On vidí, On ví, On se stará: Evangelium podle LukášeUkázka

SOAP: Lukáš 4:18–19

Mnozí v Ježíše uvěřili a hlásali, že je Mesiáš. Dnešní čtení popisuje, kdy sám Ježíš toto tvrzení o sobě vyslovil poprvé.

Když Ježíš vysvětlil svůj záměr, lidé nad ním žasli a mluvili o něm v dobrém. On však znal jejich srdce a dotkl se jejich postoje výlučnosti a nadřazenosti.Ježíš zmínil dvě události ze Starého zákona, kdy pohané milostivě přijali Boží slovo a projevili víru. Tyto příklady neukazovaly odmítnutí židovského národa, naopak ukazovaly, že i pohané jsou začleněni do spasení. Lidé v Nazaretu byli plni hněvu a vyhnali Ježíše ze synagogy. Přestože ho odmítli, všude jinde byl Ježíš přijat, a to i pohany.

Vzhledem k hluboce protipohanskému mínění Židů v prvním století není reakce obyvatel Nazaretu překvapivá. Koneckonců pokud byl Ježíš Mesiášem, osvobodil by přece zajaté a utlačované. Židé v té době čelili útlaku ze strany Římanů, což byl pohanský národ. Proč by chtěli Mesiáše, který nabízí záchranu i jejich nepříteli a utlačovateli?

Spása, kterou jsme dostaly v Kristu, je ohromující. Nabízí nám dobrou zprávu. Vysvobodí nás ze všech otroctví, ať už duchovních nebo fyzických, zčásti už teď, ale celkově až v nebi. Dává zrak nevidomým, a to jak tělesně, tak duchovně slepým. Nabízí svobodu utlačovaným – těm, kteří jsou pod fyzickým, systémovým nebo emocionálním útlakem, i těm, kteří jsou pod duchovním útlakem kvůli hříchu.

Nastal čas Boží přízně. Ježíš přinesl plné a úplné spasení všem, kdo v něj věří. Nejsme omezené naším postavením, zdravotním stavem, pohlavím, etnickou příslušností ani vlivem. Když hlásáme Krista světu, musíme také pamatovat na to, že Jeho spása se vztahuje i na ty, které možná nazýváme nepřáteli. Kéž bychom Krista hlásaly se stejnou láskou a velkorysostí, jakou nám nabídl, když jsme ještě jeho nepřáteli byly i my.