Zɔ̂ŋ 6
6
Zîsɛ è ńuu wála lɔ́ɔlui (5,000) ŋá-kɔŋ
(Maafîu 14:13-21; Mâki 6:30-44; Lûu 9:10-17)
1Nyíŋi pôlu ma Zîsɛ e lì Galalii Poai ƃéla kpéli ma, nyii gáa a Tabiria Yuo-loŋ. 2Kpɔŋ kɛ́tɛ e pìlaŋ bôlu. Kpɛ́ni fêi, dí ŋɛi-kɛ-maa-ŋai kàa e gɛ̀ a diai kɛ̀ kɔ́lɛ̂i. 3Zîsɛ e tɛ̀ nyee-ŋai su e see naa da ŋɔpôlu-ƃelai. 4Dɛɛ-mɛi Kûui, Zûu-ŋai díkuui e nâa lɛ̀ɣɛ. 5Nya ƃe Zîsɛ e ŋ̀uŋ mu sìɣe e kpɔŋ kɛ́tɛ kaa gɛ pa bɔ, e mò Fele ma, ǹyɛɛi, “Kwa pâi kpólo yâi leŋ a gɛɛ ǹûai ŋi dí mii?” 6E nyiŋi ƃò a gɛɛ e zu kɔɔ̂ŋ. Kpɛ́ni fêi, ǹyaa kpîŋ e kɛ̀ a gɔ́lɔŋɔɔ zɛŋ a pâi gɛ̂i. 7Fele e ŋ̀óo su tòo, ǹyɛɛi, “Pãi puu fa pɔ̂ri kpólo yâi a gɛɛ díkelee dí da mii.” 8Ŋɔpôlu-ƃelai dɔnɔ Aŋdulu, Samaŋ Pitɛ ǹeɣe, e mò ma, ǹyɛɛi, 9“Surɔ̂ŋ-lo tɔnɔ káa ƃɛ kpólo kpua lɔ́ɔlu káa ǹyée ŋá da nyɛ̃ɛ feerɛ. Kɛ́lɛ, díkaa léŋ núu kpɔŋ sáma?” 10Zîsɛ e mò dîa, ǹyɛɛi, “Ka ǹûai kɛ́ dí see.” Kala támaa ǹyaŋ e kɛ̀ naa. Nya ƃe zinâai dí see díkɛ ƃo yɛ̂ɛ núu wála lɔ́ɔlu. 11Nya ƃe Zîsɛ e gbólo-kpala-ŋai sìɣe. Tãi e Ɣâla sɛɣɛ̂i fè, e ŋá kɔ̀lɛ diai dîa kɛ̀ see níi. E gɛ̀ ti máŋ a nyɛ̃ɛi a dámaa yɛ̂ɛ berei dí ŋ̀wɛli lai. 12Tãi dí dílaa mìi dí pela, Zîsɛ e mò ŋɔpôlu-ƃelai dîa, ǹyɛɛi, “Ka bɛnɛ-ŋai ŋá tɛ́ ma nyii lɛ̀ɛi, a gɛɛ dífe kàra.” 13Nya ƃe dí ŋá tɛ̀ ma. Dí kpɔ̂lɔ puu kao feerɛ lá fɛ̀ɛ a kpólo-pɛnɛ nyii kùla gbólo kpua lɔ́ɔlui sui, nyii ǹûai dí mìi dí fɛ́ɣɛ mai. 14Tãi ǹûai dí ŋɛi-kɛ-maai ŋi kàa nyii e gɛ̀i, dí mò, “Nyiŋi kpîŋ káa a Ɣâla ŋɔlóno-kɛ-nuui nyii gáa a sɛŋ a gɛɛ é pá ǹɔii sui.”
15Tãi e gɔlɔŋ a gɛɛ dí kɛ̀ pâi a gɛɛ dí zoŋ a wala-wala-laa a gɛɛ dí gɛ a kâloŋ, Zîsɛ e zu kùla naa ma ŋɔ́nɔ, e tɛ ǹyaa tɔnɔ kwaa ma ǹyée-ŋai su.
