Mélékusu 6
6
Batɔ bá Násalɛdɛ bá dɛ á gá ágá odɛ́má yábɔ́ naá Yésusu
(Mot 13.54-58; Lók 4.16,22,24)
1Yésusu u ú úlúkíe hɔ́ɔlɔ́, go ɛ́da naá gɛdɔŋɔ gɛ́hɛ́ gá mbíényée#6.1 gɛdɔŋɔ gɛ́ɛgɛ a mbaá gomá hɔ́ɔ : nɔ́ɔnɔ gó lɛ́ aá Násalɛdɛ. O bana, go eninye na Mot 13.54 na gibélincígínyé gɛ́ɛgɛ gɛ́ lɔ́mɔ́ hɔ́ɔ. olɔŋɔ na behúúní bɛ́hɛ́. 2Go buisí bá sábadɛ, Yésusu go íŋene naá nnyaŋá ya mbósógólí go ɛ́da go húunenye. Gɛcɛcá gá batɔ gɛ́ɛgɛ gɛ́ mbaá lɛ gɛ́ mo bódólonyo go ɛ́da go békúke, bá gálagala bá amɔ́: «Moóma mɔ́ɔmɔ mó ɛ́damɔ́ mo úlenine áhanɛ́ɛ? Mbɔ́dɔ ya nciŋí ɛhanɛ́ yɛ́yɛ́ɛ a lɔ́mɔ́ bɛáalú o? Gɔnɔ́ nɛgaŋa ná go ŋanana bɛsɛɔ nɛ́ɛnɛ a lɔ́mɔ́ na nɛ́ nɛ́ ɛ́damɔ́ mo úlenine áhanɛ́ɛ o? 3Ábɔ, caá mɔ́ɔ a lɔ́mɔ́ ufúégí nnyaŋá, ohaŋa ba Malɛ́a#6.3 O bana, go eninye na Sáŋ 6.42. gɔnɔ́ bondimóní bá banɔ́mɔtɔ́ bábáa bá lɔ́mɔ́ Sáakɛ, Yósɛsɛ, Yúude gɔnɔ́ na Símono o? Ábɔ, caá bondimóní bɛ́hɛ́ bá bakɔ́dɔ bábáa dɛ lɔ́mɔ́ nabɔ́ háalá dɛ ɔyɔ émmuée o?» Moóma mɔ́ɔmɔ mó mbaá lɛ mó bó legene goŋaá bá dɛ ágá odɛ́má yábɔ́ naá mɔ́ɔ mɔ́mɔ́ɔ. 4Gɔ́ɔ Yésusu a bó oyanamɔ́ a amɔ́: «Mbúsí ya Asaŋa ɛ dɛ báá na ufíno naá gɛdɔŋɔ gɛ́hɛ́ gá mbíényée, akɛ́ naá boɛhɛ́ɛ, akɛ́ naá ncíbo yɛhɛ́ ya batɔ#6.4 O bana, go eninye na Lók 4.24; Sáŋ 4.44..» 5Yésusu a lɛ́ kanɛ go bɛa pɛ́ ya go ŋa gɛsɛɔ akɛ́ gá gímmue naá tɛ́sɔnɔ yɛhɛ́ ya mbíényée, gó do dómbáa goana godálɛgana gá nɛnamá ná bɔgɔnɔ́gɔnɔ ɛmbɔ́gɔ sɔŋɛ, a bó éŋugenye. 6A mba lɛ́ a békúke mbɔ́dɔ yabɔ́ ya kanɛ go ágana odɛ́má yábɔ́ naá Asaŋa.
