Kisary famantarana ny YouVersion
Kisary fikarohana

Yohane 4

4
Yesu Ɔ́tɛmiku Samariani Uleku Ɔdi
1Na uwi ɔmmɔ ni, Ƒarisiƒuɔ bénu ka Yesu útaabla ntu bɔkpila ɔdi teete bekyuli na ɔɔkɛ́ basiakune pii teetulo Yohane 2ina ka ɔɔɔdi anwu ɔlati nátaabla ntu bɔkpila ɔdi ɔmɛni, mmomu nwuna batɛyane nátaabla-mu. 3Ka Yesu ɔ́ti ka Ƒarisiƒuɔ bénu ɔmɛni ni, ɔ́tɔlɔ Yudea kalɔ lɛlɔ únwini úsie Galilea. 4Na nwuna ulu busie kemmo ni, ɔlɛka ɔsia Samaria kalɔ lɛlɔ.
5Amu na ɔ́kpɛ úde ɔma ɔni baalɔ banii Sikar ɔni nde kemmo kani na bana Nana Yakob úte ubidi Yoseƒ. 6Libiɔ lɛdi lɛkya mmɔ lɛni na Yakob úku. Na ka lɛlɔ lítu Yesu ɔƒiiwi ɔmmɔ na ulu busie gyɔlɔɔ kemmo ɔsu ni, ɔ́yu úlie kalɔ na libiɔ lɛmɛni kudɔ.
7-8Na uwi klukui kemmo ka nwuna basiakune bésie ɔma kemmo banii betéye adila adi ni, Samariani uleku ɔdi úbo ɔnii ubedu ntu. Amu na Yesu úvele-nwu ɔnini, “Te-mi ntu lɛni.”
9Uleku ɔmɛni úye-nwu ɔnini, “Bi ɔsu na awɔ Yudani eevele ami Samariani ntu?” Ɔ́su ɔmɛni ɔsika Yudaƒuɔ balákya Samariaƒuɔ lɛlɔ.
10Yesu údie kenye ɔnini, “Si bɔti na adubɔti litela lɛni na Katɔti ubo ute-ɔ ku ukyuli ɔni udu muuvele-ɔ ntu ɔnii ɔɔní ni, nka awɔ mmomu ndubuvele-mi ntu bɔni mɔɔgbá na buute ngba, na lite-ɔ ntu bɔmmɔ.”
11Uleku ɔmmɔ úye-nwu ɔnini, “Ɔbune, na ka eeebo lɛla lɛni na eti edu-mu edie na libiɔ lɛmɛni lɛnɔ lɛ́gyu ni, wɛ na adubo ntu bɔni mɔɔgbá na buute ngba mmɔ bɔkɛ? 12Munuu butulo na etulo bula Nana Yakob ɔni néku libiɔ lɛmɛni? Ntu bɔmmɔ na anwu ku nwuna bebi ku bebuo ƒui báni.”
13Amu na Yesu údie kenye ɔnini, “Si bekyuli báni ntu bɔmɛni ni, utukwɛ ɔɔsɔ taada-ma. 14Nsu ntu bɔni na ndubute ni, utukwɛ ɔsɔ ulada ukyuli ɔni mani-mu. Mmomu bɔdubunwini libiɔ lɛni mɔɔyu na bana lɛlɔ kemmo, na ɔdubute-ma ngba bɔni nsɔ naaadubo bɔsa kudii.”
15Ɔmɛni ɔsu uleku ɔmmɔ ɔ́su-nwu ɔnini, “Ati, buvele nda-a, te-mi ntu bɔmmɔ bɔdi na utukwɛ ɔsɔ ulada-mi kudii, na nsɔ neeeteebo mɛni limeyi ndi limeyi.”
16Mmɔ na Yesu ɔ́su-nwu ɔnini, “Teesie na atákpanku ƒ'ɔgyani eboku.”
17Amu na uleku ɔmmɔ ɔ́su Yesu ɔnini, “Liiibo kɔgya kɔdi.”
Yesu ɔ́su-nwu ɔnini, “Sɔsɔ geen na ɔdi ka anii eeebo kɔgya. 18Ɔsika éelieku banana ɛlɔ. Na ɔni na awɔ ku-nwu bilie ɔƒɛni muedi ni, ɔɔɔdi ƒ'ɔgyani. Ásu ƒula litemi geen.”
19Mmɔ ni, uleku ɔmɛni údie kenye ɔnini, “Ɔbune, mɔɔtí ka Katɔti kenye udiene na adi! 20Abu Samariaƒuɔ bɔgyi ka kɔbi kɔmɛni lɛlɔ kani na bula nana bene bábla lɛkpa. Nsu bi náya na amii Yudaƒuɔ bɛɛsu bɛnii Yerusalem kani ndi likpo lɛni na ɔlɛka bɔɔkpá?”