Zîsɛ a siâi ǹyái ŋá
(Maafîu 14:22-33; Mâki 6:45-52)
16Tãi e kɛ̀ a ɣele-wulii, ŋɔpôlu-ƃelai dí lì yuo-loŋ ma, 17dí píli ǹyá ŋá-keleŋ su díkɛ ǹyái tiyeŋ, a gɛɛ dí li Kapɔ̂nia. E kɛ̀ nâa a kpini. Ǹyaŋ Zîsɛ fe niî pa ni kɛ̀ dípɔ. 18Ǹyái e tùmo-tumo. Kpɛ́ni fêi, fãa kpa-naŋ e kɛ̀ tɛɛ̂i. 19Tãi dí nâa géleŋ kɛ̀ yɛ̂ɛ aƃa tɔnɔ, dí Zîsɛ kàa gɛ sia yuo-loŋ ŋá, gɛ pa géleŋ ma. Dí kɛ̀ yaôi. 20Kɛ́lɛ, e mò dîa, ǹyɛɛi, “Ńyãa káa tí, káfe yào.” 21Dílii e nɛ̀ɛ kpɔ́ a gɛɛ dí dɛ́ géleŋ su. E kɛ̀ ti, géleŋ e sèri kpɔ́ zîŋ ma a maa felaa, ƃɛi dí kɛ̀ liî naai.
Ǹûai da Zîsɛ mìi
22Maa-ɣele-waai ǹûai diai lɛ̀ɛ ǹyá-ƃelai kpeli mai, dí gàa a gɛɛ kéleŋ tɔnɔ nɔ ƃe kɛ̀ naa, a gɛɛ ŋɔ́nɔ Zîsɛ ǹyaŋ fe pìli ni géleŋ su da ŋɔpôlu-ƃelai. Kɛ́lɛ, ŋɔpôlu-ƃelai nɔ ƃe lì. 23Kɛ́lɛ, kéleŋ e kùla Tabiria é pá naa kɔlɛ ma, ƃɛi dí gbóloi mii naai, tãi Kúnuu-namui e Ɣâla sɛɣɛ̂i fè la. 24Nya ƃe tãi ǹûai dí gàa la a gɛɛ Zîsɛ fe kɛ́ ni naai, kpaa máŋ ŋɔpôlu-ƃelai, dia kpîŋ dí pìli géleŋ su dí lí Kapɔ̂nia Zîsɛ kɔ́rîi.
Zîsɛ ƃa Vulu-laa-kpoloi
25Tãi dí gàa la ǹyá-ƃelai kpeli ma, dí mò ma, dîyɛɛi, “Kaamɔ̂ɔ, mi-tãi ƃe í pà la ƃɛ?” 26Zîsɛ e díwoo su tòo, ǹyɛɛi, “Tɔ̃yâ kpîŋ, ŋá m̀ó kâa, káfe ŋ́gɔrîi ŋɛi-kɛ-maa-ŋai ka gàai mɛni ma. Kɛ́lɛ, gbóloi ka mìi ka-pelâi mɛni ƃe. 27Káfe mii-sɛŋ maa-tii kɛ̀ nyii a kàra, fɛ̂ɛ mii-sɛŋ nyii gáa wɔlɔ-wɔlɔ fulu-laa mɛni ma, nyii núu-kpune Ǹóŋ a pâi dɛɛ̂i kápɔi, kpɛ́ni fêi, Ɣâla Nàŋ-nuui a gɛ́ a gɛɛ e nyíti kɛ́.” 28Nya ƃe dí mó ma, dîyɛɛi, “Le ƃe kwa pɔ̂ri gɛ̂i a gɛɛ ku kɛ́ Ɣâla ŋɔtíi kɛ̂i?” 29Zîsɛ e díwoo su tòo, ǹyɛɛi, “Ɣâla ŋɔtíi ká ŋi a gɛɛ ká láa a ǹúui nyii e dɛ̀ɛi.” 30Nya ƃe dí mò ma, dîyɛɛi, “Gɛ̀ ní le-ŋɛi-kɛ-maa ƃe ya gɛ̀ a gɛɛ ku gáa ku láa a yá? Le-tii ƃe ya gɛ̀? 31Kúnâŋ-ni dí manaa mìi vɛ̃ɛ-kpâlaŋ su yɛ̂ɛ berei bɔ̃yɛɛ̂i la, ‘E kpólo tɛ̀ɛ dípɔ é kúla Ɣâla-taa a gɛɛ dí mii.’ ” 32Nya ƃe Zîsɛ e mò dîa, ǹyɛɛi, “Tɔ̃yâ kpîŋ, ŋá m̀ó kâa, ve kɛ́ ni a Mose nyii gbóloi tɛ̀ɛ kápɔ é kúla Ɣâla-taa; Ńâŋ a dɔ̃yâ-kpoloi tɛ̀ɛ kápɔ é kúla Ɣâla-taa. 33Kpɛ́ni fêi, Ɣâla ŋɔkpóloi ƃe gáa a nyii a kùla Ɣâla-taai e fulu-laa tɛɛ ǹɔii pɔ.” 34Dí mò ma, dîyɛɛi, “Kúnuu-namui, gbóloi ŋi tɛ́ɛ kúpɔ a tãi kélee.”
