On vidí, On ví, On se stará: Evangelium podle LukášeUkázka

SOAP: Lukáš 7:47–50

Farizeové a znalci Zákona se neustále snažili Ježíše nachytat. Otázkami, scénáři a hypotetickými situacemi se snažili zjistit, jak dobře zná Zákon. Ježíš ale znal Zákon lépe než oni, protože je Slovo, které se stalo tělem. Přesto Ježíše kritizovali za to, co dělal a s kým se stýkal. Farizeové a náboženští představení věřili, že jejich spravedlnost vychází z dodržování Zákona. Ačkoli byla jejich srdce daleko od Boha, věřili, že je jejich přísná poslušnost Zákonu zachrání.

Farizeové potřebovali odpuštění stejně jako všichni ostatní. Sami si odpuštění ani spasení nemohli zasloužit. I když věděli, že je nemožné dodržovat Zákon vlastními silami, nebyli ochotni přiznat, že jsou hříšní.

Ježíš nabízí spasení skrze víru, ne skrze skutky. Přestože byli farizeové bez víry, mnozí v Izraeli projevili velkou víru.

K Ježíši přistoupila nejmenovaná, nezvaná žena. Vylila mu na nohy drahý parfém a svými vlasy otřela špínu a prach z Jeho nohou. To vše byl výlev lásky k jejímu Pánu, který jí odpustil všechny hříchy. Na tom, jaké byly její hříchy nebo jak vypadala její minulost při setkání s Ježíšem, nezáleželo. On jí odpustil a ona ho milovala.

Ježíš je mocný. Má moc odpouštět hříchy a obracet k sobě zatvrzelá srdce. Je také plný lásky, péče a soucitu a plně nás přijímá, když se odvrátíme od hříchu a následujeme ho. Farizeové Ježíše nemilovali, protože nevěřili, že potřebují odpuštění. Žena však věděla, že odpuštění potřebuje, a to ji vedlo k lásce a oddané chvále Ježíše.

Musíme se neustále samy sebe ptát, jak reagujeme na Ježíše a na odpuštění, které nabízí. Vidíme, že potřebujeme odpuštění, a proto k němu přicházíme s láskou a chválou? Nebo popíráme, že jsme hříšní a kritizujeme Jeho milost a milosrdenství vůči druhým? Kéž bychom byli jako tato žena a uznávaly, že jsme milované a zachráněné milostí, což nám umožní rozdávat lásku a milost lidem kolem nás.