Yésusu a á dómá Bɛɔdɔ́ɔ na bɛ́andɛ́ bɛ́hɛ́ go buelí báandɛ́ go báandɛ́
(Mot 9.35; 10.1,5-14; Lók 9.1-6)
Yésusu a mba lɛ́ ɛ ɛ́da ɛ ɛnda go bɛdɔŋɔ go bɛdɔŋɔ, a húunenye batɔ. 7Gɔ́ɔ a dɔ́ŋɛnɔmɔ́ behúúní bɛ́hɛ́ bɔ́ɔ́dɔ́ na báandɛ́, go ɛ́da go bó dómana báandɛ́ go báandɛ́, a báá bó fáá nɛgaŋa go bɛgáda bá biliíli. 8A báá lɛ gó bó lɔsɛnɔ a amɔ́: «No do hóámá no do gɔ́lɔ́ boóma bá oŋɛndɔ, goana gidímbo; no do gɔ́lɔ́ akɛ́ gɛlɛ́dɛ, akɛ́ gɛgada, ɛ́na lí muinyí mbɔ́dɔ ɛhanɛ́ɛ má go ága naá gɛgada. 9No báága nnaadɛna, na gɛla táŋɛ́ gímmue.» 10Yésusu gɔnɔ́ gáábɔ́ a amɔ́: «Gɔ́ɔgɔ no ná ŋamɔ́ no íŋene naá nnyaŋá mmue, bá báá nyó gɛ́ndɛ́gɛ́ná bese hɔ́ɔ, gɛ́gáa nɔnɔ hɔ́ɔ gó ɛ́da go éme naá godómba gɛ́nyɔ́. 11Kanɛ́ no amɔ́ no bola naá hoóma hémmue, bá amɔ́ bí inye go nyó gɛ́ndɛgɛna, ɛ́na lí bí inye go nyó bódóliginyo, úlúkíe nɔnɔ hɔ́ɔ, no bégidide bibúu bá bɛgɔ́ndɔ́ bɛ́nyɔ́#6.11 no bégidide bibúu bá bɛgɔ́ndɔ́ bɛ́nyɔ́ nɔ́ɔnɔ gó lɛ́ aá no do báá gɔnɔ́ boóma na batɔ bɔ́ɔbɔ. O bana, go eninye na Meŋ 13.51; 18.6.; bá gaá bɛáa gɛlɔsɛnɔ hɔ́ɔlɔ́.»
12Gɔ́ɔ behúúní bá bienemú pɛ́, gáábɔ́ go ɛ́da bó oyanɛna batɔ goŋaá bá núgie gɛɔyɔ gábɔ́. 13Bá mba lɛ́ bá gúne gɛca gá bɛgáda bá biliíli, bá fúenene bɔgɔnɔ́gɔnɔ megúdé, bá bó éŋugenye#6.13 O bana, go eninye na Sáa 5.14..
Nigúe ná Sáŋa Begiyuminye
(Mot 14.1-2; Lók 9.7-9)
14Aŋa ufíno yá Yésusu yó mbaá ŋá yó ná lɛ́ go gúme hoóma hiimée, gɔ́ɔ ufuŋe Elóode ɛ ɛ́damɔ́ go ɔ́bɔnɔ batɔ bá gálagala. Bó oya bá amɔ́: «A lɔ́mɔ́ Sáŋa Begiyuminye mɔ́ɔnyɔ bá mbaá lɔmɔ́ ónáalú mɔ́ɔ a á ná fúfúgé. Boóma moánɛ bɔ́ a bɛananamɔ́ nɛgaŋa ná go ŋanana bɛsɛɔ.» 15Batɔ bóncodío bá amɔ́: «A lɔ́mɔ́ Elíi.» Báaba gɔnɔ́ bá amɔ́: «Bó lɔ́mɔ́ mbúsí ya Asaŋa mmue aŋa mbúsí sá Asaŋa sɛ́ɛsɛ sɛ́ mbaá lɛ cóá.» 16Aŋa Elóode a mbɔɔ́ ɔ́bɔ́ boóma bɔ́ɔbɔ batɔ bá mbaá lɛ bá gálagala, go oyɛda a amɔ́: «Sáŋa Begiyuminye mɔ́ɔnyɔ yɔmɔ́ɔ mmbaá dómá batɔ bá báá mo sómbá odóɛ mɔ́ɔ a á ná ncó gunde naá gɛɔyɔ.»
