Mə́líkusu 7
7
Mitə́ŋí na Bɛfalísia ɛlɔ́áyɛ́ bɛnɛ́ma
(Mat 15.1-20)
1Bɛfalísia na bɔ́mɔtɛ́ bamanyumbə́ndə́ bá ka húlə́kinə ɔ Yəlúsalɛma bá ná kɔtákáná hoóyi na Yə́susu. 2Bá ná ɛ́ná ɛ́sɛ́á bɔ́mɔtɛ́ báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá ndɔ nɛ́á ɛŋana makátá ɔsɔa, ɛ́sɛ́á yə́búə́ ilumininə yɛ́ ndɔ ínə́niə. 3Yɛ́ báka ɔwá Bɛfalísia ɛ́sɛ́á Bɛyútɛnɛ bikimə, bá lɛ nɛ́á ɛŋana makátá ɔsɔa muɛsɛ ɔwɔŋgɔkɔnɔ na ɛnɛ́ma yɛ́ bəkúkə. 4Ikúílí ɔyɛ́á bá ná ndáhíáná ɔ nioní, bá lɛ nɛ́á ɛŋana ɔbɛ́sɔ́kɔna; bá ndɔ bɛnɛ́ma biəŋí ɔŋgɔ ɔbɛ́á bá lɛ́á bɛ́ɔ́lɔ́kɔ́kɛ́nátɔ: Ɔsɔa wɔ́ bɛnyɛ́ná, na bɛfána, na tusíní tɔ́ bilə́ŋú, [na maaná]. 5Bɛfalísia na bamanyumbə́ndə́ bá ná Yə́susu batá bá sɛ́á: «Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ báwɔ́á bɔkɔ́nɛna bá lɛ ndɔ bɛkɔa bɛ́ buɔnɔ́ ɔŋgɔ əə́? Bá ndɔ nɛ́á na məhilə́ ɔ makátá.» 6Mba a sɛ́á: «Uwənú á bɛndɔ bá nɛbɛ́nyɔ́nyɔlɔ Isáya a ka hɔ́kɔ ɛlɔ́áyɛ́ ənú ɛ́sɛ́á yɛ́ lɛ́á tilə́kə́tɔ́ yɛ́ sɛ́á:
“Yɛ́ɛyɛ́ iloŋo yɛ́ ndɔ mɛaŋɔ́á nyama na bɛbɛ́ba,
mba, yə́búə́ mɛlɛ́má yɛ́ lɛa hata na mɛaŋɔ́á.
7Túə́búə́ tɔnyamáná tɔ́ lɛa itə́mbí
bɔkɔasɛ́á, bilə́líə́ ɔbɛ́á bá ndɔ bɛndɔ úkúniə,
bɛ́ lɛa mafɛka má bɛndɔ.”
8Nɔ ndɔ umbə́ndə́ wɔ́ Huɛlɛ́ niása nɔ ndɔ ɔŋgɛna á bɛnɛ́ma bɛ́ bɛndɔ.» 9Yə́susu a ná manyɔ́ laa tɔ́na a sɛ́á: «Nɔ ndɔ manya muɛsɛ umbə́ndə́ wɔ́ Huɛlɛ́ ɔbɛ́sáŋɔna, nɔ ndɔ ənú bíndiə ɔ ɔwɔŋgɔ ɔ bíə́núə́ bɛkɔa bɛ́ buɔnɔ́! 10Ɔ taká, Mósisi a ka laa a sɛ́á:: “Lúbúnə́kə́ tɛ́á na nɛ́á”, a ka láá tɔ́na a sɛ́á: “Ata ɛ́yánɛ́ ɔwá a ndɔ isə́ na inyə́ kɔ́ba, bá ná hɔ́ánána ɔ ɔwayɛ́ ɔwɔ́nɔ.” 11Mba uwənú, nɔ ndɔ laa nɔ sɛ́á: “Mɔndɔ á isə́ ata inyə́ lɛ́na ɔwá, bɔɔ́la ɔbɔ́á mɛ ná hɔ́ánána ɔ ɔwáwɔ ɔwɔlɛ́na, bɔ́ báka ikiní, nɔ́yɛ́ yɛ́ lɛa ɔbánɔ́ nɛhánɛna nɛ́ Huɛlɛ́.” 12Nɔ́yɛ́, nɔ ndɔ luminə ɔwá nɔ lɛ isə́ ata inyə́ ɔlɔ. 13Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, nɔ ndɔ ɛtambá yɛ́ Huɛlɛ́ nímə́siə, nɔ bɛ́kɛakɛna á bɛnɛ́ma ɔbɛ́á nɔ ndɔ úkúniə. Nɔ ndɔ manya ɔkɛa á bɛkɔa biəŋí bɛ́ ndəmə.»
