Motíosi 24
24
Yésusu a á dóógío go gada gá Nnyaŋá ya Asaŋa ya Yolósalɛmɛ
(Mél 13.1-4; Lók 21.5-7)
1Yésusu a húmene naá Nnyaŋá ya Asaŋa go go dómba, behúúní bɛ́hɛ́ go mo báyɛkɛna go go mo dúfie mbɔ́dɔ ya bɛfóaga. 2Gɛ́hɛ́ go gɔ́lɔ dogálɔ go bó oyana a amɔ́: «Ábɔ caá no núune buimée bɔ́ɔbɔ o? Mammana, ŋgaá nyó oyáná, akɛ́ ɛdánɛ́ nímmue nɛ́ dɛ ŋgá lɔbɔ dáláalú naá sɔ́gɔ́ɔ ɛdánɛ́ mmoɛná, bá ŋga buhée buimée bɔ́ɔbɔ.»
3Yésusu a lɛ́ ndukíi naá ogɔndɔ yá magónɛ́dá má Boolifíe, behúúní bɛ́hɛ́ go mo báyɛkɛna, go mo búuŋgulidene bá amɔ́: «Có oyánáamɔ́ gɛcamɛna gɛ́ɛgɛ boóma moánɛ bó ŋgaá báŋaáa, gɔnɔ́ tɔ́nɔ na gilincie gɛ́ɛgɛ gɛ́ ŋgaá dóógío mencogunde máhɔ, na mamáná má cí.»
(Mél 13.5-13; Lók 21.8-19)
4Gɛ́hɛ́ go bó gundie a amɔ́: «Bébeŋéemú nɔnɔ goŋaá mɔtɔ a dɛ nyó nenúgíe. 5Mammana, batɔ degédegé bá ŋgu úlénée, bá béfínenye go ufíno yámɛ, bó oya bá amɔ́: “Yɔmɔ́ɔ ndɔ́mɔ́ Mesíi”. Bá ŋga ŋaáa goŋaá gɛca gá batɔ gɛ́ nana mammana ya pɛ́. 6No ŋgɔ ɔ́bɔ́nɔ́ɔ bó oya cɔ́mɔ sá bidé, na biuŋgúlú bá bidé. No do bɛáa bofoá kanɛ́, moóma moánɛ mó háanana go bola, kanɛ́ bó gá lɛ́ bó do bɛ́ɛ́mbá gomana gá cí. 7Mammana, boɛ́nɔ búmmue bó ŋga nɔɔ́ɔ sɔ́gɔ́ɔ boɛ́nɔ bidé, bufuŋe na sɔ́gɔ́ɔ bufuŋe. Incíli na goyiŋkime gá cí mó ŋga bɛ́ɛ́mbá naá bigísi bá cí gɛca. 8Kanɛ́ muimée mɔ́ɔmɔ mó ŋga bɛ́ɛ́mbá aŋa mabayɛga má gɛɔ́bɛgɔ gá manómana má gobíene. 9Gɔ́ɔ batɔ bá ŋgaá nyó ágá naá mahana, bá nyó óna; mɛɛ́nɔ máama má lɔ́mɔ́ má dɛ bɛ́ɛ́mbá Beyúdene má ŋga nyó bɛlábɛ́láa go busío bámɛ. 10Go busío moánɛ gɔ́ɔ batɔ degédegé bá ŋgaá cecúgíe gioliminyo, bɛ́ ɛ́da go bábala bɔ́ɔ na bɔ́ɔ, gó gunde, bá bɛlanabɛlana. 11Mbúsí sá mbele sɛ́ ŋga bológánáa go gitúu, sɛ́ gunde sɛ́ nenugenye degédegé ya batɔ. 12Bobɛ́ bó ŋgɛ ɛ́dánáa naá busío, bó goma, go busío moánɛ gɛcɛcá gá batɔ gɛ́ dɛ ŋgá gɔnɔ́ lɛ́ganalɛgana. 13Kanɛ́ mɔ́ɔnyɔ a ŋgaá simbímídé, gó ɛ́da húme naá mamáná, mɔ́ɔ Asaŋa a ŋgaá mo sódío. 14Bá ŋga dúményée Gɛnɔ́gɔ́ gá Cɔ́mɔ gá Bufuŋe bá Asaŋa gɛ́ɛgɛ naá cí iŋkimée. Mɛɛ́nɔ miimée máama má lɔ́mɔ́ má dɛ íyíménée Asaŋa, má ŋgɔ ɔ́bɔ́ Cɔ́mɔ ya ndiemi. Hɔ́ɔlɔ́ gɔ́ɔ mamáná má cí má ŋgaá bolá.»
