Motíosi 26
26
Ɛdɔgɛ há go óna Yésusu
(Mél 14.1-2; Lók 22.1-2; Sáŋ 11.47-49,53)
1Aŋa Yésusu a mbaá dɔmbɔ́ go húunenye buimée bɔ́ɔbɔ, gɛ́hɛ́ go oyana behúúní bɛ́hɛ́ a amɔ́: 2«No íyimene no amɔ́ gibíné gá Pásɛ́ka ya Beyúdene#26.2 Go ɛ́na Gihúmie 12.1-27. gɛ́ á síéné medúgú máandɛ́. Bá gaá dúé Moɔnɔ́ ba mɔtɔ goŋaá bá mo gilene naá kolósi.»
3Gɔ́ɔ bagɔ́nɔ́ɔ bá bedúmbí bɛbáágá naá Asaŋa na bafɛanɔ́ɔ bá gɛdɔŋɔ bá bábándɛgɛnamɔ́ naá ndáŋɛ ya Keyífe, Ufuŋe yá bagɔ́nɔ́ɔ ba bedúmbí bɛbáágá naá Asaŋa. 4Gáábɔ́ go húme ukelú goŋaá bá gumbene Yésusu naá nɛɔsɛgɔ, bá mo óna. 5Bá gálagala bá amɔ́: «Dɛ dɛ háánánáa go mo gumbene gɛcamɛna gá gibíné, go go ásɛgɛna goŋaá batɔ bá dɛ ubíe ologodo naá boɛ́nɔ.»
Okɔ́dɔ ummue u ú udéné Yésusu alabɛ́nda go odóɛ
(Mél 14.3-9; Sáŋ 12.1-8)
6Naá gɛcamɛna moánɛ, Yésusu a mba lɛ́ naá tɛ́sɔnɔ ya Beteníi, naá nnyaŋá ya mɔtɔ mɔ́ɔnyɔ a mbaá nómáa kúnú ufíno yɛ́hɛ́ Símono. 7Aŋa Yésusu a mbaá ŋá a ná lɛ́ go nyáanya, okɔ́dɔ ummue go úle a bíí íŋéné na idógódógó hɛ́ɛhɛ bá mbaá gedíe na ɛdánɛ́ ná ntɔ́nɔ nɛ́ɛnɛ bá dɔ́ŋɔnɔmɔ́ bá amɔ́ alabátɛlɛ. Hɛ́ mba lɛ́ dácɛ na alabɛ́nda ba ntɔ́nɔ, gɛ́hɛ́ go ɛ́da go udenine Yésusu alabɛ́nda moánɛ go odóɛ. 8Aŋa behúúní bɛ́hɛ́ bá mbɛɛ́ ɛ́ná boóma moánɛ, gáábɔ́ go duge odɛ́má bá amɔ́: «Kanɛ́ bá díeŋiemú alabɛ́nda mɔ́ɔnyɔ háalá goakɛ́ o? 9Bá á lɛ ba go mo dúe go muinyí gɛca, bá abana basógasoga.» 10Yésusu a á lɛncá nɔ́ɔnɔ go bó oyana kanɛ́ a amɔ́: «Go busío báakɛ́ no dugenyemú okɔ́dɔ mɔ́ɔnyɔ odɛ́má o? Bɔ́ɔbɔ a yɔgɛdɛnɔmɔ́ go busío bámɛ bó lɛ́ besé makɔ́nɔ́. 11Mammana, no ŋga bɛ́ɛ́mbá na basógasoga bɛcamɛna biimée#26.11 O bana, go eninye na bɔ́ɔbɔ naá Bicele 15.11.. Kanɛ́ yɔmɔ́ɔ, cɛ ná bɛ́ɛmba gɔgɔ́ nɛnyɔ́ bɛcamɛna biimée. 12Guude gɔ́ɔgɔ a ŋgudenemú alabɛ́nda mɔ́ɔnyɔ, bó lɔ́mɔ́ go go gedie nnyɔ́dɔ yamɛ go gimie gá yɛ́#26.12 Go ɛ́na Mél 14.8 na gibélincígínyé gɛ́ɛgɛ hɔ́ɔ.. 13Ŋgaá nyó oyáná mammana caá: naá cí iŋkimée, hoóma hiimée háaha bá ŋgaá dúményée Gɛnɔ́gɔ́ gá Cɔ́mɔ gɛ́ɛgɛ, bá ŋgo oyáa tɔ́nɔ boóma bɔ́ɔbɔ okɔ́dɔ mɔ́ɔnyɔ a báá ná ŋaáa, batɔ bá mo béeniŋenye go bɔ́.»
