmɔ́ ɔ ɛbɔ́ka yɛ́ hiɔfɔ́ əə́? 12Ataná, ábá a ná yɔnɔ́ batá, a wɛɛ́ya índiə á ɛŋɛŋá əə́? 13Ábá uwənú ɔbá nɔ lɛ́á babɛ́á, nɔ ndɔ manya ɔ bɛɛ́la bɛɛsɛ uwíndiə ɔ uwənú baná, bikúílí, bɛ́nɛ́á á Isə́ yɛ nɔɔ́mɛná a sɔ́ ŋɔ Umbúínyi Mɔnaŋanaŋa índiə ɔ bááyɛ́ ɔbá bá ndɔ wɛɛ́ya muítə bata!»

Bá ndɔ Yə́susu sɔ́mɛna bá sɛ́á a lɛa mɔnyɛna wa Bɛlɛsɛbúlu

(Mat 12.22-30; Mə́l 3.22-27)

14Yə́susu a ka wúmotí umbúínyi mɔbɛ́á kúbə́kə ɔwá wɔ́ ná wɔmɔtɛ́ mɔndɔ híə́nə́síə́ imúkú. Ikúílí umbúínyi mɔbɛ́á wɔ́ ná fámá, imúkú a ná botólíə́ ɔ ɔhɔ́ɔ́, Ilúkunə yɛ́ bɛndɔ bá ná ə́lə́mə́nə. 15Mba, bɔ́mɔtɛ́ ɔ uwəbú ətíə́ bá laaka bá sɛ́á: «Á Bɛlɛsɛbúlu á isə́lúkú yɛ imbúínyi mɛbɛ́á a ndɔ wɛɛ́ya yɛ́táyɛ́ iŋgínə́ índiə.» 16Bɔ́mɔtɛ́ ɔ uwəbú ətíə́ bá wɛɛ́ya kɔsɔnaka, bá wɛɛ́ya hɛŋgɛtɛ́nɛ́á hɛ́ yələ́mənə bataka.

17Mba Yə́susu a mə́búə́ mafɛka manyaka, a sɛ́á: «Nɛmanɛna tɛ́á ɔnɛ́á bɛndɔ bá ndɔ nɔa bəə́bu na bəə́bu, abáka nɛ́ nímə, máyɛ́á məə́bə ma bɔsɔ́kɔ́ kɔakɔnakɛna. 18Ábá Sátana wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́ a ndɔ bínúə́siə, nəníə́ nɛ́áyɛ́á nɛmanɛna nɛ́ ŋɔ ɔ́nɛ́na əə́? Ɛ́sɛ́á nɔ ndɔ laa nɔ sɛ́á, na iŋgínə́ yɛ Bɛlɛsɛbúlu mɛ ndɔ imbúínyi mɛbɛ́á bulə. 19Ábá na iŋgínə́ yɛ Bɛlɛsɛbúlu mɛ́ ndɔ imbúínyi mɛbɛ́á bulə, na yanɛ́ iŋgínə́ á bə́núə́ bɔkɔ́nɛna bá ndɔ miítə bulinə əə́? Bəə́bu bɛ́múɛ́tɛ́ bá ŋɔ báá bə́núə́ bəkə́lə́siə. 20Mba, ábá na iŋgínə́ yɛ Huɛlɛ́ mɛ́ ndɔ imbúínyi mɛbɛ́á bulə, Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ nɛ́ lɛa ndafámátɔ́ ɔ uwənú ətíə́.»

21«Ikúílí mɔndɔ wa hɛfanda hɛ́ ɔ́nɔ́kɛ́nátɔ́ a lɛ́á na bɛ́áyɛ́á bikúlúmə́ bɛ́ bilə́, a ndɔ wə́yíə́ ɔmbɛ́la tə́tə́niə, nɛ́áyɛ́á nɛmbiaŋɛ nɛ́ lɛa yə́ə́bu. 22Mba, ábá wɔmɔtɛ́ mɔndɔ ɔwá a lɛ́á na hɛfanda yáyɛ́ná wɛɛ́ya a ná ndafámá, a wɛɛ́ya súbə́kə́, a bɛ́áyɛ́á bikúlúmə́ bɛ́ bilə́ ɔ́lɔ ɔbɛ́á nɛ́áyɛ́á nɛkɔmba nɛ́ lɛ́á tálɛ́nátɔ, a mítə́yí mikómó áfaka mikimə. 23Ata ɛ́yánɛ́ ɔwá a lɛ báá na mɛaŋɔ́á, a mɛaŋɔ́á lɛa ɛ́ŋɛ́mánátɔ, ata ɛ́yánɛ́ ɔwá a lɛ ndɔ kɔta na mɛaŋɔ́á, a ndɔ sasa ɔbánɔ́.»