17-18Mammana, Elóode mɔ́ɔ a mbaá fáá bogaaga bá go gumbene Sáŋa, bá mo nɔɔ naá ncíbo ya gɛaŋɔ́, go busío bá goŋaá a mba giŋé Ɛlɔdɛ́adɛ, ogánɛ́ ondimóní Fílibi; goakɛ́ Sáŋa a mba lɛ́ o oyanɛna Elóode a amɔ́ «O do bɛanánáa bogaaga bá go gɔ́lɔ ogánɛ́ tɛ́ɔbɛnɔ#6.17-18 Go ɛ́na naá Léfi 18.16; 20.21..» 19Gó gunde Ɛlɔdɛ́adɛ a mba lɛ́ a bɛlabɛla Sáŋa, a fúmbe pɛ́ ya go mo óna. Ɛlɔdɛ́adɛ a mba fúmbée gɛcamɛna makɔ́nɔ́ goŋaá Elóode a mo ágɛna bó óna Sáŋa, bó báá mo sugé. 20Elóode moatɛ́ a mba lɛ́ a díine Sáŋa, goakɛ́ a mba lɛ́ i íyimene a amɔ́ Sáŋa a lɛ́ gɛtɛ́nɛ́ɛ gá mɔtɔ, gɔnɔ́ gimmúmpúu. Elóode a lɛ go ɛ́da go mo beŋebeŋe. Gɛcamɛna gɛ́ɛgɛ Elóode a mbaá lɛ a bódólonyo dogálɔ dá Sáŋa, dó mba lɛ́ dó mo bueŋenye naá odɛ́má; kanɛ́ akɛ́ nɔ́ɔnɔ, a mba lɛ́ a mo bódólonyo na bɛyaŋa.
21Buisí búmmue, gɔ́ɔ ufuŋe Elóode a ŋamɔ́ gibíné go go leebie nnyómá yɛhɛ́ ya nobébíényée. Gɛ́hɛ́ go dɔ́ŋɔnɔ bagɔ́nɔ́ɔ bá gɛdɔŋɔ gɛ́hɛ́, bagɔ́nɔ́ɔ bá bisimbi na bafɛanɔ́ɔ bá batɔ báaba naá Gelilée. Buisí bá ndiemi bó báá lɛ gó bɛ́ɛmba bá mmagɔ go busío bá ogɛ́ Ɛlɔdɛ́adɛ. 22Gɛcamɛna gá gibíné gɛ́ á háá, ombóla ba Ɛlɔdɛ́adɛ#6.22 ombóla ba Ɛlɔdɛ́adɛ: ŋgɔ́ŋɛ́ síncodío sɛ́ bɛananamɔ́ Ombóla bɛhɛ́ Ɛlɔdɛ́adɛ. go íŋene naá ncíbo ya gibíné go go bíne. A báá nɔ́ɔ́ Elóode na batɔ biimée báaba bá mbaá lɛ hɔ́ɔ. 23Ufuŋe go oyana ombóla mɔ́ɔnyɔ a amɔ́: «Boóma buimée bɔ́ɔbɔ o gaá ná ŋgɔŋɛ́nɔ́ kaá go bó fáá, akɛ́ bó bɛ́ɛmba gigísi gá tɛ́mádɛ́má ya gɛdɔŋɔ gámɛ.» 24Ombóla go húme, go oyana nnyeedíi a amɔ́: «Ndɔ́mɔ́ ba go ɔŋɛnɔ ɛkádɛ?» Nnyeedíi go mo oyana a amɔ́: «Odóɛ yá Sáŋa Begiyuminye.»
