Lukáš

1. a 2. list Tesalonickým

2. Korintským

List Židům

Skutky

Římanům

První a druhý list Timoteovi

1. Korintským

Galatským

Bible, překlad 21. století

<div class="version vid15 iso6393ces" data-vid="15" data-iso6393="ces">
 <div class="book bkMRK">
 <div class="chapter ch5" data-usfm="MRK.5">
 <div class="label">5</div><div class="s">Legie</div><div class="p">1Tehdy se p&#345;eplavili p&#345;es jezero do gerasensk&#233;ho#n&#283;kt. rukopisy gadarensk&#233;ho nebo gergesensk&#233;ho (Mat 8:28; Luk 8:26) kraje. 2Jakmile vystoupil z lodi, ihned proti n&#283;mu z hrob&#367; vy&#353;el &#269;lov&#283;k posedl&#253; ne&#269;ist&#253;m duchem. 3Bydlel v hrobech a nikdo ho u&#382; nemohl ani sv&#225;zat &#345;et&#283;zem. 4P&#345;edt&#237;m b&#253;val &#269;asto spout&#225;n okovy a &#345;et&#283;zy, ale on ty &#345;et&#283;zy v&#382;dy roztrhal a okovy rozl&#225;mal, tak&#382;e ho nikdo nemohl zkrotit. 5Po&#345;&#225;d, ve dne i v noci, byl v hrobk&#225;ch a na hor&#225;ch, k&#345;i&#269;el a tloukl se kamen&#237;m. </div><div class="p">6Jakmile z d&#225;lky uvid&#283;l Je&#382;&#237;&#353;e, p&#345;ib&#283;hl a padl p&#345;ed n&#237;m na kolena. 7Hlasit&#283; vyk&#345;ikl: &#8222;Co je ti do m&#283;, Je&#382;&#237;&#353;i, Synu Nejvy&#353;&#353;&#237;ho Boha? Pro Boha t&#283; zap&#345;&#237;sah&#225;m, netr&#253;zni m&#283;!&#8220; 8(Je&#382;&#237;&#353; mu toti&#382; &#345;ekl: &#8222;Vyjdi z toho &#269;lov&#283;ka, ne&#269;ist&#253; duchu!&#8220;) </div><div class="p">9&#8222;Jak se jmenuje&#353;?&#8220; ptal se ho Je&#382;&#237;&#353;. </div><div class="p">&#8222;M&#233; jm&#233;no je Legie,&#8220; odpov&#283;d&#283;l. &#8222;Je n&#225;s toti&#382; hodn&#283;.&#8220; 10A velice ho prosil, a&#357; je nevyh&#225;n&#237; z toho kraje. </div><div class="p">11Na &#250;bo&#269;&#237; hory se tam p&#225;slo velik&#233; st&#225;do prasat. 12D&#233;moni ho proto prosili: &#8222;Pus&#357; n&#225;s do t&#283;ch prasat, a&#357; vejdeme do nich!&#8220; 13Je&#382;&#237;&#353; jim to povolil, a tak ti ne&#269;ist&#237; duchov&#233; vy&#353;li a vstoupili do prasat. Asi dvoutis&#237;cov&#233; st&#225;do se jich pak rozb&#283;hlo ze sr&#225;zu dol&#367; do jezera, kde utonulo. </div><div class="p">14Pas&#225;ci tehdy utekli a rozhl&#225;sili to ve m&#283;st&#283; i na venkov&#283;. Lid&#233; se &#353;li pod&#237;vat, co se to stalo. 