Lúg 6

Yesu wu̵ gbaŋ asawə

(Matío 12:1-8; Márkus 2:23-28)

1Zá̧ga̧ asawə tóólı̵́ máa, Yesu ya̧a̧ bab tóólı̵́. Waa duulí woo vu̵ bé' tú̵d hȩȩné so̧' nagá sə́ŋ́. 2Nán farísa tóó vu̵ vi vu̵: “Moo ȩn ví kɔ́ hȩn moo palı̵́ baa ví ku̵u̵ há' kɔ́lı̵́ zá̧ga̧ asawəlı̵́ máalá̧?”

3Yesu hí̧í̧ ya̧g o̧d vu̵: “Ví záŋ́ga lá hȩn Daavíd ka kɔ́n máa náa? Go̧o̧m ká ya̧ vu̵ kan nán ku̵u̵ mbaa kannɔ á̧ḿ máa vu̵. 4Dɔ́ lig Tayɨɨlı̵́, ɓɛ beréd ku̵u̵ ha'ad Tayɨɨ máa, lá. Pú̵ nán ku̵u̵ mbaa kannɔ á̧ḿ máa vu̵. Beréd woo, nán té' vu̵u̵ lán né, séý nán hȩn ha"ı̵́ vu̵ yu̵ dágá.”

5Duu o̧d vu̵: “Ɨ́ míí Tayɨɨ ka ba'an ya yɛ, míi gbaŋ asawə.”

Yesu za̧a̧ nán nag nɔm tóó

(Matío 12:9-14; Márkus 3:1-6)

6Zá̧ga̧ asawə tóólı̵́ kə́d máa, Yesu duu dɔ́ lig sú̵ggı̵́ nán Yúúda voolı̵́, tú' moo Tayɨɨ wu̵lı̵́. Nán tóó ká du̵u̵lı̵́, nag nán woo nɔɔwo̧ ó̧. 7Nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵, vu̵ pí̧í̧ Yesu, tóó tée ba a za̧a̧ nán zá̧ga̧ asawəlı̵́ ú̵ tée, bi doowu̵ ú̵.

8A̧máa Yesu gaa moo taalı̵́ voo sú̵'ú̵, ma o̧d nán nag nɔm pee: “A̧m lúú dɔg yúba, mɔ́ ya dii sa̧a̧mé yɛlı̵́.”

Nán pee lúú dɔg, dii. 9Ma Yesu vi vu̵: “Mí vi ví, debtere Múúsa woo o̧ nɛ́nná? Zá̧ga̧ asawə máa, zá̧ga̧ hȩn du̵u̵ kɔ́láa? Tóó tée, zá̧ga̧ hȩn ɓı̵́d wu̵ kɔ́láa? Tóó tée moo nán vu̵ sənnáa? Tóó tée, moo nán vu̵ tunnáa?”

10Ka tə́gə vu̵ kə̧́ə̧́ daa 'waapád máa, duu o̧d nán pee: “A̧m yo̧o̧ nag móó la ú̵.”

Yo̧o̧ nag, vaŋná nag woo daa néé dɔg. 11Ma zó̧ó̧ yȩ́ȩ́ kɔ́ nán vu̵n pí̧í̧wo̧ pee vu̵ du̵u̵n də́ń né. Vu̵ fá̧ŋ́ moo ya voolı̵́: “Yee báń kɔ́ ví Yesu yɛ nɛ́nná?”

Yesu yee waa ba'ad woo vu̵ wa̧nɓó' zu̵u̵ idú

(Matío 10:1-4; Márkus 3:13-19)

12Sey woo Yesu ɗáá dɔg gu̵u̵lı̵́, o̧d Tayɨɨ moo viviivid.

