MATTHEW 5
5
Jesus dziłghą́ą'di na'neeztą́ą́'
1Áko Jesus éí diné t'óó ahayóí jii łtsą́ągo dził bíjiiyá, áadi dasneezdáago hódahooł'aahii haa yíkai. 2Áko hadzoodzíi'go kójíníigo naz'neeztą́ą́':
Ak'ihojidlí bee á ha'oodzíí'
(Lk. 6:20-23)
3Diyin k'ehgo hojooba' ádaat'éego ádaa nitsídaakeesii bik'idahojidlí, háálá yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'áanii daabíí'.
4Yínííł nidaakaígíí#Is. 61:2. bik'idahojidlí, háálá hada'íídóolniił.
5A'ohgo áda'dólzinii#Ps. 37:11. bik'idahojidlí, háálá éí nahasdzáán daabíí' dooleeł.
6Ts'ídá t'áá ákogi é'ét'éii yíká dichin áádóó dibáá' danilíinii#Is. 55:1,2. bik'idahojidlí, háálá éí yee hwiih dadooleeł.
7Aa a'ááh danízinii bik'idahojidlí, háálá éí baa a'ááh dahwiidínóodzįįł.
8A'át'e' doo bijéí bii' dahólóonii#Ps. 24:3,4. bik'idahojidlí, háálá Diyin God dayoo'į́į doo.
9K'é nídahoołeełii bik'idahojidlí, háálá Diyin God ba'áłchíní dabidi'níi doo.
10Ts'ídá t'áá ákogi é'ét'éii biniinaa atídabi'dil'íinii#1Pet. 3:14. bik'idahojidlí, háálá yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'áanii daabíí'.
11Shiniinaa diné danihódziihgo índa atídanihił'į́įgo índa wooch'ííd badaa'ihii t'áá ałtso yee nihaa nidahalne'go nihik'idahojidlí.#1Pet. 4:14. 12T'áá íiyisí baa nihił dahózhǫ́ǫgo nihił dahózhǫ́, háálá yá'ąąshdi ayóó át'éii nihaa dahidoolyééł, háálá t'áá ákót'éego Diyin God yá dahalne'ii yę́ę t'áá nihítséedi atídayííł'įįd.#2Chr. 36:16; Acts 7:52.
Áshįįh áádóó adinídíín
(Mk. 9:50; Lk. 14:34,35)
13Nihokáá' dine'é bá áshįįh danohłį́, nidi áshįįh doo halniih da yileehgoshą' haa yit'éego halniih áńdoolnííł? Jó, doo halniih da yileehgo t'óó yóó'iilka'go bik'i na'aldeeh yileeh.#Mk. 9:50; Lk. 14:34,35.
14Nihí nihokáá' dine'é bá adinídíín danohłį́.#Jn. 8:12; 9:5. Jó, wók'ą́ągi kin haal'áago nii'niłígíí doo nanóol'į́į́' át'ée da łeh. 15Jó, diné éí bee hool'iní yidiiłtłi'go doo tsits'aa' yił yaa niidoo'áał da, nidi bá ya'ii'áhígi dah yi'áahgo#Mk. 4:21; Lk. 8:16; 11:33. kin biyi' góne' nidzíiztánígíí t'áá ádzíłtso há bee ni'deezdíin łeh. 16T'áá ákót'éego diné binááł dadíí'nółdíín, áko yá'át'éehgo ádaahníłígíí nihá dayoo'į́įgo, nihiTaa' yá'ąąshdi hólóonii yaa dahaniih dooleeł.#1Pet. 2:12.
Jesus éí bee haz'áanii Mózes baa deet'áanii yeinít'į́
17Bee haz'áanii Mózes baa deet'áanii áádóó Diyin God yá dahalne'ii bizaad ázhdoołdįįł biniyé jiníyá t'áadoo dashíínóh'níní; nahjį' kódeeshłííł doo biniyé níyáa da, nidi bi'deeshłííł biniyé níyá. 18Háálá t'áá aaníí ánihidishní, Yádiłhił índa nahasdzáán bił yóó'ahóóyáajį' t'ááłáhígo dah alzhin áádóó t'ááłáhígo adeesdzo nidi bee haz'áanii bits'ą́ą́dóó doo bił yóó'ahodoogáał da, nidi ałtso bohoolyaago índa.#Lk. 16:17. 19Éí bąągo t'áá háiida díí Diyin God yee has'áanii áłts'íísígíí ła' doo ílį́į́góó ájiilaago, t'áá éí bee diné nazhnitinígíí yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'ą́ądi ts'ídá a'ohgo ájít'é hodi'níi doo, nidi t'áá háiida ye'eł'į́įgo yee na'nitinígíí éí yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'ą́ądi ayóó ájít'é hodi'níi doo. 20Háálá ánihidishní, Bee haz'áanii yínda'niłtinii áádóó Férisii danilíinii biláahgo ts'ídá t'áá ákogi ádanoht'éego t'éiyá yá'ąąshii bee bóhólníihgo bił haz'áanii biih hidoohkah.
