Lúkasɛ 12

Yə́susu ɔmanya ɔ mianyɔ́ ɛ́sɛ́á Mɔná wa mɔndɔ

(Mat 10.19-20, 26-27)

1Ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí, bɛndɔ bá ka báá kɔtákánátɔ́ ɔ tukóló ɔ nindínə́ ɔnɛ́á bá tafakana ɔ makɔlɔ́. Yə́susu a ná lúmə́ ɔ ɔwayɛ́ bɔkɔ́nɛna ɔ ɔlɛna a sɛ́á: «Ubusíə́ bɔ́ bikimə, nɔ́ mətəkí má Bɛfalísia bítə́tə́kə́níə́ ɔmá má lɛ́á bɛkɔa bɛ́ bɛkanja.» 2Bikimə ɔbɛ́á bɛ́ lɛ́á bítímə́tɔ́, bɛ́ ŋɔ fámálana ɔ mianyɔ́, ata yatɛ́ ɔyɛ́á yɛ́ lɛ́á ɔ nibítə, yɛ́ ŋɔ bɛ́mányana. 3Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, bikimə ɔbɛ́á nɔ ŋɔ laaka ɔ ibínə́binə, bá ŋɔ ɔ́kɔ́kɛna ɔ ɛnjaŋɛnjaŋɛ yɛ buɔsɛ́; ata yatɛ́ ɔyɛ́á nɔ ŋɔ sɔkɔlɛna ɔ mulúə́ wɔ́ ɔsɔ́kɔ́ ɔ nibítə, bá ŋɔ yə́mə́kə ɔ mianda ɔmbáŋá.

Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá bá ná hɔ́ánana ɔkɔ́lɔ́ma

(Mat 10.28-31)

4Mɛ ndɔ bənú lɛna, uwə́nú ɔ bɛ́ámɛ́á bɛŋgɔ́áyɛ́: Nɔ lɛ bááyɛ́ kɔ́lɔ́má ɔbá bá ndɔ ɛkɔlɛ ɔ́nɔ, mba ɔ nitifə́, bá lɛ ósó ɔkɛa ata bɔkɔa ɔ ɔyáyɛ́na. 5Ɛkasɛ, mɛ bənú ínə́níə́ ɔwanɛ́ nɔ ná hɔ́ánána ɔkɔ́lɔ́ma: Nɔ́ kɔ́lɔ́máka á Huɛlɛ́ ɔwá, əlimə yɛ ɔwɔ́nɔ, a báka na iŋgínə́ yɛ uwənú uwomboko ɔ hiwə hɛ́ ikúílíə́kimə. Ɛ́ɛ! Mɛ ndɔ bənú lɛna: Ɔwayɛ́ nɔ ná hɔ́ánána ɔkɔ́lɔ́ma! 6Ɛbáka bá lɛ tɔbátáməhə́ŋə lúə́ tɔ́lánɔ ɛlɔ́áyɛ́ bɛcácɔ́ bɛ́fandɛ́ əə́? Mba abáka Huɛlɛ́ a lɛ fəlíə́ ata hímotí ɔ uwəbú ətíə́. 7Ɔ yáyɛ́na nɔ́yɛ́, túə́núə́ tuhúínyi tɔ́ lɛa tukimə fanákátɔ. Nɔ lɛ kɔlɔma, nɔ lɛa na mukunə́ yáyɛ́ná tɔbátáməhə́ŋə tukimə.

(Mat 10.32-33)