Nɛndahíáná nɛ́ umbúínyi mɔbɛ́á

(Mat 12.43-45)

24«Ikúílí umbúínyi mɔbɛ́á wɔ́ ná fámá á mɔndɔ mɛɛ́lɔ, wɔ́ húlə́ nə́kə́ləkənə ɔ makɔ́tákɛ ɔ ɛbɔ́ka ɔtɛ́ka ɔyɛ́á mbá a tuənə́kínə. Ábá a sá bɔ́ŋɔ, nɔ́yɛ́, a bɛ́laa a sɛ́á: “Ɛkasɛ mɛ káhíánáka ɔ ɔwámɛ ɔmbɛ́la ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á mɛ ná famaka.” 25Ikúílí a ná káfámá, a muítə nibə sɔnɔ́kɔ́tɔ́, tábɔ́nákátɔ. 26Nɔ́yɛ́, a ákána, a ka yímotí imbúínyi mɛbɛ́á ɛtá ɛ́lɛ́ndɔ́lɔ́mɔnɔ yáyɛ́ná wɛɛ́ya, bá ndahíáná iŋgində́ ɔ ɔmbɛ́la, bá tuənəkinə ɔmɔ́tɔ́yɛ́. Ɔ nitifə́ ɔbáá wɔ́ mɔ́táyɛ́ mɔndɔ wɔ́ híáná mɔbɛ́á yáyɛ́ná wúbúsíə́.»

Tiísi yɛ nɛhɔnɔ

27Ikúílí Yə́susu a ná hɔ́á ɔ ɔhɔ́ɔ́, muəndú ɔmɔtɛ́ a ná nióni huəlíníə́ ətíə́ yɛ ilúkunə a sɛ́á: «Nɛhɔnɔ na muəndú ɔwá a ná aŋɔ́á túáná ɔ ɔwayɛ́ tɔna, a ná aŋɔ́á nyóhókíə́.» 28Mba, Yə́susu a sɛ́á: «Nɛhɔnɔ ɔbánɔ́ na bááyɛ́ ɔbá bá ndɔ ɛtambá yɛ́ Huɛlɛ́ ɔ́kɔ, bá ndɔ yɛɛ́ta tə́tə́niə.»

Hɛŋgɛtɛ́nɛ́á hɛ́ Mɔná wa mɔndɔ

(Mat 12.38-42)

29Ɛ́sɛ́á bilúkunə bɛ́ ná báá kɔtákánátɔ́ á Yə́susu ɛmɛ́ŋɛ́, a ná botólíə́ ɔ ɔlaa a sɛ́á: «Bɛndɔ bá ɛnyɔŋɔnɔ yɛ́ niɔfɛ́nɛ bá lɛa babɛ́á, bá ndɔ hɛŋgɛtɛ́nɛ́á hɛ́ yələ́mənə bata, mba, ata hɛŋgɛtɛ́nɛ́á hɛ́ yələ́mənə hímotí, Huɛlɛ́ a sa ndá bəə́bu índíə́ yɛ́ sá báá ɔ hɛ́ Yɔ́nasɛ.» 30Ɔ taká, hɔ́ánánátɔ́ ɛ́sɛ́á Yɔ́nasɛ a ná báá hɛŋgɛtɛ́nɛ́á ɔ ətíə́ yɛ bɛndɔ bá Ninífə, nɔ́yɛ́ Mɔná wa mɔndɔ a ŋɔ báá hɛŋgɛtɛ́nɛ́á ɔ ətíə́ yɛ́ bɛndɔ bá yɛ́ɛyɛ ɛnyɔŋɔnɔ. 31Munəni wa muəndú wa makɛ́ka a ŋɔ bəə́bu hɔkakɛna bɔkɔasɛ́á, a ka káhɔalɛna ɔ mɔnɔŋɔ má hata ɔ ɛmanya yɛ Salómono ɔwɔ́kɔ; mbá nɔ́yɛ́, mɔndɔ a lɛa háha ɔwá a ná Salómono yayɛna. 32Ɔ buɔsɛ́ bɔ́ mikə́lə́kí, bɛndɔ bá Ninífə bá ŋɔ tɛ́nɛ́maka ɔ busíə́ bɔ́ bɛndɔ bá yɛ́ɛyɛ ɛnyɔŋɔnɔ, bá ŋɔ bəə́bu hɔkakɛna bɔkɔasɛ́á, bɛndɔ bá Ninífə bá ka yə́búə́ mɛlɛ́má kɔ́ŋɔ́na ɛnaka Yɔ́nasɛ a bəə́bu Imbə́nú Yɛɛsɛ nɔŋɔ́nákɛ́na, mbá nɔ́yɛ́, mɔndɔ a lɛa háha yáyɛ́ná Yɔ́nasɛ.

