Lúg 11
11
Yesu tú'ud waa duulí woo vu̵ hȩn u̵u̵ o̧d Tayɨɨ máa
(Matío 6:9-13; 7:7-11)
1Bá' tóólı̵́ máa, Yesu dɨd Tayɨɨ moo o̧lȩ́ ya tóólı̵́.
Ka o̧ddu̵ 'waa sú̵'ú̵ máa, waa duulí woo tóó vigi: “Ba'á, a̧m tú'ud vɔ́ hȩn oo o̧d Tayɨɨ máa, kɔ́ ı̵́ Yoohá̧na ká tú'ud waa duulí woo vu̵ máa wɔgɔ.”
2Ma Yesu hí̧í̧ o̧d vu̵: “Kíí dɨd Tayɨɨ moo o̧lȩ́ tée, i o̧:
‘Ba'á, yɛ́g móó a mbaa hȩn gbo̧o̧ȩ.
Gbaŋ waalı̵́ móó a yaa ú̵.
3A̧m baa pú̵ vɔ́ hȩn lálı̵́
zá̧ga̧ 'waapád.
4A̧m kéé hȩn ɓı̵́d vóó vu̵ gbɔ la,
moo nán ku̵u̵ kɔ́d vɔ́ hȩn ɓı̵́d máa, vɔ́ baa kéé gbɔ á̧ḿ.
A̧m pa̧ŋ vɔ́ dɔd ya hȩn zo"ı̵́lı̵́ sá.’ ”
5Yesu duu o̧d vu̵: “I ho̧ bɔ! Tóó tée nán tóó víílí sa̧a̧mé wú̵ń laa daga gboo tóó woolı̵́ vid sa̧a̧mé, wú̵ń o̧ddu̵: ‘Dan gboo, a̧m pú̵n beréd ɓoo kígi ta̧a̧nɔ́. 6Dan gboo tóó yaa míílí̧ ya 'yȩ́ȩmé, a̧máa mí kan hȩn lálı̵́ tóó a̧n 'yɛ́ddu̵ tíŋ́ máa pɛ́lı̵́.’ 7Ma tóó tée ı̵́ ba mbaa lig tíŋ́ yȩ wú̵ń hí̧i̧du̵: ‘A̧m 'máan sá. Ya̧gníim tú̵'u̵y sú̵'ú̵. Vɔ́ ud kan waa vu̵ hágá sú̵'ú̵. Míń lúú dɔg pú̵n mɔ́ beréd né.’ 8Mí o̧d ví, tóó tée wú̵ń lúun yúba bi pú̵nnɔ moo ka daga gbooɨ má nɔ né. A̧máa ka 'mááwo̧ na'aa yȩ, wú̵ń pú̵gu̵ hȩn a maawo̧ pú̵lı̵́ máa 'waapád.
9“Ɨ́ míí, mí o̧d ví, i ɓá' Tayɨɨ hȩn tée, wú̵ń pú̵ ví ú. I soo hȩn tée, víń nuŋŋɔ́. I vá' ya̧gníimí tée, wú̵ń tú̵'u̵d ví ú. 10Moo kóó nɔ́nná a ɓá' Tayɨɨ hȩn tée, wú̵ń nuŋŋɔ́. Nán a soo hȩn tée, wú̵ń nuŋ á̧ḿ. Nán a vá' ya̧gníimí tée, vú̵ń tú̵'u̵du̵ ú̵ á̧ḿ.
11“Waa ba'a woo nóo sa̧a̧m víílí, waa ka ɓá"u̵ ze' tée, ka pú̵gu̵ bɨɨgá? 12Tóó tée ka ɓá"u̵ nɔ́g ba̧' tée, ka pú̵gu̵ nɛɛgá? 13Ɨ́ víí, nán hȩn ɓı̵́d kɔ́lı̵́ vu̵, vín gaa waa víí vu̵ hȩn du̵u̵ pú̵lı̵́ gu̵y dan tóó Ba' víí ı̵́ ka dɨ be"ı̵́ má naa? Nán a ɓá"u̵ yigid woo tée, wú̵ń pú̵gu̵ ú̵.”
Yesu nɛŋ yigid ɓı̵́d vu̵ kan néélȩ́ nóo woolá?
(Matío 12:22-30; Márkus 3:20-27)
14Sey tóólı̵́ máa, Yesu nɛŋ yigid ɓı̵́d vud nán kpo̧o̧g tóó woolı̵́, ma nán kpo̧o̧g pee bé' moo moolȩ́, dúú vu̵ mbaa ɗii.
