Marko 14
14
A so Yesu yi nɔ
(Mateo 26.1-5; Luka 22.1-2; Yohane 11.45-53)
1 #
Mose II, 12.1-27
Benɛ e piɛ ligbi enyɔ nɛ a maa ye Hetsɔmi ɔ, kɛ Abolokplolo nyami be ɔ, osɔfo nikɔtɔma amɛ, kɛ mlaa tsɔɔli ɔmɛ hla bɔ nɛ a maa pee nɛ a nu Yesu ga mi nɛ a gbe lɛ. 2Se a de a he ke, “Wa ko pee nɔ́ nɛ ɔ nyami ligbi ɔ, konɛ basabasa ko ba ma a mi.”
A pɔ Yesu nu ngɛ Betania
(Mateo 26.6-13; Yohane 12.1-8)
3 #
Luk 7.37-38
Yesu ba Betania, nɛ e ba to Simon we ɔ mi. Simon nɛ ɔ nu he womi nɔ hiɔ yaya ko hyɛ. Benɛ Yesu hii si ngɛ ní yee ɔ, yo ko hɛɛ tɔ kɛ e mi nu via liliili nɛ he jua wa kɛ ba e ngɔ. E ywia tɔ ɔ, nɛ e plɛ nu ɔ ngɔ pue Yesu yi mi. 4Se ni komɛ nɛ ngɛ lejɛ ɔ kɛ mi mi la de a he ke, “Mɛni he je nɛ e puɛ nu ɔ kikɛ nɛ ɔ? 5Jinɛ kikɛmɛ a nu nɛ ɔ, a ko jua lɛ sika hiɔ yi lafa etɛ nɛ́ a kɛ ha ohiatsɛmɛ.” Ni ɔmɛ tu munyu nyanyaanya kɛ si yo ɔ.
6Se Yesu de mɛ ke, “Nyɛɛ jɔɔ lɛ haomi! Mɛni he je nyɛ ngɛ e nya dooe ɔ? E tsu ní saminyayoo ha mi. 7#Mose V, 15.11 Ohiatsɛmɛ ɔmɛ ɔ, nyɛɛ kɛ mɛ ngɛ daa, nɛ be tsuaa be nɛ nyɛ suɔ ɔ, nyɛ ma nyɛ maa pee mɛ kpakpa; se imi lɛɛ pi daa nɛ i kɛ nyɛ maa hi si. 8Yo nɛ ɔ pee nɔ́ nɛ e ma nyɛ. E sɛ hlami pɔ ye nɔmlɔ tso ɔ nu ngɔ to ye pumi. 9Niinɛ, i ngɛ nyɛ dee ke, he tsuaa he nɛ a maa fiɛ sane kpakpa a ngɛ ngɛ je ɔ mi tsuo ɔ, a maa sɛɛ nɔ́ nɛ yo nɛ ɔ pee nɛ ɔ hu kɛ kai lɛ.”
Yuda kplɛɛ kaa e maa tsɔɔ Yesu se blɔ
(Mateo 26.14-16; Luka 22.3-6)
10Jehanɛ Yuda Iskariot, ni nyɔngma kɛ enyɔ ɔmɛ a ti nɔ kake ɔ pue nɔ kɛ ho osɔfo nikɔtɔma amɛ a ngɔ ya, konɛ e ya tsɔɔ mɛ Yesu se blɔ. 11Benɛ a nu nɔ́ nɛ e de ɔ, a nyá, nɛ a wo lɛ si ke a ma ha lɛ sika. Lɔ ɔ he ɔ, Yuda hla bɔ nɛ e maa pee nɛ e ha a nine nɛ su Yesu nɔ ngɛ be nɛ sa mi.
Yesu kɛ e kaseli ɔmɛ ye Hetsɔmi niye ní ɔ
(Mateo 26.17-25; Luka 22.7-14, 21-23; Yohane 13.21-30)
12Abolokplolo nyami be ɔ we kekleekle ligbi ɔ nɛ a gbee to kɛ yeɔ Hetsɔmi ɔ, Yesu kaseli ɔmɛ bi lɛ ke, “Jije o suɔ nɛ wa ya pee Hetsɔmi niye ní ɔ ngɔ to mo ngɛ?”