Gɛantáanta gá gɛɔ́bɛgɔ
(Mél 13.14-23; Lók 21.20-24)
15«Aŋa no ŋgɛɛ́ ɛ́ná kanɛ́ mɔ́ɔnyɔ bá dɔ́ŋɔnɔmɔ́ bá amɔ́ “Mɔtɔ ba Gikume” dɛ́lɛ́mɛ́náalú naá gimmúmpúu gá hoóma, mbúsí ya Asaŋa Déniele ɛ mba gálágáláa go busío bɛ́hɛ́#24.15 O bana naá Déniele 9.27; 11.31; 12.11., — ŋgáa umbení kálata ɔ ɔ́bɔ! — 16gɔ́ɔ, batɔ báaba bá ŋgaá bɛ́ɛ́mbá naá gɛdɔŋɔ gá Yudée, bá salana naá ɛgɔndɔ. 17Mɔ́ɔnyɔ a ŋgaá bɛ́ɛ́mbá naá balánda ba nnyaŋá mmoɛná, a dɛ siisé, a dɛ gɔnɔ́ go íŋene naá ncíbo go go gɔ́lɔ boóma kɔ́ɔ. 18Mɔ́ɔnyɔ a ŋgaá bɛ́ɛ́mbá naá ntɛ́mɛ́, a dɛ gundé na nnyimé go go gɔ́lɔ gɛla gɛ́hɛ́ gá isió. 19Bakɔ́dɔ bá embume na báaba bá go yúuŋenye baaná bá ŋga bɛ́ɛ́mbá mahana makɔ́nɔ́ naá medúgú moánɛ. 20Bósógólónyóomú nɔnɔ goŋaá no do ɛ́yá ba go sala gɛcamɛna gá gɛantá gá isió, ɛ́na lí buisí bá sábadɛ. 21Medúgú moánɛ kanɛ́ má ŋga bɛ́ɛ́mbá na gɛɔ́bɛgɔ aŋa bó gá báasamɔ́ bó do báŋaáa, gó sɛŋɛda aŋa Asaŋa a mbaá gedíe mmoɛná na cí na moóma muimée, gɔnɔ́ bó do ŋgá gɔnɔ báŋa akɛ́ go buisí#24.21 O bana, go eninye na Déniele 12.1.. 22Aáŋa gɔnɔ́ Daadáa a dɛ mbá sómba go une medúgú má ndiemi, gásɛ́ mɔtɔ a dɛ mbáa lɛ ba go sódio gɛɔyɔ gɛ́hɛ́. Kanɛ́ Asaŋa a ŋga uné medúgú mɔ́ɔmɔ go busío bá batɔ báaba a mbií iyídé. 23Gɔ́ɔ gó lɔ́mɔ́, mɔtɔ a amɔ́ a nyó oyana a amɔ́: “Mesíi a lɛ́ háalá”, ɛ́ná lí, “A lɛ́ héení”, no do olímínyóo boóma bɔ́ɔbɔ a nyó oyanɛnamɔ́. 24Kɔ́ɔ bemesíi bá mbele bá ŋga bológánáa, olɔŋɔ na mbúsí sá mbele. Batɔ bɔ́ɔbɔ bá ŋga ŋanánáa bieninye bá gobékúke na bɛsɛɔ, bá fúmbe go nenugie akɛ́ báaba Asaŋa a mbií iyídé. 25Ɛɛ́ɛŋ, ŋgaá nyó dóógínyóo go ofalɔ.»