8Mɛ ndɔ bənú lɛna ɔwá, ata ɛ́yánɛ́ ɔwá a ŋɔ laa ɔ nɛnáka a sɛ́á a lɛa wamɛ: Mɔná wa mɔndɔ a ŋɔ manya tɔ́na ɔ busíə́ bɔ́ bɛáŋgɛlɛ bɛ́ Huɛlɛ́ ɔwá a lɛa wayɛ. 9Mba, ábá mɔndɔ a ná láá ɔ nɛnáka a sɛ́á a lɛ ndɔ mɛaŋɔ́á manya, Mɔná wa mɔndɔ a ŋɔ ayɛ́ laa tɔ́na ɔ busíə́ bɔ́ bɛáŋgɛlɛ bɛ́ Huɛlɛ́ a sɛ́á, a lɛ ndɔ wɛɛ́ya manya. 10Ata ɛ́yánɛ́ ɔwá a ŋɔ ɛtambá yɛbɛ́á laa ɔwɔŋgɔkɔnɔ Mɔná wa mɔndɔ, bá ŋɔ wɛɛ́ya niasɛna. Mba wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ŋɔ Umbúínyi Mɔnaŋanaŋa kɔ́báka, a sa ndá nɛniasɛna kusə́nə. 11Ikúílí ɔyɛ́á bá ŋɔ bá bá ndɔ bənú ákánana ɔ məə́bə má mabɛ́kálɛ́na, ɔ busíə́ bɔ́ bamanɛna, bɔ́ bakɛndana na bəkə́lə́siə ɔkɛaka ɔwá bá bənú kə́lə́sə́kíə́, nɔ lɛ sə́híníə́ nəníə́ nɔ́ bɛ́káláká mbá ata yatɛ́ nɔ́ hɔɔkɔ. 12Ɔ taká, Umbúínyi Mɔnaŋanaŋa wɔ́ ŋɔ bənú úkúnəkiə ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí yatɛ́ nɔ ná hɔ́ánána ɔlaa.

Maasɛ má yɛ́ɛyɛ misí

13Mɔndɔ ɔmɔtɛ́ a ná Yə́susu lɛ́na ɔ ətíə́ yɛ nɛmɔndɔ a sɛ́á: «Á Mulə́liə, lɛná wamɛ́á munínyə́ ɔwá tɔ yə́súə́ ilíkinənə afána.» 14Yə́susu a sɛ́á: «Á yamɛ́á ɛŋgɔ́áyɛ́, ɛ́yánɛ́ a ná mɛaŋɔ́á tínímíə́ wənúə́ mukə́lə́siə mbá ata mɔafa wa mə́núə́ maasɛ əə́?» 15Ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí a ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Nɔ́ ɛhɔ́tɔ́hɔ́tɔ bítə́tə́kə́níə́ muɛsɛ bɔkɔasɛ́á, buɔmɔ́ bɔ́ mɔndɔ bɔ́ lɛ báá tiŋímínə́tɔ́ ɔ ɔwayɛ́ maasɛ, ata nəníə́ a lɛ́á bɔ́ŋɔ́tɔ́ ɔ ɔyáyɛ́ná.»

Ɔŋana wɔ́ Yaála yɛ́ mɔmbiaŋɛ

16Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, a ná bəə́bu wúuwu ɔŋana tɛ́ná a sɛ́á: «Bɛlɔŋɔ́tɛ́ bɛ́ ka hɛkaka mɔŋɛ́ŋa ɔ bɛtɔbɔtɔ́bɔ́ bɛ́ mɔmbiaŋɛ. 17A ná lúmə́ ɔ ubílúmíniə na ɔbɛ́bata a sɛ́á: “Nəníə́ mɛ ŋɔ kɛaka na bɛ́táná bɛlɔŋɔ́tɛ́ bikimə əə́? Mɛ lɛ báá na ɛbɔ́ka yɛ́ bɛɛ́ta utə́tə́niə.” 18Əlimə yɛ nɔ́yɛ́ a ná láá a sɛ́á: “Ɛ́ɛ! Náana ɛkasɛ mɛ kɛ́áka. Ɛkasɛ mɛ́ mámɛ́á mafɛná má buɔnɔ́ kátáka, mɛ́ falábáka ɔ maŋɛ́ŋa, ɔmɔ́tɔ́yɛ́ mɛ ŋɔ bɛ́ámɛ́á bɛlɔŋɔ́tɛ́ bikimə tə́tə́kəniə na mámɛ́á maasɛ. 19Mɛ ŋɔ bɛ́laa ɔwá, mɛ lɛa na maasɛ məəŋí ɛlɔ́áyɛ́ tuɔŋɔ tuəŋí, isíŋáka mɛ́ hɔtɔ́kɔ, mɛ́ nɛaka, mɛ́ nyákɛ́na, mɛ́ bilənəkə.”» 20Ikúílí a ná bá a ndɔ bílúmíniə nɔ́yɛ́, Huɛlɛ́ a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Á yaála yɛ́ mɔndɔ, ɔ bulúə́ bɔ́ niɔfɛ́nɛ ɔ ndɔ wə́kunə. Bɛɛ́la bikimə ɔbɛ́á ɔ ná tə́tə́kə́níə́, ɛ́yánɛ́ a ŋɔ tíkə́nənə əə́?» 21Nɔ́yɛ́ yɛ́ ŋɔ báá ɛlɔ́áyɛ́ mɔndɔ ɔwá a ndɔ nɛbɔ́ŋɔ bɛ́kɔ́tɛna ɛlɔ́áyɛ́ wɛɛ́ya bíbúə́, mba, a lɛ báá bɔ́ŋɔ́tɔ́ á Huɛlɛ́ busíə́.