15Kdy&#382; p&#345;i&#353;li k Je&#382;&#237;&#353;ovi a vid&#283;li toho, kter&#253; b&#253;val posedl&#253; tou Legi&#237;, jak tam sed&#237; oble&#269;en a p&#345;i zdrav&#233;m rozumu, dostali strach. 16Jakmile jim o&#269;it&#237; sv&#283;dkov&#233; vyl&#237;&#269;ili, jak to bylo s t&#237;m posedl&#253;m a s t&#283;mi prasaty, 17za&#269;ali ho prosit, a&#357; opust&#237; jejich kraj. </div><div class="p">18Kdy&#382; pak nastupoval na lo&#271;, &#382;&#225;dal ho ten, kter&#253; b&#253;val posedl&#253;, aby s n&#237;m mohl z&#367;stat. 19On mu to ale nedovolil. &#344;ekl mu: &#8222;Jdi dom&#367; ke sv&#253;m a vypravuj jim, jak velik&#233; v&#283;ci pro tebe ud&#283;lal P&#225;n a jak se nad tebou slitoval.&#8220; 20Ode&#353;el tedy a za&#269;al v Dekapoli rozhla&#353;ovat, co v&#353;echno pro n&#283;j Je&#382;&#237;&#353; ud&#283;lal. V&#353;ichni byli ohromeni. </div><div class="s">Kdo se m&#283; dotkl?</div><div class="p">21Kdy&#382; se pak Je&#382;&#237;&#353; p&#345;eplavil lod&#237; zp&#225;tky na druh&#253; b&#345;eh, se&#353;el se k n&#283;mu u jezera velik&#253; z&#225;stup. 22P&#345;i&#353;el k n&#283;mu jeden z p&#345;edstaven&#253;ch synagogy jm&#233;nem Jairus, a jakmile ho uvid&#283;l, padl mu k noh&#225;m. 23Sna&#382;n&#283; ho prosil: &#8222;Moje dcerka um&#237;r&#225;! Poj&#271;, vlo&#382; na ni ruce, a&#357; je uzdraven&#225; a m&#367;&#382;e &#382;&#237;t.&#8220; 24A tak &#353;el s n&#237;m. </div><div class="p">Velik&#253; z&#225;stup &#353;el za n&#237;m a tla&#269;ili se na n&#283;j. 25Byla tam jedna &#382;ena, kter&#225; u&#382; dvan&#225;ct let krv&#225;cela. 26Mnoho vytrp&#283;la od mnoha l&#233;ka&#345;&#367;, utratila v&#353;echno, co m&#283;la, ale nic j&#237; nepomohlo a bylo j&#237; &#269;&#237;m d&#225;l h&#367;&#345;. 27Kdy&#382; usly&#353;ela o Je&#382;&#237;&#353;i, pro&#353;la k n&#283;mu davem zezadu a dotkla se jeho roucha. 28&#344;ekla si toti&#382;: &#8222;Dotknu-li se aspo&#328; jeho roucha, budu uzdravena.&#8220; 29Jej&#237; krv&#225;cen&#237; ihned p&#345;estalo a na t&#283;le poc&#237;tila, &#382;e byla z toho tr&#225;pen&#237; uzdravena. </div><div class="p">30Je&#382;&#237;&#353; v nitru ihned poc&#237;til, &#382;e z n&#283;j vy&#353;la moc. Oto&#269;il se v davu a zeptal se: &#8222;Kdo se dotkl m&#233;ho roucha?