Lúkasɛ 2

Nibíbíə́nə nɛ́ Yə́susu

(Mat 1.18-25)

1Ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí Káyɛsa Okúsútə a ná iŋgínə́ índíə́ yɛ bituəniniə bikimə ɔfana bɛ́ nɛmanɛna nɛ́ Lɔ́ma. 2Mútə́yí mɔfanana wúbúsíə́ wɔ́ ka bɛ́tɔ́mbáka ɔ ikúílí ɔyɛ́á Kilíniusu a ná bámɛ́nɛ́ná mɔmanɛna wa bɔnɔŋɔ bɔ́ Sília. 3Bɛndɔ bəkimə bá ka bá bá ndɔ kəbítílə́, mɔndɔ tɛ́á ɔ bətínə́ ɔyɛ́á bá ná wɛɛ́ya biənə. 4Nɔ́yɛ́ Yɔ́sɛbɛ a ná hɔalɛ́na ɔ Násalɛtɛ, yɛmɔtɛ́ bətínə́ yɛ Kalɛ́lɛa ɔ wákaka ɔ Bɛ́tɛlɛhɛ́mɛ, yɛmɔtɛ́ bətínə́ ɔ bɔnɔŋɔ bɔ́ Yútɛa ɔhá Ndə́witi a ná bíbíə́nə́ bɔkɔasɛ́á, a ka bá nikúlə ɔ miímə yɛ Ndə́witi. 5A ka ákána ukəbítílə́ na yayɛ́á ɛkɔŋɛna á Malɛ́á ɔwá a ná báá ɛmɛ́látɔ.

6Ikúílí bá ná báá ɔ Bɛ́tɛlɛhɛ́mɛ, hinó hɛ́ ubíə́nəkə hɛ́ Malɛ́á hɛ́ ná ndáfama. 7A ná wayɛ́á mɔná wəbusíə́ bíə́nə, mɔná mɛlɛ́mɛndɔ́. A ná wɛɛ́ya ɔ́lɔ́kɔ́kɛ́ná na biləbə́, a ná wɛɛ́ya siəníníə́ ɔ ibokó bɔkɔasɛ́á, ɛbɔ́ka yɛ́ sa bá ɛlɔ́áyɛ́ əbú ɔ miímə yɛ batɔ́mbátɔmba.

Áŋgɛlɛ ɛmɔtɛ́ a nɔ́ bínə́niə ɔ batáta ɛndɔ́mbá

8Ɔ yɛ́táyɛ́ ɛsalɛ yɛ́ misí, batáta bilúkə́ bá ka bá bá ndɔ siana ɔ bɛtɔbɔtɔ́bɔ́ ɔ uwəbú hiɔ́bɔ ɔtáta. 9Áŋgɛlɛ yɛ Isə́lúkú a ná bəə́bu bínə́níə́, isəmú yɛ́ Isə́lúkú yɛ́ ná bəə́bu huə. Bɔkɔ́lɔ́ma bɔŋɛ́ŋa bɔ́ ná bəə́bu itíə́. 10Mba áŋgɛlɛ yɛ Isə́lúkú a ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Nɔ lɛ kɔ́lɔ́má bɔkɔasɛ́á, Imbə́nú Yɛɛsɛ mɛ nɔ́ bənú húlə́ninə, ɔyɛ́á yɛ́ ŋɔ bá nɛhɔnɔ nɛŋɛ́ŋa ɛlɔ́áyɛ́ ilúkunə yikimə. 11Ɔ niɔfɛ́nɛ, Munuəniə a ná bíbíə́nə́ ɛlɔ́áyɛ́ ənú ɔ bətínə́ yɛ́ Ndə́witi ɔwá a lɛ́á Mɛ́sia, wɛɛ́ya a lɛ́á Isə́lúkú. 12Ɔ́ hɛŋgɛtɛ́nɛ́á híihi ɔhɛ́á nɔ́ ŋɔ wɛɛ́ya lɛndɛna: Nɔ ŋɔ mɔnámusoní yámá ɔ́lɔ́kɔ́kɛ́nátɔ́ na biləbə́, siəníníə́tɔ́ ɔ ibokó.» 13Ɔ umisíumə́, ilúkunə yɛŋɛ́ŋa yɛ́ bɛáŋgɛlɛ bɛ́ nɔɔ́mɛná bá ná ndábɛ́látá na yɛ́ɛ́yɛ́ áŋgɛlɛ, bá Huɛlɛ́ nyamaka, bá sɛ́á:

14«Tuúmə na Huɛlɛ́ hə́ní ɔ nɔɔ́mɛná, bumbə́nú ɔ misí na bɛndɔ ɔbá a ndɔ hikiə.»

