Logo YouVersion
Ikona Hľadať

2 Královská 2

2
Elijáš vzat do nebe
1I stalo se, když měl Hospodin vzít Elijáše ve vichřici do nebes, že šel Elijáš s Elíšou z Gilgálu. 2Elijáš řekl Elíšovi: Zůstaň tady, protože Hospodin mě poslal do Bételu. Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty,#h.: tvá duše; 1S 20,3; 25,26 neopustím tě. Tak sestoupili do Bételu. 3Proročtí žáci, kteří byli v Bételu, vyšli k Elíšovi a zeptali se ho: Víš, že dnes Hospodin vezme tvého pána od tebe?#h.: tvé hlavy; v. 10; (srv. Jr 52,31: omilostnil tvou hlavu); h. vazbu lze chápat také jako naznačení způsobu, jakým Elijáš odejde: nad (srv. Jon 4,6) tvou hlavu Odpověděl: Také to vím, mlčte! 4Elijáš mu řekl: Elíšo, zůstaň tady, protože Hospodin mě poslal do Jericha. Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě. Tak šli do Jericha. 5Proročtí žáci, kteří byli v Jerichu, přistoupili k Elíšovi a zeptali se ho: Víš, že dnes Hospodin vezme tvého pána od tebe?#h.: tvé hlavy; v. 10; (srv. Jr 52,31: omilostnil tvou hlavu); h. vazbu lze chápat také jako naznačení způsobu, jakým Elijáš odejde: nad (srv. Jon 4,6) tvou hlavu Odpověděl: Také to vím, mlčte! 6Elijáš mu řekl: Zůstaň tady, protože Hospodin mě poslal k Jordánu. Elíša řekl: Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě. Tak šli spolu.#2S 14,6; 1Kr 5,26; h.: oba dva 7Padesát mužů z prorockých žáků šlo a postavilo se naproti zpovzdálí a oni dva stáli u Jordánu. 8Elijáš vzal svůj plášť, stočil ho, udeřil do vody a ta se rozdělila sem i tam. Pak přešli oba po suché zemi.
9I stalo se, jak přecházeli,#n.: +přes Jordán; srv. Dt 4,26 že Elijáš řekl Elíšovi: Žádej, co mám pro tebe udělat, dříve nežli budu od tebe vzat. Elíša řekl: Ať jsou na mně dva díly#[pro porozumění důležité srv. s Dt 21,17 (na obou místech použita ojedinělá vazba!) – nejedná se o dvojnásobek velikosti Elijášovi služby, ale podle práva prvorozeného o dva díly dědictví, dvojnásobek toho, co dostávali ostatní] tvého ducha. 10Elijáš řekl: Požádal jsi o těžkou věc.#h.: učinil jsi těžkou svou žádost Jestliže mě uvidíš, budu od tebe brán, stane se ti tak. Jestliže neuvidíš, nestane. 11Šli stále spolu a hovořili, a tu se objevil ohnivý vůz a ohniví koně, oddělili je od sebe a Elijáš vystoupil ve vichřici do nebes. 12Elíša to viděl a zvolal: Můj otče, můj otče! Vozbo Izraele a jeho jezdci!#srv. 1Kr 9,22; 2S 1,6; [vztah mezi dvojím zvoláním není zcela jasný; ovšem paralela s 2Kr 13,14 naznačuje, že se slova “vozbo Izraele a jeho jezdci” mohou vztahovat k Elijášovi jako obraz skutečné síly národa či Boží armády, která stála za jeho prorockým slovem] A pak ho již neviděl. Uchopil své roucho a roztrhl jej na dva kusy. 13Potom zvedl Elijášův plášť, který z něj spadl, vracel se a zastavil se na břehu Jordánu. 14Vzal Elijášův plášť, který z něho spadl, udeřil do vody a řekl: Kde je Hospodin, Bůh Elijášův, ano, on? Když udeřil do vody, rozdělila se sem a tam a Elíša přešel. 15Viděli ho proročtí žáci, kteří byli naproti v Jerichu, a řekli: Elijášův duch spočinul na Elíšovi. Šli mu naproti a poklonili se před ním k zemi. 16Řekli mu: Hle, s tvými otroky je padesát mužů bojovníků, ať jdou a hledají tvého pána, zdali jej Hospodinův Duch neodnesl a nehodil na nějakou horu či do nějakého údolí. Řekl: Neposílejte. 17Nutili ho až hanba, takže nakonec řekl: Pošlete je. Poslali tedy padesát mužů a ti hledali tři dny, ale nenašli ho. 18Vrátili se k němu, když byl ještě v Jerichu. Řekl jim: Což jsem vám neřekl: Nechoďte?
Uzdravení vody
19Mužové města řekli Elíšovi: Hle, město je dobré místo k bydlení,#n : má dobrou polohu jak můj pán#[Elíša je nejvícekrát (8) z proroků takto nazván; 4,16!; srv. Ex 32,22; 1Kr 18,7] vidí, ale voda je špatná a země připravuje o děti.#srv. Ez 36,12; n.: působí potraty; jiní chápou jako: je neúrodná; srv. též 1Kr 16,34; Dt 28,15nn 20Řekl: Podejte mi novou mísu a dejte tam sůl. Podali mu to. 21Odešel ke zdroji vody, hodil tam sůl a řekl: Toto praví Hospodin: Uzdravuji tuto vodu. Ať již odtud nevzejde smrt ani potrat. 22A až do tohoto dne je voda uzdravena, podle Elíšova slova, které promluvil.
Trest za posměch
23Odtud šel do Bételu. Jak šel cestou, vyšli z města malí chlapci a posmívali se mu. Volali na něho: Pojď,#[stejné slso jako na začátku věty (dosl. vystupovat / jít vzhůru), může být použito i ve významu: táhnout, ale spíš v kontextu boje (1Kr 12,24) či pochodu (Dt 1,22); srv. 2S 16,7v!] plešatče,#n.: mající lysinu vzadu (srv. Lv 13,40; Mi 1,16) pojď,#[stejné slso jako na začátku věty (dosl. vystupovat / jít vzhůru), může být použito i ve významu: táhnout, ale spíš v kontextu boje (1Kr 12,24) či pochodu (Dt 1,22); srv. 2S 16,7v!] plešatče!#[stejné slso jako na začátku věty (dosl. vystupovat / jít vzhůru), může být použito i ve významu: táhnout, ale spíš v kontextu boje (1Kr 12,24) či pochodu (Dt 1,22); srv. 2S 16,7v!] 24Ohlédl se za nimi, uviděl je a proklel je v Hospodinově jménu. Tu vyšly z lesa dvě medvědice a čtyřicet dva dětí z nich rozsápaly. 25Odtamtud šel na horu Karmel a odtud se vrátil do Samaří.

Aktuálne označené:

2 Královská 2: CSP

Zvýraznenie

Zdieľať

Kopírovať

None

Chceš mať svoje zvýraznenia uložené vo všetkých zariadeniach? Zaregistruj sa alebo sa prihlás