NeurazitelnýUkázka

“NEZAPOMENUTELNÁ CESTA”

Jeden z vedlejších efektů urážky tě může přimět žít tak, aby ses ze všech sil vyhýbal všemu, co by mohlo urážku vyprovokovat. Už jsi přestal snít, protože naposledy k tomu někdo řekl něco urážlivého. Ať už řekli cokoli, v hlavě se ti to přehrává znovu a znovu pokaždé, když třeba jen pomyslíš na pokus splnit si sen. 

Často si říkám, kolik duševních nebo duchovních překážek musel Petr překonat, než vykročil na vodu. Co si o něm ostatní učedníci pomyslí? A co když se utopí? 

Tyto překážky překonala zvědavost, kým by mohl být a co by mohl zvládnout. Tato zvědavost ho přiměla vykročit z bezpečí a vkročit na neznáma. 

Ano, Petr se skoro utopil. 

Ano, Ježíš ho zachránil. 

Ano, Petr pochyboval. 

Ano, Petr se neměl dívat na vítr a vlny a měl oči upřít na Ježíše. 

Ano, Petr měl mít víc víry a méně pochyb o svém nejlepším příteli. 

Ale nepřehlédni tu nejlepší část Petrova příběhu. Petr ušel neznámý počet kroků k Ježíšovi a skoro se utopil. A víme, že ta bouřka nepřestala, dokud se oba nedostali do člunu. Takže z toho můžeme udělat závěr... Ježíš a Petr šli zpátky ke člunu tou bouří společně. 

Petr získal v té hluboké vodě něco, co nemohl získat v bezpečí loďky. Byla to cesta, na kterou nikdy nezapomněl. 

Petr měl každý logický důvod hrát na jistotu, ale kam by ho jeho logika dostala? A kam tvoje logika dostává tebe? Každá urážka, kterou jsi prožil, měla za cíl udržet tě v loďce. A tak cokoli děláš, nedovol urážkám donutit tě hrát na jistotu. Moje naděje a modlitba je, abys nedovolil zraněním z minula zabránit ti zase snít. Moje naděje a modlitba je, abys odpustil lidem, kteří tě už urazili, i lidem v budoucnu, kteří to nevyhnutelně ještě udělají. Moje naděje a modlitba je, aby ve tvém životě došlo ke chvíli, kdy ty a Ježíš spolu vyrazíte na nezapomenutelnou cestu. A bez ohledu na to, jak zuřivá ta bouře je, modlím se... abys nikdy žádnou bouří nekráčel... bez Ježíše.