Yódasɛ a á dúé Yésusu
(Mél 14.10-11; Lók 22.3-6)
14Gɔ́ɔ ummue naá Bɛɔdɔ́ɔ na bɛ́andɛ́ bá behúúní, ufíno yɛ́hɛ́ Yódasɛ Ɛsɛkalɛ́ɔtɛ, ɛ ɛ́damɔ́ gíde bagɔ́nɔ́ɔ bá bedúmbí bɛbáágá naá Asaŋa. 15Go bó oyana a amɔ́: «No páamɔ́ ŋkádɛ, caá nyó dúene Yésusu o?» Gɔ́ɔ bá banamɔ́ bɛkɔ́ŋɔ bá muinyí nitíno na bɛ́ɔ́dɔ́ bá báá mo íŋéné#26.15 O bana, go eninye na bɔ́ɔbɔ naá Sakalɛ́a 11.12.. 16A dúme hɔ́ɔlɔ́, Yódasɛ go ɛ́da go fúmbe gɛnɔ́gɔ́ gá gɛcamɛna go go bó dúene Yésusu.
Yésusu a lɛ́ go manyáanya má gibíné gá Pásɛ́ka ya Beyúdene na behúúní bɛ́hɛ́
(Mél 14.12-16; Lók 22.7-13)
17Budúgú bá busío bá gibíné gá bɛlɛ́dɛ bá kanɛ ondɔ yá go fudugenye, behúúní bá Yésusu go nco mo úhune bá amɔ́: «O lɛ́galɛgamɔ́ goŋaá dɛ ɛ́da go gedinye manyáanya má gibíné gá Pásɛ́ka ya Beyúdene áhanɛ́ɛ o?» 18Gɛ́hɛ́ go bó gundie a amɔ́: «Ɛ́dá nɔnɔ naá tɛ́sɔnɔ, naá dénée, no mo oyana no amɔ́: “Iloodio a amɔ́: gɛcamɛna gámɛ gɛ á háá; naá maamɔ́ɔ gɔ́ɔ kaá ná leebényée gibíné gá Pásɛ́ka ya Beyúdene olɔŋɔ na behúúní bámɛ”.» 19Behúúní go ŋa aŋa a mbaá bó lɔsɛ́nɔ́, bá báá gedíe manyáanya má gibíné gá Pásɛ́ka ya Beyúdene.
Yésusu a á dúfíe ánɛ́ɛ a gaá ná mo dúé
(Mél 14.17-21; Lók 22.14; Sáŋ 13.21-30)
20Hɛɔbɔ́bɔ́ɔ hɛ́ obana, Yésusu go lukumene naá tábɛ́la na Bɛɔdɔ́ɔ na bɛ́andɛ́ bá behúúní; 21gɛcamɛna gɛ́ɛgɛ bá mbaá lɔmɔ́ bá ná lɛ́ go nyáanya, gɛ́hɛ́ go oyɛda a amɔ́: «Ŋgaá nyó oyáná mammana caá: ummue naá bɛɛnyɔ́ɔ a gaá túé.» 22Behúúní bɛ́hɛ́ go ɛ́da go bécíkilenye odɛ́má, bá mo úhene go ummue go ummue bá amɔ́: «Daadáa, a dɛ báá yɔmɔ́ɔ, ábɔ?» 23Gɛ́hɛ́ go bó gundie a amɔ́: «Mɔ́ɔnyɔ a dúmenemú gɛlɛ́dɛ gɛ́hɛ́ olɔŋɔ namɛ naá usóyóo#26.23 Go ɛ́na Mél 14.20 na bɔ́ɔbɔ naá gibélincígínyé., mɔ́ɔ a gaá ná túé. 24Moɔnɔ́ ba mɔtɔ a gaá gúé aŋa Ŋgɔ́ŋɛ́ sɛ́ oyamɔ́ go busío bɛ́hɛ́#26.24 Go ɛ́na Ɛsagɔ 22.2-19, Iseyíi 53.. Kanɛ́ mahana makɔ́nɔ́ go mɔ́ɔnyɔ a gaá ná mo dúé. Gó mba lɛ́ ba go bɛ́ɛmba bese go mɔtɔ ba ndiemi goŋaá a dɛ bébíéné.» 25Yódasɛ mɔ́ɔnyɔ a mbaá lɔmɔ́ a mo dúenene go mo úhune a amɔ́: «Iloodio, a dɛ báá yɔmɔ́ɔ, ábɔ?» Yésusu go mo gundie a amɔ́: «Go ó oyɛ́dá.»
