Ezechiel 37
37
Údolí suchých kostí
1Spočinula na mně Hospodinova ruka a Hospodin mě vyvedl v duchu,#n.: vyvedl mě v Hospodinově Duchu; viz i 11,24; [Pouze zde a 11,5 používá Ezechiel spojení “Duch Hospodinův.” Jindy mluví jednoduše o Duchu (8,3; 11,1.24).] ponechal mě uprostřed pláně;#[Na “pláni” spatřil Ezechiel Hospodinovu slávu (3,22–23). Tehdy přijal poselství soudu, nyní přijímá poselství naděje.] ta byla plná kostí. 2Pak mě nad nimi provedl kolem dokola; hle, bylo jich na povrchu pláně velmi mnoho, a hle, byly velmi vyschlé. 3Tu mi řekl: Lidský synu, jestlipak tyto kosti ožijí? Odpověděl jsem: Panovníku Hospodine, ty to víš. 4Pak mi řekl: Prorokuj k#h.: nad … těmto kostem#[Vícekrát říká Bůh Ezechielovi, aby prorokoval neživým předmětům: horám (6,2; 36,1), lesům (21,3), zde kostem a ve v. 9 “duchu”; srv. Nu 20,8; 1Kr 13,2; Jr 22,29.] a řekni jim: Vyschlé kosti, slyšte Hospodinovo slovo. 5Toto praví Panovník Hospodin o#n.: nad … těchto kostech: Hle, uvedu do vás ducha a vy ožijete. 6Dám na vás šlachy, nanesu na vás maso a natáhnu na vás kůži, vložím do vás ducha a ožijete. I poznáte, že já jsem Hospodin. 7I prorokoval jsem, tak jak mi bylo přikázáno. Jakmile jsem prorokoval, nastal hluk a hle, hřmot#[Zdá se, že jde o hřmot kostí přibližujících se k sobě. Může jít ale o zvuk doprovázející Boží přítomnost – viz 3,12n, kde je použito stejné slovo.] a kosti se přiblížily#2. os. pl. jedna k druhé.#h.: kost ke své kosti 8Potom hle, spatřil jsem na nich šlachy, maso vyrostlo a odshora se na ně natáhla kůže, ale duch v nich nebyl.#[Vidění připomíná dvoustupňovost stvoření dle Gn 2,7: nejprve stvoření těla, pak vdechnutí života do těla.] 9Nato mi řekl: Prorokuj k duchu. Prorokuj lidský synu a řekni tomu duchu: Toto praví Panovník Hospodin: Přijď duchu, od čtyř větrů#h.: “Přijď, duchu, od čtyř duchů” / “Přijď, větře, od čtyř větrů.” a vdechni do těchto pobitých, ať ožijí. 10I prorokoval jsem, jak mi to přikázal. Tu do nich přišel duch, ožili a postavili se na nohy, převelice#pro sílu výrazu srv. např. Gn 7,19; 17,2; Nu 14,7p velké vojsko.
11Nato mi řekl: Lidský synu, tyto kosti jsou celý dům izraelský. Hle, říkají: Naše kosti uschly a naše naděje zahynula, jsme ztraceni.#n.: odříznuti; h.: + pro sebe 12Proto prorokuj a řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, otevřu vaše hroby#[Zatímco vidění navozuje spíše představu pobitých na bitevním poli (viz např. v. 9), zde se jakoby mění v představu velkého pohřebiště se zapečetěnými hroby.] a vyvedu vás z vašich hrobů, můj lide. Přivedu vás na izraelskou půdu.
13I poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby a až vás vyvedu z vašich hrobů, můj lide. 14Vložím do vás svého ducha a ožijete. Pak vám dám spočinout na vaší půdě. I poznáte, že já Hospodin jsem promluvil a také to vykonám, je Hospodinův výrok.
Dvě dřeva
15I stalo se ke mně Hospodinovo slovo: 16A ty, lidský synu, vezmi si jedno dřevo#[Poslední z Ezechielových symbolických činů zahrnujících hmotný předmět (viz dříve 4,1–9 a 5,1); srv. Jr 13,4.] a napiš na ně: Judovi a synům Izraele, jeho druhům.#K: sg. Pak vezmi další dřevo a napiš na ně: Dřevo Efrajimovo, Josefovi a celému domu izraelskému, jeho druhům.#K: sg. 17Přilož si je jedno k druhému jako jediné dřevo a stanou se ve tvé ruce jedním. 18Jakmile se tě zeptají synové tvého lidu: Cožpak nám neoznámíš, co tohle pro tebe znamená? 19Promluv k nim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, já beru dřevo Josefa a izraelských kmenů, jeho druhů,#K: sg. které je v ruce Efrajimově. Položím s nimi na ně#s nimi, tj. s izr. kmeny + na ně, tj. na dřevo Josefovo dřevo Judovo a učiním je jediným dřevem, stanou se v mé ruce jedním. 20Ta dřeva, na něž budeš psát, budou ve tvé ruce před jejich očima. 21Promluv k nim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, beru syny Izraele zprostřed národů, kam odešli, shromáždím je ze všech stran a přivedu je na jejich půdu. 22Pak je učiním jediným národem v zemi, na izraelských horách, a jediný král#[Pouze zde a ve v. 24 je budoucí vladař Izraele označen jako “král.” Ezechiel se jinak tomuto slovu vyhýbá. Už ve v. 25 vladaře označuje jako “knížete” a toto slovo se pak často vyskytuje v kpp. 45–48.] bude králem pro ně všechny. Už nebudou dvěma národy ani už nebudou znovu rozděleni na dvě království. 23Neznečistí se už svými bůžky, svými ohavnými modlami ani žádnými svými přestoupeními. Zachráním je ze všech jejich sídel,#dle čtení (s malinkou změnou) mnoha h. rkpp a LXX: odvrácení; srv. Oz 14,5 v nichž zhřešili, a očistím je, budou mým#h.: mi lidem a já budu jejich#h.: jim Bohem. 24Můj otrok David bude nad nimi králem a jediný pastýř bude pro ně všechny. Budou žít podle mých nařízení, budou zachovávat má ustanovení a plnit je. 25Budou bydlet v zemi, kterou jsem dal svému otroku Jákobovi, v níž bydleli vaši otcové. V ní budou bydlet oni i jejich synové a synové jejich synů až navěky a můj otrok David bude navěky jejich knížetem. 26Uzavřu s nimi smlouvu pokoje, bude to věčná smlouva s nimi. Obdařím je, rozmnožím je a ustanovím uprostřed nich navěky svou svatyni. 27Můj příbytek#n : přítomnost bude nad nimi, já budu jejich#h.: jim Bohem a oni budou mým#h.: mi lidem. 28I poznají národy, že já Hospodin posvěcuji Izrael, když bude má svatyně#20,12; [Myšlenka svatyně je dále rozvíjena v Ezechielově vidění budoucího věku v kpp. 40–48] navěky uprostřed nich.
Aktuálne označené:
Ezechiel 37: CSP
Zvýraznenie
Zdieľať
Kopírovať
Chceš mať svoje zvýraznenia uložené vo všetkých zariadeniach? Zaregistruj sa alebo sa prihlás
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.