Když nejsi v pohoděUkázka

Zvládat stres a starosti může způsobovat pocit, jako kdybys žongloval. Dokud máš jen balonky dva nebo tři, jde ti to fajn. To zvládneš! Ale pak jich máš čtyři nebo pět a musíš je udržovat v pohybu, a to začne být náročnější. Ve chvíli, kdy jich máš šest nebo sedm, no... zapomeň na to.

Všichni máme svá omezení. Jeden člověk zvládne najednou jen určitou hladinu stresu! A když tady dosáhneš maxima svých možností, jsi jako kartonová krabice plná příliš mnoha věcí. Začneš mít pocit, že se rozpadáš.

Když se to stane, to první, na co je potřeba pamatovat, je, abys nebyl na sebe příliš tvrdý. Život nemá být neustále stresující, a ty nejsi špatný nebo slabý, protože na tebe něco příliš doléhá. Všichni čas od času potřebujeme přestávku. Všichni potřebujeme pomoc.

A je tu ještě něco mnohem důležitějšího - že když se cítíme ve stresu a ustaraní, Bůh nám nabízí bezpečí. Můžeme mít pocit, že nám dochází naděje v tom, čemu čelíme, ale Bůh u naděje nemá žádné hranice ani omezení. Když máme pocit, že už jsme vyčerpali všechnu svou energii, tu Boží máme k dispozici.

Autor žalmů hodně mluví o vzhlížení k Bohu. V podstatě to znamená, že se rozhodl přestat se pro vyřešení všech svých problémů dívat sám k sobě a začít se dívat a hledat toho, který ho může vést správným směrem.