Batáta bilúkə́ bá nɔ́ ákána ɔ Bɛ́tɛlɛhɛ́mɛ

15Ikúílí bɛáŋgɛlɛ bá ná bəə́bu tíkə́ ɔ híánaka ɔ nɔɔ́mɛná, batáta bilúkə́ bá ná botólíə́ ɔbɛ́laa bəə́bu na bəə́bu bá sɛ́á: «Tɔ́ ákáná ɔ Bɛ́tɛlɛhɛ́mɛ mba tɔ́ siəlínə́ yatɛ́ yɛ́ ná bɛ́kɛ́áka, yatɛ́ á Isə́lúkú a ná bəsú mə́nyə́síə́.» 16Bá ná mɔlɛ́lá ɛ́tá ɔ wákaka, bá ná Malɛ́á nibə́ na Yɔ́sɛbɛ na mɔnámusoní siəníníə́tɔ́ ɔ ibokó. 17Ikúílí bá ná wɛɛ́ya yámá, bá ná botólíə́ ɔ ɔnɛŋɔna yatɛ́ ɔyɛ́á áŋgɛlɛ a ná bəə́bu lakɛ́na ɛsalɛ yɛ́ wɛ́ɛ́yɛ́ mɔnámusoní. 18Bɛndɔ bəkimə ɔbá bá ná báá bá ndɔ bəə́bu ɔ́kɔ, bá ka báá ə́lə́mə́nə́tɔ́ ɔ yatɛ́ ɔyɛ́á batáta bilúkə́ bá ná bəə́bu lakɛ́na. 19Malɛ́á ɔwayɛ́, a ka bá a ndɔ bɛ́táyɛ́ bɛkɔa bikimə tə́tə́niə ɔ ɔwayɛ́ mɔlɛ́má nuúmə, a bílúmə́kiniə mɔŋɛ́ŋa. 20Nɔ́yɛ́, batáta bilúkə́ bá ná ɛnɔ́mɛ ɛtá yɛ́ utiləkə, bá Huɛlɛ́ maŋana ósókinə, bá wɛɛ́ya nyamaka, ɛlɔ́áyɛ́ bɛkɔa bikimə ɔbɛ́á bá ná ɔ́kɔ́kɛ́na, bá ná siəkínə́ bɔkɔasɛ́á, bikimə bɛ́ ka bɛ́tɔ́mbáka ɛ́sɛ́á áŋgɛlɛ a ná bəə́bu mənyə́síə́. 21Tunó tɔ́námanɛ́ əlimə yɛ nibíbíə́nə, ikúílí yɛ́ mɔná ɔwanda yɛ́ ná ndáfama, bá ná wɛɛ́ya lɔ́áka á Yə́susu. Ɔ́ niínyə ɔnɛ́á áŋgɛlɛ a ná índíə́ ubusíə́ ɔbɔ́á inyə́ á ɛ́mɛla.

Malɛ́á na Yɔ́sɛbɛ bá nɔ́ Yə́susu fínənə ɔ Tɛ́mbɛlɛ

22Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, ɛnaka ikúílí yɛ́ ndáfámá ɔyɛ́á Yɔ́sɛbɛ na Malɛ́á bá umbə́ndə́ wɔ́ Mósisi úndúsíníə́ ɛlɔ́áyɛ́ nibínə́ŋəsiə, bá ná mɔná ákánána ɔ Yəlúsalɛma ɛlɔ́áyɛ́ uwinə́niə á Isə́lúkú. 23Ɔ taká, umbə́ndə́ wɔ́ Isə́lúkú wɔ́ ndɔ laa wɔ́ sɛ́á: «Bá ná hɔ́ánána á Isə́lúkú ɔhánɛna mɔná mɛlɛ́mɛndɔ́ wəbusíə́ ɔ ubíbíə́nə ɔ hikúlə.» 24Bá ka hɔ́ánána uwíndiə tɔ́na ɔ nɛhánɛna yatɛ́ ɔyɛ́á umbə́ndə́ wɔ́ ndɔ bata: «Tunoní tɔ́fandɛ́ ata baná bá tubúbə́ tɔ́fandɛ́.»