Uniŋə ɔ tɔ́mbákɛna na nyɔnɔ yɛ Huɛlɛ́

(Mat 6.25-34)

22Yə́susu a ná báyɛ́á bɔkɔ́nɛna lɛ́na a sɛ́á: «Ɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, mɛ ndɔ bənú lɛna ɔwá, nɔ lɛ sə́híníə́ ɛlɔ́áyɛ́ búə́núə́ buɔmɔ́ yatɛ́ nɔ ŋɔ nɛ́áka, ata ɛlɔ́áyɛ́ yə́núə́ ɛkɔlɛ, yatɛ́ nɔ ŋɔ yɛɛ́ta lɛŋaka. 23Ɔ taká, buɔmɔ́ bɔ́ lɛa yáyɛ́ná bɔ́labɔ́nɛ́á, ɛkɔlɛ yáyɛ́ná bɔlɛŋa. 24Nɔ́ bɛkɔnjɛ́kɔnjɛ́ síə́kínə, abáka bá lɛ sɛlá mbá ata uhuə, bá lɛ boóko na mafɛná ata bɛába, mba, Huɛlɛ́ a ndɔ bəə́bu lúkə. Nɔ lɛa na mukunə́ mɔŋɛ́ŋa yáyɛ́ná tunoní. 25Ɛ́yánɛ́ ɔ uwənú ətíə́ ɛlɔ́áyɛ́ yáyɛ́á isə́hísə́hí bɛ́múɛ́tɛ́, a óso ɔ ɔwayɛ́ buɔmɔ́ utəhəliə ata nəníə́ tɛ́tɛ́á əə́? 26Ɛ́bá hɛkɔakɔ́á hɛtɛ́tɛ́á hɛ́ ndɔ bənú yáyɛ́ná ɔkɛa, ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ ɔ bɛkɔa binə́binə́ usə́híniə əə́? 27Nɔ́ bɛsama bɛ́ mahɔ́ma siəkínə. Nɔ́ siəkínə́ ɛ́sɛ́á abáka bɛ́ lɔaka, abáka bɛ́ lɛ nyɔ́ɔ́ ata ɔtɔɛna, mba, mɛ ndɔ bənú lɛna, ata á Salómono bɛ́múɛ́tɛ́ ɔ ətíə́ yɛ́ nɛ́áyɛ́á nɛmbiaŋɛ nikimə, a sa kafáma ɔbɛ́lɛ́ŋaba ɛ́sɛ́á ɛsama ɛ́mɔtɛ́ ɔ uwəbú ətíə́. 28Ábá Huɛlɛ́ a ndɔ imbuə lɛŋa ɔyɛ́á yɛ́ lɛ́á niɔfɛ́nɛ ɔ bɛtɔbɔtɔ́bɔ́, ɔyɛ́á bulílə́ bá ŋɔ yiítə əmbəkinə ɔ hiwə, bikúílí bɛ́nɛ́á a sɔ́ ŋɔ kafámá ɔ uwənú ɔlɛŋa. Nɔ́ siəlínə uwənú á bɛndɔ bá ilumininə yɛtɛ́tɛ́á. 29Mba, uwənú, nɔ lɛ síə́ yatɛ́ ɔyɛ́á nɔ ŋɔ nɛ́áka, ata yatɛ́ ɔyɛ́á nɔ ŋɔ nyákɛna; nɔ lɛ sə́híníə́ tɔ́na. 30Ɔ taká, bɛndɔ ɔbá bá lɛ ndɔ Huɛlɛ́ lumininə, bá ndɔ bɛ́ɛ́yɛ́ bɛkɔa bikimə siə ɛŋaná ɔtɔmbɔ; mba uwənú, yənúə́ Isə́ a ndɔ manya ɔwá nɔ báka na yɛ́táyɛ́ ilókí. 31Mba, nɔ́ síə́kə ɔbánɔ́ ɔ nɛ́áyɛ́á nɛmanɛna, nɔ́yɛ́ a ŋɔ bənú bɛ́ɛ́yɛ́ bikimə índiə ɔ ɔyáyɛ́na. 32Á hiɔ́bɔ hɛtɛ́tɛ́á, ɔ lɛ kɔ́lɔ́má ata bɔkɔa bɔkɔasɛ́á, yənúə́ Isə́ a ka siəkinə muɛsɛ ɔ uwənú ɔ Nɛmanɛna nɛ́ nɔɔ́mɛná uwíndiə. 33Nɔ́ sɛmáká yatɛ́ ɔyɛ́á nɔ lɛ́á itíə́nə́tɔ, nɔ́ nɛɛ́ta hánákɛ́na ɔ tɔtɔyɔ́nɔ́. Nɔ́ mukóbó wɔ́ məndunə́ bɛ́tábɔ́nákɛ́na ɔmá má sɔ́ ŋɔ hɔ́ɛ́nɛna, á nɛbɔ́ŋɔ ɔnɛ́á nɛ́ sa ndáhɔ́á ɔ nɔɔ́mɛná, ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á nɛsɛ́kɛ́ nɛ́ sa ndá maáta sɛnjɛla. 34Ɔ taká, ɔhá níə́núə́ nɛbɔ́ŋɔ nɛ́ lɛ́á, ɔ ɔmɔ́tɔ́yɛ́ tɔ́na wə́núə́ mɔlɛ́má wɔ́ ŋɔ bámɛnɛna.»

