O nic nemějte starostUkázka

O své potřeby proste s vděčností Boha

U Lukáše 18:1–8 Ježíš vypráví podobenství o vytrvalé vdově, která se obrátila na nespravedlivého soudce. Ta žena ho tak dlouho otravovala, že nakonec přistoupil na její žádost, jen aby se jí zbavil. Ježíš to podobenství zakončil slovy: "A Bůh snad nezjedná právo svým vyvoleným, kteří k němu volají dnem i nocí?" (verš 7, B21).

Co si máš z tohoto podobenství vzít? Je Bůh váhavý soudce? Jsi ty ta přehlížená vdova? Máš Boha tak dlouho otravovat modlitbami, až to vzdá a dá ti, co chceš? Ne, toto podobenství je o kontrastu, nejde o srovnávání. Bůh není jako soudce z tohoto příběhu. Není váhavý ve vyslýchání proseb svého lidu. Jako dítě Krále se na Něj můžeš kdykoli obrátit. Nikdy tě neodbude hláškou "nezavěšujte, prosím", ani ti neřekne, aby ses ozval později. Bůh miluje zvuk tvého hlasu. Vždycky. Když voláš, neschovává se. Tvoje modlitby slyší.

Ale proč mu vůbec své žádosti přinášet? Z jakého důvodu, když už stejně ví všechno, o co se Ho chystáš prosit? Modlitba tu ve skutečnosti je ke tvému užitku. Umožňuje ti jednat ve víře podle toho, co už o jeho charakteru víš. Když se modlíš specificky - za svoje konkrétní problémy - a vidíš Boha specificky reagovat, tvoje víra roste. Docházíš ke spolehnutí se, že Bůh tady pro tebe vždycky bude, dokonce i uprostřed těch nejúzkostnějších momentů.

Jednoduše řečeno, modlitba je rozhovor s tvým nebeským Tatínkem. Předáváš mu do rukou své úzkosti a starosti - i sám sebe - pro sliby, které nám ve svém Slově dal. Najdeš slib, který se hodí k tvému problému a obestavíš si ho modlitbou. Tyto modlitby víry se dotýkají Božího srdce a aktivují nebeské anděly. Uvádějí do pohybu zázraky. A ty prožíváš méně zděšení a víc naplnění. Tvoje myšlenky se méně plní úzkostmi, ale o to více modlitbami.

Děkování je prostředek, který Bůh používá, aby ses méně soustřeďoval na sebe a víc na Něj. Vděčnost je mocná zbraň v arzenálu proti úzkosti, protože tě vyvádí ze země "kdybych tak" do říše "už." Úzkostné srdce říká: "Pane, kdybych tak měl tohle, tamto, nebo ještě tamto, byl bych v pohodě.” Vděčné srdce říká: "Pane, už jsi mi dal tohle, tamto a ještě tamto. Děkuji Ti za všechna Tvá požehnání.”

Spokojenost založená na Kristu tě promění v silnou osobnost. Pomáhá ti uvědomovat si, že protože Krista ti nikdo vzít nemůže, nikdo tě nemůže obrat ani o radost. Selhání tě nemůže okrást o radost, protože Ježíš je větší než tvůj hřích. Zklamání ti nemůže vzít radost, protože i kdyby tvoje plány nedopadly, Boží plány dopadnou vždycky. Dokonce ani smrt ti nemůže vzít radost, protože Ježíš zvítězil i nad smrtí samou.

To, co máš v Kristu, je větší než všechno, co nemáš. Máš Boha, který je do tebe blázen, a mocnosti nebe, které na tebe dávají pozor a chrání tě. Přebývá v tobě živoucí Ježíš. V Kristu máš všechno. A tak zakotvi své srdce v Božím charakteru. Každou úzkostnou myšlenku přeléči tou vděčnou, a připrav se na nový radostný den.

Odezva

Máš někdy pocit, jako že Boha svou modlitbou obtěžuješ? Jak ovlivní tvou touhu mluvit s Bohem to, že víš, že tě chce dychtivě slyšet?

Jaký přístup či postoj míváš při modlitbě? Jak by se tvoje modlitby změnily, kdyby ses zaměřil na to, co všechno už Bůh ve tvém životě udělal?

Které konkrétní úzkostné myšlenky budeš dnes v modlitbě přinášet? Jak si budeš připomínat předchozí Boží věrnost, když se budeš modlit za tyto konkrétní potřeby?