13Yesu tsɔ e kaseli ɔmɛ a ti ni enyɔ, nɛ e de mɛ ke, “Nyɛɛ ya ma a mi. Ke nyɛ su lejɛ ɔ, nyɛɛ kɛ nyumu ko nɛ tloo buɛ kɛ e mi nyu maa kpe. Nyɛɛ nyɛɛ e se 14kɛ ya we mi he nɛ e yaa a. Nyɛ de wetsɛ ɔ ke, Tsɔɔlɔ ɔ ke, ‘Nibwɔhi a to he ɔ, he nɛ i kɛ ye kaseli ɔmɛ maa ye Hetsɔmi niye ní ɔ ngɛ ɔ, jije e ngɛ?’ 15E maa tsɔɔ nyɛ hiɔwe tsu asa nguaa ko nɛ a dla mi saminyayoo. Nyɛɛ pee niye ní ɔ ngɔ to wɔ ngɛ lejɛ ɔ.”
16E kaseli ɔmɛ pue nɔ kɛ ho, nɛ a ya na nɔ́ tsuaa nɔ́ kaa bɔ nɛ e de mɛ ɔ. Kɛkɛ nɛ a pee Hetsɔmi niye ní ɔ.
17Gbɔkuɛ ɔ, Yesu kɛ e kaseli nyɔngma kɛ enyɔ ɔmɛ ba lejɛ ɔ. 18#La 41.9 Benɛ a hii si nɛ a ngɛ ní yee ɔ, Yesu de ke, “I ngɛ nyɛ dee anɔkuale mi ke, Nyɛ ti nɔ kake maa tsɔɔ ye se blɔ; jamɛ a nɔ ɔ kɛ mi ngɛ ní yee.”
19E kaseli ɔmɛ hao, nɛ a bi lɛ kakaaka ke, “Imi lo? Imi lo?”
20Yesu he nɔ ke, “Nyɛ ni nyɔngma kɛ enyɔ nɛ ɔmɛ nyɛ kpɛti nɔ kake; jamɛ a nɔ ɔ kɛ mi ngɛ ní yee ngɛ ka nɛ ɔ mi. 21Nɔmlɔ Bi ɔ ma gbo kaa bɔ nɛ a ngma ngɛ e he ɔ mohu, se musu tloo nɔ nɛ tsɔɔ Nɔmlɔ Bi ɔ se blɔ ɔ! Afani mohu nɛ a na we nɛ a fɔ jamɛ a nɔ ɔ.”
Nyɔmtsɛ niye ní ɔ
(Mateo 26.26-30; Luka 22.14-20; Korinto Bi I, 11.23-25)
22Benɛ a ngɛ ní yee ɔ, Yesu kɛ̃ abolo ɔ eko nɛ e jɔɔ nɔ; kɛkɛ nɛ e ku mi, nɛ e kɛ ha e kaseli ɔmɛ, nɛ e de mɛ ke, “Nyɛ hee! Enɛ ɔ ji ye nɔmlɔ tso.”
23Lɔ ɔ se ɔ, Yesu wo kplu; e na Mawu si, nɛ e ngɔ ha mɛ, nɛ mɛ tsuo a nu wai ɔ eko. 24#Mose II, 24.8; Yer 31.31-34 Yesu de mɛ ke, “Ye muɔ nɛ a ngɔ pue si ha nihi babauu nɛ a kɛ sɔu Mawu somi ɔ nya ji nɛ ɔ nɛ. 25I ngɛ nyɛ dee anɔkuale mi ke, i be wai nue hu kɛ yaa su ligbi nɛ ma nu lɛ ehe ngɛ Mawu matsɛ yemi ɔ mi.”
26Jehanɛ a la yi jemi la, lɔ ɔ se ɔ, a je kpo kɛ ho Oliv yo ɔ nɔ ya.