Jesus áháchį' yeinít'į́
21Ałk'idą́ą́' diné kódabidi'níí nít'ée'go dasidoots'ą́ą́', Diné ts'ídá doo diyííłhéeł da,#Ex. 20:13; Deut. 5:17. áko t'áá háiida diné adziisxínígíí haa náhódóot'įįłii bą́ą́h jílį́į doo. 22Nidi shí ánihidishní, T'áá háiida ła' hak'is bich'į' háhóóchįįdígíí bee haa náhódóot'įįłii bą́ą́h jílį́į doo, áádóó t'áá háiida hak'is yáábí'jii'įįdígíí naat'áanii danilíinii yee aa nídaat'íinii bą́ą́h jílį́į doo, índa t'áá háiida hak'is nilíinii, Diigis nílį́, bizhdííniidígíí biniinaa hool'áágóó kǫ' bii' ti'hoo'nííh bą́ą́h jílį́į doo. 23Éí bąą bikáá' náá'iiniihí bikáá'dóó náá'ayíłniihgo, nít'éé' nik'is bíni' yinił'a' yę́ę béénílnii'go, 24t'áá ákwii nááhidííłnihígíí bikáá' náá'iiniihí bíighahgi nidíílééł, áádóó nik'is áłtsé bich'į' nídíídáałgo bił k'é ná'ahididíí' niił, áko índa nídíídáałgo náádi'yííłnih. 25Diné nik'íhá'áhígíí aa hwiinít'į́į́góó bił yí'ashgo tsxį́įłgo bił k'é ná'ahididíí'niił, doodaii' ánihwii'aahii yaa nididoo'ááł, áádóó ánihwii'aahii yah i'iiníiłii yaa nididoo'ááł, índa yah andi'doolt'eeł. 26T'áá aaníí ánihidishní, Ts'ídá doo ch'éenidi'doolt'eeł da, sindáo t'áá nidziihígi ák'éninéínídláago índa ch'éenidi'doolt'eeł.
Jesus adilyé yeinít'į́
27Ts'ídá doo azhdilée da,#Ex. 20:14; Deut. 5:18. ha'níí nít'ée'go dasidoots'ą́ą́'. 28Nidi shí ánihidishní, T'ááłá'í jinítínígo asdzání bidázhnoolníigo jinééł'į́'ígíí t'áá íídą́ą́' hajéí bii' bił ahizhdoolyáago át'é. 29Áko nináá' nish'náájí bąąhági ánít'į́ ánóhsingo hani'aahgo yóó'ahíłhan,#5:29 Ha'át'íí shį́į́ binahjį' ni'iyísíhígíí, ílį́į nidi nits'ą́ąjį' kónílééh, níigo ání. háálá nits'íís łahgo ádinjí doo ná yá'át'éeh da, nidi nits'íís hadaałt'éego hool'áágóó ti'hoo'nííh bił haz'ą́ąjį' andi'yoolghą́ą́łjí agháago doo ná yá'át'éeh da.#Mt. 18:9; Mk. 9:47. 30Áádóó níla' nish'náájíígíí bąąhági ánít'į́ ánóhsingo éí k'ínígéeshgo yóó'ahíłhan, háálá nits'íís łahgo ádinjí doo ná yá'át'éeh da, nidi nits'íís hadaałt'éego hool'áágóó ti'hoo'nííh bił haz'ą́ąjį' andi'yoolghą́ą́łjí agháago doo ná yá'át'éeh da.#Mt. 18:8; Mk. 9:43.
Jesus ałts'á'iildééh yeinít'į́
(Mt. 19:9; Mk. 10:11,12; Lk. 16:18)
31T'áá háiida hwe'asdzą́ą́ yóó'azhdi'aahgo naaltsoos bik'ehgo ałts'á'doot'ashígíí hadilyaago baazdoołtsos ałdó' ha'níí nít'éé'.#Deut. 24:1-4; Mt. 19:7; Mk. 10:4. 32Nidi shí ánihidishní, T'áá háiida hwe'asdzą́ą́ doo adilée da nidi t'óó yóó'azhdíí'ánígíí éí asdzání adidooléełgo bee bá hojiił'a'go át'é, áádóó asdzání yóó'abi'doot'ánígíí ła'da bá náá'ásgehgo éí diné adíílá.#Mt. 19:9; Mk. 10:11,12; Lk. 16:18; 1Cor. 7:10,11.