Bɛkɔa ɔbɛ́á abáka bɛ́ mɔndɔ tífíləkə
(Mat 15.10-20)
14Yə́susu a ná manyɔ́ bɛndɔ bəəŋí ɛ́lɛakɛna, a ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Siəkínə́nu, nɔ́ ɔ́kɔ́ bənú bəkimə ɔwá, 15bɔɔ́la ɔbɔ́á bɔ́ ndɔ buɔmɔ́ bɔ́ mɔndɔ tɛŋɛna, tátá á ɔbɔ́á bɔ́ ndɔ fínə ɔ ɔwayɛ́ munuə, mba, ɛtambá ɔyɛ́á yɛ́ ndɔ fáma ɔ ɔwayɛ́ munuə, yɛ́ húlə́kinə ɔ ɔwayɛ́ mɔlɛ́má nuúmə́, yɛɛ́ta yɛ́ ndɔ mɔndɔ híə́niə məhilə́. [16Mɔndɔ ɔwá a lɛ́á na məlúə́ má ɔ́wɔ́kɔ́nɔ, á ɔ́kɔ́kɛ́na!]» 17Ɛnaka Yə́susu á bɛndɔ tíkə́, a ná fínə́ ɔ miímə, báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá ná wɛɛ́ya binífúnínə́ bɛ́ wútə́yí ɔŋana bata. 18A ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Ata bənú tɔ́na nɔ lɛa bɛála əə́? Nɔ́ manya nɔ sɛ́á bɔɔ́la ɔbɔ́á bɔ́ ndɔ buɔmɔ́ bɔ́ mɔndɔ tɛŋɛna bɔ́ lɛ ndɔ húlínə ɔbɔ́á a ndɔ nɛ́á, 19bɔkɔasɛ́á bɔɔ́la ɔbɔ́á a ndɔ nɛ́á bɔ́ lɛ ndɔ fínə ɔ mɔlɛ́má wɔ́ mɔndɔ, mba, ɔ ɔwayɛ́ tɔ́na, bɔ́ kafámɛ́ná ɔ ɛfalɔ́?» Yə́susu a ná bɛndɔ ókósíə́ ɔ tɔ́mbákɛna na bɛ́ɛbɛ bɛtambá ɔwá, mɔndɔ a óso ɔ bɛɛ́la bɛ́ ɔnɛ́á bikimə ɔnɛ́áka. 20A sɛ́á: «Bɛtambá bɛ́ mɔndɔ ɔbɛ́á bɛ́ ndɔ húlínə ɔ ɔwayɛ́ mɔlɛ́má, bɛɛ́ta bɛ́ ndɔ buɔmɔ́ bɔ́ mɔndɔ tɛŋɛna. 21Yɛ́ báka ɔwá, ɔ mɔlɛ́má wɔ́ mɔndɔ nuúmə́ á mafɛka mabɛ́á má ndɔ húlínə. Maáta má ndɔ wɛɛ́ya lɔ́ma ɔ nibítíkə nɛbɛ́á: Buíbi, muɔnɔ́nɔ, 22nilókóno, ɛbɛkɛ́ ɔ mɔlɛ́má na ɛhɔ́tɔ́hɔ́tɔ, ɛŋɔŋɔ, nɛbambɛa, bilókílókí, bɛkɔ́bálɛ́, ubíbə́liə na macaŋa. 23Bɛ́táyɛ́ bɛkɔa bɛbɛ́á bikimə bɛ́ ndɔ fáma ɔ mɔlɛ́má, bɛ́ mɔndɔ tífíləkə tɔ́na.»
