Od zkázy k obnověUkázka

SOAP: Galatským 6:9

Bohu nešlo pouze o obnovu hradeb, které ochrání město. Skutečným cílem bylo, aby se k Němu vrátila srdce Jeho lidu. Hradby byly prvním krokem na této cestě. Když se lidé znovu zavázali k dodržování Božího zákona, uvědomili si, co všechno Jeho smlouva zahrnuje.

Obsahem této nové smlouvy byl závazek, že budou znovu uctívat Boha a přinášet mu oběti. Zahrnovala také volbu vůdců a zástupců lidu, kteří budou žít v Jeruzalémě. Vedoucí lidu se tam usadili a mezi lidmi se losovalo, kdo z každých deseti bude žít uvnitř hradeb města. V té době byla obytná plocha města poměrně malá, jen asi dvacet akrů (pozn. cca 8 ha). Nemohli tam žít všichni lidé, a tak dal lid požehnání těm, kteří dobrovolně opustili své domovy a půdu, aby šli žít do města.

Bydlet v Jeruzalémě mělo svůj význam – ti, co bydleli ve městě, pracovali na tom, aby byl Boží lid v bezpečí před svými nepřáteli a zavázali se k následování a dodržování Božího zákona. Chápali, že tento úkol jim dal Pán Bůh. Střežili Boží chrám a jejich poslušnost byla projevem úcty.

Bůh pověřil Židy velkým úkolem obnovy. Tato obnova nebyla jen fyzická. Fyzická přestavba hradeb už proběhla, ale obnova a přestavba srdcí celého národa stále probíhala. Vůdci národa si to uvědomovali a vytyčili cesty, jak pokračovat v díle, které jim Bůh svěřil.

My možná nebudeme obnovovat hradby ani znovu zavádět bohoslužby pro celý národ, ale Bůh každé z nás nepochybně svěřil důležitou práci. Tak jako Nehemiáš a židovští vůdci musíme být i my stejně věrné – nejen ve viditelné práci, ale i v té neviditelné práci. Jedna důležitá činnost, která je většinou neviditelná, je modlitba za druhé. Bůh chce ty, kteří se modlí za své rodiny, církve, národy a neoslovené lidi. Kéž jsme ochotné konat tuto těžkou práci přímluvné modlitby i v ústraní svých pokojů, kde nás nikdo kromě Boha nevidí.