Isəmú yɛ́ mɛɛ́lɔ

(Mat 5.15; Mə́l 4.21; Lúk 8.16)

33«Ata mɔndɔ ɔmɔtɛ́ a sa ósó itiəkətiəkə utiə ɔkɛaka ɔwá a yɛɛ́ta bítə́, ataná, a yɛɛ́ta húə́ na ɛbɔmbɔ; ɔ nifəŋə, abáka a yɛɛ́ta tála ɔ ɛtáka ɔmbáŋá ɔkɛaka ɔwá, bɛndɔ ɔbá bá ndɔ fínə ɔ miímə bá isəmú síə́kínə́nə. 34Nɛ́áwɔ́á niísə nɛ́ lɛ́á itiəkətiəkə yɛ́ yáwɔ́á mɛɛ́lɔ. Ikúílí nɛ́áwɔ́á niísə nɛ́ lɛ́á nɛɛsɛ, yáwɔ́á mɛɛ́lɔ yɛ́ lɛa mikimə ɔ isəmú. Mba, ikúílí nɛ́áwɔ́á niísə nɛ́ lɛ bá nɛɛsɛ, yawɔ́á mɛɛ́lɔ yɛ́ lɛa ɔ ibínə́binə nuúmə́. 35Nɔ́yɛ́, siəlínə́ muɛsɛ ábá isəmú ɔyɛ́á yɛ́ lɛ́á ɔ ɔwáwɔ́ mɛɛ́lɔ yɛ́ lɛ báá ibínə́binə. 36Ɛ́bá yáwɔ́á mɛɛ́lɔ mikimə yɛ́ lɛa ɔ isəmú, ɛŋana yɛ́mɔtɛ́ ɛsalɛ ɔ ibínə́binə, yɛ́ ŋɔ báá mikimə ɔ isəmú, ɛ́sɛ́á ikúílí itiəkətiəkə yɛ́ ndɔ aŋɔ́á numiə na yáyɛ́á isəmú.»

Yə́susu a ndɔ Bɛfalísia na bamanyumbə́ndə́ sɔ́mɛna

(Mat 23.1-36; Mə́l 12.38-40)

37Ikúílí Yə́susu a ná hɔ́á ɔ ɔhɔ́ɔ́, wɔmɔtɛ́ Mɔfalísia a ná wɛɛ́ya ɛ́lɛ́ákɛ́na ɔ ɔnɛ́á ɔwayɛ́ ɔmbɛ́la, a ná fínə́ ɔ miímə a ná tuə́nə ɔ ɛtáka. 38Mɔfalísia a ná Yə́susu ɛ́ná a ndɔ nɛ́á ɛŋaná makátá ɔbɛ́sɔa, a ná ə́lə́mə́nə. 39Mba Isə́lúkú a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Isíŋáka uwənú á Bɛfalísia, nɔ ndɔ nəŋəsiə ɔbánɔ́ á əlimə yɛ ɛnyɛ́ná na yɛ́ ɛfána, mba, nuúmə́ yɛ yə́núə́ mɛlɛ́má yɛ́ lɛa úndúə́tɔ́ na məhəə́tu na ɛŋgásɔ́. 40Nɔ lɛ ndɔ ɔ́kɔ ata bɔkɔa. Huɛlɛ́ a ka ɔmbáŋá tábɔ́náka, a ná nuúmə́ tábɔ́náká tɔ́na. 41Nɔ́ mahánɛna índíə́kínə ɔbánɔ́ yatɛ́ ɔyɛ́á nɔ lɛ́á itíə́nə́tɔ, əlimə yɛ nɔ́yɛ́ mbá bikimə bɛ́ ŋɔ báá naŋátɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ ənú.»

42«Mba, bulú na bənú, á Bɛfalísia, nɔ ndɔ índiə ɛsalɛ ɛ́mɔtɛ́ yɛ́ bɛlɔŋɔ́tɛ́ ɔ mɛɛ́lɔ yɛ niómo, bɛ́mɔtɛ́ bɛlɔŋɔ́tɛ́ na bikimə ɔbɛ́á bɛ́ ndɔ lɔa ɔ ɛtɔbɔtɔ́bɔ́, mba, nɔ ndɔ taká na nibo nɛ́ Huɛlɛ́ yubutiniə; nɔ́yɛ́ yɛ́ ná báá ɔwá nɔ bɛ́kɛ́ákɛ́na, ɛŋaná bɛ́ɛ́yɛ́ bikimə ufəliə.»