Manyáanya má mesúgidinye má Yésusu na behúúní bɛ́hɛ́
(Mél 14.22-25; Lók 22.15-20; 1Kɔ 11.23-26)
26Gɛcamɛna gɛ́ɛgɛ bá mbaá lɛ́ bá nyáanya, Yésusu go gɔ́lɔ gɛlɛ́dɛ, a báá béhiigí Asaŋa, gɛ́hɛ́ go gɛ́ gɛ́sagɛsa, go íŋene behúúní bɛ́hɛ́ a amɔ́: «Gɔ́lɔ́ nɔnɔ no nyáa, bɔ́ɔbɔ bó lɔ́mɔ́ nnyɔ́dɔ yamɛ.» 27Naá nnyimé, gɛ́hɛ́ go gɔ́lɔ ɛnnyóɛ́ná na mɔgɛ́bɔ kɔ́ɔ, a báá béhiigí Asaŋa, go bó íŋene a amɔ́: «Nyóɛ́na nɔnɔ bɛɛnyɔ́ biimée, 28mammana, bɔ́ɔbɔ bó lɔ́mɔ́ manɔ́ŋɔ́ mámɛ, manɔ́ŋɔ́ má Gɛlada bugúle na Asaŋa#26.28 O bana, go eninye na bɔ́ɔbɔ naá Gihúmie 24.8; Selemíi 31.31-34., máama má lɔ́mɔ́ udúgéelú go gɛca gá batɔ, go ihéehinye há bɛlɔgɔ. 29Ŋgaá nyó oyáná mammana caá: cɛ ŋgá gɔnɔ nyóɛna mɔgɛ́bɔ máama gó lama gó ɛ́da héme naá buisí bɔ́ɔbɔ ka ŋgaá nyóɛ́ná má mafáa olɔŋɔ nɛnyɔ́ naá Bufuŋe bá Baaba.»
Yésusu a á dóógío a amɔ́ Píele a gaá mo básáŋóná
(Mél 14.26-31; Lók 22.33-34,39; Sáŋ 13.37-38)
30Naá nnyimé ya go ágana ɛsagɔ ya bileebie#26.30 Ɛsagɔ ya bileebie: nɔ́ɔnɔ gó lɛ́ aá Ɛsagɔ 113 na 118.; gáábɔ́ go fíde pɛ́ go go ɛ́da naá ogɔndɔ yá Boolifíe. 31Yésusu go oyana behúúní bɛ́hɛ́ a amɔ́: «Bɛɛnyɔ́ɔ biimée no gaá tɛ́ɛ́ná mokáa na budúgú bá ínoni. Mammana, bó lɛ́ naá Ŋgɔ́ŋɛ́ goŋaá: “Nnó óna umbeŋíbéŋí, bɛdómbáa bá buufe bɛ́ lɛ go sálamanda hoóma hiimée#26.31 O bana Sakalɛ́a 13.7..” 32Kanɛ́ aŋa nná fúfugemú, nnɛ́ ɛ́da nyó gɛ́gana naá Gelilée.» 33Píele go gɔ́lɔ dogálɔ go mo oyana a amɔ́: «Akɛ́ biimée púmú bá go dɛ́ɛna mokáa, yɔmɔ́ɔ cɛ ŋgá go dɛ́ɛna.» 34Gɔ́ɔ Yésusu a mo gundiemú a amɔ́: «Ŋgaá go oyáná mammana caá, na budúgú bɔ́ɔbɔ, otóotoɛ yá goŋaá gɛnɔ́mɛ gá ŋgɔɔ́ gɛ́ dádɛda, o gaá ŋá o báa go mbásáŋona ɛŋɛndɔ ɛdadɔ́.» 35Píele a amɔ́ gɛ́hɛ́ aá: «Akɛ́ bó húme goŋaá kúe olɔŋɔ nahɔ, akɛ́ɛ, cɛ gaá go básáŋóná.» Nɔ́ɔ gɔ́ɔ behúúní báaba bóncodío biimée bá mbaá lɔmɔ́ bá gálagala caŋa mmue.
