1 Korintským 7
7
O manželství
1O tom, co jste [mi] psali: Pro člověka je dobré, aby se nedotýkal ženy. 2Ale abyste se vyvarovali smilstva,#ř.: kvůli smilstvu / kvůli nebezpečí smilstva ať má každý svou ženu a každá ať má svého muže. 3Muž ať plní své ženě, čím je povinen, a stejně i žena svému muži. 4Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž, podobně ani muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena. 5Neodpírejte se navzájem, leda po vzájemné dohodě na čas, abyste se uvolnili pro modlitbu,#var.: půst a modlitbu a opět buďte spolu, aby vás pro vaši nezdrženlivost nepokoušel Satan. 6To říkám jako dovolení, ne jako příkaz. 7Přeji si, aby všichni lidé byli, jako jsem já. Avšak každý má své vlastní obdarování#ř. charisma od Boha, jeden tak, druhý jinak.
8Svobodným a vdovám pravím: Bylo by pro ně dobré, kdyby zůstali jako já. 9Jestliže se však neovládají, ať vstoupí do manželství; neboť je lepší vstoupit do manželství, než se pálit žádostivostí. 10Manželům však nařizuji -- ne já, ale Pán -- aby žena od muže neodcházela.#tzn. nerozváděla se; Mal 2,16; Mt 5,32 11Když by však přece odešla, ať zůstává nevdaná nebo ať se s mužem smíří. Také muž ať neopouští ženu. 12Ostatním pak pravím já, ne Pán: Jestliže má některý bratr nevěřící ženu a ona je ochotna s ním žít,#ř.: bydlet ať ji neopouští. 13A máli některá žena nevěřícího muže a on je ochoten s ní žít,#ř.: bydlet ať svého muže neopouští. 14Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena ve svém muži.#var.: v bratru Vždyť jinak by vaše děti byly#ř.: jsou nečisté, avšak nyní jsou svaté. 15Jestliže se však nevěřící chce rozvést,#ř.: se odděluje (srv. v. 10 – odcházet) ať se rozvede.#ř.: se odděluje (srv. v. 10 – odcházet) Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji. 16Vždyť co ty víš, ženo, zda zachráníš svého muže? Nebo co ty víš, muži, zda zachráníš svou ženu?
17Jenom ať každý žije#ř.: chodí; 3,3 tak, jak mu Pán udělil, každý, jak ho Bůh povolal. Tak to také přikazuji ve všech sborech. 18Byl někdo povolán jako obřezaný? Ať to nezakrývá. Byl někdo povolán jako neobřezaný? Ať se nedává obřezat. 19Obřízka nic neznamená ani neobřízka nic neznamená, ale zachovávání Božích přikázání. 20Každý ať zůstává v tom postavení,#ř.: povolání ve kterém byl povolán. 21Byl jsi povolán jako otrok? Nedělej si s tím starosti. Jestliže se však můžeš stát svobodným, raději toho využij.#n.: I kdyby ses však …, raději využij svého otroctví. 22Neboť kdo byl v Pánu povolán jako otrok, je Pánův propuštěnec; podobně kdo byl povolán jako svobodný, je otrok Kristův. 23Byli jste koupeni za velikou cenu. Nebuďte#ř.: Nestávejte se otroky lidí. 24Bratři, každý ať zůstává před Bohem v tom postavení, v jakém byl povolán.
25Ohledně panen nemám sice Pánův příkaz, dávám však radu#ř.: názor jako ten, kterému se dostalo od Pána milosrdenství být věrným.#n.: hodným důvěry 26Myslím tedy, že vzhledem k nynější tísni#n.: přítomné (/ nastávající) potřebě je dobré,#ř.: + že je dobré, aby člověk zůstal tak, jak je.#ř.: být takto 27Jsi připoután k ženě? Nehledej rozluku. Jsi volný?#ř.: odvázán od ženy Nehledej si ženu. 28Ale i když se oženíš, nezhřešíš; a vdáli se panna, nezhřeší. Takoví lidé však budou mít soužení v těle#to může zn.: v tomto životě a toho vás chci ušetřit. 29Ale toto vám, bratři, říkám, [že] čas je zkrácený. A tak i ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli; 30a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by nic nevlastnili; 31a ti, kdo užívají [tohoto] světa, jako by ho neužívali;#ř.: nevyužívali (tzn. neužívali plně) neboť způsob tohoto světa pomíjí. 32Chci, abyste byli bez starostí. Kdo nežije v manželství, stará se o věci Pána, jak by se zalíbil Pánu, 33ale kdo se oženil, stará se o věci světské, jak by se zalíbil své ženě, 34a je rozdělený. Neprovdaná žena a panna#var.: … ženě. Mezi ženou a pannou je rozdíl. Nevdaná … se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se zalíbila svému muži. 35Toto říkám k vašemu prospěchu, ne abych vás omezoval,#ř.: vám přehodil smyčku ale abych vás vedl k počestnosti a k nerušené oddanosti Pánu.
36Jestliže však někdo myslí, že vůči své panně,#není jasné, zda tzn. "dceři – panně" nebo "snoubence" nebo snad "svému panenství / panictví" – tak i v. 37n která je ve zralém věku, jedná nečestně, a že to musí tak být, ať dělá, co chce: nehřeší. Ať se vezmou. 37Kdo je#ř.: stojí však pevný ve svém srdci a není ničím nucen, ale má v moci svou vůli#n.: má pravomoc uskutečnit svou vůli; ř.: má pravomoc pro svou vůli a rozhodl se ve svém srdci, že zachová svou pannu, dobře učiní. 38Takže ten, kdo provdává svou pannu, činí dobře, a ten, kdo neprovdává, učiní lépe.
39Žena je vázána [zákonem] po dobu, kdy žije její muž. Když její muž zemře,#ř.: usne; 11,30; 15,6; Sk 7,60 je svobodná a může se vdát, za koho chce, ale jen v Pánu. 40Podle mého mínění je však blahoslavenější, jestliže zůstane tak, jak je. A myslím, že i já mám Ducha Božího.
Currently Selected:
1 Korintským 7: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.