Mukiníə́nú ɔ muəndú a nɔ́ nɛkɔmba tálɛ́na á Yə́susu
(Mat 15.21-28)
24Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, Yə́susu a ná hɔalɛ́na ɔmɔ́tɔ́yɛ́, a ná ákáná ɔ bɔnɔŋɔ bɔ́ Tíli. A ná fínə́ ɔ yɛ́mɔtɛ́ miímə a lɛ hikiə a sɛ́á bɛndɔ bá manya ɔwá a lɛa ɔmɔ́tɔ́yɛ́, mba, yɛ́ sa bá ɔwá á bitimə. 25Nɔ́yɛ́, muəndú ɔmɔtɛ́ a ná ɔ́kɔ́kɛ́ná bá ndɔ niínyə nɛ́ Yə́susu tamba. Wayɛ́á mɔná muəndú a ka báá na umbúínyi mɔbɛ́á. Mɔ́táyɛ́ muəndú a ná ndáfámá á Yə́susu busíə́, a ná kiníə́ ɔwayɛ́ busíə́. 26A sa bá milóní yɛ Bɛyútɛnɛ, bá ka wɛɛ́ya bíə́nə ɔ Finisíə́ ɔ misí yɛ Sília, a hɔ́kɔ kɛlɛ́kɛ. A ná Yə́susu bɛ́tɔ́kɔ́lɔ́kɛ́ná a sɛ́á á umbúínyi mɔbɛ́á fə́míə́ á wayɛ́á mɔná muəndú mɛɛ́lɔ. 27Mba, Yə́susu a sɛ́á: «Naŋɔ́ niasa tɔlɔ́matɔ́ tɔ́ nɛaka, tɔ́ nibíə́kínə. Yɛ́ lɛ báá muɛsɛ ɔwá, bá bɛ́labɔ́nɛ́á bɛ́ tɔlɔ́matɔ́ ɛ́tá, bá índíə́kínə ɔ tɔnámɔ́á.» 28Mba, muəndú a sɛ́á: «Ɛ́ɛ! Á Ába, yɛ́ lɛa nɔ́yɛ́ taká, ɔ matá má ɛtáka, tɔnámɔ́á tɔ́ ndɔ imbumbú nɛ́á ɔyɛ́á tɔlɔ́matɔ́ tɔ́ ndɔ kuəsiə.» 29Yə́susu a sɛ́á: «Ɛ́sɛ́á ɔ ná bɛ́kámɔ́sɔ́ná muɛsɛ, tilə; umbúínyi mɔbɛ́á wɔ́ ná fámá á wawɔ́á mɔná mɛɛ́lɔ.» 30Ɛnaka muəndú á tilə́ ɔ ɔwayɛ́ ɔmbɛ́la, a ná nibə́ mɔná sianátɔ́ ɔ bɔaná: Umbúínyi mɔbɛ́á fámátɔ.
Yə́susu a nɔ́ mɔndɔ wa imúkú na ɛndɔ́kɔ́ niŋəsiə
31Yə́susu a ná hɔ́álɛ́na ɔ misí yɛ Tília, a ná tɔ́mbá ɔ Sítono, a ná tilə́ ɔ ɛsalɛ yɛ́ nɔmɔ́ nɛ́ Kalɛ́lɛa, ɔ tɔ́mbákɛna ɔ misí yɛ Tɛkabɔ́lɔ. 32Bá ná wɛɛ́ya mɔndɔ́kɔ́ndɔ́kɔ húlə́nínə ɔwá a lɛ ndɔ hɔ́ɔ́. Nɔ́yɛ́ bá ná Yə́susu bɛ́tɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na ɔwá a wɛɛ́ya makátá tálá ɔ mɛɛ́lɔ. 33Yə́susu a ná wɛɛ́ya ákánána ɔ makɔ́tákɛ wɛɛ́ya bíbúə́, hata na iloŋo yɛ́ bɛndɔ. A na tɔ́áyɛ́á tɔnɔnɔ́ háá ɔ məlúə́ má wɛ́ɛ́yɛ́ mɔndɔ, a ná malá túínə́ ɔ ɔwayɛ́ tɔnɔnɔ́, a ná nɛ́áyɛ́á nɛbɔ́mbɛ itíə́lə. 34Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, a ná məə́sə bə́líə́ ɔ ɔmbáŋá a ná fɔtála. A sɛ́á: «Ɛfáta!» Ɔ́ niɔŋɔ́ sɛ́á: «Bíúbúnə!» 35Ɔ umisíúmə́, máyɛ́á məlúə́ má ná biubunə, nɛ́áyɛ́á nɛbɔ́mbɛ nɛ́ ná bíhúmbúlə́lə, a ná botólíə́ ɔ ɔhɔ́ɔ́ muɛsɛ. 36Yə́susu a ná bəə́bu manɛ́na ɔwá bá lɛ lɛ́na ata mɔndɔ: Mba ɛ́sɛ́á a ná bəə́bu sáŋɔ́nɛ́na, uwəbú, bá əbú túmbə́ləkəniə. 37Nɔ́yɛ́, bɛndɔ bá ná ə́lə́mə́nə́ mɔŋɛ́ŋa, bá sɛ́á: «Bɛkɔa bikimə ɔbɛ́á a ndɔ kɛa, bɛ́ lɛa bɛɛsɛ: A ndɔ bɔndɔ́kɔ́ndɔ́kɔ məlúə́ úbúnə, a məmúkú hókiə!»
હાલમાં પસંદ કરેલ:
Mə́líkusu 7: tvu
Highlight
શેર કરો
નકલ કરો
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
© 2019, CABTAL