Yesu de ngɔ to ke Petro ma kua lɛ
(Mateo 26.31-35; Luka 22.31-34; Yohane 13.36-38)
27 #
Zak 13.7
Yesu de e kaseli ɔmɛ ke, “Nyɛ tsuo nyɛ nane ma kpata, ejakaa a ngma ke, ‘Ma fia to hyɛlɔ ɔ nɔ́, nɛ to ɔmɛ maa gbɛ fĩa.’ 28#Mat 28.16 Se ke a tle mi si kɛ ba wami mi ekohu ɔ, ma sɛ nyɛ hlami kɛ ya Galilea.”
29Se Petro de lɛ ke, “Ke ni ɔmɛ tsuo maa je o he ɔ, imi lɛɛ i be o he jee.”
30Yesu de lɛ ke, “I ngɛ mo dee anɔkuale mi ke, mwɔnɛ ɔ nyɔ mi kungwɔ be nɔ kpae si enyɔ nɛ o ma de si etɛ ke o li mi.”
31Petro tu munyu kɛ kã pe kekle ɔ ke, “Ke i kɛ mo ma gbo tete po i be kpalee ngɛ o se!”
Nɛ kaseli ɔmɛ tsuo de ja nɔuu.
Yesu ya sɔle ngɛ Getsemane
(Mateo 26.36-46; Luka 22.39-46)
32A ba su he ko nɛ a tsɛɛ Getsemane, nɛ Yesu de e kaseli ɔmɛ ke, “Nyɛɛ hi si ngɛ hiɛ ɔ nɛ ma ya sɔle bɔɔ.” 33Yesu ngɔ Petro, Yakobo, kɛ Yohane ngɔ piɛ e he kɛ ho. Gbeye nu lɛ, nɛ e hao wawɛɛ. 34E de mɛ ke, “Ye klaa ngɛ haoe wawɛɛ, nɛ nɔ́ nɛ ɔ miɔ nɛ e gbe mi. Nyɛɛ hi si ngɛ hiɛ ɔ nɛ nyɛɛ huɔ!”
35E ya e hɛ mi bɔɔ, nɛ e bu si, nɛ e sɔle konɛ ke e maa hi ɔ, amanehlu ɔ nɛ be e he kɛ ho. 36E de ke, “Tsaatsɛ! O nyɛɔ níhi tsuo peeɔ! I kpa mo pɛɛ, je amanehlu kplu nɛ ɔ kɛ ho; se kɛ̃ ɔ, pi bɔ nɛ i suɔ, se bɔ nɛ mo o suɔ.”
37Benɛ e kpale kɛ ba a, e ba na kaseli etɛ ɔmɛ nɛ a ngɛ mahe hwɔe. Lɔ ɔ he ɔ, e de Petro ke, “Simon, mahe o ngɛ hwɔe? O nyɛ we nɛ o fɔ nyɔ ngmlɛfia kake po?” 38Kɛkɛ nɛ e de mɛ ke, “Nyɛɛ huɔ nɛ nyɛɛ sɔle konɛ Abosiami ko ka nyɛ. Mumi ɔ suɔ kaa e maa pee, se nɔmlɔ tso ɔ nyɛ we kulaa.”
39Yesu kpale ho ekohu nɛ e ya sɔle, nɛ e tu jamɛ a munyu ɔ nɔuu. 40Benɛ e kpale e se kɛ ba ekohu ɔ, e ba na kaa a hwɔ mahe, ejakaa nyɔ gbe mɛ, nɛ a li nɔ́ nɛ a ma de lɛ.
41Benɛ e kpale ba nɔ́ nɛ ji si etɛ ɔ, e de mɛ ke, “Nyɛ lɛ nyɛ he mi jɔ nyɛ nɛ nyɛ ngɛ mahe hwɔe kɛ mwɔɔ nɛ ɔ? E hiɛ! Ngmlɛfia a su jehanɛ; a ngɔ Nɔmlɔ Bi ɔ kɛ ngɛ yayami peeli a dɛ mi woe. 42Nyɛɛ te si; nyɛ ha waa ho! Hyɛ, nɔ nɛ maa tsɔɔ ye se blɔ ɔ ma.”
