Logo YouVersion
Ikona Hľadať

Nehemiáš 9

9
Lid vyznává hříchy
1Dvacátého čtvrtého dne#[30. 10. 445 př. Kr.; den pokání ve smyslu Dne smíření] toho měsíce se synové Izraele shromáždili v postu,#n.: s postem; Da 9,3; Ž 35,13; 69,11 žíněných rouchách a na svých hlavách měli prsť.#h.: zem byla na nich; viz 2S 1,2; 15,32! 2Potomstvo Izraele se oddělilo od všech cizích obyvatel. Stáli a vyznávali své hříchy a viny svých otců. 3Povstávali na svých místech a čtvrtinu#[tj. asi tři hodiny] dne četli#8,3p z knihy zákona Hospodina, svého Boha, a další čtvrtinu vyznávali a klaněli se Hospodinu, svému Bohu. 4Potom Jéšua, Baní,#?var.: Binuj – srv. 10,10 8,7 Kadmíel, Šebanjáš, Buní, Šerebjáš, Baní a Kenaní vystoupili na stupínek lévitů a hlasitě#h.: velkým hlasem; Gn 39,14; 1S 28,12; 2Pa 15,14; Sk 14,10p volali k Hospodinu, svému Bohu. 5Lévité Jéšua, Kadmíel, Baní, Chašabnejáš, Šerebjáš, Hódijáš, Šebanjáš, Petachjáš řekli: Povstaňte, dobrořečte Hospodinu, svému Bohu, od věků až navěky! dobrořečí tvému slavnému jménu, které je vyvýšeno nad každé dobrořečení a chválu. 6Ty jediný jsi Hospodin. Ty jsi učinil nebesa, nebesa nebes i všechen jejich zástup, zemi i všechno, co je na ní, moře i všechno, co je v nich. Ty oživuješ všechno, tobě se klanějí nebeské zástupy. 7Ty jsi Hospodin, Bůh, který vyvolil Abrama, vyvedl ho z chaldejského Úru a změnil mu jméno na Abraham. 8Shledal jsi jeho srdce věrným před sebou a uzavřel jsi s ním smlouvu, že mu dáš zemi Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Jebúsejců a Girgašejců, že ji dáš jeho potomstvu; a naplnil jsi svá slova, protože jsi spravedlivý. 9Pohleděl jsi na soužení našich otců v Egyptě a vyslyšel jsi jejich úpěnlivý křik u Rákosového moře. 10Učinil jsi znamení a divy na faraonovi, na všech jeho otrocích a na všem lidu jeho země, protože jsi věděl, že s#h.: nad …; Ž 125,5p nimi jednali povýšeně. Učinil sis jméno, jak je tomu dodnes.#n : Získal sis pověst, kterou máš dodnes. 11Rozpoltil jsi před nimi moře a prošli prostředkem moře po suchu, ale jejich pronásledovatele jsi uvrhl do hlubin jako kámen do dravých vod. 12Ve dne jsi je vodil oblakovým sloupem a v noci ohnivým sloupem, aby jim osvěcoval cestu, po které měli jít. 13Sestoupil jsi na horu Sínaj a mluvil jsi s nimi z nebes. Dal jsi jim správná#h.: přímá; Př 14,12 nařízení a spolehlivé#h.: pravdivé; srv. 7,2; Jr 2,21 zákony, dobrá ustanovení a příkazy. 14Dal jsi jim poznat svou svatou sobotu#h.: šabat; 10,32; 13,15nn; Dt 5,14; Ez 20,12nn a dal#h.: přikázal; 8,1.14; Lv 27,34 jsi jim prostřednictvím svého otroka Mojžíše příkazy, ustanovení a zákon. 15Dal jsi jim chléb z nebe na jejich hlad a vyvedl jsi jim vodu ze skály na jejich žízeň. Řekl jsi jim, aby šli a získali do vlastnictví zemi, o které jsi pozvednutím ruky přísahal,#h.: jsi pozvedl svou ruku; Ex 6,8; Nu 14,30; srv. Gn 14,22; Ez 20,5n že jim ji dáš. 16Ale oni, naši otcové, jednali povýšeně a zatvrdili svou šíji a neposlouchali tvé příkazy. 17Odmítali poslouchat a nepamatovali na tvoje obdivuhodné činy, které jsi s nimi konal. Zatvrdili svou šíji a vzali si do hlavy vrátit#n.: ustanovili si vůdce, aby se vrátili; srv. Nu 14,4 se do svého otroctví v Egyptě.#dle LXX (srv. Nu 14,4); TM: ve své vzpouře Ale ty jsi Bůh odpouštějící,#h.: (pl. – těch) odpuštění milostivý a soucitný, pomalý k hněvu, hojný v milosrdenství a neopustil jsi je. 18I když si udělali slité tele a řekli: Toto je tvůj Bůh, který tě vyvedl z Egypta, a velice se rouhali,#h.: páchali veliká rouhání; v. 26; Ex 20,23; Ez 35,12; (srv. učiním kvílení a smutek – Mi 1,8) 19ty, ve svém mnohém slitování, jsi je v pustině neopustil. Ve dne od nich neodstupoval oblakový sloup, aby je vedl po cestě, ani v noci ohnivý sloup, který jim osvěcoval cestu, po níž měli jít. 20Dával jsi jim svého dobrého ducha, aby je přiváděl k porozumění. Jejich ústům jsi neodepřel#h.: od jejich úst jsi nezadržel (způsob h. vazby – srv. Am 4,7 Jr 5,25) svou manu a na jejich žízeň jsi jim dával vodu. 21Čtyřicet let jsi o ně pečoval v pustině, neměli nedostatek. Jejich pláště se neobnosily, jejich nohy neopuchly. 