Yésusu a bósógolonyo Isée naá Gɛtɛsɛmanɛ́ɛ
(Mél 14.32-42; Lók 22.40-46)
36Yésusu na behúúní bɛ́hɛ́ go bola naá hoóma hémmue háaha bá dɔ́ŋɔnɔmɔ́ bá amɔ́ Gɛtɛsɛmanɛ́ɛ#26.36 Gɛtɛsɛmanɛ́ɛ: ufíno yɔ́ɔyɔ yó lɔ́mɔ́ na noalamɛ́ɛ yó oya naá cí goŋaá Nɛnaada ná megúdé., gɛ́hɛ́ go bó oyana a amɔ́: «Síéne nɔnɔ háalá, yɔmɔ́ɔ mmanɛ go ɛ́da bósógolonyo héení.» 37Gɔ́ɔ a gɔ́lɔmɔ́ Píele na bahaŋa bá Sebedée báandɛ́ olɔŋɔ nɛhɛ́, gɛ́hɛ́ go bayɛga go ɔ́bɔnɔ bofoá, a sómbasomba odɛ́má. 38A báá lɛ gó bó oyana kanɛ́ a amɔ́: «Odɛ́má yámɛ yó lɛ́ dácɛ na mecíkílí má nigúe. Gɛ́gáa nɔnɔ háalá, dɛ no kúle.» 39Gɛ́hɛ́ go báyɛkɛna naá busío, go bádába mɔŋgɔlɛ́, go ɛ́da go bósógolonyo a amɔ́: «Eé Baaba, boóma bá ndɔlɛ bó do báá naá maamɔ́ɔ, tóŋónɛ́náamɔ́ ɛnnyóɛ́ná há makánya hɛ́ɛhɛ. Akɛ́ nɔ́ɔnɔ moánɛ, bó do báŋaáa aŋa yɔmɔ́ɔ ndɛ́galɛgamɔ́, goana go ndɛ́ga yahɔ.» 40Gɛ́hɛ́ go gɔnɔ nco gunde na nnyimé anáa behúúní bɛ́hɛ́ bá mbaá lɔmɔ́, go bó gíde go dɔnɔ́ɔ. A báá lɛ gó oyana Píele a amɔ́: «Bó dúfenye goŋaá no lɛ́ kanɛ go bɛa bogaaga bá go kúlide namɛ akɛ́ gigúlí gímmue! 41Kúlée nɔnɔ, no bósógolonyo goŋaá no do obɛ́ná naá magálá má ɛsɔgɛdɔ. Ɛdɛ́má yɛnyɔ́ ɛ lɛ́ dácɛ na bɛnɔ́gɔ́ bá mbééníŋínyí, kanɛ́ nnyɔ́dɔ ɛ lɛ́ na bonɔ́nɔ́.» 42Yésusu go gɔnɔ yáŋɛmɛda, ɛ ɛ́da a bósógolonyo a amɔ́: «Eé Baaba, aáŋa o do báá ba go tóŋonɛna ɛnnyóɛ́ná hɛ́ɛhɛ kanɛ goŋaá nnyóɛna, ŋgáa ndɛ́ga yahɔ ɛ bóhóogio.» 43Gɔ́ɔ a gɔnɔmɔ́ nco gundidene anáa behúúní bɛ́hɛ́ bá mbaá lɔmɔ́, gɛ́hɛ́ go gɔnɔ bó huenye go dɔnɔ́ɔ; goakɛ́ dɔnɔ́ɔ dó mba lɛ́ dácɛ naá bɔ́ oŋgíso. 44Gɛ́hɛ́ go bó síe, a báá gɔnɔ́ yáŋɛmɛda, go ɛ́da go bósógolonyo go ɔŋɛndɔ yá gádadɔ́ɔ, a fitenye dogálɔ dúmmue eé dúmmue. 45Aŋa a mbaá ncó gunde anáa behúúní bɛ́hɛ́, gɛ́hɛ́ go bó oyana a amɔ́: «Dúmbényée nɔnɔ go ɛ́dana go dɔnɔ́ɔ, no dúuge! Kanɛ́ gɛcamɛna gɛ́ á bolá gɛ́ɛgɛ bá gaá ná dúé Moɔnɔ́ ba mɔtɔ naá ɛmbɔ́gɔ ya bologílógí. 46Fadɛ́gɛ́na nɔnɔ dɛ no dómba. Ɛ́ná nɔnɔ, mɔtɔ mɔ́ɔnyɔ a túenenemú a ná lɛ́ hɔ́ɔ.»