25Nɔ́yɛ́, mɔndɔ ɔmɔtɛ́ á ka bámɛnɛna ɔ Yəlúsalɛma nɛ́áyɛ́á niínyə á Simɛyɔ́ŋɔ. A ka báá mɔndɔ ɔwá a ná bá a ndɔ Huɛlɛ́ kɔ́lɔ́ma, mɔndɔ tɔ́na wa tɛ́nɛ́mátɔ, a ka bá a ndɔ wɛ́ɛ́yɛ́ táta ɔwá a ná hɔ́ánána ɔ Ísilahɛ́lɛ unuəniə. Umbúínyi Mɔnaŋanaŋa wɔ́ ka báá na wɛɛ́ya. 26Wɔ́ ka wɛɛ́ya mənyəsiə ubusíə́ bɔ́ ikúílí ɔwá, a sa ndá wə́ə́ ɛŋaná Mɛ́sia usinə ɔyɛ́á á Isə́lúkú a ŋɔ lɔ́ma. 27Ɛ́sɛ́á Umbúínyi Mɔnaŋanaŋa wɔ́ ná bá wɔ́ ndɔ Simɛyɔ́ŋɔ kɛndana, a ná ákáná ɔ Tɛ́mbɛlɛ, ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí, nikúlə nɛ́ Yə́susu nɛ́ ná wə́búə́ mɔná mɔtɛ́tɛ́á húlə́nə́ ɔ umbə́ndə́ uwundúsiniə ɛlɔ́áyɛ́ ayɛ́. 28Simɛyɔ́ŋɔ a ná mɔná káhá ɔ ɔwayɛ́ makátá, a ná Huɛlɛ́ mohóloniə híə́níníə́ a sɛ́á:

29«Á Isə́lúkú, isíŋáka ɔ ná nɛ́áwɔ́á nɛkaka úndúsíníə́, ɔ ná hɔ́ánána ɔ wawɔ́á mɔnyɛna ɔniasa á wə́ə́ ɔ bumbə́nú nuúmə́.

30Ɔ taká, mɛ ná nibínuəniə siəkínə ɔnɛ́á ɔ ndɔ bəsú índiə,

31Nibínuəniə ɔnɛ́á ɔ ná tábɔ́náka ɔ busíə́ bɔ́ bilúkunə bikimə;

32Isəmú ɔyɛ́á yɛ́ ŋɔ kɛaka misí mikimə yɛ́ aŋɔ́á mánya, tuúmə tɔ́ Ísilahɛ́lɛ ɔ yáwɔ́á ilúkunə.»

33Isə́ na inyə́ yɛ mɔná bá ka bá ə́lə́mə́nə́tɔ́ ɔ bɛkɔa ɔbɛ́á Simɛyɔ́ŋɔ a ná laáka ɛlɔ́áyɛ́ ayɛ́. 34A ná bəə́bu sana, a ná Malɛ́á á inyə́ yɛ Yə́susu lɛ́na a sɛ́á: «Siəlínə, wɔ́ɔwɔ wawɔ́á mɔná a ŋɔ bámɛnɛna hɛkɔma hɛ́ nɛkɔɛná ata nɛhɔalɛ́nɛ́ná nɛ́ ɔmbana muiŋí ɔ Ísilahɛ́lɛ. A ŋɔ bámɛnɛna hɛŋgɛtɛ́nɛ́á hɛ́ Huɛlɛ́, mba bɛndɔ bá ŋɔ wɛɛ́ya omboko. 35Nɔ́yɛ́ mbá bá ŋɔ bɛfɛka bɛ́ bítímə́tɔ́ manya ɔbɛ́á bɛ́ ŋɔ báá ɔ mɛlɛ́má yɛ́ bɛndɔ bəəŋí. Mba, ɔwáwɔ á Malɛ́á, busə́kə bɔ́ ŋɔ wə́wúə́ mɔlɛ́má óso ɔ́maná ɛ́sɛ́á mɔkɔ́átá.»

Ána á mɔhɛ́nátɔtányɛ́ a ndɔ Huɛlɛ́ mohóloniə híə́niniə ɛlɔ́áyɛ́ Yə́susu

36Muəndú ɔmɔtɛ́ á ka báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́ mɔhɛ́nátɔtányɛ́, nɛ́áyɛ́á niínyə á Ána, a ka báá mɔná wa Bə́nuələ, ɔ hikúlə hɛ́ Ásɛlɛ; a ka báá lunə́tɔ, a ka niŋəkə tuɔŋɔ tɔ́lɛ́ndɔ́lɔ́mɔnɔ na yayɛ́á ibə́. 37Əlimə yɛ nɔ́yɛ́ a ná tíkə́nə́ ɔ bulíkə́. A ka kafáma ɔ moómo ánámanɛ́ ma tuɔŋɔ na túnisə, a lɛ ákáná hata na Tɛ́mbɛlɛ, a Huɛlɛ́ nyɔkɛna bulúə́ na buɔsɛ́ tɛ́á, ətíə́ yɛ ikiní na mabɛ́kálɛ́na. 38Ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí, a ka bá ɔmɔ́tɔ́yɛ́ a ndɔ Huɛlɛ́ mohóloniə híə́niniə. A hɔ́kɛna ɛsalɛ yɛ́ mɔná ɔ bááyɛ́ bəkimə ɔbá bá na báá ɔ bɔsɔ́ŋɔ́ bɔ́ Yəlúsalɛma ɔ ɔtáta.