43«Bulú na bənú, á Bɛfalísia, nɔ ndɔ hikiə utuənə ɔ bɛɔkɔ́ bíbúsíə́ ɔ məə́bə má mabɛ́kálɛ́na. Nɔ hikəkiə tɔ́na ɔwá bá bənú hólókíə́ na hibə́təniə ɔ maháná. 44Bulú na bənú! Nɔ lɛa ɛ́sɛ́á minyə́ ɔyɛ́á bá lɛ ndɔ bílíndiniə, bá kɛndakɛna ɔmbáŋá bá lɛ bílísíə́.»

45Nɔ́yɛ́, ɔmɔtɛ́ ətíə́ yɛ bamanyumbə́ndə́ a ná ɛtambá ɛ́ta, a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Á Mulə́liə, ábá ɔ ndɔ hɔ́ɔ́ nɔ́yɛ́, ɔ uwəsú tɔ́na ɔ ndɔ kɔ́ba!»

46Yə́susu a sɛ́á: «Indimisi na bənú tɔ́na á bamanyumbə́ndə́ bɔkɔasɛ́á, nɔ ndɔ bɛndɔ malɔmɔ́ maŋɛ́ŋa túə́niə, nɔ lɛ ndɔ óso ɔ maáta unyukələ na hɛnɔnɔ́ hímotí. 47Bulú na bənú, nɔ ndɔ minyə́ yɛ́ bɔhɛ́nátɔtányɛ́ falaba muɛsɛ. Mbá nɔ́yɛ́ ɔ́ bátáyɛ́ bɔhɛ́nátɔtányɛ́ á bíə́núə́ bisə́kínə́ bá ná ɔ́nɔkɔ. 48Nɔ́yɛ́, nɔ ndɔ ínə́niə ɔwá, nɔ lɛa ɛ́mɛ́nɛ́nátɔ́ ɔ yatɛ́ ɔyɛ́á bíə́núə́ bisə́kínə́ bá ná kɛ́áka. Uwəbú, bá ka bɔhɛ́nátɔtányɛ́ ɔ́nɔ́kɔ, uwə́nú nɔ ndɔ yə́búə́ minyə́ falaba. 49Ɛlɔáyɛ́ nɔ́yɛ́, Huɛlɛ́ ɔwayɛ́ ɛmanya a ka laa a sɛ́á: “Mɛ ŋɔ bəə́bu bɔhɛ́nátɔtányɛ́ na basɔ́másɔma lɔ́mákɛna, bá ŋɔ báaba ɔ́nɔ́kɔ, bá bɔ́mɔtɛ́ tə́kə́sə́kə”, 50ɔkɛaka ɔwá bá yɛ́ɛyɛ ɛnyɔŋɔnɔ yɛ niɔfɛ́nɛ binífúnínə́ bátá, ɔ manɔ́ŋɔ́ má bɔhɛ́nátɔtányɛ́ bəkimə ɔmá má ná ólókókíə́, ɔ botolokiə ɔ nɛbɔ́tɛ́ná nɛ́ misí. 51Ɔ botolokiə manɔ́ŋɔ́ má Ábɛlɛ, ɔkafámáká ɔ manɔ́ŋɔ́ má Sakalɛ́á ɔwá bá ná ɔ́nɔ́kɔ́ ɔ ətíə́ yɛ niɔlɔ nɛ́ mahánɛna na ɛbɔ́ka yɛnaŋanaŋa. Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú lɛna: Huɛlɛ́ a ŋɔ binífúnínə́ bata ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ɛnyɔŋɔnɔ.»

52«Indimisi na bənú, á bamanyumbə́ndə́, nɔ ka ɛnɔ́mɛ kuiyiə ɔyɛ́á yɛ́ ndɔ kafámá á Huɛlɛ́ ɔmanya; uwənú nɔ sa yɛ́táyɛ́ ɛnɔ́mɛ ɛta, ɔbá bá ndɔ siə ɔ yɛɛ́ta ɔwɛta, nɔ ndɔ bəə́bu kotiə ɔwá bá lɛ tɔmba.» 53Ikúílí a ná fámá ɔ ɔmbɛ́la wɔ́ Mɔfalísia, hilóbi hɛ́ ná bamanyumbə́ndə́ na Bɛfalísia ɛtá ɔwɔŋgɔkɔnɔ na wɛɛ́ya. Bá ná botólíə́ ɔ ɔwayɛ́ mambataka məəŋí ɔbata. 54Nɔ́yɛ́, bá ná botólíə́ ɔwayɛ́ ɔ tɔlámba ɔfɛnɛnɛa ɔkɛaka ɔwá, bá ɛtambá ɛtá ɔ ɔwayɛ́ munuə mbá bá wɛɛ́ya sɔ́mɛ́na.

Currently Selected:

Lúkasɛ 11: tvu

Highlight

Copy