13Ya̧g ka̧'a̧m ka tú sú̵'ú̵ máa, bee waa duulí woo vu̵. Yee fó̧ó̧ wa̧nɓó' zu̵u̵ idú sa̧a̧m voolı̵́, 'yɛ́ vu̵ waa ba'ad. 14'Yɛ́d Simɔ́ŋ yéé tóó, Piɛ́r. Yee A̧ndɛrée Simɔ́ŋ daa sá̧ŋ́ á̧ḿ, kan Yaakúbu, kan Yoohá̧na, kan Filíb, kan Baatelemíi, 15kan Matío, kan Tomás, kan Yaakúbu Álfa waa, kan Simɔ́ŋ nán zó̧ó̧ pilí, 16kan Yúúdas Yaakúbu waa, kan Yúúdas Iskarió ı̵́ ka dɔd Yesu nag nánán voolı̵́ pee.

Yesu tú'ud dúú vu̵ moo Tayɨɨ, za̧a̧ nán ho̧o̧ vu̵

(Matío 4:23-25)

17Yesu ka sí zu̵u̵ kan vu̵ máa, dii yo̧o̧lȩ́. Waa duulí woo vu̵ ɓu̵u̵lı̵́ na'a kan dúú tóó vu̵ sú̵g ya hág Yúúdalı̵́ 'waapád, kan kaa Yerúsalem kan hág ya̧g mam gbo̧o̧lȩ́, kaa Tírlı̵́, kan Sidɔ́ŋŋı̵́ á̧ḿ. 18Vu̵ yaa moo woo kilí, moo a za̧a̧ bi ho̧o̧lȩ́ á̧ḿ. Nán ı̵́ yigid ɓı̵́d ka fígi vu̵ máa, za̧a̧ vu̵ á̧ḿ. 19Nán 'waapád vu̵ soo hi̧naa moo bi za"u̵ ú̵, moo néélȩ́ tóó baa vúd woolı̵́, za̧a̧ nán ho̧o̧ vu̵ 'waapád.

Yesu o̧ moo yúú mbaalı̵́ du̵u̵ kan zó̧ó̧ ví̧i̧ní á̧ḿ

(Matío 5:1-12)

20Yesu kuu nɔ́ɔ́ tə́g waa duulí woo vu̵, o̧:

“Du̵u̵d ı̵́ gíḿ víw,

moo ví dɔ́ gbaŋ waalı̵́ Tayɨɨ woolı̵́ sú̵'ú̵.

21Du̵u̵d ı̵́ go̧o̧m ka ya̧ ví 'ya̧'a̧ yɛ víw,

moo víń ha̧"ó̧.

Du̵u̵d ı̵́ kíí dɨ ká̧ń 'ya̧'a̧ yɛ víw,

moo víń hı̵́'ɨ ú̵. 22“Nán u̵u̵ máń ví moo míí, u̵u̵ sɛ́n ví ní, u̵u̵ haa ví, u̵u̵ moo moo ɓı̵́d yúú víílí moo míí tée, du̵u̵d víw. 23Zá̧ga̧ woolı̵́ zó̧ó̧ a dȩ' ví la, i wá̧ŋ́ kan zó̧ó̧ dȩ"ȩ́, moo hȩn sú̵ú̵lı̵́ víí dɨ be"ı̵́ gbo̧o̧ ba'a. Dɨ ı̵́ yo̧go̧, aa yée ká vu̵ kɔ́ anábi vu̵ hȩn ı̵́ yo̧go̧ á̧ḿ.

24A̧máa zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ nán naa ví,

moo ká ví nuŋ hȩn zó̧ó̧ ká̧'a̧d víí sú̵'ú̵.

25Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ı̵́ kíí ha̧' 'ya̧'a̧ yɛ ví,

moo go̧o̧m wú̵ń ya̧ ví ú.

Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ı̵́ kíí hı̵́'ɨ 'ya̧'a̧ yɛ ví,

moo zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, víń ká̧ŋ́. 26“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, ı̵́ víí nán 'waapád ku̵u̵ moo moo to̧o̧ víí yȩ nɔ. Dɨ ı̵́ yo̧go̧, aa yée ká vu̵ kɔ́ anábi vbád vu̵ ı̵́ yo̧go̧ á̧ḿ.

