Job 2
2
Útok na Jóbovo zdraví
1Tu nastal den, kdy přišli Boží synové, aby se postavili před Hospodina; mezi nimi přišel také Satan, aby se postavil před Hospodina. 2Hospodin tehdy Satanovi řekl: Odkud přicházíš? Satan Hospodinu odpověděl: Z obchůzky na zemi, z procházení po ní sem a tam. 3Hospodin se pak Satana zeptal: Zdali sis všiml#1,8p mého otroka Jóba? Neboť není jemu podobného na zemi, muže bezúhonného a přímého, bohabojného a odvracejícího se od zlého. Stále se drží své bezúhonnosti,#n.: dokonalosti / celistvosti i když jsi mne podnítil proti němu, abych jej bezdůvodně pohltil. 4Satan však Hospodinu odpověděl. Řekl: Kůži za kůži,#[Zjevně přísloví, jehož význam není ovšem jistý; může být míněno to, že Jóbovi nevadilo, že přišel o všechno, hlavně když zachoval svůj život (“kůži”), anebo že byl zasažen na povrchu (“kůži”), ale on sám stále ochráněn.] ale vše, co člověk má, dá#LXX: vyplatí za svou duši. 5Avšak vztáhni nyní svou ruku a zasáhni až k jeho kosti a k jeho masu; určitě ti bude do tváře zlořečit.#h.: žehnat; 1,5p 6Tu Hospodin Satanovi řekl: Hle, je ve tvé ruce;#LXX: vydávám ti ho avšak zachovej#[Satan se tak dostává do role Jóbova zachránce; ačkoliv ho chce zničit, musí ho zachránit; srv. Joz 24,17.] jeho duši. 7Satan pak odešel z Hospodinovy přítomnosti a ranil Jóba zlými vředy#sg.; 2Kr 20,7; L 16,21; Zj 16,2; n : zhoubnými od paty až k hlavě.#Dt 28,35; 2S 14,25; h.: od jeho chodidla až po temeno jeho hlavy 8A on si vzal střep,#[K povaze jeho nemoci srv. v. 12; 7,14; 16,8; 19,17–20; 30,17.30.] aby se jím drápal, a když seděl v popelu,#Jon 3,6; Jb 16,15; n.: uprostřed smetiště 9jeho#LXX: + Když uplynul dlouhý čas žena mu řekla: Ty se stále držíš své bezúhonnosti?#LXX: , řka: Hle, vyčkávám ještě malou chvíli, vyhlížeje naději své spásy? Hle, byla ti vyhlazena ze země památka, synové a dcery, bolesti a trápení mého lůna, se kterými jsem se naprázdno namáhala s velkým úsilím. Ty sám tu sedíš v hnilobě červů, přenocuje pod oblohou, a já jsem tulačka a služebnice, obcházejíc místo od místa a vyhlížejíc dům od domu, kdy zajde slunce, abych si odpočala od velkého úsilí a bolestí, které mě teď spoutávají. Zlořeč#h.: žehnej; 1,5p Bohu a zemři! 10Odpověděl jí však: Mluvíš, jako by promlouvala jedna z bláznivých žen. Což#h.: Také budeme přijímat od Boha dobré, a zlé přijímat nebudeme? V tom všem Jób nezhřešil svými rty.
Tři Jóbovi přátelé
11Když tři Jóbovi přátelé uslyšeli o všem tom zlu, které na něho dolehlo, přišli, každý ze svého domova:#h.: místa Elífaz Témanský,#Jr 49,7.20; Ez 21,2; 25,13; Am 1,12; h.: jižanský; Nu 2,10; 10,6; Joz 15,1; Jb 9,9; 39,26; Ez 47,19; Za 6,6 Bildad Šúchský a Sófar Naamatský. Dohodli se spolu, že přijdou, aby mu projevili účast#h.: k němu pokývali hlavami; 42,11; Ž 69,21; Iz 51,19; Jr 15,15 a aby jej potěšili. 12Když zpovzdálí pozvedli oči a nemohli jej poznat, pozvedli hlas a rozplakali se. Roztrhli každý své roucho a rozhazovali prach nad své hlavy k nebi. 13Pak s ním seděli na zemi sedm dnů a sedm nocí a nepromluvili na něj ani slovo, protože viděli, že jeho bolest je tuze veliká.
Aktuálne označené:
Job 2: CSP
Zvýraznenie
Zdieľať
Kopírovať
Chceš mať svoje zvýraznenia uložené vo všetkých zariadeniach? Zaregistruj sa alebo sa prihlás
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.