21Yesu údie kenye ɔnini, “Uleku, ƒɔ-mi litemi lɛni mɔɔsu-ɔ mɛni di ka ni, uwi ɔdubo ɔni na ɔɔɔdi kɔbi kɔmɛni lɛlɔ iye Yerusalem na ɔlɛka bɛkpa Katɔti. 22Ɔƒɛni amii Samariaƒuɔ ni, bɛɛkpá lɛla lɛni bɛɛɛgyi. Nsu abu Yudaƒuɔ ni, abu bɔgyi ala bɔ́siku-nwu lɛlɔ. Ɔsika bekyuli budie na likpidi kemmo ni, Yudaƒuɔ akɔ na bɔ́si bubo. 23Nsu uwi ɔdubo na úudu lɛnɔ ɔni na bekyuli bani nsiaku Katɔti na ulu geen lɛlɔ ni, badubɔkɔliku-nwu lɛnyi katɔ ku Katɔti Kɔyu ɔyikun na litemi geen kemmo. Ɔsika ama ndi basiakune bani na Katɔti ɔɔwia. 24Ka Katɔti ɔdi Kɔyu ɔsu ni, ɔlɛka bekyuli bani nsiaku-nwu ƒui bakɔliku-nwu lɛnyi katɔ ku nwuna Kɔyu ɔyikun na litemi geen kemmo.”
25Amu na uleku ɔmmɔ ɔ́su Yesu ɔnini, “Ngyi ka Ukyuli Ɔƒunadi ɔni baalɔ Kristo ɔdubo. Na si úbo ni, ɔdubo lɛla biala kalɔ budie bute-bu.”
26Mmɔ ni, Yesu údie kenye ɔnini, “Ami ɔni mɔɔtɛmiku-ɔ mɛni ndi Anwu ɔmmɔ.”
27Na uwi ɔmmɔ lɛlɔ ni, nwuna batɛyane bási bébeduo, na ɔ́bla-ma dɛye dɛye ka bánu ka ɔɔtɛmiku uleku ɔmɛni. Nsu ɔdi úteye Yesu ɔnini, “Bi na aawia?” iye “Bi ɔsu na aatɛmiku-nwu?”
28Uwi ɔmɛni ni, uleku ɔmmɔ ɔ́da nwuna ketubui úse libiɔ lɛmmɔ kɔtu na únwini úsie ɔma kemmo na útásu ukyuli biala ɔnini, 29“Bibo na bibanu ukyuli ɔni násu-mi ala ani ƒui na lɛ́bla na ngba kemmo! Ɔdubɔkana na wadi Katɔti Ukyuli Ɔƒunadi ɔmmɔ?” 30Anwuɔsu bekyuli bammɔ bási ɔma ɔmmɔ kemmo bésie banii batánu-nwu.
31Uwi ɔmmɔ kemmo ni, Yesu batɛyane bévele-nwu banii, “Ala ɔtinane, di lɛla lɛdi.”
32Nsu Yesu ɔ́su-ma ɔnini, “Ami mbo adila ani na mɔɔdi, na bɛɛɛgyi-nya.”
33Anwuɔsu béye lɛlɔ banini, “Ukyuli ɔdi néboku-nwu adila?”
34Yesu ɔ́su-ma ɔnini, “Mina adila ndi ka lɛbla anwu ɔni nátala-mi lɛƒɔyɔ na lɛwɔlɔ kabla kani na úte-mi ka mbabla. 35Bɔgyi ka baasu banii si ákya edula ni, abuli ene kama asa bɔɔƒɛ-nya. Nsu ndaku-mii bɔsu nnii útalɛka bunye butédu uwi ɔmmɔ. Edula ammɔ áabi! Bɛtalaku anumi na bɛnu ka edula ammɔ éegyie ka baƒɛ. 36Katɔti ɔɔƒɔ edula ɔƒɛne biala kayu kabuni na edula ani na ɔdaku bɔsala teewi linwu lɛni nnye Katɔti kudɔ kemmo ute ngba bɔni nsɔ naaadubo bɔsa kudii ɔsu. Na ɔmɛni ɔsu ni, edula ɔkyane ku edula ɔƒɛne ƒui badubɔkɛ ebiti geen. 37Anwuɔsu lɛsugba lɛmɛni lɛdi litemi geen ka ni, ukyuli ɔdi ɔɔkya edula, na ukyuli ɔbambadi mɔɔƒɛ-nya. 38Lɛ́tala-mii nnii bitáƒɛ edula ani na ɔɔɔdi amii nákya-nya. Bekyuli bamba nábla kabla kpakplaa kamɛni na edula amɛni bɔƒɛ kɔsia kani na amii bíbakɛ.”