15A̧máa nán tóó ku̵u̵ ho̧ máa, vu̵ o̧: “Yesu nɛŋ yigid ɓı̵́d vu̵ kan néélȩ́ Belzabúl, gbanii yigid ɓı̵́d voo nɔ.”
16Nán tóó vu̵ zo"u̵, vu̵ vigi hȩn sa̧ga̧ ı̵́ ka yaan Tayɨɨ woolı̵́ máa.
17Yesu ka gaa moo taalı̵́ voo máa, o̧d vu̵: “Kóó hág woo tɛ́lá, nán woo ku̵u̵ hɨ'ɨn ya̧g tée, hág woo wú̵ń tii gbá̧á̧ȩ. Lig vú̵ń túḿ 'waa. 18Yee Seeɗán a wu̵ hı̵́'ı̵́n ya idú tée, gbaŋ waalı̵́ woo wú̵ń dəŋ née diilá? Moo ví o̧ ba mín nɛŋ yigid ɓı̵́d vud kan néélȩ́ Belzabúl woo nɔ. 19Ɨ́ míí, a̧n nɛŋ vu̵ kan néélȩ́ woo nɔ tée, waa duulí víí vu̵ nɛŋ voo kan néélȩ́ nóo woolá? Moo woo nɔ, aga vú̵ń o̧ moo víí ba kə̧ə̧ ó̧. 20A̧máa a̧n nɛŋ vu̵ kan nag Tayɨɨ woo nɔ tée, gbaŋ waalı̵́ Tayɨɨ woo ya̧ sı̵́ víílí ú.
21“Sey nán néélȩ́ ka mbɔ́g hȩn sɨɨ woo, ka tu̵ hȩn kíi woolı̵́ tée, nán tóó za'a né. 22A̧máa nán ı̵́ tóó ka mbaga kan néélȩ́ tée, ya ma' taga, fá̧á̧ hȩn sɨɨ woo ka 'yɛ́ zó̧ó̧ wu̵lı̵́ yȩ, yȩ' nán woo vu̵ hȩn ka vbid 'waapád yȩ.
23“Nánán a mbaan kan mí ní tée, sɛ́n moo míí ní. Nán a su̵gu̵n hȩn kan mí ní tée, á̧ hȩnne.”
Yigid ɓı̵́d ka duu fíí ya tɛ́ nɔ
(Matío 12:43-45)
24Yesu o̧: “Sey yigid ɓı̵́d ka vúd fó̧ó̧ nán tóó woolı̵́ tée, la soo ya nəəlȩ́ kə̧́ə̧́ daa hó̧g kȩŋŋı̵́. Ka nugu ní tée, o̧: ‘Míń fíí la lig míí ba mín vúd ya wu̵lı̵́ peelı̵́.’ 25Sey ka fíí ya̧ ya tée, nuŋ lig, vu̵ kəə 'waa, vu̵ mbɔ́g 'waapád. 26Tée daa lúú la béé yigid ɓı̵́d tóó ku̵u̵ lı̵́n mbaga máa vu̵ gúndɛm, vu̵ dɔ́ mbaa woolı̵́. Tée mbaalı̵́ nán yȩ woo duu lı̵́n mba sı̵́ ı̵́ ká tíŋ́ pee ú̵.”
Zó̧ó̧ dȩ"ȩ́ ı̵́ yȩ́ńne
27Sey Yesu ka moo moo yȩ 'waa máa, wakȩ́ȩ́ tóó sa̧a̧m dúú voolı̵́ moo moo dɔg yúba, o̧: “Du̵u̵d wakȩ́ȩ́ ka ha̧a̧m, ka a̧a̧m má nɔ.”
28Yesu ka ki máa, hí̧i̧du̵: “Ɨ́ yo̧go̧ pɛ́lı̵́, a̧máa du̵u̵d nán ku̵u̵ ki moo Tayɨɨ woo mba, kan ı̵́ ku̵u̵ kɔ́ hȩn woo máa vu̵ yu̵.”