25Ombóla go nco gunde fɛaŋɔ go oyana Ufuŋe a amɔ́: «Ndɛ́galɛga caá o páa odóɛ yá Sáŋa Begiyuminye naá gɛmbalɛ́ŋa gá usóyóo godɔ́ɔdɔ godɔ́ɔdɔ.» 26Boóma bɔ́ɔbɔ bó mba séésényée Ufuŋe akɛ́báamɔ́, kanɛ́ a dɛ mbáa lɛ ba go gɔnɔ ŋa kóka, goakɛ́ a mba ŋá a báá go bálɛa naá oŋgíso yá batɔ biimée báaba a mbaá bó dɔ́ŋɔ́nɔ́ɔ naá gibíné. 27Gɔ́ɔ Elóode a dómbamɔ́ go dóma gisimbi gá gibeŋe goŋaá gɛ́ ɛ́da sómba Sáŋa Begiyuminye odóɛ, gɛ́ nco gunde na yɔ́. Gisimbi gɛ́ báá lɛ gó ɛ́da naá ncíbo ya gɛaŋɔ́, go sómba Sáŋa odóɛ. 28A báá lɛ gó yó ága naá gɛmbalɛ́ŋa gá usóyóo, go nco gunde na yɔ́, go íŋene ombóla, ombóla a báá fáá nnyeedíi. 29Behúúní bá Sáŋa aŋa bá mbɔ ɔ́bɔ́ nigúe nɛ́hɛ́, gáábɔ́ go ɛ́da gɔ́lɔ gikekulu gɛ́hɛ́ bá báá miée.
Yésusu a á nyéényényée batɔ tɔ́sɛnɔ ɛ́táanɔ
(Mot 14.13-21; Lók 9.10-17; Sáŋ 6.1-15)
30Gɔ́ɔ baapótɛlɛ báaba Yésusu a mbaá lɔmɔ́ bó dómáalú báandɛ́ go báandɛ́ bá ncomɔ́ gunde go mo gíde anáa a mbaá lɔmɔ́, bá báá mo oyáná buimée bɔ́ɔbɔ bá mbaá ŋaáa na buimée bɔ́ɔbɔ bá mbaá húúnényée. 31Kanɛ́ batɔ báaba bá mbaá lɔmɔ́ bú úlene anáa Yésusu a mbaá lɔmɔ́ bá mba lɛ́ gɛca, báaba bú úle bá dómba, báaba bá gɔnɔ nco gunde. Yésusu na behúúní bɛ́hɛ́ bá dɛ mbáá lɛ bá gɔnɔ bɛanana gɛcamɛna gá goŋaá bá lɛ́ ba go lukumene bá nyáanya. Gɔ́ɔ Yésusu a bó oyanamɔ́ a amɔ́: «Bɛɛnyɔ́ɔ, úlé nɔnɔ dɛ no ɛ́da naá hoóma háaha há lɔ́mɔ́ gɛyáŋɛ́, anáa batɔ bá lɔ́mɔ́ bá dɛ bɛ́ɛ́mbá hɔ́ɔ, no dúugide go moɔnɔ́ ba gɛcamɛna.» 32Gáábɔ́ go bólɛga naá gilué bákáa, go ɛ́da naá hoóma háaha há lɔ́mɔ́ gɛyáŋɛ́.