I hí̧í̧ ı̵́ maag víí vu̵ ú̵

(Matío 5:38-48; 7:12a)

27“A̧máa ı̵́ kíí kɛ tɔ́g yȩ, mí o̧d ví, i hí̧í̧ ı̵́ maag víí vu̵ ú̵. Ɨ́ ku̵u̵ máń ví máa, i kɔ́d vu̵ hȩn du̵u̵ɨ. 28Ɨ́ ku̵u̵ fáá ví tée, i bag vu̵ víí hȩn. Nán ku̵u̵ mood ví moo ɓı̵́d tée, i ɓá'ad vu̵ Tayɨɨɨ. 29Nán ka dȩgȩm lá'ám ka' dágá tée, a̧m tii ka' kaa 'yɛ́ddu̵ á̧ḿ. Nán ka ɓɛm sa̧a̧m gbo̧o̧ tée, a̧m gbɔgɔ a ɓɛ sa̧a̧m waa á̧ḿ. 30Kóó nɔ́nná ka ɓá'am hȩn tée, a̧m pú̵gu̵ ú̵. Nán ka ɓɛm hȩn té' tée, a̧m duu vigi sá. 31Hȩn kíí hí̧í̧ nán u̵u̵ kɔ́d bi máa, i kɔ́d vu̵ wu̵ yu̵ á̧ḿ.

32“I hí̧í̧ séý nán ı̵́ ku̵u̵ hí̧í̧ ví máa vu̵ yu̵ dágá tée, hȩn gbo̧o̧ wu̵ yȩ naa? Nán hȩn ɓı̵́d kɔ́lı̵́ vu̵ kɔ́n ı̵́ yo̧go̧ á̧ḿ náa? 33Nán ku̵u̵ kɔ́d ví hȩn du̵u̵ máa, tow i kɔ́d séý vu̵ yu̵ dágá hȩn du̵u̵ tée, hȩn gbo̧o̧ wu̵ yȩ naa? Nán hȩn ɓı̵́d kɔ́lı̵́ vu̵ dɨ kɔ́lı̵́ ı̵́ yo̧go̧ á̧ḿ. 34Nán kíí taa ba vú̵ń sú̵ú̵ bi ɓoo ú̵ máa, i pú̵ séý vu̵ yu̵ ɓoo dágá tée, hȩn gbo̧o̧ wu̵ yȩ naa? Nán hȩn ɓı̵́d kɔ́lı̵́ vu̵u̵ baa kɔ́ ı̵́ yo̧go̧, moo bi duu nuŋ 'waapád. 35A̧máa i hí̧í̧ ı̵́ maag víí vu̵ ú̵. I kɔ́d vu̵ hȩn du̵u̵ɨ. Kíí pú̵ ɓoo tée, i taa ba bi duu nuŋ hȩn tóó wu̵lı̵́ sá. Tée hȩn sú̵ú̵lı̵́ víí wú̵ń dɨlı̵́, gbo̧o̧ ba'a. Víń mbaa waa Tayɨɨ woo vu̵ yu̵. Wu̵ kɔ́ zó̧ó̧ nán yúú nán ku̵u̵ dȩgȩn nag né máa voolı̵́, kan nán lı̵́nné vu̵ á̧ḿ. 36I kɔ́ zó̧ó̧ nán kɔ́ ı̵́ Ba' víí Tayɨɨ ka kɔ́ yȩ wɔgɔ.

I sə̧' da ví vu̵ moo sá

(Matío 7:1-5)

37“I sə̧' moo yúú dey voolı̵́ sá, tée Tayɨɨ wú̵ń sə̧'ə̧n ví moo né. I ga'ad dey vu̵ moo sá, tée Tayɨɨ wú̵ń ga'an ví moo né. I kéé hȩn ɓı̵́d dey voo gbɔ la tée, Tayɨɨ wú̵ń kéé ı̵́ víí gbɔ á̧ḿ. 38I pú̵ hȩnnɔ́, tée Tayɨɨ wú̵ń pú̵ ví hȩn á̧ḿ. Hȩn gú̵ggı̵́ du̵u̵ ku̵u̵ nam, ku̵u̵ igid, ka hi̧' na'a máa, wú̵ń pú̵ ví wu̵ yu̵. Tayɨɨ wú̵ń kɔ́d ví hȩn man 'má' kɔ́ ı̵́ kíí kɔ́d dey vu̵ wɔgɔ.”