&#8220; </div><div class="p">31Jeho u&#269;edn&#237;ci mu &#345;ekli: &#8222;Vid&#237;&#353;, &#382;e se na tebe tla&#269;&#237; dav, a pt&#225;&#353; se: Kdo se m&#283; dotkl?&#8220; </div><div class="p">32On se ale rozhl&#237;&#382;el, aby vid&#283;l, kdo to ud&#283;lal. 33Kdy&#382; ta &#382;ena poznala, co se s n&#237; stalo, p&#345;istoupila, v posv&#225;tn&#233; &#250;ct&#283; p&#345;ed n&#237;m padla na kolena a pov&#283;d&#283;la mu celou pravdu. 34Je&#382;&#237;&#353; j&#237; odpov&#283;d&#283;l: &#8222;Dcero, tv&#225; v&#237;ra t&#283; uzdravila. Jdi v pokoji a bu&#271; uzdravena ze sv&#233;ho tr&#225;pen&#237;.&#8220; </div><div class="s">Talita kum</div><div class="p">35Je&#353;t&#283; to ani nedo&#345;ekl, kdy&#382; p&#345;i&#353;li poslov&#233; z domu p&#345;edstaven&#233;ho synagogy se slovy: &#8222;Tv&#225; dcera um&#345;ela. Pro&#269; je&#353;t&#283; obt&#283;&#382;ovat mistra?&#8220; </div><div class="p">36Je&#382;&#237;&#353; ale jejich slova neposlouchal. &#8222;Neboj se, jenom v&#283;&#345;,&#8220; &#345;ekl p&#345;edstaven&#233;mu synagogy. </div><div class="p">37Nikomu nedovolil, aby ho doprov&#225;zel, krom&#283; Petra, Jakuba a jeho bratra Jana. 38Kdy&#382; p&#345;i&#353;el k domu p&#345;edstaven&#233;ho synagogy a uvid&#283;l velik&#253; rozruch, v&#353;echny pla&#269;&#237;c&#237; a hlasit&#283; na&#345;&#237;kaj&#237;c&#237;, 39ve&#353;el dovnit&#345; a &#345;ekl jim: &#8222;Pro&#269; ten rozruch a pl&#225;&#269;? To d&#237;t&#283; neum&#345;elo. Jen sp&#237;.&#8220; 40Oni se mu ale sm&#225;li. </div><div class="p">Kdy&#382; v&#353;echny vyhnal, vzal otce a matku d&#237;t&#283;te i ty, kte&#345;&#237; byli s n&#237;m, a ve&#353;el do m&#237;stnosti, kde bylo d&#237;t&#283;. 41Vzal d&#237;vku za ruku a &#345;ekl j&#237;: &#8222;Talitha kum,&#8220; co&#382; se p&#345;ekl&#225;d&#225;: &#8222;D&#283;v&#269;&#225;tko, &#345;&#237;k&#225;m ti, vst&#225;vej.&#8220; 42Ta d&#237;vka hned vstala a za&#269;ala se proch&#225;zet. Bylo j&#237; dvan&#225;ct let. P&#345;&#237;tomn&#253;ch se zmocnil nesm&#237;rn&#253; &#250;&#382;as, 43ale on jim jasn&#283; p&#345;ik&#225;zal, a&#357; se o tom nikdo nedozv&#237;. &#344;ekl jim tak&#233;, a&#357; j&#237; daj&#237; naj&#237;st. </div>
 </div>
 </div>
</div>