Samariaƒuɔ Pii Báƒɔ Yesu Bádi
39Uwi ɔni na Samariaƒuɔ bénu ka uleku ɔmmɔ ɔ́su ɔnii, “Yesu ɔ́su-mi lɛla lɛni na lɛ́bla na mina ngba kemmo” ni, bana akɔ pii bése kalɔ baaƒɔ́ Yesu taadi. 40Ka bálɛ bébo bábanu Yesu na libiɔ lɛmɛni kudɔ ni, bévele-nwu banii ɔkya-ma kudɔ.
41Amu na ɔ́tuna na ɔ́kya-ma kudɔ emeyi anyɔ. Na bekyuli babambadi pii lɛnɔ bani nénu ala ani na ɔɔsu ni, báƒɔ-nwu bádi.
42Kama ni, bekyuli bammɔ básu uleku ɔmmɔ banini, “Ɔƒɛni bɔdaku bɔƒɔ taadi, ɔsika abu alati búnu nwuna etemila, na ɔɔɔdi lɛla lɛni na ásu lɛti pɛ ɔsu. Sɔsɔ na ɔdi, bɔ́ti ka anwu ndi bekyuli bayawine Ɔƒɔne.”
43Na mmɔ bɔkya emeyi anyɔ kawɔlɔkɔ ni, Yesu úsie Galilea kalɔ lɛlɔ. 44Na ina ka Yesu ɔ́su dii ɔnii Katɔti kenye udiene ɔdi biala uuubo ɔbu na anwu ɔlati nwuna kalɔ lɛlɔ ni, 45Galileaƒuɔ bégyingya enu báƒɔ-nwu. Ɔsika bésie Yerusalem uwi ɔni na baadi Kukpi Lili Bɔvia Limeyi, na bánu lɛla biala lɛni na ɔ́bla.
46-47Ɔmmɔ kama ni, Yesu ɔ́sɔ únwini úsie Kana na Galilea kalɔ lɛlɔ mmɔ kesii kani na úti ntu únwini ntɛ. Uwi ɔmmɔ kemmo ni, aban unengu ɔdi nási Kapernaum únu ka Yesu ɔ́si Yudea úbo Galilea. Na ka ubidi lɛnɔ uuƒi kpakplaa ɔsu ni, unengu ɔmɛni úsie Kana na útánu Yesu na úvele-nwu ɔnii ɔsiaku-nwu na besie Kapernaum na utábwi ubidi ute-nwu, ɔsika úudu kaƒiɔtɔ kɔtu.
48Yesu ɔ́su-nwu ɔnini, “Si bítanu ka lɛbla akɔla budie taatina ni, biláƒɔ-mi biladi.”
49Unengu ɔmɛni úvele-nwu ɔnini, “Ɔbune, buvele nda-a, bo na abanu mina ubi kalɛ na ulekpi.”
50Amu na Yesu ɔ́su-nwu ɔnini, “Teesie. Ƒ'ubidi uli ngba.”
Unengu ɔmɛni ɔ́ƒɔ lɛla lɛni na Yesu ɔ́su-nwu ɔ́di na ɔ́sɔ únwini úsela ɔma. 51Ka ɔkɛ ulu ni, nwuna kabla bablane badi bébo bábasiaku-nwu na básu-nwu banii ubidi ɔ́ta. 52Úye-ma uwi ɔni geen na ubi ɔmmɔ lɛlɔ líse kalɔ lɛɛbla-nwu buɛɛ. Na bédie kenye banini, “Kamaadi ɔƒiiwi aani ɔdɔ unwi kemmo na ogya bɔƒɔ bɔmmɔ bɔ́nyonu-nwu.”
53Amu na ɔ́nu ɔ́ti ka uwi ɔmmɔ lɛlɔ geen na Yesu ɔ́su-nwu ɔnini, “Ƒ'ubidi uli ngba.” Na unengu ɔmɛni ku nwuna kaduli bekyuli ƒui báƒɔ Yesu bádi.
54Ɔmɛni ndi akɔla budie bɔtina kunyɔdi bɔni na Yesu ɔ́bla na Galilea ka ɔ́si Yudea kalɔ lɛlɔ.

Voafantina amin'izao fotoana izao:

Yohane 4: lef

Asongadina

Hizara

Dika mitovy

None

Tianao hovoatahiry amin'ireo fitaovana ampiasainao rehetra ve ireo nasongadina? Hisoratra na Hiditra