A nu Yesu
(Mateo 26.47-56; Luka 22.47-53; Yohane 18.3-12)
43Benɛ Yesu ngɛ munyu tue kɛ mwɔɔ ɔ, Yuda, ni nyɔngma kɛ enyɔ ɔmɛ a ti nɔ kake ɔ ba hia si ngɛ lejɛ ɔ. E nyɛɛ nihi fuu nɛ hɛɛ klaatehi kɛ okpotihi a hɛ mi kɛ ba. Nimli nɛ ɔmɛ ɔ, osɔfo nikɔtɔma amɛ, mlaa tsɔɔli ɔmɛ, kɛ ma nimeli ɔmɛ nɛ a tsɔ mɛ. 44Nɔ nɛ maa tsɔɔ e se blɔ ɔ to mɛ okadi ko ke, “Nɔ nɛ ma fiɔ e nya he ɔ, lɛ ji nɔ ɔ nɛ; nyɛɛ nu lɛ, nɛ nyɛɛ hɛɛ lɛ kɛ ho slɔkee.”
45Benɛ Yuda su si nɔuu pɛ nɛ e ba Yesu ngɔ, nɛ e ke, “Tsɔɔlɔ!” nɛ e fiɔ e nya he. 46Kɛkɛ nɛ ni ɔmɛ ba bu Yesu nɔ, nɛ a nu lɛ. 47Nihi nɛ daa si ngɛ lejɛ ɔ, a ti nɔ kake hia klaate nɛ e kɛ po osɔfo nɔkɔtɔma pe kulaa a nyɔguɛ ɔ tue. 48Yesu wo e nya nɔ nɛ e de mɛ ke, “Imi lɛ nyɛ ma numi kɛ klaatehi kɛ okpotihi kaa a nuu ojo fialɔ ɔ? 49#Luk 19.47; 21.37 Daa nɛ i kɛ nyɛ ngɛ sɔlemi we ɔ, nɛ́ i tsɔɔ nyɛ ní ɔ, lɔ ɔ lɛɛ nyɛ nui mi; se e sa kaa nɔ nɛ a ngma a nɛ ba mi.”
50Kɛkɛ nɛ e kaseli ɔmɛ tsuo tu fo si lɛ.
51Niheyo ko nyɛɛ e se nɛ kploba pɛ e kɛ ha e he. Ni ɔmɛ ka lɛ numi; 52se e si kploba a, nɛ e tu fo kɛ je kɛ e he gu.
Yesu ngɛ kpe ngua a hɛ mi
(Mateo 26.57-68; Luka 22.54-55; 22.63-71; Yohane 18.13-14; 18.19-24)
53Jehanɛ ɔ, a kɛ Yesu ho osɔfo nɔkɔtɔma pe kulaa a we ɔ mi ya. Lejɛ ɔ nɛ osɔfo nikɔtɔma amɛ, ma nimeli ɔmɛ, kɛ mlaa tsɔɔli ɔmɛ tsuo a nya ba bua ngɛ. 54Petro nyɛɛ a se ngɛ lokoo kɛ ya sɛ osɔfo nɔkɔtɔma pe kulaa a kue ɔ mi ngɛ e we ɔ mi. E ya hi si ngɛ buli ɔmɛ a kasa nya nɛ e ngɛ la hlue. 55Osɔfo nikɔtɔma amɛ, kɛ kpe ngua a tsuo hla Yesu he sane ko konɛ a da nɔ kɛ gbe lɛ, se a nɛ eko. 56Nihi babauu ba ye lakpa odase kɛ si lɛ, se a nya be kake.
57Jehanɛ ni komɛ te si nɛ a ye lakpa odase kɛ si Yesu ke, 58#Yoh 2.19 “Wɔ nitsɛmɛ wa nu nɛ e de ke, ‘Ma ku sɔlemi we nɛ nimli ma nɛ ɔ, nɛ ligbi etɛ se ɔ, ma ma ekpa nɛ pi nimli nɛ ma.’ ” 59Se lɔ ɔ tete po, a nya be kake.
