Důvěra, snaha a odpočinekUkázka

Snaha

Během několika předchozích dní jsme zkoumali napětí, které jako křesťani musíme přijmout ve své práci, mezi důvěrou v Boha a usilováním o splnění úkolů v naší vyvolené práci. Jak jsme včera viděli, Šalomoun uvádí způsob, jak o tomto tématu přemýšlet, a začíná tím, že máme svou práci svěřit Pánu (Přísloví 16, 3). V devátém verši téže kapitoly nás Šalomoun nabádá ke snaze: "Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin." 

Ano, Bůh nás povolal k tomu, abychom Mu důvěřovali, ale také nám laskavě dal možnost plánovat a konat. Jakmile jsme odevzdali svá díla Pánu, jsme povoláni k snaze, "Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu" (Koloským 3, 23). 

Mám obavy, že se my křesťané zaměřujeme buď na důvěru nebo snahu. Někteří křesťané využívají "čekání na Pána" jako povolení k nebiblické lenosti, zatímco jiní se tak namáhají, že jsou nezdraví fyzicky, duchovně i emocionálně. Krása Přísloví 16, 9 spočívá v tom, že jasně žehná napětí mezi těmito dvěma pravdami. Ano, musíme poznat, že "Hospodin řídí naše kroky", ale je také správné a dobré pro nás „naplánovat si svůj vlastní kurz“, navrhovat, stavět, vyvíjet, malovat, inovovat, psát, inzerovat a prodávat. 

Naše práce je jednou z hlavních příležitostí, jak milovat naše sousedy a sloužit světu. Pamatuj, práce existovala i před Pádem v Edenu. Práce je ze své podstaty dobrá věc vytvořená Bohem, aby odhalila Jeho charakter a lásku a sloužila druhým. Proto mohou být ambice, jako motivace naší snahy, dobrou věcí. Jak však uvidíme v zítřejším závěrečném dni tohoto plánu, skutečný odpočinek najdeme teprve tehdy, když je naše snaha doprovázena důvěrou v Boha.