Bá á gumbéné Yésusu
(Mél 14.43-52; Lók 22.47-53; Sáŋ 18.2-11)
47Yésusu a gá lɛ́ na dogálɔ naá nyuudé, Yódasɛ, ummue mɔ́ɔnyɔ naá Bɛɔdɔ́ɔ na bɛ́andɛ́ bá behúúní, go úle a báá bolá olɔŋɔ na gitúu gá batɔ báaba bá mbaá lɛ na kalafɔ gɔnɔ́ na ŋkɛ́báa. Bagɔ́nɔ́ɔ bá bedúmbí bɛbáágá naá Asaŋa, na bafɛanɔ́ɔ bá gɛdɔŋɔ, bɔ́ɔ bá mbaá bó dómá. 48Yódasɛ, mɔ́ɔnyɔ a mbaá lɛ ba go mo dúe, a mbi íŋéné gitúu gá batɔ gɛ́ɛgɔ gilincie a amɔ́: «Mɔtɔ mɔ́ɔnyɔ kaá ná mo gɔ́lɔ́ kude, a lɔ́mɔ́ mɔ́ɔ, mo gumbénéemú nɔnɔ.» 49Yódasɛ a bolana, gɛ́hɛ́ go báyɛkɛna Yésusu a amɔ́: «Iloodio, ŋgaá go bédíigie.» Gɔ́ɔ a mo gɔ́lɔmɔ́ kude. 50Yésusu go mo oyana a amɔ́: «Ugúle bamɛ, ŋaáa buelí buimée bɔ́ɔbɔ o báá nú úlé go bɔ́#26.50 ŋaáa buelí bɔ́ɔbɔ o báá nú úlé go bɔ́ : gokikilidie gúncoó gó lɔ́mɔ́ ŋgáa bá hóogio bɔ́ɔbɔ o báá ná úlé go go nco ŋa ɛ́na gɔnɔ́ bó lɔ́mɔ́ go nɔ́ɔnɔ gɔ́ɔ o lɔ́mɔ́ háalá o?.» Basɔ́gɔ́ɔ báaba bóncodío go úle, gáábɔ́ go yɔkɛnɔ Yésusu, bá báá mo gumbéné. 51Kanɛ́ ummue mɔ́ɔnyɔ naá gɛbágá gá Yésusu, go somona kalafɔ yɛhɛ́, go canɛda uyogóní ba Ufuŋe yá bedúmbí bɛbáágá naá Asaŋa, a báá mo sólóná udúu#26.51 O bana, go eninye na Sáŋ 18.56.. 52Gɔ́ɔ Yésusu a mo oyanamɔ́ a amɔ́: «Gundíe kalafɔ yahɔ naá cágá, goakɛ́ uŋkimée mɔ́ɔnyɔ a somonamɔ́ kalafɔ go go óna mɔtɔ, bá ŋga mo óná na kalafɔ. 53O béeniŋenye go amɔ́, cɛ bósó ba go baŋɛdɛna Baaba, a tómɛna bitúu bitúu bá bɛɛ́ŋgɛlɛsɛ godɔ́ɔdɔ lí? 54Nɛɛ́nɛ kanɛ́, Ŋgɔ́ŋɛ́ sɛ́ɛsɛ sɛ́ oyamɔ́ sɛ́ amɔ́ boóma bɔ́ɔbɔ bó háanana go báŋa nɔ́ɔnɔ sɛ́ gaá nɛ́ ɛ́nánɛ́náa?» 55Yésusu go gálɛda gitúu gá batɔ a amɔ́: «No ŋgúlenine na kalafɔ na ŋkɛ́báa go go nco kumbene, no ɔ́ ɔ́bɔ́ no amɔ́ ndɛ́ uŋgúníní batɔ lí? Mmba lɛ́ nɛnyɔ́ miisí miimée, ndukíi naá Nnyaŋá ya Asaŋa kúunenye hɔ́ɔ, no lɛ́ kanɛ go kumbene. 56Kanɛ́ bó á báŋaáa go go hóogio bɔ́ɔbɔ bó mbaá lɛ ɔ́ŋɔ́ɔlú naá kálata sá mbúsí sá Asaŋa.» Gɔ́ɔ behúúní bɛ́hɛ́ biimée bá mo dɛ́ɛnamɔ́ mokáa, bá báá díínée#26.56 O bana, go eninye na 26.31..