60Jehanɛ, osɔfo nɔkɔtɔma pe kulaa a te da si ngɛ mɛ tsuo a hɛ mi, nɛ e bi Yesu ke, “O be heto hae lo? Sanehi nɛ a po ngɔ fɔ o nɔ nɛ ɔ, o be nya jee?”
61Se Yesu kpɛ we e kuɔ si, hluu nɛ e maa pã e nya mi po. Osɔfo nɔkɔtɔma pe kulaa a kpale bi lɛ ekohu ke, “Mo ji Kristo ɔ? Mo ji Mawu Bi ɔ nɛ a gbaa?”
62 #
Dan 7.13
Yesu he nɔ ke, “Ee, imi. Nyɛ maa na Nɔmlɔ Bi ɔ kaa e hii si ngɛ Ope ɔ hiɔ nɔ, nɛ e ngɛ hiɔwe bɔku ɔ mi kɛ ma!”
63Osɔfo nɔkɔtɔma pe kulaa a hía e tade klɔii ɔ ngɛ e he, nɛ e de ke, “Anɛ odase yeli komɛ hia wɔ ekohu lo? 64#Mose III, 24.16 Nyɛ nu musu nɛ e bɔ ɔ? Kɛ nyɛ susu kɛɛ?”
Mɛ tsuo a nya pee kake kɛ de ke e yeɔ fɔ, lɔ ɔ he ɔ, a gbe lɛ.
65A ti ni komɛ su lada pue Yesu nɔ; a kɛ bo fi e hɛ mi, nɛ a bɔni lɛ kongomi; nɛ a bi lɛ ke, “Mɛnɔ gba mo ma a?” Tsɔɔ wɔ. Buli ɔmɛ bu pue e nɔ nɛ a bɔni lɛ ma gbami kpoto kpoto.
Petro kua Yesu
(Mateo 26.69-75; Luka 22.56-62; Yohane 18.15-18; 18.25-27)
66Benɛ Petro ngɛ kue ɔ mi kɛ mwɔɔ ɔ, osɔfo nɔkɔtɔma pe kulaa a mawayi ɔmɛ a ti nɔ kake ba na lɛ ngɛ lejɛ ɔ. 67Benɛ e na Petro nɛ ngɛ la hlue ɔ, e hyɛ lɛ too, nɛ e bi lɛ ke, “Tse mo hu o piɛ Yesu nɛ je Nazaret ɔ he?”
68Se e kplɛɛ we, nɛ e ke, “I li nɔ́ nɛ nyɛ ngɛ dee nɛ ɔ; nɛ i nui sisi tete.” Jehanɛ Petro je lejɛ ɔ kɛ ho agbo ɔ nya ya.#14.68 Ngmami komɛ tsa nɔ ke “kɛkɛ nɛ kungwɔ kpa nɔ.”
69Mawayo ɔ na lɛ ngɛ lejɛ ɔ, nɛ e de nihi nɛ daa si ngɛ lejɛ ɔ ke, “A ti nɔ kake ji nɛ ɔ nɛ!”
70Se Petro kplɛɛ we ekohu. Pee se bɔɔ ɔ, nihi nɛ daa si ngɛ lejɛ ɔ de Petro ekohu ke, “Anɔkuale mi ɔ, a ti nɔ kake ji mo; ejakaa Galilea no ji mo!”
71Kɛkɛ nɛ Petro bɔni gbiɛmi kɛ kita kami ke, “I li nɔmlɔ nɛ nyɛ ngɛ e he munyu tue nɛ ɔ!”
72Amlɔ ɔ, kungwɔ kpa nɔ́ si enyɔne; nɛ Petro kai munyu nɛ Yesu de lɛ ke, “Kungwɔ be nɔ kpae si enyɔ nɛ o ma de si etɛ ke o li mi” ɔ. Benɛ Petro kai nɔ́ nɛ ɔ, e hao, kɛkɛ nɛ e wo ya.
Цяпер абрана:
Marko 14: Dangme
Пазнака
Падзяліцца
Капіяваць

Хочаце, каб вашыя адзнакі былі захаваны на ўсіх вашых прыладах? Зарэгіструйцеся або ўвайдзіце
Bible in Dangme © Bible Society of Ghana, 2018.