Ɔwɛ́lɛna wɔ́ utuənə ɛmbɛnyɛ́

(Mat 24.43-51)

35«Nɔ́ tuə́nə́ na bɔlɛŋa bɔ́ buolí ɔ mɛɛ́lɔ, nɔ́ bíə́núə́ bitútúə́ níásá tiəkə́tɔ. 36Nɔ́ báá ɛ́sɛ́á bɔnyɛna ɔbá bá ndɔ yəbúə́ isə́lúkú táta. Ɛnáká a kə́tílə́ ɔ ɛŋganda yɛ nɛbɛ́lɛna, a ŋɔ nikí kitələ, ɔ umisíumə́ bá wɛɛ́ya kuúnə. 37Nɛhɔnɔ na bááyɛ́ bɔnyɛna ɔbá Isə́lúkú a ŋɔ kɔana ɛmbɛnyɛ́ ɔ wə́yíə́ ukətilə́kə! Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, a ŋɔ bɔlɛŋa bɔ́ buolí bɛ́háá, á bəə́bu tuənə́kíníə́ ɔ ɛtáka, a ŋɔ bɛ́nyálɛla ɔkɛaka ɔwá á bəə́bú afɛ́na. 38Ábá a ná ndáhíáná ɔ ətíə́ yɛ bulúə́ ata ikúílí tɔ́mbátɔ́ mbá a ná bəə́bu kɔ́ána ɛmbɛnyɛ́, nɛhɔnɔ na bəə́bu!»

39«Nɔ ndɔ nɔ́yɛ́ manya ɔwá, ata muití ɔmbɛ́la a bá a ndɔ manya ɔ yatɛ́ ɔŋgɛ́ŋɛ́ ɛkasɛ muíbi a ndáfámá, há a ka tuənə ɛmbɛnyɛ́ ɔkɛaka ɔwá, muíbi a lɛ ɔmbambala wɔ́ yayɛ́á miímə oso. 40Bənú tɔ́na, nɔ́ túə́nə́ ɛmbɛnyɛ́ bɔkɔasɛ́á, Mɔná wa mɔndɔ a ŋɔ ndasá ɔ ɔŋgɛ́ŋɛ́ ɔwá nɔ sɔ́ ŋɔ manya.»

