YouVersion Logo
Search Icon

Jeremiáš 2

2
Nevěrnost Izraele
1Stalo se ke mně Hospodinovo slovo: 2Jdi#[Tento příkaz dostal Jr 13 (gram. je většinou ve formě inf. abs.: 3,12; 13,1; 17,19; 19,1; 28,13!; 35,2; pouze v 13,4.6 jako impv.)] a volej k Jeruzalému:#h.: volej do uší Jeruzaléma; tj. k obyvatelům J.; srv. 29,29; 36,6; Iz 49,20; Gn 20,8p; Dt 5,1; Mt 3,5 Toto praví Hospodin:#[h. vazba “Tak řekl H.” je v Jr použita 150 (oproti 30 v Iz); Ex 4,22p] Pamatuji#n.: Vzpomínám; 31,20; 44,21 na tebe, na oddanost#n.: věrnost; h.: milosrdenství; Iz 40,6; Oz 6,4; Př 20,6; 2S 16,17 tvého mládí, na lásku tvého zasnoubení, kdy jsi za mnou chodila#h.: na tvé chození pustinou, zemí neosetou. 3Izrael je svatý#h.: svatost Hospodinu, prvotina#[tak jako prvotiny sklizně patřily kněžím (Dt 18,4; 26,2n), Izrael měl patřit Hospodinu; srv. Jk 1,18!] jeho úrody -- všichni, kdo jej sžírají, se proviňují; přijde na ně zlo, je Hospodinův výrok.
4Slyšte Hospodinovo slovo,#7,2; [tuto výzvu vyslovil Jr 8; srv. 2Kr 7,1p; Iz 1,10; 28,14; Ez 13,2; Oz 4,1] dome Jákobův a všechny čeledi domu izraelského: 5Toto praví Hospodin: Co na mně vaši otcové našli špatného, že se ode mne vzdálili? Chodili za nicotností#n.: nicotnými modlami; 8,19; 10,8; Dt 32,31; Jon 2,9 a nicotností se stali. 6Neřekli: Kde je Hospodin, ten, který nás vyvedl z egyptské země, ten, který nás vodil pustinou, zpustlou zemí plnou jam, vyprahlou zemí nejhlubší tmy,#LXX: zemí bezvodou a neplodnou; n.: … tmy černé jako smrt (srv. 13,16; Ž 23,4p) zemí, jíž nikdo neprochází a ve které člověk nebydlí? 7Přivedl jsem vás do země sadů, abyste jedli její ovoce a její dobré věci. Přišli jste však a mou zemi jste poskvrnili a mé dědictví#tj. zemi, kterou jsem vám dal do dědictví; 12,7nn; 16,18; Dt 4,38 jste učinili ohavností. 8Kněží neřekli: Kde je Hospodin? Ti, kteří se zabývají zákonem, mě neznají.#[h. sloveso jádá zahrnuje nejen rozumové poznání, ale též citový a volní závazek; srv. Ex 6,3; Př 3,6; 1S 2,12; 3,7; 1Kr 18,36)]; 4,22; 9,2; 14,18; ::31,34; Oz 5,4 Pastýři#n : vládcové; 6,3; 23,1 se proti mně vzbouřili. Proroci prorokovali skrze Baala#h.: v Baalovi; n.: ve jménu Baalově; 23,13 a šli za tím, co jim neprospěje.#[možná slov. hříčka mezi h. baal (Baal) a jaal (neprospět)]; 1S 12,21; Iz 44,10 9Proto s vámi ještě povedu při, je Hospodinův výrok, a povedu při i se syny vašich synů.#[to, co učinili rodiče, má důsledky i pro jejich potomky; srv. Dt 5,10; 11,6] 10Vždyť projděte ostrovy Kitejců a dívejte se, pošlete do Kédaru#ostrovy Kitejců [= Kypr (Iz 23,1.12)] … Kédaru, [=dnešní Saudská Arábie]; tj. na západ … na východ (čili po celé zemi); 49,28p; 1Pa 1,29; Pís 1,5; Iz 21,16 a velmi pozorně sledujte, dívejte se, jestli se tam stalo něco takového. 