33Batɔ bá mba lɛ́ bó ɛ́náalú bá ná lɛ́ go ɛ́dana halaháláa, nɛnamá makɔ́nɔ́ nɛ́ báá bó lɛncá. Kɔ́ɔ bɛ́ ɛ́damɔ́ go ɛ́da káfakafa naá tɛ́sɔnɔ iŋkimée, bú úle bá díine go cí, go dóana go ɛ́da bola naá hoóma háaha Yésusu na behúúní bɛ́hɛ́ bá mbaá lɔmɔ́ bɛ́ ɛ́dana hɔ́ɔ. 34Aŋa Yésusu a mbaá siisé naá gilué, gɛ́hɛ́ go ɛ́na bitúu bitúu bá batɔ. Mahana go mo gɔ́lɔ go busío bábɔ́, goakɛ́ bá mba lɛ́ aŋa bɛdómbáa bá kanɛ ombeŋíbéŋí#6.34 O bana, go eninye na Ɛmbanɔ 27.17, 1 Mefuŋe 22.17; Esekíele 34.5-6.. 35Yésusu go ɛ́da go húunenye batɔ bɔ́ɔbɔ moóma gɛca. Kanɛ́ aŋa buisí bó mbaá ŋá bó ná lɛ́ páábɔ́, behúúní go mo báyɛkɛna go mo oyana bá amɔ́: «Hoóma háaha há lɛ́ gɛyáŋɛ́, gɔnɔ́ gɛcamɛna gɛ́ ná lɛ́ páábɔ́. 36Gúlúgíe batɔ báaba; bɛ́ ɛ́da naá nnyaŋá sá boyogóní ntɛ́mɛ́ na naá bɛdɔŋɔ bá mekúígíi, bɔ́ ɔ́ndɔ manyáanya.» 37Yésusu go bó gundie a amɔ́: «Bɛɛnyɔ́ɔ moatɛ́ bó fáamɔ́ nɔnɔ manyáanya.» Bɔ́ɔ bá amɔ́: «Dɛ manɛ akɛ́ bɛanana mantɛdɛ máandɛ́ má bɛkɔ́ŋɔ bá muinyí goŋaá dɛ ɛ́da go ɔ́ndɔ bɛlɛ́dɛ kɔ́ɔ dɛ nco fáa batɔ báaba bá nyáa o?» 38Yésusu go bó oyana a amɔ́: «Ɛ́dá no ɛ́na ombanɔ yá bɛlɛ́dɛ yɔ́ɔyɔ no lɔ́mɔ́ na yɔ́. Aŋa bá mbɛ ɛ́dá bana, go nco gunde go mo oyana bá amɔ́: Dɛ lɛ́ na bɛlɛ́dɛ bɛ́táanɔ na moɔbɔ́ móandɛ́.»
39Yésusu go oyana behúúní bɛ́hɛ́ goŋaá ŋgáa bá lukumenenye batɔ biimée go biimbó go biimbó naá mbínyí mmoɛná. 40Batɔ go lukumenene go ɛlɔŋɔ ya batɔ ntɛdɛ, na ɛlɔŋɔ ya batɔ otíno áhandɛ́ na bɔ́ɔ́dɔ́. 41Gɔ́ɔ Yésusu a gɔ́lɔmɔ́ bɛlɛ́dɛ bá bɛ́táanɔ na moɔbɔ́ móandɛ́ mɔ́ɔmɔ, a báá búlúgíe oŋgíso go mmoɛná, go béhiigi Asaŋa. Gɛ́hɛ́ go gɛ́sa bɛlɛ́dɛ, i íŋenene behúúní, bɔ́ɔ bá abana mɔtɔ uŋkimée. A báá abáa tɔ́nɔ moɔbɔ́ má móandɛ́ go batɔ biimée. 42Batɔ biimée bá báá nyáányáa bá báá hóógío. 43Bá báá gɔ́lɔ́ bigísi bá bɛlɛ́dɛ bɛ́ɛbɛ bɛ́ mbaá síéné, bɛ́ mba lɛ́ bɛ́ hóogono ncada sɛ́ɔ́dɔ́ na ɛ́handɛ́, tɔ́nɔ na bigísi bá moɔbɔ́ bɛ́ɛbɛ bɛ́ mbaá síéné#6.43 O bana, go eninye na 2 Mefuŋe 4.42-44.. 44Biimée báaba bá mbaá nyáá bɛlɛ́dɛ bá mba lɛ́ ombanɔ yá batɔ banɔ́mɔtɔ́ tɔ́sɛnɔ ɛ́táanɔ.