22Dal jsi jim království a národy, přidělil jsi jim každý kout. Dostali do vlastnictví zemi Síchona, zemi chešbónského krále a zemi bášanského krále Óga. 23Jejich syny jsi rozmnožil jako nebeské hvězdy a přivedl jsi je do země, o které jsi řekl jejich otcům, aby šli a získali ji do vlastnictví. 24Synové vešli a dostali zemi do vlastnictví. Pokořil jsi před nimi obyvatele země, Kenaance, a dal jsi jim do ruky krále a národy země, aby s nimi učinili, jak se jim zlíbí. 25Dobyli opevněná města a úrodnou#h.: tučnou; v. 35; Nu 13,40 zemi, dostali do vlastnictví domy plné všelijakých dobrých věcí,#Dt 6,11p!; Jr 2,7 vykopané studny, vinice, olivové háje a množství ovocných stromů. Jedli, nasytili se a ztloustli, žili v blahobytu ze tvé velké dobroty. 26Vzpírali se však a vzbouřili se proti tobě, odvrhli tvůj zákon za svá záda; zabili tvé proroky, kteří je napomínali, aby je navrátili k tobě. Velice se rouhali.#v. 18p 27Vydal jsi je do ruky jejich protivníků, kteří jim způsobili soužení. Potom v čase svého soužení křičeli k tobě, ty jsi slyšel z nebe a podle svého mnohého slitování jsi jim dal zachránce, kteří je zachránili z ruky jejich protivníků. 28Jakmile měli klid, znovu páchali co je před tebou zlé. Tak jsi je přenechal do ruky jejich nepřátel a ti nad nimi panovali. Znovu k tobě volali o pomoc, ty jsi slyšel z nebe a mnohokrát jsi je vysvobodil podle svého mnohého slitování. 29Napomínal#Jr 11,7; n.: varoval (Dt 8,19) jsi je, aby se navrátili k tvému zákonu. Ale oni jednali povýšeně, neuposlechli tvé příkazy a hřešili proti tvým nařízením, jejichž plněním bude člověk žít. Obrátili se však vzpurně#n.: umíněně; Jr 5,23; Oz 4,16 zády,#h.: Dali umíněné rameno; srv. 2Pa 29,6; Za 7,11 zatvrdili svou šíji a neposlouchali. 30Mnoho let jsi s nimi měl trpělivost,#h.: táhl na nich / vztahoval nad nimi; srv. Jr 31,3 (zachovávám); napomínal jsi je svým Duchem prostřednictvím svých proroků, ale neposlouchali. Proto jsi je dal do ruky národů zemí. 31Ve svém mnohém slitování jsi je nezničil úplně a neopustil jsi je, protože jsi Bůh milostivý a soucitný. 32A nyní, náš Bože, Bože velký, mocný#h.: hrdinský; Iz 9,5; Jr 32,18 a hrozný, který zachováváš smlouvu a milosrdenství, nezlehčuj#h.: ať není umenšeno před tebou všechny těžkosti, které postihly nás, naše krále, naše knížata, naše kněze, naše proroky, naše otce a všechen tvůj lid ode dnů asyrských králů#[včetně Tiglatpilesera III. (1Pa 5,26); Šalmanesera V. (2Kr 18,9); Sargóna II. (Iz 20,1); Sancheríba (2Kr 18,13); Esarchadóna (Ezd 4,2) a Ašurbanipala (Ezd 4,10)] až dodnes. 33Ty jsi spravedlivý ve všem, co na nás přišlo, protože jsi jednal spolehlivě,#n.: věrně / správně ale my jsme jednali ničemně. 34Také naši králové, naše knížata, naši kněží a naši otcové nejednali podle tvého zákona a nevěnovali pozornost tvým příkazům a tvým napomenutím,#2Kr 17,15; n.: varování (Jr 44,23) kterými jsi je napomínal. 35Ve svém království, přes tvoji mnohou dobrotu, kterou jsi jim dal, v rozlehlé a úrodné#h.: tučné zemi, kterou jsi před ně položil, tobě nesloužili a od svých zlých činů se neodvrátili. 36Hle, my jsme dnes otroci a země, kterou jsi dal našim otcům, aby jedli její ovoce a její dobrotu, hle, jsme na ní otroky. 37Její hojná úroda patří králům, které jsi ustanovil nad námi pro naše hříchy a vládnou nad našimi těly i nad naším dobytkem, jak se jim zlíbí. Jsme ve velikém soužení.

Aktuálne označené:

Nehemiáš 9: CSP

Zvýraznenie

Zdieľať

Kopírovať

None

Chceš mať svoje zvýraznenia uložené vo všetkých zariadeniach? Zaregistruj sa alebo sa prihlás