<div class="version vid15 iso6393ces" data-vid="15" data-iso6393="ces">
 <div class="book bkMRK">
 <div class="chapter ch6" data-usfm="MRK.6">
 <div class="label">6</div><div class="s">Prorok beze cti</div><div class="p">1Potom odtud ode&#353;el a p&#345;i&#353;el do sv&#233;ho domovsk&#233;ho m&#283;sta; jeho u&#269;edn&#237;ci &#353;li s n&#237;m. 2Kdy&#382; v sobotu za&#269;al u&#269;it v synagoze, mnoz&#237; z poslucha&#269;&#367; &#382;asli. &#8222;Odkud to m&#225;?&#8220; ptali se. &#8222;Co to dostal za moudrost? A jak to, &#382;e se jeho rukama d&#283;j&#237; takov&#233; z&#225;zraky? 3Nen&#237; to snad ten tesa&#345;, syn Marie a bratr Jakuba, Josefa, Judy a &#352;imona? Nejsou snad jeho sestry tady s n&#225;mi?" A tak se nad n&#237;m pohor&#353;ovali. </div><div class="p">4Je&#382;&#237;&#353; jim odpov&#283;d&#283;l: &#8222;Prorok nen&#237; beze cti; jedin&#283; ve sv&#233; vlasti, u sv&#253;ch p&#345;&#237;buzn&#253;ch a ve vlastn&#237;m dom&#283;.&#8220; 5A nemohl tam vykonat &#382;&#225;dn&#253; z&#225;zrak, jen na n&#283;kolik nemocn&#253;ch vlo&#382;il ruce a uzdravil je. </div><div class="p">6P&#345;ekvapen jejich nev&#237;rou pak obch&#225;zel okoln&#237; vesnice a u&#269;il. </div><div class="s">Nic si s sebou neberte</div><div class="p">7Potom k sob&#283; svolal dvan&#225;ct u&#269;edn&#237;k&#367; a za&#269;al je vys&#237;lat po dvou. Dal jim moc nad ne&#269;ist&#253;mi duchy 8a ulo&#382;il jim, a&#357; si na cestu neberou nic krom&#283; hole: ani mo&#353;nu ani chl&#233;b ani pen&#237;ze do opasku; 9a&#357; maj&#237; obut&#233; sand&#225;ly, ale neberou si ani n&#225;hradn&#237; ko&#353;ile. </div><div class="p">10&#8222;Kdy&#382; vejdete do n&#283;&#269;&#237;ho domu,&#8220; &#345;ekl jim, &#8222;z&#367;sta&#328;te tam, dokud neodejdete. 11Kdyby v&#225;s ale n&#283;kde nep&#345;ijali a neposlouchali, vyjd&#283;te odtud a set&#345;este z nohou prach na sv&#283;dectv&#237; proti nim.&#8220; </div><div class="p">12A tak &#353;li a vyz&#253;vali lidi k pok&#225;n&#237;. 13Vym&#237;tali mnoho d&#233;mon&#367; a mnoho nemocn&#253;ch mazali olejem a uzdravovali. </div><div class="s">Smrt Jana K&#345;titele</div><div class="p">14Jak se jeho pov&#283;st &#353;&#237;&#345;ila, usly&#353;el o n&#283;m i kr&#225;l Herodes.#Herodes Antipas, mlad&#353;&#237; syn Heroda Velik&#233;ho; vl&#225;dl v&#160;Galileji a&#160;Pereji 4 p&#345;. n. l. &#8211; 39 n. l. &#344;&#237;kalo se:#n&#283;kt. rukopisy &#344;&#237;kal: &#8222;Jan K&#345;titel vstal z mrtv&#253;ch! To proto se skrze n&#283;j d&#283;j&#237; z&#225;zraky.&#8220; 15Jin&#237; &#345;&#237;kali: &#8222;Je to Eli&#225;&#353;,&#8220; a dal&#353;&#237;: &#8222;Je to prorok jako jeden z d&#225;vn&#253;ch prorok&#367;.&#8220; 16Kdy&#382; to Herodes usly&#353;el, &#345;ekl: &#8222;Je to Jan, kter&#233;ho jsem nechal st&#237;t. Vstal z mrtv&#253;ch!&#8220; </div><div class="p">17Herodes toti&#382; osobn&#283; poslal pro Jana, dal ho zatknout, spoutat a uv&#283;znit kv&#367;li Herodiad&#283;, s n&#237;&#382; se o&#382;enil, a&#269;koli byla man&#382;elkou jeho bratra Filipa. 