39Ɛnaka hikúlə hɛ́ Yə́susu hɛ́ bɛkɔa bikimə húə́síə́ ɔkɛa ɔbɛ́á umbə́ndə́ wɔ́ Isə́lúkú wɔ́ ndɔ bata, bá ná tilə́ ɔ Kalɛ́lɛa ɔ uwəbú bətínə́ yɛ Násalɛtɛ. 40Mɔná a ka ɔ́mbɔkɔ, a ɔ́nɔ́kɛna, a ka bá úndúə́tɔ́ na ɛmanya, nyɔnɔ yɛ Huɛlɛ́ yɛ́ ka báá na wɛɛ́ya.

Yə́susu a nɔ́ ákána ɔ Tɛ́mbɛlɛ yɛ Yəlúsalɛma

41Hiɔŋɔ tɛ́á, hikúlə hɛ́ Yə́susu bá lɛ ákaka ɔ Yəlúsalɛma ɔ ɛŋganda yɛ Básɛ́ka. 42Ɛnaka Yə́susu á hɔ́á niómo nɛ́ tuɔŋɔ na tɔ́fandɛ́, bá ná wɛɛ́ya ákánána ɔ ɛŋganda ɛ́sɛ́á yə́búə́ ɛnɛ́ma yɛ́ ndɔ siə. 43Ikúílí ɛŋganda yɛ́ ná hɔ́á, bá ná tilə, mba, mɔná á Yə́susu a ná tíkə́nə́ ɔ Yəlúsalɛma, híə́yíə́ hikúlə hɛ́ lɛ manya. 44Bá fɛkaka bá sɛ́á a lɛa na bíə́búə́ bikindəniə, bá ná túmbíə́ hinó hikimə ɔ mɔkɛnda. Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, bá ná wɛɛ́ya siə́kə ɔ uwəbú məkúlə na bíə́búə́ bɛŋgɔ́áyɛ́. 45Mba, bá lɛ wɛɛ́ya bɔŋɔ, bá ná tilə́ ɔ Yəlúsalɛma ɔ ɔwayɛ́ usiə. 46Əlimə yɛ́ tunó tɔ́lálɔ́, bá ná ká wɛɛ́ya bɔ́ŋɔ́ ɔ Tɛ́mbɛlɛ nuúmə́, tuənə́tɔ́ ɔ ətíə́ yɛ bamanyumbə́ndə́, a ndɔ ɔ́kɔ ɛ́sɛ́á bá ndɔ hɔ́ɔ́, a bəə́bu ɛmbataka bataka. 47Bəkimə ɔbá bá ná bá bá ndɔ wɛɛ́ya ɔ́kɔ, bá ka báá ə́lə́mə́nə́tɔ́ na yayɛ́á ɛmanya, na bɛ́áyɛ́á bɛmbataka. 48Ikúílí híə́yíə́ hikúlə hɛ́ ná wɛɛ́ya yámá, bá ná ə́lə́mə́nə, yayɛ́á inyə́ a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Á wamɛ́á mɔná, ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ ɔ ná bəsú kɛ́ákɛ́ná nɔ́yɛ́ əə́? Siəlínə́ ɛ́sɛ́á yawɔ́á isə́ na mɛaŋɔ́á tɔ́ ná məsə́kə siəkínə́ ɔ ɔwáwɔ uhúlə́siə.» 49A ná bəə́bu bɛ́kámɔ́sɔ́na a sɛ́á: «Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ nɔ ndɔ húlə́ mɛaŋɔ́á sinə əə́? Nɔ lɛ ndɔ manya nɔ sɛ́á mɛ ná hɔ́ánána ɔ bámɛnɛna ɔ miímə yɛ yamɛ́á Isə́ əə́?» 50Mba, híə́yíə́ hikúlə hɛ́ sa ɔ́kɔ yatɛ́ ɔyɛ́á a ná bəə́bu lɛ́na. 51Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, Yə́susu a ná tilə́ na bəə́bu ɔ Násalɛtɛ, a bəə́bu ɔ́kɔ́kɛnɛna. Yayɛ́á inyə́ a bɛ́ɛ́yɛ́ bɛkɔa bikimə tə́tə́kəniə ɔ ɔwayɛ́ mɔlɛ́má. 52Yə́susu ɔwayɛ́, a ɔmbɔkɔ ɔ ɛmanya, ɔ mɔtɛ́nɛ́, na nyɔnɔ ɔ məə́sə ma Huɛlɛ́ na má bɛndɔ.

Currently Selected:

Lúkasɛ 2: tvu

Highlight

Copy