Nán vu̵ vi Yesu a kɔ́d bi hȩn sa̧ga̧ tóó nɔ
(Matío 12:38-42)
29Dúú ku̵u̵ sú̵g máa, Yesu dəŋ moo moolȩ́, o̧: “Nán hȩn ɓı̵́d kɔ́lı̵́ 'ya̧'a̧ yɛ vu̵ vi hȩn sa̧ga̧ ka tú' ba mín yaa Tayɨɨ woolı̵́ má nɔ. A̧máa vú̵ń nugun hȩn sa̧ga̧ tóó né, séý hȩn sa̧ga̧ ı̵́ Zonád woo nɔ. 30Ɨ́ míí Tayɨɨ ka ba'an ya yɛ, míń mbaad nán yɛ vu̵ hȩn sa̧ga̧ kɔ́ ı̵́ Zonád ka mbaad nán Niníiv vu̵ hȩn sa̧ga̧ máa wɔgɔ. 31Gbanii wakȩ́ȩ́ ka' mam wázammé wú̵ń lúú yúba zá̧ga̧ moo sə̧"ȩ́lȩ́, wú̵ń faa nán 'ya̧'a̧ yɛ vu̵ moo, moo ká lúú ya hág sí̧'í̧dí, moo bi ki moo gaalı̵́ Súlemáánu woo nɔ. A̧máa ı̵́ ka mba Súlemáánu máa, dɨ yɛlı̵́ á̧ḿ. 32Nán Niníiv vú̵ń lúú yúba zá̧ga̧ moo sə̧"ȩ́lȩ́, vú̵ń faa nán 'ya̧'a̧ yɛ vu̵ moo, moo nán Niníiv ká vu̵ gbɔ mbaalı̵́ ɓı̵́d voo yúú moo palı̵́ Zonád woolı̵́. A̧máa ı̵́ ka mba Zonád máa, dɨ yɛlı̵́ á̧ḿ.”
Nánán ho̧lȩ́ kan nɔ́ɔ́ du̵u̵, tóó tée kan nɔ́ɔ́ ɓı̵́d
(Matío 5:15; 6:22-23)
33Yesu duu o̧: “Nán tóó ba ma' vee lámmé, ba yu̵ggu̵, tóó tée ba sú"u̵ dəggı̵́ máa pɛ́lı̵́. A̧máa sə́ə́wu̵ 'yɛ́ yúba, moo nán ku̵u̵ dɨ dɔ́lı̵́ máa, u̵u̵ ho̧ nɔ́ɔ́e. 34Nɔ́ɔ́ mbaa móólȩ́ fó̧lȩ́ kɔ́ ı̵́ lám wɔgɔ. Nɔ́ɔ́ móó ka mbaa du̵u̵ na'a tée, fó̧ó̧ móó 'waapád mbaa du̵u̵ na'a á̧ḿ. A̧máa nɔ́ɔ́ móó ka mbaan du̵u̵ na'a né tée, fó̧ó̧ móó 'waapád mbaa vidná á̧ḿ. 35Tée a̧m gággú̵. Ya túlí máa ka dɨ móólȩ́ yȩ a tii dim sá. 36Zó̧ó̧ móó a mbaa dȩ"ȩ́ na'a, a̧m yu̵gu̵n hȩn ɓı̵́d tóó zó̧ó̧lȩ́ né tée, mɔ́ń mbaa kɔ́ ı̵́ nán ka 'yɛ́ lám, ka mbaa du̵u̵lı̵́ na'a ya túlílí máa wɔgɔ.”
Yesu faa nán farísa vu̵ moo kan nán debtere gaalı̵́ vu̵
(Matío 23:1-36; Márkus 12:38-40)
37Sey Yesu ka moo moo yȩ 'waa máa, nán farísa tóó beewu̵ hȩn lálı̵́. Yesu dɔ́ la, tii mbaa daa ya hȩn lálı̵́lı̵́. 38A̧máa nán farísa pee mbaa ɗii, moo ka ho̧ Yesu ka la mbaa ya hȩn lálı̵́lı̵́, ka dəŋ nɛ'ɛn nag né má nɔ. 39Ɨ́ 'yɛ́lı̵́ Yesu ka ho̧ máa, o̧ddu̵: “Ɨ́ víí nán farísa vu̵, ví ha̧d víí ɗag pig vu̵, kan pig tasaw vu̵; a̧máa zó̧ó̧ víí vu̵ man kan hȩn yȩ vu̵ 'má', vu̵ hi̧' kan líw kɔ́lı̵́ kan hȩn ɓı̵́d tóó vu̵ kɔ́lı̵́. 40Ya̧ŋ víí yȩ nɔ! Tayɨɨ ka mbɔ́g hȩn pig vu̵ máa, wu̵ mbɔ́gɔn tíŋ́ woo vu̵ á̧ḿ náa? 41A̧máa i pú̵ nán gíḿ vu̵ hȩn lálı̵́ víí tée, hȩn 'waapád wú̵ń to̧o̧d Tayɨɨ.