39Ma Yesu duu zíd vu̵ ya̧g tóó, o̧: “Nán yə̧m tee daga áa? Tée vú̵ń kə̧ə̧n dəəlı̵́ ya voo idú á̧ḿ náa? 40Waa zaŋde tóó mban ı̵́ hȩn tú"í woo né. A̧máa ka kúgú hȩn gaa 'waa sú̵'ú̵ tée, mbaa kɔ́ ı̵́ nán hȩn tú"í woo yȩ wɔgɔ.

41“Moo ȩn mɔ́ ho̧ hó̧d waa nɔ́ɔ́ dam tóó woolı̵́, a̧máa mɔ́ ho̧n la' gbo̧o̧ ka dɨ nɔ́ɔ́ dáń móólȩ́ yȩ nélá? 42Dəŋ née mɔ́ o̧d dam tóó: ‘Dan sá̧ŋ́, a̧m yaa mí ɓɛ hó̧d waa móólȩ́ nɔ́lȩ́’ lá? Mɔ́ ho̧n la' gbo̧o̧ ka dɨ nɔ́ɔ́ móólȩ́ yȩ náa? Nán zó̧ó̧ ví̧i̧g, a̧m vud la' gbo̧o̧ nɔ́ɔ́ móólȩ́ yȩ pȩ́ń, tée mɔ́ń ho̧ nɔ́ɔ́ túlí na'a moo hó̧d waa ɓɛlı̵́ nɔ́ɔ́ dam woolı̵́.”

Ba gaan nánán kan ba'ad woo nɔ

(Matío 7:16-20; 12:33-35)

43Ma Yesu duu o̧d vu̵: “La' du̵u̵ liin woo líid ɓı̵́d né. La' ɓı̵́d liin líid du̵u̵ né á̧ḿ. 44Kóó la' woo ȩná, vu̵ gaawu̵ kan líid woo nɔ. Moo vu̵ to̧'o̧n bo' ŋgagamé né, vu̵ to̧'o̧n kaɓɔg gaŋhu̵u̵lı̵́ né á̧ḿ. 45Hȩn to̧o̧ ka dɨ zó̧ó̧ nánán to̧o̧ woolı̵́ máa, dɨ wu̵ yu̵ vunní. Nán hȩn ɓı̵́d kɔ́lı̵́ dɨ hȩn ɓı̵́d vunní ya hȩn ɓı̵́d woolı̵́. Moo hȩn ka hi̧' zó̧ó̧lȩ́ máa, ya̧g o̧ wu̵ yu̵.

Lig vu̵ idú

(Matío 7:24-27)

46“Moo ȩn ví been: ‘Ɨ́ 'yɛ́lı̵́, ı̵́ 'yɛ́lı̵́ míí’, a̧máa ví kɔ́n hȩn káń o̧n ví nélá? 47Nán a yaa míílí̧, a ki moo míí yɛ vu̵, a duu vu̵ tée, míń tú'ud ví nán ka man kannɔ má nɔ. 48Man kan nán tóó ka yo̧o̧ lig woo, ka kɛ dəə súlí na'a, ka pɛd lig yúú kpi'idí má nɔ. Mam naŋ, lı̵́g yɔg ya ligí. Lig nam né sá̧ḿ, moo vu̵ yo̧o̧wo̧ néé ó̧. 49A̧máa nán ı̵́ ka ki moo míí, ka duu ní máa, man kan nán ka yo̧o̧ lig yúú háddı̵́, ka kɛn dəə né má nɔ. Mam naŋ, lı̵́g yɔg ya ligí, tée há̧á̧ túḿ. Tée túḿ túḿní gbo̧o̧ȩ.”

Currently Selected:

Lúg 6: DIINT

Highlight

Copy