18Jan Herodovi &#345;&#237;kal: &#8222;Tv&#367;j s&#328;atek s bratrovou man&#382;elkou je nez&#225;konn&#253;!&#8220; 19Herodias mu to m&#283;la za zl&#233; a cht&#283;la ho zab&#237;t, ale nemohla. 20Herodes se toti&#382; Jana b&#225;l, nebo&#357; v&#283;d&#283;l, &#382;e je to spravedliv&#253; a svat&#253; &#269;lov&#283;k, a tak ho chr&#225;nil. Kdy&#382; ho sly&#353;el, b&#253;val velmi znepokojen, ale p&#345;esto mu r&#225;d naslouchal. </div><div class="p">21P&#345;&#237;hodn&#253; den v&#353;ak p&#345;i&#353;el, kdy&#382; Herodes na oslavu sv&#253;ch narozenin uspo&#345;&#225;dal hostinu pro sv&#233; velmo&#382;e a velitele a pro p&#345;edn&#237; mu&#382;e Galileje. 22Kdy&#382; p&#345;i&#353;la dcera t&#233; Herodiady a zatan&#269;ila, zal&#237;bila se Herodovi i jeho host&#367;m natolik, &#382;e kr&#225;l d&#237;vce &#345;ekl: &#8222;Po&#382;&#225;dej m&#283;, o co chce&#353;, a d&#225;m ti to.&#8220; 23Odp&#345;&#237;s&#225;hl: &#8222;Spln&#237;m ti jak&#233;koli p&#345;&#225;n&#237; a&#382; do polovice m&#233;ho kr&#225;lovstv&#237;.&#8220; </div><div class="p">24&#352;la tedy za svou matkou a ptala se j&#237;: &#8222;O co m&#225;m &#382;&#225;dat?&#8220; </div><div class="p">&#8222;O hlavu Jana K&#345;titele!&#8220; &#345;ekla j&#237; matka. </div><div class="p">25A tak hned sp&#283;chala za kr&#225;lem a &#382;&#225;dala: &#8222;Chci, abys mi hned te&#271; p&#345;inesl na m&#237;se hlavu Jana K&#345;titele.&#8220; </div><div class="p">26Kr&#225;le p&#345;epadla &#250;zkost, ale kv&#367;li sv&#253;m p&#345;&#237;sah&#225;m a sv&#253;m host&#367;m j&#237; to necht&#283;l odm&#237;tnout. 27Hned poslal kata s p&#345;&#237;kazem, a&#357; p&#345;inese Janovu hlavu. Ten ode&#353;el, s&#357;al ho ve v&#283;zen&#237; 28a p&#345;inesl jeho hlavu na m&#237;se. Dal ji t&#233; d&#237;vce a ta ji dala sv&#233; matce. 29Kdy&#382; o tom usly&#353;eli jeho u&#269;edn&#237;ci, p&#345;i&#353;li, vzali jeho t&#283;lo a poh&#345;bili ho. </div><div class="s">P&#283;t chleb&#367; a dv&#283; ryby</div><div class="p">30Potom se apo&#353;tolov&#233; se&#353;li k Je&#382;&#237;&#353;ovi a ozn&#225;mili mu v&#353;echno, co d&#283;lali a co u&#269;ili. 31Tehdy jim &#345;ekl: &#8222;Poj&#271;te jen vy sami stranou na opu&#353;t&#283;n&#233; m&#237;sto a trochu si odpo&#269;i&#328;te.&#8220; T&#283;ch, kdo k nim p&#345;ich&#225;zeli a zase odch&#225;zeli, bylo toti&#382; tolik, &#382;e nem&#283;li ani chvilku na j&#237;dlo. </div><div class="p">32Odpluli tedy lod&#237; o samot&#283; na pust&#233; m&#237;sto. 33Ale kdy&#382; odch&#225;zeli, mnoz&#237; je uvid&#283;li a poznali. Seb&#283;hli se tam ze v&#353;ech m&#283;st p&#283;&#353;ky a p&#345;edstihli je. 34Kdy&#382; Je&#382;&#237;&#353; vystoupil, uvid&#283;l velik&#253; z&#225;stup lid&#237;. Byl napln&#283;n soucitem k nim, proto&#382;e byli jako ovce bez past&#253;&#345;e. Tehdy je za&#269;al u&#269;it o mnoha v&#283;cech. </div><div class="p">35Kdy&#382; se u&#382; p&#345;ipozdilo, p&#345;i&#353;li za n&#237;m jeho u&#269;edn&#237;ci. &#8222;Tohle m&#237;sto je pust&#233; a u&#382; je moc hodin,&#8220; &#345;ekli. 36&#8222;Propus&#357; je, a&#357; si jdou do okoln&#237;ch statk&#367; a vesnic koupit j&#237;dlo. V&#382;dy&#357; nemaj&#237; co j&#237;st.