(Mél 14.55-65; Lók 22.54-55,63-71; Sáŋ 18.12-18)
57Gɔ́ɔ báaba bá mbaá gumbéné Yésusu, bɛ́ ɛ́damɔ́ nɛhɛ́ naá Keyífe, Ufuŋe yá bedúmbí bɛbáágá naá Asaŋa, anáa muloodio má gicele na bafɛanɔ́ɔ bá gɛdɔŋɔ bá mbaá lɔ́mɔ́ bábándɛ́gɛ́náalú. 58Píele naá bɛ́hɛ́ boayá, a mba lɛ́ a síene a fídene Yésusu gɛyábá gó bɛ́ɛ́ ɛ́dá húme naá nnyaáŋgadɛ́ɛ ya ndáŋɛ ya Ufuŋe yá bedúmbí bɛbáágá naá Asaŋa. I í íŋéné naá nnyaáŋgadɛ́ɛ, gɛ́hɛ́ go lukumene émmuée na bebeŋíbéŋí go go ɛ́na aŋa bó gaá nɛ́ ɛ́dá súgidinye. 59Kanɛ́, bagɔ́nɔ́ɔ bá bedúmbí bɛbáágá naá Asaŋa na batɔ biimée báaba naá Nɛgála Nɛgɔ́nɔ́ go ɛ́da go fúmbe gɛmbɛ́ná gá go ubie Yésusu naá gɛsɛnɛ goŋaá bá sómba bá amɔ́ a háanana na nigúe. 60Kanɛ́ bá dɛ mbá bɛa, akɛ́ aŋa degédegé ya batɔ ɛ mbaá lɛ ɛ nco dɛ́lɛmana na bɛsɛnɛ bá kanɛ kɔ́ɔ#26.60 O bana, go eninye na bɔ́ɔbɔ naá Ɛsagɔ 27.12; 35.11.. Naá go ɛ́da súgidinye, batɔ báandɛ́ go nco sɛncɛmɛda, 61bá gálagala bá amɔ́: «Mɔtɔ mɔ́ɔnyɔ a mbo oyɛ́dá a amɔ́: “Ndɛ́ ba go gada Nnyaŋá ya Asaŋa yɛ́ɛyɛ, kunde nyɛ fóaga naá nnyimé ya medúgú mádadɔ́#26.61 Go ɛ́na naá Sáŋ 2.19.”.» 62Ufuŋe yá bedúmbí bɛbáágá naá Asaŋa go fadɛgɛna yó amɔ́ gɛ́hɛ́ aá: «O do gundényée boóma o? Batɔ báaba bó oyamɔ́ ŋkádɛ náana go busío báhɔ o?» 63Yésusu go máma pɔ́ɔ́. Ufuŋe yá bedúmbí bɛbáágá naá Asaŋa yó amɔ́ gɛ́hɛ́ yó amɔ́: «Ŋgaá bálɛáa go ufíno yá Asaŋa ogɔ́sɔ, goŋaá o có oyana ɛ́na maamɔ́ɔ, o lɔ́mɔ́ Mesíi, Moɔnɔ́ ba Asaŋa.» 64Yésusu go mo gundie a amɔ́: «Go ó oyɛ́dá. Kanɛ́ ŋgaá nyó oyáná daŋɛ́daŋɛ caá: gó bayɛga godɔ́ɔdɔ no ŋgɛ ɛ́ná Moɔnɔ́ ba mɔtɔ ndukíi naá boayá bá ombɔ́gɔ onɔ́mɛ bá Asaŋa Bogaaga Buimée, a gɔnɔ go ɛ́da go úlene naá bidu bá mmoɛná#26.64 Ɛsagɔ 101.1; Déniele 7.13..» 65Gɔ́ɔ Ufuŋe yá bedúmbí bɛbáágá naá Asaŋa yó lafamɔ́ bɛla bɛ́hɛ́ a amɔ́: «A á sɛgáa Asaŋa. No á mo ɔ́bɔ́ aŋa a sɛgamɔ́ Asaŋa. Dɛ gaá gɔnɔ́ fúmbe batɔ bóntió bá go mo sɔ́mɔnɔ lí! 66Dɛ́nyɔ́ no amɔ́ nɛɛ́nɛ o?» Batɔ biimée go gundie bá amɔ́: A lɛ́ na gɛoba, a háanana na nigúe#26.66 Go ɛ́na Léfi 24.16.. 67Gɔ́ɔ bɛ́ ɛ́damɔ́ go mo cábana bɛdɛ́ go busío, bá mo dóɛdana bibúme, bóncodío bá mo lába ɛmbɔ́lɛ́#26.67 O bana go eninye na Iseyíi 50.6. bá amɔ́: 68«Lɛncá, maamɔ́ɔ Mesíi, có oyánáamɔ́ mɔ́ɔnyɔ a báá ná go góbá.»