(Mat 24.45-51)

41Nɔ́yɛ́ Bíə́lə a sɛ́á: «Á Isə́lúkú, ɔ uwəsú ɔ ndɔ nɔ́yɛ́ lɛna alɛ́ɛ́, ɔ bəkimə ɔ ndɔ wútə́nə ɔŋana tɛ́na əə́?» 42Isə́lúkú a sɛ́á: «Ɔ́ uwə́níə́ mɔnyɛna wa yɔkɛ́nana na ɛŋgɛ́lɛ́ ɔwá Isə́lúkú a ŋɔ tínímiə ɔ mɔlɔ́á wɔ́ báyɛ́á bɔnyɛna ɔkɛaka ɔwá, a bəə́bu bɛ́labɔ́nɛ́á índíə́ ɔ ikúílí yɛ́ hɔ́ánánátɔ́ əə́? 43Nɛhɔnɔ na wɛ́ɛ́yɛ́ mɔnyɛna ɔwá Isə́lúkú a ŋɔ nibə a ndɔ bímbíkísiə ɔ ɔwayɛ́ buolí. 44Mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, ɔ taká, a ŋɔ wɛɛ́ya tínímiə ɔ mɔlɔ́á wɔ́ máyɛ́á maasɛ məkimə. 45Mba, ábá wɛ́ɛ́yɛ́ mɔnyɛna a ndɔ bɛ́laa ɔ ɔwayɛ́ mɔlɛ́má a sɛ́á: “Yamɛ́á Isə́lúkú a ndɔ yɛ́na ɔ ɔndafama”, a tuənə á bɔsɔ́kɔ́ bɔnyɛna ɔ usúbə, a tuənə ɔ ɔnɛ́á, na ɔnyɛ́na, na uhíólo. 46Isə́lúkú yɛ wɛ́ɛ́yɛ́ mɔnyɛna a ŋɔ ndafámá ɔ hinó ɔhɛ́á a lɛ ndɔ bɛ́táta; ata ɔ ikúílí ɔyɛ́á a lɛ ndɔ manya. A ŋɔ wɛ́ɛ́yɛ́ mɔnyɛna bulə, nɔ́yɛ́, a ŋɔ wɛɛ́ya kɛaka ɛ́sɛ́á abáka bá bááyɛ́ kɛaka ɔbá bá lɛ ndɔ lumininə.»

47«Mɔnyɛna ɔwá a ndɔ usiə wɔ́ yayɛ́á Isə́lúkú ɔmanya, mbá a sá káfáma ɔ nɔ́yɛ́ ɔkɛa, ata uwundúsiniə, a ŋɔ ɛŋɔ́ányɛ́ kusənə miəŋí. 48Ɔ nifəŋə, ábá mɔnyɛna a lɛ ndɔ manya yatɛ́ ɔyɛ́á Isə́lúkú a ndɔ siə mbá a ná kɛ́áká yatɛ́ ɔyɛ́á bá ná hɔ́ánána ɔ ɔwayɛ́ ɔsɔ́kɔ́tɛa, a ŋɔ ɛŋɔ́ányɛ́ kusənə tɛ́tɛ́á. Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá bá ná índíə́ biəŋí, bá ŋɔ wɛɛ́ya bata bɛɛ́la biəŋí; wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá bá ná bɛɛ́la tíkínə́ biəŋí, bá ŋɔ wɛɛ́ya bata tɔ́na ɔ ɔyáyɛ́na.»

Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ á Yə́susu a ná ndásɛ́ná

(Mat 10.34-36)