35Zîsɛ e mò dîa, ǹyɛɛi, “Ńyãa ƃe ŋ́gaa a vúlu-laa-kpoloi. Ǹúui nyii a pà ḿbɔi, puru fe pâi gɛ̂i, ǹyaŋ ǹúui nyii a lâa a ńyãai, kpele-wɛli fe pâi gɛ̂i. 36Kɛ́lɛ, ŋá mò kâa, ka nâa ŋ́gaa, ǹyaŋ káfe lâai a ńyãa. 37Nyii kélee Nàŋ-nuui a dɛ̀ɛ ḿbɔi a pâi pâi ḿbɔ. Ǹyaŋ nyii a pà ḿbɔi, fe pâi gbɛ̂i. 38Kpɛ́ni fêi, fe kula ni Ɣâla-taa a gɛɛ ŋa ḿgbɔɔ̂i-nîa-mɛnii kɛ́, kɛ́lɛ, nyii ńdɛ̀ɛi ǹîa-mɛnii. 39Nyíŋi ǹyaŋ káa a ǹúui ńdɛ̀ɛi ǹîa-mɛnii, a gɛɛ fe sɛŋ da kélee làŋ nyii ma a dɛɛ ḿbɔi, kɛ́lɛ, ŋá m̀u siɣe a ŋelei kpɛɛ ŋái. 40Kpɛ́ni fêi, Ńâŋ ǹîa-mɛnii ká ŋi, a gɛɛ ǹúui nyii kélee a Nòŋ-nuui kàa é láa lai, a wɔlɔ-wɔlɔ fulu-laa sɔlɔ ƃò, ǹyaŋ ŋa pâi m̀u siɣêi a ŋ̀elei kpɛɛ ŋai.”
41Zûu-ŋai dí kɛ̀ díŋuŋ su saâi ma, kpɛ́ni fêi, e mò, ǹyɛɛi, “Ńyãa ƃa gbóloi nyii kùla Ɣâla-taai.” 42Dí mò, dîyɛɛi, “Kɛrɛ̂e? Zîsɛ ƃe ŋi Zosɛ ǹóŋ, nyii ǹâŋ da ǹee ku gɔ́lɔŋ? A pɔ̂ri m̀ôi leŋ nâa, ‘Ŋá kùla Ɣâla-taa’?” 43Zîsɛ e díwoo su tòo, ǹyɛɛi, “Káfe káŋuŋ su sàa kákîe-ni loai. 44Núu da fa pɔ̂ri pâi ḿbɔ, fɛ́ɛ Ǹaŋ-nuui nyii ńdɛ̀ɛi a ŋ̀ala mâ, ńyaŋ ŋa pâi m̀u siɣêi a ŋ̀elei kpɛɛ ŋái. 45Bɔ̃yɛɛ̂i Ɣâla ŋɔlóno-kɛ-ƃelai wóo su, ‘Díkelee Ɣâla a pâi sɛŋ lɛ̂i dîa.’ Ǹúui nyii kélee a Nàŋ-nuui wóo mɛni é sɛŋ kɔ́lɔŋ ǹyée ŋái, a pà ḿbɔ. 46Ve a gɛɛ núu da a wɔ́lɔ Ǹaŋ-nuui káa, fɛ̂ɛ ǹúui nyii kùla Ɣâla yêei, ǹyaa ƃa Ǹaŋ-nuui káa. 47Tɔ̃yâ kpîŋ, ŋá m̀ó kâa, ǹúui à lâa lai, ŋ̀wɔ́lɔ-wɔlɔ fulu-laai káa ǹyêei. 48Ńyãa ƃa vúlu-laa-kpoloi. 49Kánâŋ-ni dí manaa mìi vɛ̃ɛ-kpâlaŋ su dí sáa. 50Gbóloi ká ŋi nyii kùla Ɣâla-taai, a gɛɛ núu e mìi ve sàa. 51Ńyãa ƃe ŋ́gaa a vulu-laa-kpoloi nyii kùla Ɣâla-taai. À kɛ̀ núu da à gbóloi ŋí mìi, a pâi kɛ̂i ɣéniɛ wɔ́lɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ. Gbóloi ǹyaŋ ŋa pâi dɛɛ̂i ǹɔii ŋɔfúlu-laai mɛni mai, gáa a ńuu.”