Píele a á básáŋóná Yésusu
(Mél 14.66-72; Lók 22.56-62; Sáŋ 18.17,25-27)
69Píele a mba lɛ́ ndukíi go hanyɔ́ naá nnyaáŋgadɛ́ɛ; okɔ́dɔ ba masɔ́mɔ ba Ufuŋe yá bedúmbí bɛbáágá naá Asaŋa go mo báyɛkɛna a amɔ́ gɛ́hɛ́ a amɔ́: «Maamɔ́ɔ tɔ́nɔ o mba lɛ́ olɔŋɔ na Yésusu, mɔtɔ ba Bégelilée mɔ́ɔnyɔ!» 70Píele go básáŋona naá oŋgíso yá mɔtɔ uŋkimée a amɔ́: «Cɛ íyi bɔ́ɔbɔ o lɛ́galɛgamɔ́ go oyɛda.» 71Gɔ́ɔ ɛ ɛ́damɔ́ ɛ ɛ́dana anáa gɛasɛ́, okɔ́dɔ ba masɔ́mɔ untió a á mo ɛ́ná, go oyana batɔ báaba bá mbaá lɛ́ hɔ́ɔ a amɔ́: «Mɔtɔ mɔ́ɔnyɔ a mba lɛ́ olɔŋɔ na Yésusu ba Násalɛdɛ.» 72Kɔ́ɔ Píele a gɔnɔmɔ́ básáŋona a báá bálɛáa a amɔ́: «Cɛ íyíménée mɔtɔ mɔ́ɔnyɔ!» 73Aŋa moɔnɔ́ ba gɛcamɛna a mbaá dómbá, batɔ báaba bá mbaá lɛ hɔ́ɔ go báyɛkɛna Píele bá amɔ́ gɛ́hɛ́ aá: «Mammana, o lɛ́ ummue mɔ́ɔnyɔ naá bɔ́ɔ: goakɛ́ gogálagala gáhɔ gó dúfenye nɔ́ɔnɔ.» 74Gɔ́ɔ ɛ ɛ́damɔ́ go oya a amɔ́: «Aáŋa mbelebele, ŋgáa Asaŋa a céesenye; cɛ íyíménée mɔtɔ mɔ́ɔnyɔ.» Hɔ́ɔ na hɔ́ɔ, gɛnɔ́mɛ gá ŋgɔɔ́ go dómba go dádɛda. 75Gɔ́ɔ Píele a dómbamɔ́ go béeniŋinye nogálɔ ná Yésusu nɔ́ɔnɔ a mbaá mo gálɛ́dá a amɔ́: «Otóotoɛ yá goŋaá gɛnɔ́mɛ gá ŋgɔɔ́ gɛ́ dádɛda, o gaá ŋá o báa go mbásáŋona ɛŋɛndɔ ɛ́dadɔ́#26.75 Go ɛ́na 26.34..» Gɛ́hɛ́ go húme, a báá dúmbúgé na mbií gɛbɛ́ gɛbɛ́.
Одоогоор Сонгогдсон:
Motíosi 26: YAS
Тодруулга
Хуваалцах
Хувилах
Тодруулсан зүйлсээ бүх төхөөрөмждөө хадгалмаар байна уу? Бүртгүүлэх эсвэл нэвтэрнэ үү