Goncogunde gá Moɔnɔ́ ba mɔtɔ
(Mél 13.24-31; Lók 17.23-24; 21.25-31)
26«Kanɛ́ bá amɔ́ bá nyó oyana bá amɔ́: “Mɔ́ɔ mɔ́nyɔ́ɔ naá giolóo gá bodɛ́agadɛ́”, no do hóámá no do ɛ́dá hɔ́ɔ. Ɛ́na bá amɔ́ bá nyó oyana bá amɔ́: “A lɛ́ háalá”, no do olímínyóo. 27Aŋa mpólómɛnáa yɛ́ɛyɛ ɛ begidemú gó bayɛga naá mbálɛ́ná buisí, gó ɛ́da húme naá hoóma háaha bó bɛ́dɛmanamɔ́, nɔ́ɔnɔ gɔ́ɔ gó ŋgaá bɛ́ɛ́mbá aŋa buisí bá goncogunde gá Moɔnɔ́ ba mɔtɔ. 28Bɛgɔ́mbɛ́ɛ bɛ́ ŋga bábándáa naá hoóma háaha gigúe gɛ́ lɔ́mɔ́. 29Hɔ́ɔ na hɔ́ɔ naá nnyimé ya makánya má medúgú mɔ́ɔmɔ go dómba, buisí bó ŋga fúé, ofɛ́ yó do gɔnɔ́ nomɛda, muotóti mó káfakafa go mmoɛná mó obana, magaaga má mmoɛná má dɛ gɔnɔ́ bɛa ndukúméníné#24.29 O bana, go eninye Iseyíi 13.10; Esekíele 32.7; tɔ́nɔ na Soɛ́lɛ 2.10; 3.4.. 30Gɔ́ɔ bá ŋgɛɛ́ ɛ́ná gieninye gá Moɔnɔ́ ba mɔtɔ gɛ́ ɛ́da go úlene naá mpólómɛnáa. Egúli eŋkimée yáaya naá cí yá ŋga ágánáa kóokóo, yá gunde yá ɛ́na Moɔnɔ́ ba mɔtɔ ɛ ɛ́da go úlene naá bidu bá mmoɛná na bogaaga gɔnɔ́ na nigúmi dácɛ. 31Aŋa bá ŋgaá góbá cɛ́bá ya gɛantáa, a lɛ go dóma bɛɛ́ŋgɛlɛsɛ bɛ́hɛ́ naá maayá má cí miimée go go bándɛgɛna batɔ báaba Asaŋa a mbií iyídé, gó bayɛga naá ombálá yá cí yɔ́ɔyɔ gó ɛ́da súge naá yɔ́ɔyɔ yúntió#24.31 O bana, go eninye na bɔ́ɔbɔ naá Bicele 30.4; Sakalɛ́a 2.10; Nehemíi 1.9.. 32Ɔ́bɔ́ nɔnɔ gieninye gɛ́ɛgɛ bá gɔ́lɔnɔmɔ́ go bogónɛ́dá bá bufiigíe: Gɛcamɛna gɛ́ɛgɛ bɛtáfɛ bá bɔ́ bɛ́ gundemú bɛdɔmbɔ́, gɔnɔ́ bɛáncɛ bá bɔ́ bɛ́ báá bayɛ́gá go tɔsɔ, no íyimene goŋaá gɛnɔ́gɔ́ gá gɛcamɛna gɛ́ ná lɛ́ mekúígíi. 33Caŋa mmue, bɛɛnyɔ́ɔ tɔ́nɔ, aŋa no ŋgɛɛ́ ɛ́ná moóma mɔ́ɔmɔ, íyíme nɔnɔ goŋaá Moɔnɔ́ ba mɔtɔ, a nco gundene godɔ́ɔdɔ godɔ́ɔdɔ, a lɛ́ naá bɛasɛ́ bɛ́nyɔ́. 34Ŋgaá nyó oyáná mammana caá, batɔ bá ogɛlɛ yɔ́ɔyɔ bá dɛ ŋgá fúe biimée, kanɛ goŋaá moóma muimée mɔ́ɔmɔ mó á bolá. 35Mmoɛná na cí mó ŋga maná, kanɛ́ dogálɔ dámɛ dó do ŋgá mana.»
Gɛ́gáa nɔnɔ pɔnyɛ́ɛ
(Mél 13.32,35; Lók 17.26-27,34-35; 12.39-40)