52Nya ƃe Zûu-ŋai dí kɛ̀ sîa toôi díkîe-ni loai, dîyɛɛi, “Nalôŋ ŋi a pɔ̂ri leŋ ǹúu tɛɛ̂i kúpɔ a gɛɛ ku mii?” 53Nya ƃe Zîsɛ e mò dîa, ǹyɛɛi, “Tɔ̃yâ kpîŋ, ŋá m̀ó kâa, fɛ̂ɛ nɔ ka núu-kpune Ǹóŋ ǹúu mii ka ŋɔŋãai kpele, à wàla kɛ́ tí, fúlu-laa fé kákponôi. 54Ǹúui nyii a ńuu mìi é ŋ́ãai kpéle, wɔ́lɔ-wɔlɔ fulu-laa káa ǹyêei, ńyaŋ ŋa pâi m̀u siɣêi a ŋelei kpɛɛ ŋái. 55Kpɛ́ni fêi, núu káa a mii-sɛŋ kpîŋ, ŋãai kɛ́ ƃo a kpele-sɛŋ kpîŋ. 56Ǹúui nyii a núu mìi, é ŋ́ãai kpélei, gáa ŋ́gbonôi, ńyaŋ ŋ́gɛ ƃò gbonôi. 57Yɛ̂ɛ berei Vúlu-laa-naŋ e ńdɛ̀ɛ lai, ǹyaŋ ŋ́gaa ɣele ma Nàŋ-nuui sârai, gɛ̀ ní, ǹúui a ḿîi a pâi kɛ̂i ɣele ma ńzârai. 58Gbóloi ká ŋí nyii kùla Ɣâla-taai, ve a nyii kánâŋ-ni dí mìi dí sáai. Ǹúui nyii a gbóloi ŋí mìi, a pâi kɛ̂i ɣele ma wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ.” 59E nyiŋi ƃò Ŋ̀âla-fɛli-kerei mu, gɛɛ Ɣâla mɛni lɛ̂i Kapɔ̂nia.
Ŋwɔlɔ-wɔlɔ fulu-laa-wooi
60Ŋɔpôlu-ƃelai dámaa, tãi dí mɛ̀nii, dí mò, dîyɛɛi, “Sɛŋ-lɛɛ kpanaŋɔɔ ká ŋi; gbɛ̂ɛ ƃa pɔ̂ri ŋ̀oli tɔɔ̂i ma?” 61Kɛ́lɛ, Zîsɛ, gɔ́lɔŋɔɔ mì gbîŋ kponôi a gɛɛ ŋɔpôlu-ƃelai dí díŋuŋ su saa e pîlaŋ ŋ̀óoi ma, e dímarê kɛ̀, ǹyɛɛi, “Nyiŋi a sôli kâa? 62Gɛ̀ ní eêi kɛ̀ leŋ à kɛ̀ kâi núu-kpune Ǹóŋ kàa gɛ tɛ ƃɛi e kɛ̀ naa fulɔi? 63M̀ɔlêŋ ƃe a fulu-laa tɛ̀ɛ, sɛŋ da fe lúu su; ŋ̀óo-ŋai ŋa m̀ó kâai, gáa a mɔ̂leŋ da fulu-laa. 64Kɛ́lɛ, kátà káa naa káfe lâai la.” Kpɛ́ni fêi, Zîsɛ e gɔ̀lɔŋ a maa-ŋuŋ diai dífe kɛ́ ni a dílaa la, da ǹúui nyii pâi kulâi bôlui. 65Nya ƃe e mò, “Mɛnii ká ŋi ŋá mò kàa a gɛɛ núu da fa pɔ̂ri pâi ḿbɔ, fɛ̂ɛ Nàŋ-nuui a maa-pɔ̂ri tɛɛ bɔ.”
66Nyiŋi pôlu ma ŋɔpôlu-ƃelai dámaa dí lì pôlu, dífe ŋɔ́nɔ kɛ́ ni siâi da dîa-ni. 67Zîsɛ e núu puu kao feerɛi marê kɛ̀, ǹyɛɛi, “Káa máŋ ka pâi liî?” 68Samaŋ Pitɛ e ŋ̀óo su-tòo, ǹyɛɛi, “Kúnuu-namui, gbɛ̂ɛ ƃe kwa pɔ̂ri liî bɔ? Yá ƃe ŋwɔlɔ-wɔlɔ fulu-laa-wooi káa íyeêi; 69ǹyaŋ kwa láa la kwa gɔ̀lɔŋ a gɛɛ ƃia ƃe íkaa a Ɣâla Ŋɔnúu Maa Waai.” 70Zîsɛ e mò dîa, ǹyɛɛi, “Fe kásiɣe ni káa puu kao feerɛi, kátɔnɔ da ǹyaŋ kɛ́ ƃo a Dɛ̂ƃele?” 71E kɛ̀ lônoi gɛ pîlaŋ Zudasi ma, Samaŋ Sekaria ǹóŋ. Kpɛ́ni fêi, ǹyaa ƃa ǹúu puu kao feerɛi dɔnɔi nyii pâi kulâi bôlui.
Айни замон обунашуда:
Zɔ̂ŋ 6: KWB
Лаҳзаҳои махсус
Паҳн кунед
Нусха
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2012 Bible Society in Liberia