11Cožpak nějaký národ vyměnil bohy? A přitom to bohové nejsou! Ale můj lid zaměnil svoji#var.: mou (slávu, tj. mě = svého Boha); Oz 4,7; Ž 106,20; srv. 1Kr 8,23 slávu za to, co mu neprospěje. 12Zhrozte se#n.: Užasněte; 18,16 nad tím, nebesa, zděste#n.: ať vám hrůzou vstávají vlasy; Ez 27,35 se, strňte,#h.: úplně vyschněte; Ž 106,9; Oz 13,15 je Hospodinův výrok. 13Vždyť můj lid spáchal dvojí zlo: Opustili mne, pramen živé vody a#h.: aby vykopali si cisterny, puklé cisterny, které vodu nedrží.
Důsledky nevěrnosti
14Je snad Izrael otrokem? Nebo snad doma zrozeným otrokem?#n.: se zrodil do otroctví; [tj. je dítětem narozeným rodičům, kteří již jsou otroky] Proč se stal kořistí? 15Řvou nad ním mladí lvi,#[metafora pro Asyřany, resp. později Babyloňany – 50,17!] pozvedají svůj hlas. Učinili jeho zemi hroznou pustinou, jeho města jsou vypálena a bez obyvatel. 16Také synové Memfidy a Tachpanchésu se ti budou pást na temeni hlavy. 17Zdali sis to nezpůsobila tím, že jsi opustila#h.: svým opuštěním Hospodina, svého Boha, tehdy, kdy tě vodil po cestě? 18A teď? K čemu je ti cesta do Egypta? Abys pila#[stále je řeč o Izraeli – obraz pro hledání pomoci skrze politické spojence; srv. Iz 30,2; Oz 7,11; 12,2] vodu z Šíchoru?#[tj. ramene Nilu; Joz 13,3; Iz 23,3] A k čemu je ti cesta do Asýrie? Abys pila vodu z řeky Eufratu? 19Bude tě vychovávat tvé vlastní zlo a budou tě kárat tvá odvrácení.#n.: odpadnutí; 3,22 Jen poznej a viz, že je zlé a trpké,#n.: hořké; 4,18! když opouštíš Hospodina, svého Boha, a není v tobě bázeň#n.: strach (ojedinělý f. tvar od běžného m.); srv. 1S 11,7; Jr 32,40 přede mnou,#(rychlá změna adresáta, u Jr běžná; srv. 5,14) je výrok Panovníka, Hospodina zástupů. 20Neboť již dávno jsem zlomil tvé jho, zpřetrhal jsem tvá pouta, a ty jsi řekla: Nebudu hřešit.#h.: překračovat; n : sloužit modlám A přece#var.: jsi zlomila své jho, přetrhala svá pouta a řeklas: Nebudu ti sloužit. Vždyť; 5,5 na každém vyvýšeném návrší a pod každým zeleným#n.: dužnatým; 3,6.13; Dt 12,2; Iz 57,5; Ez 6,13 stromem roztahuješ nohy a smilníš.#n.: oddáváš se prostituci; Ez 20,30; Oz 4,15 21Já jsem tě zasadil jako vybranou révu, zcela spolehlivé#n.: pravé; srv. J 15,1 símě. Jak to, že ses mi změnila v podřadné cizí víno?#n : páchnoucí hrozny divokého vína / zdegenerovanou révu; srv. 6,9; Oz 10,1 22I když se umyješ sodou#h.: vypereš v sodě (tj. v uhličitanu sodném) a naděláš si spoustu louhu,#n.: mýdla poskvrna tvé viny přede mnou zůstává, je výrok Panovníka Hospodina. 23Jak to, že říkáš: Neposkvrnila jsem se, za baaly jsem nechodila? Pohleď na svou cestu#n.: své jednání (n.: to, cos vyváděla) tam v údolí,#[tj. údolí Hinomovo (kde se děti obětovaly Baalovi a Molochovi; viz 7,31n)] poznej,#n.: pochop cos učinila, ty mladá rychlá#n.: zbrklá velbloudice, která se proháníš po svých cestách,#h.: proplétající své cesty 24ty divoká oslice, navyklá pustině. V touze své duše větří ve větru. Kdo ji může odvrátit od její vášně?