36«Mɔtɔ a dɛ íyíménée akɛ́ buisí ɛ́na gigúlí gá moóma moánɛ go bola, akɛ́ bɛɛ́ŋgɛlɛsɛ báaba naá mmoɛná, akɛ́ Moɔnɔ́#24.36 Akɛ́ Moɔnɔ́: gigísi gɛ́ɛgɛ gɛ́ dɛ báá naá ŋgɔ́ŋɛ́ sá cóá cóá iŋkimée., Baaba i íyimenemú, goana mɔ́ɔ mokáa. 37Moóma mɔ́ɔmɔ mó mbaá bádómbánáa naá gɛcamɛna gá Nóe, mó ŋga bádómbánáa caŋa táŋɛ́ mmue naá muúle má Moɔnɔ́ ba mɔtɔ. 38Ɛɛ́ɛŋ, caŋa mmue, otóotoɛ yá goŋaá nobólá ná púugie nó naa, batɔ bá mba lɛ́ bá nyáanya, bá nyóanana, bá giŋenine, bá gunde bá fáanana babóla na bahaŋa go bigiŋe; gó ɛ́da go éme buisí bɔ́ɔbɔ Nóe a mbií íŋéné naá gilué gɛgɔ́nɔ́#24.38 Go ɛ́na Mabayɛga 6. 9-7.6.. 39Bá dɛ mbáa lɛ bá gɔ́lɔnɔ bofoá go boóma, gó ɛ́da go éme gɛcamɛna gɛ́ɛgɛ nobólá ná púugie nó mbaá naáa, nó báá bó fúúgíe púmú#24.39 Go ɛ́na Mabayɛga 7.7-24.. Bó ŋgaá bɛ́ɛ́mbá tɔ́nɔ nɔ́ɔnɔ naá muúle má Moɔnɔ́ ba mɔtɔ. 40Kɔ́ɔ naá batɔ báandɛ́ báaba bá ŋgaá bɛ́ɛ́mbá naá ntɛ́mɛ́: bá gɔ́lɔ ummue, bá dɛ́ɛna mɔ́ɔnyɔ untió. 41Bakɔ́dɔ báandɛ́ bá ŋga bɛ́ɛ́mbá naá ɛdánɛ́ bá gola camɔ́: bá gɔ́lɔ́ ummue, bá dɛ́ɛna mɔ́ɔnyɔ untió. 42Gɛ́gáa nɔnɔ kanɛ́ pɔnyɛ́ɛ, goakɛ́ no do íyíménée buisí bɔ́ɔbɔ Daadáa bɛnyɔ́ a ŋgaá ncó gunde. 43No íyimene: aáŋa mɔtɔ ba nnyaŋá a mba lɛ́ íyimene gɛcamɛna gá budúgú gɛ́ɛgɛ uŋgíbi a gaá nú úlé, a gaá gɛ́gáa pɔnyɛ́ɛ, a dɛ mo dɛ́ɛ́ná goŋaá a gúmbune bɛcába bá nnyaŋá yɛhɛ́. 44Gɔ́ɔ, bɛɛnyɔ́ɔ tɔ́nɔ, bɛ́ɛ́mba nɔnɔ pɛnɛ́ɛ, goakɛ́ Moɔnɔ́ ba mɔtɔ a ŋgu úlé naá gigúlí gɛ́ɛgɛ no lɔ́mɔ́ no do íyíménée.»
Gɛnɔ́gɔ́ na unciŋínciŋi ba uyogóní
(Lók 12.42-46)
45«Ánɛ́ɛ a lɔ́mɔ́ kanɛ́ uyogóní ba pídefide gɔnɔ́ dóógínyóolú o? A lɔ́mɔ́ mɔ́ɔnyɔ ogɔ́nɔ́ɔ bɛhɛ́ a mo díliminyemú naá mɔ́ nnyaŋá go go indenye basɔ́gɔ́ɔ boyogóní, a bó fáanana manyáanya naá gɛcamɛna. 46Besé makɔ́nɔ́ na uyogóní ba ndiemi, ogɔ́nɔ́ɔ bɛhɛ́ a amɔ́ a nco gunde, a báá mo gídé a yɔgɔnɔ buelí moánɛ. 47Mammana, ŋgaá nyó oyáná caá, ogɔ́nɔ́ɔ a ŋga mo dílímínyée go go indenye bonɔ́mɛ bɛ́hɛ́ buimée. 48Kanɛ́ aáŋa a lɛ́ gɛbɛ́ gá uyogóní, a gaá bágálɛ́dɛ́ná a amɔ́: “Ogɔ́nɔ́ɔ bamɛ a á gɛ́gáa go nco gunde,” 49a lɛ go ɛ́da go gide basɔ́gɔ́ɔ boyogóní, a nyáanya, a nyóanana na basɔ́gɔ́ɔ bɛnyóa. 50Gɔ́ɔ ogɔ́nɔ́ɔ a ŋgaá ncó gunde buisí bɔ́ɔbɔ uyogóní a lɔ́mɔ́ a dɛ bágɛ́gánáa, naá gigúlí gɛ́ɛgɛ a lɔ́mɔ́ a dɛ íyíménée. 51A ŋga mo gúnée#24.51 A ŋga mo gúnée: gokikilidie gúncoó gó lɔ́mɔ́: A ŋga mo fáá gɛbɛ́ gá noséésényée makɔ́nɔ́., a mo déŋebie odɛ́nɛ́ yá bekuilí, naá hoóma háaha mbií na gobanda gá bigélédé mó lɔ́mɔ́.
Одоогоор Сонгогдсон:
Motíosi 24: YAS
Тодруулга
Хуваалцах
Хувилах
Тодруулсан зүйлсээ бүх төхөөрөмждөө хадгалмаар байна уу? Бүртгүүлэх эсвэл нэвтэрнэ үү