Yésusu ɛ ɛnda naá miimpo mmoɛná
(Mot 14.22-33; Sáŋ 6.16-21)
45Hɔ́ɔ na hɔ́ɔ naá nnyimé, Yésusu go oyana behúúní bɛ́hɛ́ goŋaá bá bólɛga naá gilué, bá dóanana naá cɔ́lɔ ya máŋɛ́ boayá búunú, gɛayá gá tɛ́sɔnɔ ya Bɛcayɛ́da, naá gɛcamɛna moánɛ, mɔ́ɔ moatɛ́ a gúlugenye batɔ. 46Yésusu a á maná go gúlugie batɔ, gɛ́hɛ́ go bólɛga naá ogɔndɔ go mbósógólí. 47Mbíno ɛ mba ladá Yésusu mokáa a gá lɛ́ naá kɔndɔ boayá bɔ́ɔbɔ. Gilué gɛ́ ná lɛ́ naá tɛ́mádɛ́má ya miimpo na behúúní bɛ́hɛ́ kɔ́ɔ. 48Yésusu a núune aŋa behúúní bɛ́hɛ́ bá bégidemú go go bosa gilué, goakɛ́ ufufu yó mba lɛ́ yó bó úlenine cɛŋɛ, na ŋgɔɔ́ ya otóotoɛ háalá, go úle ɛ ɛnda naá miimpo mmoɛná anáa behúúní. A báá ŋaáa aŋa a á bó dómbá#6.48 a bó dómba: gokikilidie gúncoó gó lɔ́mɔ́ a nco bó gíde.. 49Behúúní bá mo ɛ́nana ɛ ɛnda naá miimpo mmoɛná, go fege goŋaá bó lɔ́mɔ́ nnyɔlɛ, gáábɔ́ go ɛ́da go ánca. 50Mammana, biimée bá mba lɛ́ mo ɛ́náalú, nciŋí ɛ báá bó ságɛ́nɛ́ná na bofoá. Kanɛ́ hɔ́ɔ na hɔ́ɔ Yésusu go bó gálɛda a amɔ́: Nigégé, a lɔ́mɔ́ yɔmɔ́ɔ, no do bɛáa bofoá. 51Gɛ́hɛ́ go bólɛga naá gilué olɔŋɔ nabɔ́, ufufu yó báá dómbá go yɔyɔ. Behúúní bɛ́hɛ́ bá mba lɛ́ na gɛantáanta gá bibékúkí, 52goakɛ́ bá dɛ mbɔ́ ɔ́bɔ gɛsɛɔ gɛ́ɛgɛ Yésusu a mbaá ŋaáa go go degie bɛlɛ́dɛ. Ɛdɛ́má yabɔ́ ɛ dɛ mbáá lɛ buunéelú go go oliminyo boóma bɔ́ɔbɔ Yésusu a mbaá ŋaáa.
Yésusu e é éŋúgíe bɔgɔnɔ́gɔnɔ naá Gɛnɛsalɛ́dɛ
(Mot 14.34-36)
53Bá á yoogá miimpo, gáábɔ́ go bola naá gigísi gá cí gá Gɛnɛsalɛ́dɛ, bá bíí íŋéné#6.53 gigísi gá cí gá Gɛnɛsalɛ́dɛ : gɛsaágada gá cí ya bonɔ́mɛ gɛmbádáa gá ombɔ́gɔ onɔ́mɛ gá Kapɛlɛnahɔ́mɛ.. 54Gɔgɔ́ aŋa bá mbaá siisé naá gilué, batɔ go lɛnca Yésusu. 55Batɔ go ɛ́da bá díine gɛdɔŋɔ giimée, bá gɔ́lɔnɔ bɔgɔnɔ́gɔnɔ go dokandá, bɛ́ ɛ́dana nabɔ́ hoóma hiimée háaha bá mbaá lɛ bɔ́ ɔ́bɔnɔ goŋaá a lɛ́ hɔ́ɔ. 56Hoóma hiimée háaha Yésusu a mbaá lɛ a bola hɔ́ɔ, naá bɛdɔŋɔ, naá tɛ́sɔnɔ, akɛ́ naá mofágáfágá, batɔ bú úlene na bɔgɔnɔ́gɔnɔ, bá bó dule naá indukí ya agósa yá gɛdɔŋɔ; bá mo béyéeyenye goŋaá ŋgáa o oliminyo onyɔ moánɛ a báláfɛna goana udúu yá gɛla gɛ́hɛ́. Gɔ́ɔ biimée báaba bá mbaá lɛ bá mo bálafa bá mba lɛ́ bé éŋugene.
Currently Selected:
Mélékusu 6: YAS
Označeno
Deli
Kopiraj
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in