42“A̧máa zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán farísa vu̵, moo kíí nuŋ hȩn wa̧nɓó' tée, ví gɛ dágá ha' hȩn wu̵lı̵́, kóó timbu̵ŋ, kan wi' lig, kan kúḿ naag, a̧máa ví ya̧a̧ hȩn hí̧í̧lí̧ Tayɨɨ woo gbɔ, ví hí̧i̧n Tayɨɨ né á̧ḿ. A̧máa i kɔ́ hȩn ı̵́ yȩ vu̵ pȩ́ń, tée i gbɔ hȩn tóó vu̵ sá á̧ḿ.
43“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán farísa vu̵! Ví hí̧í̧ mbaalı̵́ tíŋ́ lig sú̵ggı̵́ nán Yúúda voolı̵́; ví hí̧í̧ nán u̵u̵ vá' bi du̵u̵lı̵́ na'a lummí á̧ḿ. 44Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, moo ví man kan bɛ́ɛ́g#11:44 bɛ́ɛ́g nán Yúúda vu̵ ho̧ bɛ́ɛ́g kɔ́ ı̵́ hȩn kı̵́b wɔgɔ., nán ka gaa né, ka la 'yȩm yúú woolı̵́ má nɔ.”
45Nán debtere gaalı̵́ tóó ka ki moo yȩ máa, o̧ddu̵: “Akaw, ví haa vɔ́ á̧ḿ náa?”
46Yesu hí̧i̧du̵: “Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví á̧ḿ, nán debtere gaalı̵́ vu̵! Ví 'yɛ́d nán vu̵ dooká vu̵ zi̧i̧lí̧ na'a. A̧máa ı̵́ víí, ví za'an kan nag vbaŋ waa víí dágá aga né á̧ḿ. 47Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, moo ví dɨ bɛ́ɛ́g#11:47 bɛ́ɛ́g nán Yúúda vu̵ ho̧ bɛ́ɛ́g kɔ́ ı̵́ hȩn kı̵́b wɔgɔ. anábi voo vu̵ yo̧o̧lȩ́ du̵u̵lı̵́ na'a, a̧máa a ví yée ká vu̵u̵ nɔɔ anábi dágá yȩ vu̵. 48Ɨ́ yo̧go̧ máa, ví du̵ ya̧g ba bin hí̧í̧ ba'ad a bi yée voo á̧ḿ. Ɨ́ voo máa, ká vu̵u̵ nɔɔ anábi vu̵, ma víí ví yo̧o̧ bɛ́ɛ́g voo.
49“Tayɨɨ ka gaa moo woo máa, o̧: ‘Míń ba' anábi míí vu̵ kan waa ba'ad vu̵, nán míí voolı̵́, vú̵ń nɔɔ tóó vu̵, vú̵ń pı̵́ı̵́ tóó vu̵.’ 50Moo woo nɔ, Tayɨɨ wú̵ń vi moo nɔm anábi voo 'waapád nán 'ya̧'a̧ yɛ voolı̵́. Wú̵ń dəŋ ya hág ka mbɔ́gɔy máalȩ́, 51nɔm Abɛ́l woolı̵́, há̧á̧ ya̧ nɔm Zakaríi woo, ku̵u̵ nɔɔwo̧ sa̧a̧m ya hȩn ha"ı̵́ kan lig hȩn ha"ı̵́lı̵́ máalȩ́. Mí o̧d ví, Tayɨɨ wú̵ń si̧'i̧d nán 'ya̧'a̧ yɛ vu̵ moo nɔm nán yȩ voolı̵́ 'waapád.
52“Zó̧ó̧ wú̵ń ví̧i̧ ví, nán debtere gaalı̵́ vu̵. Hȩn gaalı̵́ víí ka man kan makúblí waa, moo dɔ́lı̵́ gbaŋ waalı̵́ Tayɨɨ woolı̵́, ma kíí ɓɛ yu̵g yȩ nɔ. A̧máa aga kíí dɔ́n ná né á̧ḿ, nán ku̵u̵ bi dɔ́ ú̵ máa, kíí há' vu̵ á̧ḿ yȩ nɔ.”
53Sey Yesu ka vúd wu̵lı̵́ máa, nán moo Tayɨɨ tú"í vu̵ kan nán farísa vu̵ dəŋ gaŋ moo yúnnɔ, vu̵ kɔ́gɔ, vu̵ moo moo kə́dkə́d. 54Vu̵ pí̧í̧wo̧, moo ya̧g a sɔ́ddu̵ ú̵.
Currently Selected:
Lúg 11: DIINT
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Nouveau Testament en Dii © Bible Society of Cameroon, 2001.