Nepřátelé srdceUkázka

Andy Stanley: Nepřátelé srdce

Rozjímání: Den 3

“Odvrhněte raněnost a zlobu”

Písmo: Efeským 4:25-32

Druhým nepřítelem srdce je vztek. Vztek nás popadá, když nedostaneme to, co chceme.

Ukažte mi rozzlobeného člověka a já vám ukážu člověka raněného. A zaručuji vám, že ten člověk je raněný, protože mu něco vzali. Někdo mu něco dluží.

Všichni známe člověka, jehož zloba může být vyjádřena jednou z následujících vět: “Vzal/a jsi mi pověst.” “Ukradl/a jsi mi rodinu.” “Vzal/a jsi mi nejlepší roky mého života.” “Ukradl/a jsi mi moje první manželství.” “Připravil/a jsi mě o celou pubertu.” “Připravil/a jsi mě o čistotu.” “Dlužíš mi vyšší plat.” “Dlužíš mi příležitost.” “Dlužíš mi druhou šanci.” “Dlužíš mi svou náklonnost.”

Kořenem zloby je vnímání něčeho, o co jsme přišli. Někdo nám dluží. A tím vzniká vztah dlužník - věřitel.

A co vy? Jaký dluh způsobuje tu zlobu, co cítíte?

Jak dlouho ještě dovolíte lidem, kteří vás ranili, aby ovládali váš život? Další měsíc? Další rok? Další období vašeho života? Jak dlouho?

Rád bych navrhl, aby dnešní den byl dnem, kdy přestanete lpět na svém zranění!

I když je pravda, že co se stalo, stalo se, stejně tak je pravdou, že nemusíte nechat minulost ovládat vaši budoucnost. Ve čtvrté kapitole knihy Efeským je nám přikázáno: “Veškerá hořkost, hněv, zuřivost, křik i urážky ať vás opustí spolu s veškerou záští.” A proto: “Odpouštějte si navzájem, tak jako Bůh v Kristu odpustil vám.”

Lékem proti zlobě je odpuštění. Pokud jen stojíme a čekáme, až nám bude zaplaceno za všechna bezpráví, budeme těmi, kdo zaplatí. Pokud na druhou stranu odpustíme, co nám kdo dluží, budeme osvobozeni.

Z těch čtyř ohromných sil, o kterých zde rozjímáme, je myslím tato — nevyřešená zloba z úmyslného i neúmyslného ublížení — tou nejvíce zničující. Přesto je, určitým způsobem, nejjednodušší ji překonat. Prostě se rozhodnete odpustit dluh. Rozhodnete se a prohlásíte: “Už mi nic nedlužíš.”

Dnes se řiďte těmito kroky: (1) Poznejte, na koho se zlobíte. (2) Rozhodněte se, co vám dluží. (3) Odpusťte jim ten dluh prostým odpuštěním. (4) Nedovolte, aby ve vás zloba znovu narostla.