YouVersion Logo
Search Icon

Numeri 32

32
Obsazení Zajordání
1Synové Rubenovi a synové Gádovi měli obrovské množství dobytka. Uviděli jaezerskou a gileádskou zem a hle, bylo to místo vhodné pro dobytek. 2Rubenovi a Gádovi synové tedy přišli a řekli Mojžíšovi, knězi Eleazarovi a vůdcům obce: 3„Atarot, Dibon, Jaezer, Nimra, Chešbon, Eleale, Sebam, Nebó a Beon, 4země, kterou Hospodin dobyl pro izraelskou obec, je země vhodná pro dobytek – a tvoji služebníci mají spoustu dobytka.“ 5Dále řekli: „Prokaž nám prosím laskavost, ať tato země připadne do vlastnictví nám, tvým služebníkům. Nevoď nás přes Jordán.“
6Mojžíš Rubenovým a Gádovým synům odpověděl: „Mají snad vaši bratři jít do boje, zatímco vy zůstanete zde? 7Proč chcete syny Izraele odradit od vstupu do země, kterou jim Hospodin dal? 8Totéž udělali vaši otcové, když jsem je vyslal z Kádeš-barné, aby prohlédli zem.#Num 13 9Došli až k údolí Eškol, prohlédli zem, ale pak syny Izraele odradili od vstupu do země, kterou jim Hospodin dal. 10Hospodin toho dne vzplanul hněvem a odpřisáhl: 11‚Nikdo z těch, kdo vyšli z Egypta, nikdo starší dvaceti let nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, neboť se mi nevydali cele. 12Jen Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův, se cele vydali Hospodinu.‘#Num 14:22–30 13Hospodin tehdy vzplanul proti Izraeli hněvem a nechal je čtyřicet let bloudit po poušti, dokud to pokolení, které se znelíbilo Hospodinu, do posledního nevymřelo.
14Hle, nyní jste nastoupili na místo svých otců, vy plemeno hříšníků, abyste ještě více roznítili Hospodinův planoucí hněv proti Izraeli! 15Jestliže se od něj odvrátíte, nechá tento lid na poušti ještě déle, a tak je všechny přivedete do záhuby!“
16Přistoupili tedy k Mojžíšovi blíž a řekli: „Chceme tu postavit ohrady pro svůj dobytek a města pro své děti. 17Sami pak půjdeme v plné zbroji v čele synů Izraele, dokud je nepřivedeme na jejich místo. Naše děti zatím zůstanou v opevněných městech, chráněny před obyvateli země. 18My se ale domů nevrátíme, dokud se každý syn Izraele neujme svého dědictví. 19Nebudeme s nimi zabírat zem za Jordánem ani nikde dále, neboť nám připadlo dědictví na východ od Jordánu.“
20Mojžíš jim odpověděl: „Chcete-li to slovo splnit, připravte se před Hospodinem k boji. 21Každý z vašich ozbrojenců půjde před Hospodinem za Jordán, dokud on před vámi nevyžene své nepřátele. 22Až bude země před Hospodinem podmaněna, budete se moci vrátit a budete zproštěni tohoto závazku k Hospodinu a k Izraeli. Tehdy se před Hospodinem tato země stane vaším vlastnictvím.
23Pokud se tak nezachováte, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že váš trest si vás najde. 24Postavte si města pro děti a ohrady pro ovce a kozy; splňte však, co jste slíbili.“
25Rubenovi a Gádovi synové Mojžíšovi odpověděli: „Tvoji služebníci učiní, jak jim náš pán přikazuje. 26Naše děti, naše ženy, náš dobytek a všechna naše zvířata zůstanou v gileádských městech, 27zatímco tvoji služebníci, každý v plné zbroji, přejdou Jordán, aby bojovali před Hospodinem, jak praví náš pán.“
28Mojžíš tedy o nich vydal příkaz knězi Eleazarovi, Jozuovi, synu Nunovu, a náčelníkům izraelských pokolení. 29Mojžíš jim řekl: „Pokud s vámi Gádovi a Rubenovi synové přejdou Jordán, každý vyzbrojen k boji před Hospodinem, pak jim po dobytí země dáte do vlastnictví gileádskou zem. 30Pokud však s vámi nepůjdou jako ozbrojenci, připadne jim vlastnictví mezi vámi v kanaánské zemi.“
31Gádovi a Rubenovi synové na to řekli: „Uděláme, co Hospodin tvým služebníkům řekl: 32Přejdeme vyzbrojeni před Hospodinem do země Kanaán a získáme dědičné vlastnictví v Zajordání.“
33Mojžíš tedy Gádovým a Rubenovým synům a polovině pokolení Manasesova, syna Josefova, přidělil království emorejského krále Sichona a bášanského krále Oga – zemi i s jejími městy včetně území pohraničních měst.
34Synové Gádovi pak vystavěli Dibon, Atarot, Aroer, 35Atarot-šofan, Jaezer, Jogbehu, 36opevněná města Bet-nimra a Bet-haran a ohrady pro ovce a kozy.
37Synové Rubenovi vystavěli Chešbon, Eleale, Kiriatajim, 38Nebó, Baal-meon (jejichž jména byla změněna) a také Sibmu. Města, která vystavěli, přejmenovali.
39Synové Machira, syna Manasesova, šli do Gileádu, dobyli jej a vyhnali Emorejce, kteří tam bydleli. 40Mojžíš tedy Gileád přidělil Machirovi, synu Manasesovu, a ten se v ní usadil. 41Manasesův syn Jair pak vytáhl, dobyl jejich vesnice a nazval je Chavot-jair, Jairovy vesnice. 42Také Noba vytáhl, dobyl Kenat i jeho vesnice a nazval je svým jménem: Noba.

Currently Selected:

Numeri 32: B21

Highlight

Share

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in