49«Mɛ ka ndasá ɔ hiwə uhúlə́nə ɔ misí, mɛ hikə́kiə mɔŋɛ́ŋa ɔwá hɛ́ bámɛ́nɛ́ná tiə́tɔ́ buɔnɔ́. 50Mɛ ná hɔ́ánáná mɛ nɛsɔa kusə́nə, mba, yatɛ́ isə́hə́sə́hí yɛŋɛ́ŋa ɛlɔ́áyɛ́ ámɛ ɔkafámáká ɔwá nɛ́ bíúndúsíníə́! 51Nɔ ndɔ fɛka ɔwá mɛ ka ndasá ɔ bumbə́nú uhúlə́nə ɔ misí əə́? Bóo! Mba mɛ ndɔ bənú lɛna, kɛsalɛ́á ɔbánɔ́. 52Ɔ botolokiə isíŋáka, ɔ nikúlə nɛ́ bɛndɔ bálánɔ, kɛsalɛ́á nɛ́ ŋɔ fínə. Bálálɔ́ bá lɛ ɔ́kɔ́nɔ́ na bááyɛ́ báfandɛ́, báfandɛ́ tɔ́na bá lɛ ɔ́kɔ́nɔ́ na bááyɛ́ bálálɔ́. 53Isə́ a sɔ́ ŋɔ bá a ndɔ ɔ́kɔ́nɔ na wayɛ́á mɔná mɛlɛ́mɛndɔ́, mɔná mɛlɛ́mɛndɔ́ a lɛ ɔ́kɔ́nɔ́ na yayɛ́á isə́, inyə́ a lɛ ɔ́kɔ́nɔ́ na wayɛ́á mɔná muəndú, mɔná muəndú a lɛ ɔ́kɔ́nɔ́ na yayɛ́á inyə́, inyə́kínə́ a lɛ ɔ́kɔ́nɔ́ na wayɛ́á muənyə́mɔná, muənyə́mɔná tɔ́na a lɛ ɔ́kɔ́nɔ́ na yayɛ́á inyə́kínə́.»

Ubúlúnə wɔ́ tɔŋgɛtɛ́nɛ́á tɔ́ bikúílí

(Mat 16.2-3)

54Yə́susu a ná manyɔ́ iloŋo lɛna a sɛ́á: «Ikúílí nɔ ná ɛlɔndɔ́ yámá uhúlə́kinə ɔ nɛsianɛ́ná nɛ́ hiɔtɔ́tɔ́, abáka nɔ laa tɔfá nɔ sɛ́á: “Ɛmbɔŋɔ yɛ́ nɔ́ ákána ɔkɔa”, nɔ́yɛ́ abáka yɛ́ ndafáma. 55Ikúílí nɔ ná yámá umbúínyi wɔ́ makɛ́ka wɔ́ ndɔ húkə, abáka nɔ laa nɔ sɛ́á: “Ilúkúlúku yɛ́ ndɔ kɛaka, tɔ́na abáka yɛ́ ndafáma.” 56Á bɛndɔ bá nɛbɛ́nyɔ́nyɔlɔ, nɔ ndɔ manya ɔ bɛkɔa bɛ́ misí na bɛ́ ɔmbáŋá ɔlɛnda, mba ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ nɔ lɛ ndɔ ikúílí yɛ́ isíŋáka manyɛna əə́?»

Yɔkɔ́nɔ na munísə́ ubusíə́ bɔ́ mikə́lə́kí

(Mat 5.25-26)

57«Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ nə́ə nɔ lɛ ndɔ kafámá ɔ ɔmanya bənú bɛ́múɛ́tɛ́ yatɛ́ yɛ́ lɛ́á tɛ́nɛ́mátɔ́ əə́? 58Nɔ́yɛ́, ábá ɔ lɛa ɛsáká na mɔndɔ mbá nɔ lɛ́á ɔ ɔwákaka iŋgində́ na wɛɛ́ya ɔ mikə́lə́kí, kɛ́áka ɔwá nɔ ɔ́kɔ́nɔ́ na wɛɛ́ya ɔ ikúílí nɔ́ nalɛ́á ɔ ɛnɔ́mɛ. Yɛ́ sá báá nɔ́yɛ́, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá nɔ lɛ́á ɔ bɛsáká, a ŋɔ aŋɔ́á ɛ́ta á mukə́lə́siə, a aŋɔ́á índíə́ ɔ makátá má bɔkɔfɔnɛa, bɔkɔfɔnɛa bá ŋɔ aŋɔ́á ə́mbinə ɔ ɛbɔka. 59Mɛ ndɔ aŋɔ́á lɛna, ɔ sa ndáfámá ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ɛbɔka ɛŋaná wɛɛ́ya ɔsábɔ́nɛna yatɛ́ ɔyɛ́á a ndɔ aŋɔ́á bata.»

Currently Selected:

Lúkasɛ 12: tvu

Highlight

Copy