&#8220; </div><div class="p">37Odpov&#283;d&#283;l jim: &#8222;Vy jim dejte naj&#237;st.&#8220; </div><div class="p">&#8222;To m&#225;me j&#237;t nakoupit chleba za dv&#283; st&#283; den&#225;r&#367;#mzda d&#283;ln&#237;ka asi za 8 m&#283;s&#237;c&#367; (Mat 20:2) a d&#225;t jim naj&#237;st?&#8220; nam&#237;tli. </div><div class="p">38&#8222;Kolik m&#225;te chleb&#367;?&#8220; &#345;ekl jim. &#8222;Jd&#283;te se pod&#237;vat.&#8220; </div><div class="p">Kdy&#382; to zjistili, &#345;ekli: &#8222;P&#283;t &#8211; a dv&#283; ryby.&#8220; </div><div class="p">39Tehdy jim dal pokyn, aby v&#353;echny posadili v hlou&#269;c&#237;ch na zelen&#233; tr&#225;v&#283;. 40Kdy&#382; se rozlo&#382;ili ve skupin&#225;ch po stu a po pades&#225;ti, 41vzal t&#283;ch p&#283;t chleb&#367; a dv&#283; ryby, vzhl&#233;dl k nebi, po&#382;ehnal, l&#225;mal ty chleby a d&#225;val sv&#253;m u&#269;edn&#237;k&#367;m, aby jim je p&#345;edkl&#225;dali. I ty dv&#283; ryby rozd&#283;lil v&#353;em, 42a tak se v&#353;ichni najedli do sytosti. 43Potom sebrali dvan&#225;ct ko&#353;&#367; pln&#253;ch kousk&#367; chleba a ryb. 44A ty chleby jedlo p&#283;t tis&#237;c mu&#382;&#367;. </div><div class="s">To jsem j&#225;!</div><div class="p">45Hned potom p&#345;im&#283;l sv&#233; u&#269;edn&#237;ky, a&#357; nastoup&#237; na lo&#271; a jedou nap&#345;ed na druhou stranu k Betsaid&#283;, ne&#382; rozpust&#237; z&#225;stup. 46A kdy&#382; se s nimi rozlou&#269;il, ode&#353;el na horu, aby se modlil. </div><div class="p">47Pozd&#283; ve&#269;er byla lo&#271; uprost&#345;ed jezera a on s&#225;m na zemi. 48Uvid&#283;l je, jak se d&#345;ou s veslov&#225;n&#237;m, proto&#382;e v&#237;tr v&#225;l proti nim. Kr&#225;tce p&#345;ed sv&#237;t&#225;n&#237;m#dosl. P&#345;i &#269;tvrt&#233; no&#269;n&#237; hl&#237;dce (tj. mezi 3&#8211;6 hod. r&#225;no) se k nim vydal p&#283;&#353;ky po hladin&#283; a cht&#283;l je minout. 49Kdy&#382; ho uvid&#283;li, jak kr&#225;&#269;&#237; po jeze&#345;e, mysleli, &#382;e je to p&#345;&#237;zrak, a k&#345;i&#269;eli strachy. 50V&#353;ichni ho toti&#382; uvid&#283;li a vyd&#283;sili se. </div><div class="p">On ale na n&#283; hned promluvil: &#8222;Vzchopte se, to jsem j&#225;! Nebojte se.&#8220; 51Nastoupil k nim do lodi a v&#237;tr se uti&#353;il. Oni z toho byli &#250;pln&#283; omr&#225;&#269;en&#237; &#250;&#382;asem. 52Nepochopili toti&#382; nic ohledn&#283; t&#283;ch chleb&#367;; jejich srdce bylo tvrd&#233;. </div><div class="p">53A kdy&#382; se p&#345;eplavili, p&#345;ist&#225;li u Genezaretu, kde zakotvili. 54Jakmile vystoupili z lodi, lid&#233; ho hned poznali. 55Zb&#283;hali cel&#253; ten kraj a za&#269;ali na nos&#237;tk&#225;ch sn&#225;&#353;et nemocn&#233; tam, kde sly&#353;eli, &#382;e je. 56A&#357; p&#345;i&#353;el do vesnic, do m&#283;st nebo na venkov, lid&#233; pokl&#225;dali nemocn&#233; na ulice a prosili ho, aby se mohli dotknout aspo&#328; c&#237;pu jeho roucha. A kdokoli se ho dotkl, byl uzdraven. </div>
 </div>
 </div>
</div>

MarekUkázka

Písmo

O tomto plánu

Podobné plány