Jesus ádee ha'diidziih yeinít'į́
33Náá'áłdó' ałk'idą́ą́' diné kódabidi'níí nít'ée'go dasidoots'ą́ą́', T'áadoo t'óó ádíníigo ádee hahídziihí,#Lev. 19:12. nidi bee ádee hahídziihii éí Bóhólníihii binááł bi'díílííł.#Num. 30:2; Deut. 23:21. 34Nidi shí ánihidishní, Ts'ídá t'áadoo ha'át'íhída bee ádee hahídziihí,#Jas. 5:12. yá'ąąsh bee nidi dooda, háálá éí bikáá'dóó Diyin God naha'á,#Is. 66:1; Mt. 23:22. 35áádóó nahasdzáán bee nidi dooda, háálá éí bibik'i dah adées'eezí át'é,#Is. 66:1. índa Jerúsalem bee nidi dooda, háálá éí Aláahgo Naat'áanii ayóó át'éii bikin yíl'áhígíí át'é.#Ps. 48:2. 36Áádóó ałdó' t'áadoo nitsiits'iin bee ádee hahídziihí, háálá nitsii' t'ááłá'í nidi łigaigo éí doodago łizhingo ádíílíłígíí doo bíninil'ą́ą da. 37T'áadoo át'éhígóó, Aoo', doodaii', Dooda, dadohní; díidí biláahjį' ha'iidziihígíí éí bąąhági át'éii bits'ą́ą́dóó át'é.
Jesus k'éé'dí'néehgi yeinít'į́
(Lk. 6:29,30)
38Hanáá' atíyiilaago bidiníná bináá' atínízhdoodlííł, índa hawoo' atíyiilaago biwoo' atínízhdoodlííł,#Ex. 21:24; Lev. 24:20; Deut. 19:21. ha'níí nít'ée'go dasidoots'ą́ą́'. 39Nidi shí ánihidishní, Diné doo ákǫ́ǫ́ ánihił'ínígíí doo k'éédidoohdlíił da. Nidi ła'da niniitsį' nish'náájíígíí néidííłts'ingo, łahjígo bee bich'į' dah náádidíníít'ááł. 40Diné ła'da ni'éétsoh biniinaa naaltsoos nee niiníłtsoozgo, bíni'dii nibeeldléí ałdó' yoołtsos doo. 41Ła'da yíniniłchéehgo, T'ááłá'í tsin sitą́ąjį' shił niní'aash, niłníigo, ákondi naakidi tsin sitą́ąjį' bił nidíí'ash. 42T'áá háiida t'áadoo le'é níyókeedígíí baa díílééł, áádóó t'áá háiida, T'áadoo le'é sha'nílé, niłníigo t'ááká dooda bidóone' lágo.
Jesus e'ana'í ayóó'óó'ní yeinít'į́
(Lk. 6:27,28,32-36)
43Bił kééhót'íinii ayóó'ííní'ní,#Lev. 19:18. nidi ni'ana'í éí jiiníłá, ha' níí nít'ée'go dasidoots'ą́ą́'. 44Nidi shí ánihidishní, Nihi'ana'í ayóó'ádeínóh'ní, [danihódziihígíí hózhǫ́ǫgo bá hadahohdziih, nihik'ee dadiniihígíí nizhónígi bich'į' ádanoht'é, áádóó t'áá bita'ígi ádanihił'íinii] áádóó atídanihił'íinii bá sodadołzin, 45áko nihiTaa' yá'ąąshdi hólóonii ba'áłchíní danohłį́į doo, háálá doo yá'át'ééh ádaaníiłii índa yá'át'ééh ádaaníiłii bá háá'át'áahgo áyósin, áádóó t'áá ákogi ádaaníiłii índa doo t'áá ákogi ádaaníiłii bá nááháltį́įhgo áyósin. 46Jó, ayóó'ádanihó'níinii t'éí ayóó'ádeínóh'níigo, ha'át'íísh bik'é nihaa doolyééł? Tax nahalyéhígíí yiniyé naazdáii nidi ákódaat'į́. T'áásh aaníí? 47Nihik'isóó danilíinii t'éiyá k'é dabidohníigo náádaała'ígíishą' ha'át'íí bee bilááh ádanoht'é? Tax nahalyéhígíí yiniyé naazdáii#5:47 Diyin God bizaad t'áá ałk'idą́ą́' bee ak'eda'ashchínígíí ła' kót'éego dabikáá', doo Jew dine'é danilį́į da. nidi ákódaat'į́. T'áásh aaníí? 48Éí bąągo nihiTaa' yá'ąąshdi hólóonii ts'ídá t'áá ákóne' át'éhígi át'éego, nihí ałdó' ts'ídá t'áá ákóne' ádanoht'ée le'.#Lev. 19:2; Deut. 18:13.
Currently Selected:
MATTHEW 5: NVJOB
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Navajo Bible © 2000 American Bible Society. All rights reserved.
Bible text from the Navajo Bible is not to be reproduced in copies or otherwise by any means except as permitted in writing by American Bible Society, 101 North Independence Mall East, Floor 8, Philadelphia, PA 19106-2155 (www.americanbible.org).