Odlož své starostiUkázka

Nebeské ptactvo

Nemějte starost o svůj život. - Matouš 6:25

Právě vycházelo letní slunce a moje sousedka, která mě uviděla na přední zahrádce, mě s úsměvem potichu vyzvala, ať se jdu na něco podívat. „Cože?“ taky jsem zašeptala se zájmem. Ukázala na zvonkohru zavěšenou na své verandě a tam nahoře na kovovém kroužku spočívala malá mistička ze slámy. „Hnízdo kolibříků,“ zašeptala. „Vidíš mláďata?“ Dva zobáčky, drobné jako špendlíky, byly sotva vidět, jak míří vzhůru. „Čekají na matku.“ Stály jsme tam a žasly. Zvedla jsem mobil, abych pořídila snímek. „Ne moc blízko,“ řekla sousedka. „Nechci vyplašit matku.“ A tak jsme si na dálku adoptovaly rodinu kolibříků.

Ale ne na dlouho. Asi za týden byla máma i malí kolibříci pryč. Stejně potichu, jako se objevili, tak i zmizeli. Ale kdo by se o ně staral?

Bible nám na to dává překrásnou a známou odpověď. Je tak známá, že nám hrozí zapomenout, co se v ní slibuje: „Nemějte starost o svůj život,“ řekl Ježíš (Matouš 6:25). Jednoduchý, ale krásný pokyn. „Pohleďte na nebeské ptactvo,“ dodal. „neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí“ (v. 26).

Právě tak, jak se Bůh stará o malé ptáčky, stará se také o nás - vyživuje naši mysl, tělo, duši a ducha. Je to skvostný slib. Kéž bychom na Boha denně hleděli - bez starostí - a radostně se pozvedali.

Patricia Raybon

Milující Bože, cítím pokoru, když si uvědomím, že Ty se staráš o potřeby mého života. Prosím, pomoz mi vzdávat čest tvému slibu, že se postaráš, tím, že Ti budu každý den více důvěřovat.