#n.: v její říji Všichni, kdo ji hledají, se vůbec neunaví, najdou ji v čas říje.#h.: jejím měsíci 25Chraň#h.: Zadrž svou nohu, aby nebyla bosá,#n : Dej si pozor, ať nechodíš bosa; 2S 15,30; Iz 20,2nn a své hrdlo před žízní. Na to říkáš: Není naděje!#n.: Beznadějné / V žádném případě; 18,12 Kdepak! Vždyť jsem si zamilovala cizince#n.: cizí bohy a budu chodit za nimi. 26Jako je zahanben zloděj, když ho dopadnou, tak bude zahanben dům izraelský -- oni, jejich králové, jejich knížata, jejich kněží i jejich proroci, 27kteří říkají dřevu: Ty jsi můj otec, a kameni: Ty jsi nás#K: mne zplodil,#h.: porodila ("kámen" je f.) neboť se ke mně obrátili zády,#32,33; 7,24; Dt 31,18; Iz 45,22; [paradox je v h. o to silnější, že ačkoliv později je “obracení” zobecněno na cokoliv, pův. sloveso má stejný kořen s výrazem tvář, tedy :– obrátit svou tvář, a proto :– pohledět (srv. Ž 25,16)] a ne tváří, ale když se jim daří zle, říkají:#h.: v čase jejich zla (podobně i v násl. v.) řeknou Povstaň a zachraň nás! 28Kde jsou tvoji bohové, které sis učinil? povstanou, jestli tě zachrání, když se ti daří zle. Vždyť kolik je tvých měst, tolik je, Judo, tvých bohů.
29Proč se mnou vedete při? Všichni jste se proti mně vzbouřili, je Hospodinův výrok. 30Nadarmo jsem bil vaše syny, kázeň nepřijali. Váš meč vám požral proroky jako lev zabiják. 31Pohleďte, vy z této generace, na Hospodinovo slovo! Což jsem byl Izraeli pustinou? Či zemí temnoty? Proč můj lid říká: Jsme svobodní,#n.: Vyprostili jsme se (ze jha); LXX: Nikdo nad námi nebude panovat už k tobě nepřijdeme? 32Cožpak zapomene panna na své ozdoby nebo nevěsta na svoje pentle? Ale můj lid najiž dávno#h.: před bezpočtem dnů; srv. Na 2,9 zapomněl. 33Jak vylepšuješ svoji cestu, abys hledala lásku! Proto i špatné ženy jsi naučila svým cestám.#n.: Jistě můžeš učit svému jednání i ty nejhorší z žen; () 34I na okraji tvého roucha se nachází krev#h.: krev duší; 7,6 nevinných chudáků. Nedopadla jsi je při vloupání, ani při čemkoliv takovém. 35Avšak#n.: Ale přes to všechno ještě říkáš: Protože jsem nevinná, jeho hněv ode mě bude jistě odvrácen. Hle, soudím tě podle tvých řečí: Nezhřešila jsem. 36Jak velice lehkovážně měníš svou cestu! Tak jako jsi byla zklamána Asýrií, budeš zklamána i Egyptem. 37Také odtamtud vyjdeš s rukama na hlavě, protože Hospodin zavrhl tvé naděje#n.: ty, ve které doufáš; 17,7; 48,13 a neuspěješ s nimi.

Currently Selected:

Jeremiáš 2: CSP

Highlight

Share

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in